O tom, že vitamin C je nezbytný pro udržení dobrého zdraví, se ví už velmi dlouho. S přibývajícími výzkumy se však stále více potvrzuje, jak nepostradatelný je pro lidský organismus. Jeho nedostatek způsobuje mnohá onemocnění. Vitamin C totiž zajišťuje normální funkce imunitního, nervového a kardiovaskulárního systému, odpovídá za tvorbu kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání, má zásadní význam pro vstřebávání železa z potravin do organismu a v neposlední řadě má silné antioxidační účinky.

Vědecké studie ukázaly, že mnohá onemocnění jsou spojena se sníženou hladinou vitaminu C. V případě, že oxidační stres není dostatečně neutralizován antioxidačním účinkem zejména vitaminu C, může ohrožovat imunitní, nervové a další buňky a narušit jejich DNA, vést je k mutaci. Oxidační stres tak poškozuje zdravé tkáně, vede je k chronicky zánětlivé reakci. To vše může přispívat k depresím, únavovému syndromu, opakovaným infekcím, alergiím a také k autoimunitním, kardiovaskulárním a neurodegenerativním chorobám a nádorům.

Vitamin C je zásadní také pro fungování imunitního systému. Zvyšuje například protilátky proti virům. Bez vitaminu C by nefungovaly základní buňky imunitního systému (leukocyty) jako fagocyty, které likvidují v organismu všechny cizorodé látky (viry, bakterie ad.). A nefungovala by ani lymfocytová část obranných mechanismů proti nádorovým buňkám. Vysoké koncentrace vitaminu C se udržují také v nervových buňkách, respektive v mozku, přičemž je prokázaný vliv vitaminu C na fungování nervového systému. Proto někteří autoři popisují pozitivní vliv vitaminu C na autismus, epilepsii a kognitivní funkce (paměť, koncentrace ad.) u Alzheimerovy nemoci. Vitamin C také ovlivňuje pozitivně depresi a zvyšuje toleranci na stres, působí proti únavovému syndromu.

Nedostatek vitaminu C v organismu se bohužel vyskytuje velmi často, například u těhotných žen, starších lidí nebo u těch, kteří pracující pod psychickým a fyzickým stresem. Každodenní užívání vitaminu C má proto značný význam pro udržení správného fungování imunity, nervového a kardiovaskulárního systému a k tvorbě kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání (cévy, chrupavky, kosti, klouby, kůže, vlasy...).

Nejlépe se vstřebává lipozomální vitamin C

Při užívání běžných forem vitaminu C je vstřebávání ze střeva do krevní plazmy omezeno nevelkou kapacitou transportérů ve střevní stěně. Například z obyčejného vitaminu C se až 80 % množství „céčka“ vyloučí, aniž by byl organismus schopen ho zužitkovat.

Téměř dokonalou vstřebatelností se však vyznačuje vitamin C v lipozomální formě, který je na trhu dostupný pod názvem LIPO-C-ASKOR, a to v tekuté formě nebo v podobě tobolek. Díky lipozomální technologii je vitamin C obalen vrstvou přírodních fosfolipidů, z nichž jsou utvořeny i naše buněčné membrány. V průběhu vstřebávání do organismu fosfolipidová vrstva poskytuje vitaminu C ochranný obal, který umožňuje ve srovnání s běžným céčkem s postupným uvolňováním mnohem dokonalejší vstřebávání do těla.

Pomoc pro onkologické pacienty

Bylo prokázáno, že onkologičtí pacienti trpí často nedostatkem vitaminu C, který dosahuje někdy až úrovně kurdějí. Kvůli nedostatku vitaminu C je onkologický pacient vystaven oxidačnímu stresu, který je ve zvýšené míře produkován samotným nádorovým onemocněním, prokazatelně se podílí na kancerogenezi a navíc oslabuje protiinfekční a protinádorovou imunitu. Proto je nezbytné výrazné navýšení antioxidační kapacity vitaminu C, a to užíváním gramových dávek lipozomální tekuté formy vitaminu C. Vysoké dávky vitaminu C také podporují protinádorovou imunitu. Jak ukázaly některé studie, u onkologických onemocnění je vlivem nedostatku vitaminu C potlačená aktivní demetylace DNA v buňce, což může být jedním ze spouštěcích faktorů kancerogeneze.

