Ničivé vlny tsunami po sobě v Asii zanechaly desítky tisíc lidských obětí. Zvířata však zřejmě nějakým zvláštním způsobem katastrofu předem vytušila. V zatopených místech téměř zcela chyběla mrtvá těla živočichů. Tato skutečnost jen znovu potvrzuje domněnku, že zvířata jsou nadána jakýmsi "šestým smyslem", který je dokáže včas varovat před nadcházejícím nebezpečím.

Poté, co opadla voda v národním parku Jala na Srí Lance, zavládlo tu hrobové ticho. Největší přírodní rezervace na ostrově byla zcela zpustošena. Když do oblasti konečně dorazili záchranáři, našli mrtvá těla zhruba dvou set lidí, ale žádnou zdechlinu zvířete. A to i přesto, že národní park je domovem krokodýlů, divokých prasat, vodních buvolů, opic, leopardů a asi dvou stovek slonů. Zdá se, že všichni tito živočichové před obrovskou vlnou, která se do parku vřítila a zatopila jej do hloubi tří kilometrů, včas uprchli. "Nejsou tu žádní mrtví sloni, dokonce ani mrtvý zajíc či králík," prohlásil tehdy zástupce ředitele srílanského úřadu pro životní prostředí H. D. Ratnajake. Později se ukázalo, že monstrózní vlna nenapáchala velké škody ani na městské fauně.

Masové putování ropuch

Několik dní před zemětřesením se v čínské provincii Sichuan objevily ve více městech zvláštní přírodní úkazy, které řada obyvatel považovala za signál nadcházejícího zemětřesení. Místní úřady je označily za zcela běžné. Sichuanské regionální noviny 10. května 2008 napsaly: "Desetitisíce ropuch vyskákaly na zem a hledají nový domov. Plocha, kterou zcela pokryly, měří kolem 1, 2 hektaru." Řeč byla o vesnici Tanmu u města Mianzhu v provincii Sichuan, přes kterou několik dní putovalo nepřeberné množství ropuch. Město Mianzhu je vzdáleno pouhých čtyřicet kilometrů od epicentra zemětřesení. V tomto městě zahynulo podle aktuálních informací státní zpravodajské agentury Xinhua několik tisíc lidí a minimálně 10 000 jich bylo zasypáno. V Mianzhu lezlo po ulicích přes 100 000 ropuch, mnoho z nich skončilo pod koly aut a na podrážkách chodců. Lidé na čínském venkově často považují podobné jevy za předzvěst neštěstí nebo katastrof. Zdejší úřady je však uklidňovaly, že se z vědeckého hlediska jedná o běžné putování ropuch, a tudíž není žádný důvod k obavám. Někteří odborníci považovali přesun obojživelníků za dobrou věc a brali takové množství ropuch za obraz zlepšujících se ekologických podmínek. Podobný úkaz se udál ve městě Taizhou v provincii Jiangsu dva dny před zemětřesením. Na ulici se objevilo několik tisíc ropuch. Zde odborníci tvrdili, že jde o důsledek tepla a nedostatku kyslíku v řece, proto se ropuchy ve skupinách stěhují.

Ztracené jezero a umrzlí hadi

Zemětřesení v Číně však předcházely i další přírodní úkazy. 5. května 2008 uveřejnily lokální noviny města Wuhai zprávu o tom, že ve vesnici Xiaba v blízkosti města Eushi v provinci Hubei zmizelo najednou 80 000 tun vody z jezírka Guanying. Kulaté jezírko mělo průměr kolem 100 metrů a bylo více než 10 metrů hluboké. Podle zprávy se najednou objevil v jezírku vír, doprovázený hlasitým hukotem. Během pěti hodin zmizela veškerá voda. Zůstalo pouze černé bahno. Obyvatelé města Chaj-čcheng na severovýchodě Číny v únoru roku 1975 pozorovali, jak se ze zimního spánku probudili hadi. Vylezli na denní světlo a umrzli v ulicích. Lidé nebrali tento úkaz na lehkou váhu a poslechli hlas své intuice. Město bylo evakuováno. O několik dní později jej zdevastovalo zemětřesení o síle 7, 3 stupně Richterovy stupnice. O život přišli pouze čtyři lidé.

Hromadný přesun fauny

V dobách starého Řecka postihla katastrofa město Heliké na pobřeží korintského zálivu. Zemětřesení, které postihlo obyvatele, popsal dějepisec Diodor Sicilský. Ve spisech je zmínka o počtu lidských obětí, ale píše se tu také o jedné zajímavosti. Pět dní před pohromou začala město opouštět hejna krys, hadů a kolčav. Vědci tyto zprávy nezpochybňují. Není ale jasné, jak to zvířata dokáží. Už antičtí autoři, například Seneca, psali o "nesmírných sloupech žáru", které byly spatřeny před zkázou řeckých měst Heliké a Bura. V roce 1968 zveřejnil japonský geolog Jutaka Jasui poprvé fotografie rudých a modrých pruhů světla na nebi, které předcházely celé sérii menších otřesů půdy v regionu Macuširó. Podle vědce a spisovatele Helmuta Tributsche může stát v pozadí tohoto jevu fakt, že kladně nabité částice prachu v ovzduší, takzvané aerosoly, mohou v mozku povzbudit činnost hormonu serotoninu, který spouští pocity rozrušení či strachu. Jedním dechem však dodává, že to jako jediné vysvětlení podráždění zvířat krátce před zachvěním země nestačí. Epicentrum zemětřesení, které v Asii vyvolalo vlny tsunami, bylo v hloubce čtyřiceti kilometrů a přes indické pobřeží se masy vody převalily až o několik hodin později. "Možná zvířata dokáží vnímat zvukové vlny a vibrace, které vznikají, když se šoková vlna žene mořským dnem. Zvuk se v hornině šíří podstatně rychleji než vlna na moři," domnívá se vědec.

Tísňová linka

Lidé pochopili, že zvířata dokáží předpovědět reálnou hrozbu. V Kalifornii vznikla před časem bezplatná linka, na kterou mohlo volat až dvanáct set dobrovolníků a informovat o podivném chování svých domácích mazlíčků. Výsledek se záhy dostavil – podařilo se předpovědět sedm ze třinácti zemětřesení. Projekt však bohužel přestal fungovat pro nedostatek financí. Současná věda nedokáže vysvětlit, proč zvířata disponují těmito zvláštními vlastnostmi, ale pokusila se alespoň nastínit několik alternativ. Za prvé – zvířata jsou schopna vycítit jemná chvění Země. V některých oblastech jsou však tato chvění vcelku běžná, takže by tu často docházelo k planým poplachům. Za druhé – před zemětřesením zpravidla unikají trhlinami v půdě plyny, takže na tuto situaci by musela reagovat přirozeně pouze zvířata s dobrým čichem. Navíc při dolování, která způsobuje člověk a při nichž rovněž dochází k občasnému úniku plynu do ovzduší, zvířata nereagují. Za třetí – odborníci už prokázali, že občas před zemětřesením dochází ke změnám elektrických polí a výbojů. To je celkem pravděpodobné. Zvířata mohou tyto změny pocítit. Existuje ještě další možnost a tou je schopnost prekognice (předvídání budoucnosti), o té však vědci – alespoň prozatím – nechtějí ani slyšet.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2009.