„Proto uzdravme nejprve sami sebe, abychom mohli uzdravit celý svět.“
„Miluj bližního svého, jako sebe samého.“
- tak inspiruje Nový Zákon

Vánoce v podobě, jak je známe, jsou křesťanské svátky. Mnozí z nás by si přáli, aby křesťanské hodnoty Lásky, Naděje a Víry, znovu získaly větší vliv na naše životy.

Vánočním svátkům předcházejí čtyři adventní týdny. Advent – z lat. Příchod je dobou přípravy na svátek narození Ježíše a také příprava na příchod Vykupitele. V pojetí našich předků byl advent časem vnitřního zklidnění a rozjímání, časem, kdy uklízíme ve svém nitru.

Vánoce bez znovuzrození, znovuobnovení lásky a míru v nás, se mohou stát pouze dny hodování.

Pojďme spolu využít příležitosti, kterou dávají tyto sváteční dny v závěru roku, pojďme se zastavit a být sami se sebou, být v tichu, vypnout média a naslouchat vnitřnímu bytí, vnímat vnitřní bolesti i lásku. Nic nepřichází samozřejmě a automaticky. Je potřeba našich skutků.

Projděme společně očistu srdce ve třech krocích:
1. zamyšlení se nad Vánočním příběhem
2. vnitřní inventura uplynulého roku
3. meditativní vnímání srdce.

Zamyšlení se nad Vánočním příběhem

Nejprve tedy vzpomeňme přes dva tisíce starý Vánoční příběh a hledejme v něm podobenství s našimi životy. Vidíme v něm dva chudé lidi, dočasně bez domova, procházet Betlémem a marně klepat na lidská obydlí. Rodička čeká každou chvíli narození svého dítěte. Právě tito nejméně významní, odkázáni kamsi na periferii města i společnosti, se stávají hlavními postavami v Božském plánu, který pronikne časem i dějinami světa. Místo nejotřesnější bídy, chlév se zápachem dobytka, temnota a nepohodlí se stávají ohniskem dotyku Nebe a Země, místem sestupu božství do naší lidské existence. Máme-li přijmout radostnou zvěst o Ježíšově narození, je třeba sestoupit na nejhlubší základnu pokory, zažít ono sebevyvlastnění ze všech svých nároků a také představ o své soběstačnosti. Pravého ducha Vánoc lze objevit jen v hodnotách, které jsou spjaty se vztahem k božství a znovuzrození božství v nás. S Ježíšem přichází na naši planetu dar milosti a odpuštění, s takovým pocitem můžeme přistoupit k druhému kroku:

Vnitřní inventura uplynulého roku

Vytvořme si čas a prostor s příjemnou atmosférou. Čas, který si vědomě uděláme na setkání se sebou i s transcendentnem, čas, kdy se zastavíme a víme, že není nic důležitějšího než právě být a ponořit se do sebe. Můžeme si zapálit svíčky i vonné tyčinky, pohodlně se posadit, prohloubit svůj dech a spočinout ve svém nitru. Je-li třeba, můžeme si pustit klidnou, meditativní hudbu a v duchu křesťanského rozjímání zahajme modlitbou:

„Učiň Pane, ať Láska pronikne do lidských srdcí, ať nikdy nezapomenu, že zápas o lepší svět je zápas o lásku ve službě Lásky. Nechť mé srdce je připraveno naslouchat Lásce.“

Následně poděkujme za to dobré, co nás v uplynulém roce potkalo. Vzpomeňme s vděčností na setkání s lidmi, kteří s námi sdíleli svůj čas. Také můžete rozjímat nad tím, co vašemu životu dává sílu žít, co vám dělá radost.

Nabízím zde několik otázek k rozjímání o uplynulém roce:
1. Co dobrého jsem vykonal?
2. Ublížil jsem svým konáním druhým? Způsobil jsem svým jednáním bolest druhému?
3. Jaké náročné okamžiky jsem v uplynulém roce zažil?
4. Co dává radost, sílu vašemu životu? Jaká vaše vlastnost vám v tom pomáhá?
5. Byl/a jsem vždy laskavá/ý a přátelský/á?
6. Snažil jsem se myslet na druhé a pomáhat jim?
7. Snažil jsem se pochopit příčiny jednání bližního a tak mu porozumět?
8. Projevuji svou lásku i v nejbližší rodině?
9. Nezavíral jsem oči před nouzí bližního?
10. Netrápil jsem své okolí náladovostí, mrzutostí či mstivostí?
11. Uměl jsem odpustit?
12. Jaké řeči vedu o svých bližních? Nejsou zlé a pomlouvačné?
13. Nezneužil jsem sobecky pohlavního pudu?

Nechvátejte a poctivě pobuďte se svými myšlenkami třeba i s tužkou a papírem.

Meditativní vnímání srdce

Nejprve si vytvořte klidné prostředí a čas na to, abyste se mohli nerušeně věnovat sami sobě. Vědomě si dopřejte, že nemusíte v tuto chvíli nic dělat a pozorujte pouze cestu svého dechu.

Připomeňme si optimální dechovou cestu. Na počátku musí být aktivní nádech do hrudníku. V důsledku toho se rozevírají ramena a bříško (břišní oblast). Vhodné je vizualizovat si vzduch jako světlo a v tuto chvíli si vybavit, že okysličený vzduch míří i do mozkovny a vytváří fontánku světelného vzduchu nad hlavou. Po aktivním nádechu následuje klidný a samovolný výdech až do posledního doušku vzduchu, tím se propadne i břišní svalstvo. Následuje několikasekundový klid. V tuto chvíli zaměřte pozornost na srdeční centrum. Vnímejte, že je propojené s centrem energie světla v mozkovně i v pánvi, světelná energie klidu protéká všemi centry. Centrum duchovního srdce můžete vnímat jako blažené místo klidu, harmonie a lásky, můžete si ho vizualizovat, vnímat jeho vůni… v této energii Lásky můžete rozpustit bolesti uplynulého roku na všech úrovních.

Toto meditativní rozzáření srdce dokončete představou, že touto jemnou energií prosvětlujete planetu Zemi a život na ní.
Těším se s vámi na setkání v dalším roce.