Uvedené poznatky nedávno sumarizoval americký Národní onkologický institut do prohlášení, že vysoké gramové dávky vitaminu C zlepšují kvalitu života onkologicky nemocných a snižují nežádoucí účinky chemoterapie a radioterapie. Podpůrnou léčbu onkologických pacientů vysokými dávkami vitaminu C schválila v květnu 2014 také Vědecká rada České lékařské komory.

Působení na kardiovaskulární systém

Méně známý je vliv vitaminu C na kardiovaskulární systém. Kardiovaskulární choroby jsou v naprosté většině způsobeny aterosklerotickým procesem, kdy se ve stěnách tepen v místech zánětu ukládají tukové látky, dochází k jejich zúžení s následnou nedokrevností (ischemií) příslušné části organismu. Nejčastěji se tak děje na tepnách srdce, dolních končetin a mozkových tepnách. Ve vzniku tohoto stavu hraje významnou roli chronický zánět, k jehož rozvoji přispívá oxidační stres, který poškozuje cévy a kontinuálně spotřebovává antioxidačně působící vitamin C, což vede u lidí s kardiovaskulárními nemocemi k jeho chronickému nedostatku.

Profesor Linus Pauling, držitel dvou Nobelových cen, proto ve své publikaci konstatoval, že vitamin C jako ve vodě rozpustný antioxidant chrání cévy a další tkáně proti oxidaci. Dostatečné denní dávky vitaminu C jsou tedy rozhodující pro zdraví cév, protože je chrání před oxidačním stresem, a tedy i před chronickým zánětem. V této souvislosti je důležité, že vitamin C také vstupuje do metabolismu tuků, což redukuje zvýšenou hladinu cholesterolu. Nadto vitamin C zajišťuje biosyntézu kolagenu, který posiluje cévní stěny, protože tvoří jejich základní stavební jednotku.

Snížená hladina vitaminu C také vede k epigenetickým změnám, které mohou vyústit například v neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Existují studie, které prokazují, že normální fyziologická hladina vitaminu C je jedním z faktorů, které působí proti vzniku tohoto onemocnění.

Zjednodušeně řečeno, pokud je v organismu nedostatek vitaminu C, mohou být aktivovány geny potřebné pro rozvoj závažných onemocnění, a naopak geny důležité například pro normální činnost imunitního a nervového systému mohou být potlačeny. Rozvíjející se obor epigenetiky tak odhaluje další, do nedávna neznámé aspekty významu vitaminu C pro zdraví.

Pravidelné sledování hladiny

Z hlediska prevence či zmírnění onemocnění je vhodné každý den sledovat hladinu vitaminu C v moči. Nejjednodušší test nabízejí indikátorové proužky, které jsou součástí každého balení LIPO-C-ASKOR. Díky nim se lze během pouhých 30 vteřin dozvědět, zda máte v těle dostatečnou hladinu vitaminu C.

Denní spotřeba vitaminu C v organismu vychází zejména z jeho psychické a fyzické zátěže. Obecně však platí preventivní dávka u dospělých: jednou až dvakrát denně (ráno, večer) 1 gram lipozomální formy vitaminu C, přičemž v průběhu nemoci je vhodné dávkování zdvojnásobit (u onkologicky nemocných ztrojnásobit). V případě dětí je vhodné preventivní dávky nastavit na jednou až dvakrát denně 200 miligramů lipozomální formy vitaminu C s tím, že v době nemoci je možné dávky zdvojnásobit. Toto dávkování je vyšší než běžně doporučované denní dávky, které jsou ovšem podhodnocené.

V rámci prevence a zejména podpůrné terapie chronických onemocnění je užívání lipozomálního vitaminu C vhodné doplnit také nitrožilními infuzemi. Aplikací vitaminu C se dnes zabývá řada zdravotnických zařízení, nicméně za hlavní lze považovat inPHARM CLINIC v Jesenici u Prahy (www.inpharmclinic.cz), jež spolupracuje s americkými univerzitními klinikami, které v této oblasti realizují klinické studie.