Kód bible se váže k hebrejskému textu části bible zvané tóra. Aplikujeme-li tóru na evropské pojetí bible, pak je to část, kterou my Evropané známe pod pojmem "Starý zákon". Při použití určitých matematických pravidel, vztahujících se k výše uvedenému textu, vykrystalizují z něho slova nebo celé věty, o kterých někteří matematici, a především mystikové předpokládají, že obsahují skrytý význam, který byl úmyslně do bible zakódován. Tento předpoklad však nesdílí nejen skalní matematici a další vědci, ale byl i zcela odmítnut církvemi a náboženskými skupinami.

Nejúspěšnější bestseller

Pod označením kód bible se dnes všeobecně rozumí uspořádání písmen bible do slov a vět při vynechání "prázdných míst" a teček a čárek mezi slovy a uspořádání zbylých písmen do obdélníku, podobně jak je tomu v klasické křížovce. V tomto uměle uspořádaném textu se hledají slova nebo celé věty, které dávají smysl. Bible je nejúspěšnější knižní bestseller všech dob. Žádná jiná kniha na planetě Zemi nebyla přeložena do tolika jazyků jako bible. Bible byla totiž přeložena nejen do všech známých jazyků, ale traduje se, že do všech pozemských jazyků. Žádná jiná kniha na světě nebyla vydána v tolika exemplářích jako právě bible. Od roku 1815 je to dobrých 2,5 miliard exemplářů, čili dva a půl tisíce milionů knih se stejným obsahem.

Přesto zůstává otázka, zda známe obsah bible dobře? Snad její historii, ale jak je to s jejím poselstvím? Tak provokují mnozí mystikové. O čem vypovídá bible, kniha knih v detailech? O tom dodnes panují různé názory. Jasno ve všech bodech bible není. Mimo to se stále tuší, že v textu se skrývají úmyslně zahalená tajemství. Už staletí nacházejí údajní vědci, ale především hledači tajemna v textu bible uložená mystická poselství. To není nic překvapivého. Text bible byl původně hebrejský nebo řecký.

Hebrejština napomáhá

Podle skalních matematiků neexistuje pro kód bible "generální klíč," podle kterého by se cílevědomě nechal najít v bibli požadovaný text podávající příslušnou informaci, a o systému už nemůže být řeč vůbec. Ozvali se i kritici "matematicky" vytvořeného textu v obdélníkové formě o určité délce stran, o určitém rozměru. Podle nich právě tato forma napomáhá najít slova dávající smysl. Připomínám, že hebrejsky psaný text nezná samohlásky. Psaná hebrejština má jen 22 souhlásek. Právě nižší počet písmen snižuje kombinační možnosti a zvyšuje pravděpodobnost najít smysluplné slovo. Mimo to v hebrejštině lze tvořit slova i fonetickou podobností písmen. Nauka o číslech byla u Židů i Řeků "provozována" už v 1. a 2. století, a byla dokonce velmi rozvinuta i mezi křesťany. Tomu, že za čísly v bibli jsou schována skutečná poselství, věřil v dnešním slova smyslu i velký přírodovědec na přelomu 17. a 18. století Isaak Newton. Ten strávil studiem "číselné mystiky" mnoho let svého života a výsledkem bylo, že konečný poslední soud pro lidstvo na Zemi nastane v roce 2060. Bible podle mystiků neobsahuje jen skrytá čísla, ale celá slova s poselstvím Stvořitele. O tom jsou přesvědčeni především přívrženci kabaly, středověkého židovské učení. Kabalisté hledají skrytá poselství v tóře, svaté knize židovské víry, která podle našeho evropského "dělení" bible sestává z pěti knih Mojžíšových Starého zákona. Kabalistické metody k dešifrování textu bible jsou komplikované. Nejznámější metodou je metoda pracující s použitím určitého intervalu mezi jednotlivými písmeny.

