S nastupujícím jarem se zima vzdává své vlády, a to nejen v oblasti klimatických podmínek, ale také v lidském těle. V systému čínské medicíny to znamená, že se s pomyslným žezlem vládce organizmu rozloučil prvek vody, zastoupený ledvinami a močovým měchýřem, a předává jej na nějakou dobu prvku dřeva, které je v lidském těle prezentováno játry a žlučníkem. Proto právě na jaře můžeme sledovat zhoršení stavu těchto orgánů a přitom zároveň nastává optimální období pro jejich regeneraci různými dostupnými metodami, včetně reflexní terapie.

Ukliďte si doma i v těle

Každá správná hospodyňka se na jaře pustí do pořádného úklidu: vyhází spoustu starých, přebytečných věcí, pořídí pár nových a někdy dokonce přemluví manžela k vymalování. Napomáhá jí k tomu energie větru, která je s prvkem dřeva spojena.

Řada psychoterapeutických metod ukazuje na úzkou vazbu mezi tělem a bytem, resp. prostředím, kterým se člověk obklopuje. Většinou platí: "Jak venku, tak uvnitř", takže už běžná návštěva nějakého bytu vám ukáže, jak moc zanesený, nebo naopak čistý organizmus má jeho majitel. Stav jater, vysoce výkonné chemické továrny v těle, totiž vypovídá o tom, jak moc je člověk otrávený, ať už hmotou nebo psychikou. Jedy v těle představují různé kyseliny, které v důsledku zátěže a špatně fungujícího metabolizmu neopouštějí tělo, ale naopak v něm vyhledávají slabá místa, která napadají a způsobují zde nejrůznější problémy. Odtud tedy termín "překyselený organizmus". Uvědomíme-li si, že tkáně s kyselým pH jsou ideální živnou půdou pro výskyt a množení virů, bakterií a parazitů, nemůžeme se pak divit "zoologickým zahradám" nebo "jurským parkům", které si v sobě někteří z nás úspěšně pěstují. Proto jistě nejsem jediná, kdo vám na jaře doporučí jaterní očistu. V dostupné literatuře lze nalézt řadu rad pro jarní detoxikaci, od půstů po bylinné čaje – vyberte si tu, která vám nejvíce vyhovuje. Nezapomínejte ani na zkušenosti našich předků, kteří (po zimních zabijačkách) od Masopustu do Velikonoc vyřadili ze svého jídelníčku maso a "spásli" kdejakou rostlinku, která vylezla ze země. Rozhodně na tomto místě nemůžeme opomenout ostropestřec mariánský, odolný bodlák, který ve všech svých podobách, od semínek po tinkturu, blahodárně působí na regeneraci jater.

Nešlapte si po játrech

Na obrázku vidíme reflexní plošku jater, podle projekce lidského těla do nohou se nachází na pravém chodidle mezi liniemi ramen a pasu. Promačkáním plošky jater zjistíme stav orgánu, čím větší bolestivost, tím větší zatížení. Následným promačkáváním můžeme dále játra stimulovat ke zlepšení. Na plošku jater působíme však i při chůzi, při správné rovnoměrně, ale při špatném našlapování ji můžeme permanentně přetěžovat. – Když našlapujete na špičku, opíráte se více o hlavní kloub palce, nebo o klouby pod čtvrtým a pátým prstem? Pokud se při chůzi neodrážíte o palec, ale o vnější okraj nohy, dostává více zabrat i reflexní ploška jater. Větší zátěží dochází k jejímu nadměrnému "masírování" a následně se tento impulz přenáší do samotných jater. Játra jako jinový, tedy permanentně pracující orgán, chemická továrna v lidském těle, zásobárna a čistička krve, reagují na toto trvalé dráždění zvýšenou únavou a snaží se proti němu bránit. Proto můžete na reflexní plošce jater nalézt jakési zbytnění tkáně na chodidle. Někdy dokonce i výraznější vráska může rozdělovat reflexní játra na tvrdší a měkčí část. Tak jako z plošky jater poznáme jejich stav, tak naopak její nadměrné zatěžování zhoršuje činnost jater a výše uvedené "zbytnění" pak můžeme sledovat i u samotného orgánu. Zamysleme se také nad způsobem své chůze. Hýbejme kotníky a postupně zvětšujme kroužení oběma směry. Ve stoje trénujme střídavé našlapování na špičky přes palce – kolena jdou přitom do středu, lehce do X. Při chůzi se soustřeďme na odraz přes palec. Palec má v sobě zakódovaný úkol posledního odrazu a pokud nešlapeme rovně, snaží se palec i vybočením do strany dostat na místo, kde se může na odrazu aktivně podílet. Vybočený palec pak zase dále negativně ovlivňuje oblast krční páteře.

Žlučník jako papiňák

"Tiskový mluvčí jater", jak ho nazval ing. Janča, má v těle spoustu důležitých úkolů. Snad nejdůležitějším je přebírat od jater vyrobenou žluč a v žádoucích intervalech ji posílat do dvanácterníku k účasti na trávení potravy. Pokud jsou tyto "dodavatelsko-odběratelské" vztahy narušeny, nejen, že bez žluči špatně natrávená potrava zůstává nalepená na střevních stěnách a tam – podobně jako kompost na zahrádkách – hnije, tlí a kvasí, ale v konečném důsledku velmi málo odpadků opouští tělo, což se projevuje narůstajícími zácpami. A o těch už naše populace ví své! Zdaleka ne každý však tuší, že za vším se skrývá žlučník a bez pořádné dávky žluči se nám nepodaří kvalitně se vyprázdnit. Zároveň se nabízí logická dedukce, že když chybí žluč v trávení, tak jí naopak přebývá ve žlučníku. Ale všichni zároveň víme, že litr se do půllitru nevejde… Jediné, i když patologické východisko z této objemové hádanky je cesta zhušťování, která se ve žlučníku projevuje blátíčkem, pískem či kaménky. Operativním vyjmutím žlučníku se vždy problém nevyřeší, o čemž svědčí i přetrvávající bolestivost reflexní plošky žlučníku. Ale známe i žlučníkové potíže nervového původu, kdy nejsou zjištěny žádné hmotné překážky, a tudíž nám naštěstí nehrozí operace. "Náhodou" patří nervy rovněž k prvku dřeva a čínská medicína ví, jak nervové vzruchy ovlivňují činnost jater a zejména žlučníku. Z hlediska duchovních příčin nemocí je pak prvek dřeva spojován se vztekem a hněvem, žlučník může být někdy naplněn emocemi jako papiňák těsně před výbuchem.

Pomoc reflexní terapií

Zatímco řadu jiných orgánů musíme většinou k jejich práci stimulovat, žlučník nejčastěji potřebuje vypustit a snížit napětí. To můžeme provést třeba působením na reflexní plošku žlučníku. Při velké bolestivosti nemačkejme plošku stimulačním hmatem, ale zklidňujme ji tlumivým hlazením. Protože reflexní ploška se nachází přímo na akupunkturním bodě žlučníkového meridiánu, můžeme působit i na stejný bod na levé noze. Ze své reflexní praxe mám vysledováno, že hmotně přetížený žlučník bolí více na pravé noze a psychické přetížení se projevuje více na noze levé.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2009.