Stvoření světa

Příslušná metoda se nazývá metodou "aquidistanční vzdálenosti písmen". Tuto metodu použil už ve 13. století kabalista rabín Bachya Benem Asher ze španělské Zaragozy. V první knize tóry hledal skrytá poselství Stvořitele. Začal prvním písmenem tóry a pak vybral každé 42. písmeno a napsal umělé slovo Be-Ha Ra-d, písmena, která jsou v hebrejštině považována za zcela určitá čísla a z nich dekódoval, že "6. říjen 3761 před n. l. ve 23 hodin 11 minut byl datem stvoření světa. Překvapivé je, že "bod nula" židovského letopočtu byl stanoven až dlouho po napsání tóry. Ta dostala svoji "konečnou podobu" asi v 6. století našeho letopočtu. Proč se stalo tak pozdě, zůstane zřejmě tajemstvím židovského učení. Stejnou metodu, jakou zvolil rabín Bachya Benem Asher, použil za 800 let po něm na konci 20. století americký žurnalista Michael Drosnin. Americký Žid, který podle svého vlastního vyjádření k tisku v Boha nevěří. Na rozdíl od ostatních předchozích kabalistů měl jednoho schopného pomocníka – počítač. Drosnin vložil do jeho softwaru princip aquidistanční metody a zadal počet písmen, která se mají "přeskočit". Stejně jako předtím jeho předchůdce vyjmul z textu tečky, čárky a mezery mezi slovy. Výsledky publikoval ve dvou doslova megabestsellerech. V roce 1998 v "Kódu bible" a o čtyři roky později v "Kódu bible II." V této knize upozornil na jednu nepříjemnost pro lidstvo, a sice na zánik světa, který měl nastat podle jeho " informací" z bible v roce 2006. Zánik světa se nekonal.

Dvě překvapení

Zřejmě proto, že jsme katastrofu přežili, hodlá americký žurnalista Drosnin lidstvo poctít další knihou a zůstane věren původním titulům. Jeho kniha se má jmenovat "Kód bible III". V ní vysvětlí předchozí nedostatek, kde nastala chyba týkající se roku 2006 a doufá, že i třetí kniha bude opět bestsellerem. Na myšlenku hledat tajná poselství Stvořitele v hebrejském textu bible přišel Drosnin na základě článku v časopise "Statistical Science", ve kterém izraelskoruský matematik Eliyahn Rips, věřící žid z hebrejské univerzity v Jeruzalémě, popisoval jak společně s fyzikem Doronem Witztumem "žonglovali" s písmeny tóry. Nakrmili počítač hebrejským textem tóry a stejně tak jako už před nimi Bachya Benem Asher vypustili všechny "zbytečnosti" a naplnili počítač 304 805 písmeny. Pomocí aquidistanční metody hledali jména skrytá v tóře. Výsledkem byla jména známých rabínů, včetně dat narození i úmrtí. Podle jejich vyjádření výsledku sami nechtěli uvěřit. Důležité je, že Rips s Witztumem, jak vyplyne z dalšího, na rozdíl od Drosnina hledali v tóře jména židovských rabínů, nikoliv historické události a jejich data.

Drosnin hledá senzaci

Drosnina jako správného amerického žurnalistu hnala v roce 1990 zvědavost a především touha najít senzaci. Začal v textu bible pátrat po historických událostech. K jeho překvapení se z hebrejské verze bible nechal vyčíst atentát na amerického prezidenta J. F. Kennedyho včetně roku spáchání atentátu, nebo přistání na Měsíci v roce 1969. Náhle byl žurnalista Drosnin jako elektrizovaný. Počítač s intervalem 4772 písmen při klasickém horizontálním čtení jako v "křížovce" napsal jméno Jizak Rabin. Při vertikálním čtení, které se křížilo se čtením horizontálním, bylo možné číst: "vrah bude vraždit". Drosnin z toho vyvodil, že Jizak Rabin je v ohrožení života a že by na něho mohl být spáchán atentát. Drosnin měl Rabina údajně varovat, ale jeho varování nebylo úspěšné. Za 12 měsíců, konkrétně 4. listopadu 1995, byl na Rabina spáchán atentát, kterému izraelský ministerský předseda podlehl.

Jigal Amir

Dne 4. listopadu 1995 krátce před půlnocí se v Tel Avivu rozchází shromáždění, asi 200 tisíc lidí. Hlavní řečník, ministerský předseda státu Izrael Jizak Rabin, sestupuje po schodech pódia. Třesknou výstřely. Jsou svědkové, kteří tvrdí, že byly dva, jiní očití svědkové se shodují na třech. Výsledek. Pár desítek minut po půlnoci bylo oznámeno, že premiér zranění po atentátu podlehl. Kdo zavraždil izraelského ministerského předsedu? Byl to fanatický samotář z pravého politického křídla, nebo má vražda mnohem bizarnější pozadí? Amatérský film z atentátu ukazuje, že výstřely, které byly na premiéra vypáleny, nebyly smrtelné. Bylo dokonce velké podezření, že jej vůbec nezranily, a nakonec se spekulovalo o tom, že jej vůbec zranit nemohly. To není literární fabulace, to není překrucování skutečností. Nepravdivější by byla formulace, že to byl "podivný atentát". Našli se i zastánci mystiky. Není zcela zřejmé, zda je to spíše pro odvedení pozornosti od tématu, anebo pobavení čtenářů. Našly se zajímavé "důkazy" přímo v písmu svatém. Tak bylo pomocí kódu, kterým byla bible údajně kódována, zjištěno, že v bibli se vyskytuje jméno Amir. Ještě tajemnější byla skutečnost, že v tóře stála pro týden, ve kterém došlo k atentátu, věta "zastřelte špatného rabína". Dále našli mystici pozoruhodnou kombinaci, a sice, že první a poslední písmeno jména strůjce atentátu "Jigal Amir" jsou totožná s iniciály premiéra, totiž Jizaka Rabina, tedy J.R. Nenechte se plést češtinou, ono to funguje i v hebrejštině, a sice s písmeny Y a R. A tím to ještě nekončí. Škrtneme-li první a poslední písmeno ve jménu Jigal Amir, pak pochopitelně v hebrejštině dostaneme slova "zachování lidstva".

Je bible spolehlivý zdroj?

Na základě předpověděného atomového holocaustu v roce 2006, který se nekonal, si musel Drosnin nechat líbit otázku, jak spolehlivé jsou předpovědi a jak spolehlivý je zdroj produkující předpovědi. Je pochopitelné, že jinou než hebrejskou verzi bible nelze Drosninovou metodou pracující s určitým aquidistančním počtem vynechaných písmen ověřit. Ale ono je to ještě problematičtější. Dnes víme, že byla tóra psána nejen více autory, ale má i dlouhý historický vznik. Rekonstrukcí obsahu svatého písma a hledáním původního textu se zabývají historici dodnes. Staletí byl u židů text tóry předáván jen ústním podáním. Původní rukopis tóry z doby jejího vzniku, až na jednu část pocházející ze 7. století před naším letopočtem, není k dispozici. Nejstarší papyrusové nálezy s obsáhlejšími pasážemi tóry jsou Qumránské svazky pocházející z 3.-1. století před naším letopočtem. Kompletní písemný text tóry pochází ze středověku a nikde není důkaz, že souhlasí s původním textem.

Tak od začátku

Drosnin nepoužil nejstarší kompletní rukopis Codex Leningradensis z roku 1008. V tomto textu není podle Drosninovy metody jméno Jizaka Rabina k nalezení.

Proč? Codex Leningradensis není totožný s textem dnešní tóry. Texty se od sebe liší. O kolik? I to se ví. Je to přesně o 41 písmen. Jak je to možné? Připomínám, že v hebrejské abecedě nejsou samohlásky, jen 22 souhlásek. Ovšem 4 písemné znaky mohou sloužit jako pomocné samohlásky a lze je přiřadit k jiným písmenům slov. Slova nedávají jiný smysl, ale počet písmen textu je jiný.

Odmítnutí odborného světa

Odborný svět jednoznačně odmítl předpovědi obsažené v tóře vědecky komentovat. Od Drosnina se distancoval i matematik Rips a sdělil, že s Drosninem nikdy nespolupracoval, a poznamenal, že je bezúčelné dělat z textu bible předpovědi.

Přitom Drosninovy knihy obdivují miliony čtenářů. Mnozí z nich věří, že bible obsahuje tajný klíč k předpovědi pro budoucnost. Věří, že v bibli byly zakódovány světové události, které se nám dříve nepodařilo odhalit a přišli jsme na ně ex post. Pak podle těch samých čtenářů je samozřejmě možné, jak věří i mnoho mystiků, že jsou tam zakódovány další předpovědi, které se nám ještě nepodařilo odhalit a budou odhaleny v budoucnosti. Tohoto názoru jsou údajně i světové superstar jako zpěváci Maddona, Nick Jagger nebo fotbalista David Beckham.

Shrnuto a podtrženo. V tóře jsou obsaženy principy Univerza. Mnozí z obyvatel planety Země věří tomu, že komu se podaří rozpoznat tajemný kód bible, má v ruce klíč ke štěstí. Pomocí tajemství skrytých v bibli se údajně nechají snáze překonat krize v životě. Vědečtí experti prohlašují, že, co se týká kódu bible, nelze si od něho nic slibovat. I ten, kdo věří v Boha, jej nesmí považovat za tak hloupého, že by jim vypravoval tajemství, která by nebyli schopni pochopit.

Drosnin přidal

Drosnin objevil v tóře ukrytá další tajemství, kterými chtěl dokázat, že text je božskou inspirací. Nalezl v bibli jména skutečných historických osobností, mimo rabína Jizaka Rabína i ministerského předsedu Winstona Churchilla, generalissima Stalina, strůjce II. světové války Adolfa Hitlera nebo slavného Francouze Napoleona Bonaparte.

Aby tam bylo alespoň něco přitažlivého, objevil Drosnin v textu bible odkaz na útok na World Trade Center. To mu nestačilo. Udělal knihu ještě více napínavější a předpověděl v roce 2006 atomovou válku mezi Izraelem a Libyí, atomární holocaust. Scénář prognózy nevyšel. Holocaust se nekonal. Prodejnost zůstala daleko, velmi daleko za předchozím bestsellerem. I přes dvě desetiletí hledání biblického kódu nebyla jeho existence prokázána. Přesto je Michael Drosnin skálopevně přesvědčen, že kód skrytý v bibli, s jehož pomocí se nechá předpovědět budoucnost, existuje. Přitom Drosnin v bibli, nevidí křišťálovou kouli, které by se zeptal a ona by mu prozradila tajemství budoucnosti. V bibli vidí knihu, ve které se prognóza musí hledat. Pro Drosnina, i když nevěřícího žida je neoddiskutovatelné, že Bůh diktoval text bible Mojžíšovi. A snad ne slovo od slova, ale alespoň její smysl. Při pojednáních o kódu bible se Drosnin neustále elegantně odvolává na metodu izraelského matematika Ripse, i když ten jakoukoliv spolupráci s Drosninem popírá.

Odborný svět kroutí hlavou

Idea hledat a nacházet v knihách, hudebních dílech, obrazech tajná poselství není nikterak nová. Badatelé našli zdánlivá tajemná poselství ukrytá v dílech komponisty Bacha, v Cheopsově pyramidě, ve Vojnovičově manuskriptu, v obrazech Leonarda da Vinciho, turínském plátně, a dokonce i v Koránu, abych jmenoval alespoň ty nejdůležitější příklady. Zatímco Drosninova tvrzení našla široký ohlas u laiků, odborný svět kroutil hlavou. Statistikové a odborníci na kódy poukazovali na to, že s Drosninovou metodou lze nalézt libovolné poselství v každé knize, stačí jen dostatečně dlouho hledat. A dodávají, že Drosnin nikdy nevěděl, zda po určitém přeskočení písmen bude mít úspěch. Nestačilo mu hledat je směrem dopředu, ale hledal i pozpátku a napříč a tím zvyšoval úspěšnost. A uvádějí další konkrétní příklad. Právě, že v psaném textu nejsou samohlásky, lze v hebrejštině třeba slovo Sodoma, skládající se jen ze třech písmen, zaměnit za Sadam, jméno dřívějšího šéfa Iráku.

Místo bible Moby Dick

Drosnin reagoval na předhazované výčitky kritiků na svoji metodu a závěry velmi ostře a prohlásil: "Tak nalezněte něco podobného třeba v knize Hermana Melvilla Moby Dick." Tedy po našem v románu Bílá velryba. To bylo jako červený hadr hozený v býčí aréně. Dlouho se nenechal pobízet – matematik Benden McKay. Velmi rychle prezentoval výsledky, které "vyčetl" aquidistanční metodou, tedy stejnou metodou jakou použil Drosnin při zkoumání tóry. Bylo to z anglického vydání knihy, jak navrhoval Drosnin, z Moby Dicka, tedy z angličtiny, kde jsou v textu mimo souhlásek i samohlásky, což dává mnohem menší naději, že by se tam nalezla slova, anebo dokonce celé věty dávající smysl. Přesto McKay nalezl předpověď na vraždu Indíry Gándiové, Lea Trockého, Martina Luthera Kinga, Johna F. Kennedyho, Abrahama Lincolna, a dokonce i Jizaka Rabina. Jeho závěr: Aquidistanční metodou se nenechají zjistit žádná poselství pro budoucnost, ale hledaná data podle požadavků. Nalezl také blízko u sebe slova crucifixion, Drosnin nail a liar, což by se nechalo shrnout: "Ukřižovat Drosnina jako cvoka a lháře." S jídlem roste chuť. McKay si vzal na paškál pohádku o "Červené Karkulce"a byl stejně úspěšný.

Hledalo se i u Microsoftu

Vědci šli dále a zvolili i kratší texty. Vzali si dokonce jako základ aktuální sdělení počítačové firmy Microsoft a potřebovali jen několik minut, aby z textu "dostali" historické události, konkrétně data zemětřesení, která postihla Zemi.

Tvrzení, že bible, její hebrejský text obsahuje předpovědi světových událostí, jsou velmi kulantně vyjádřeno přinejmenším sporná. Proč? O kódu bible lze pochybovat, protože pro jeho vyjádření je nutná interpretace. Například u předpovědi vraždy J. F. Kennedyho byla v nejbližším textu nalezena jména Osvald a Ruby, ale nebylo jasné, kdo koho zabije. To se vědělo až po události. Při aquidistanční metodě se zmiňuje pravděpodobnost pro seskupení určitých písmen, pro smysluplné slovo v poměru asi 1: 100 000. Podle matematika Ripse je vyskytnutí se tří jmen politiků pravděpodobnost dokonce 1: 1 000 000. Z toho odvodil, že zakódování určitých jmen do bible mohl udělat jenom Stvořitel.

Drosnin rozvádí svoji teorii

Autor knihy "Fascinace Qumran" Alexander Schick je toho názoru, že bible je srozumitelná každému člověku a že neobsahuje zakódovaný text. Hledání kódu v bibli jako v nějaké věštírně je politováníhodné. Mnoho lidí si na základě tohoto procesu může udělat zcela falešný dojem o nejstarší knize světových dějin. Počítačový expert Bruce David Willner tvrdí, že právě hebrejština je velice náchylná na skrytá slova v důsledku krátkých slov. Když jsou odstraněny mezery mezi slovy, zbylý text dává šanci k mnoha variacím. Někteří katolíci hodlali dotáhnout celou kauzu do konce. Chtěli použít "aquidistanční metodu" na text Nového zákona bible. To bylo silné "kafe" i pro Drosnina. Je překvapivé, že jak Drosnin, tak i Rips s tím až nápadně nesouhlasili. Nakonec software pro aquidistanční metodu si může každý koupit, nabízí se, nebo se alespoň nabízela dokonce na internetu. Na Internetu se začaly objevovat názory, že by se v Novém zákoně měl hledat návrat Ježíše. Autor tohoto návrhu vystupující na internetu pod jménem Reinhardt svůj úmysl nakonec odvolal.

Drosnin tvrdí, "že v kódu bible je utajen příští osud lidstva". Podle Drosnina náš osud leží v našich rukou. "My určíme průběh událostí, které nám osud připravil. Bible nás na možný osud upozorňuje. Až to nastane, pak začneme chápat, čím je bible ve skutečnosti. Cílem kódovaného poselství bible je ochránit lidstvo před nebezpečím. Je to zatím zavřená kniha a je ji nutno otevřít a správně interpretovat." A pokračuje "že biblický kód nutí lidstvo přemýšlet a klást si komplexní otázky, zda kód není důkazem, potvrzujícím existenci myslících bytostí ve vesmíru." Podle Drosnina kód pochází od někoho, kdo se nás pokusil zachránit, a nemusí to být Stvořitel tohoto světa. Nemůže to být Bůh, který je podle křesťanství všemocný. Kdyby to byl Bůh, Bůh všemocný, nepotřeboval by nám posílat poselství a mohl by na planetu Zemi se řítící katastrofu jednoduše odvolat. Ale my dostáváme zprávu. Z toho tedy plyne, že nebezpečí je odvratitelné. Je to logické. Jestliže se nám nebezpečí sděluje, musí být možnost jeho odvrácení. Drosnin musel také čelit kritice, že nechal některá písmena při sestavování poselství, která se mu nehodila do krámu, prostě spadnout pod stůl.

Pátrání po internetu

Na internetu je Lutherova bible v německém znění. Do bádání se dali někteří zvědavci, kteří se snažili dokázat, že kód funguje i v dalších řečech. Vzali si pod drobnohled němčinu. Podle jejich názoru nebyl důvod, proč kód bible by měl fungovat jen v bibli pouze v hebrejštině nebo angličtině v Moby Dickovi. Není přece důvod, proč by informace měly být odepírány jiným jazykovým skupinám. Proč by jiné národy neměly mít možnost získat informace. Není přece žádný důvod k informačnímu embargu. Netrvalo dlouho a z textu bible vyčetli slova Kohl a gemeindeleiter a zkratky CDU, CSU. Kohl byl předtím spolkovým kancléřem. Zkratky patří známým politickým stranám Německa.

Závěrem

Vůbec používání slova kód je zavádějící. Kód se vztahuje na nějakého původce, na nějaký vysílač, na nějakého majitele, ale zvolená metoda je selekce, náhodné pořadí a náhody nelze dekódovat, nedávají podle definice žádný smysl. Co dělá Drosnin, je jen svévole bez respektování pravidel. Drosninova metoda se vydala na populistickou cestu bez systému a nikoho nepřesvědčila. Souhlasím s tím, že když je legitimní zkoumat tajemství a zákonitosti přírody, pak nemůže být nelegitimní zkoumat struktury Božího slova. Ovšem Biblický kód je hra s písmeny, při které jsou ignorovány teoretické základy informačních systémů a je dán prostor pro spekulaci. Drosnin z fragmentů konstruoval hledané výpovědi. Zastávám názor, že Drosninova prezentace tajemného kódu je jen hledanou senzací za každou cenu a nemá nic společného s posláním bible.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2009.