Naše duše je dcerou nebes, odvěkou jiskrou, která tvoří lůno, ve kterém se vyvíjí nadčasové lidské Já. Tak jako se Kristus stal před dvěma tisíciletími jednou provždy ochranným Duchem Země, bude individuální duše bílé Marie provázet lidskou evoluci po mnohé věky. Tato duše mateřské lásky, prostoupená kosmickou moudrostí Sofie, stojí za mnohou pomocí lidstvu – ne jako duchovní učitel nebo zasvěcenec, ale jako milující matka, která v šíři své duše žije se všemi svými dětmi, vždy připravena pomoci či zmobilizovat k pomoci a inspiraci další řády duchovních hierarchií, pokud se na ni člověk upřímně obrátí. Není však sama. Odvíjí se od ní celý sestupný řetězec mateřské pomoci počínaje odvěkou makrokosmickou božskou Matkou přes Matku Zemi – duši naší Země – a přes zemskou Pannu Marii, rodičku Ježíšovu, pokračuje neskonalou milostí dál.

V průběhu křesťanského věku byly vyšším řízením připravovány další duše světic k mariánskému působení pro pomoc lidstvu, které se zjevily na konkrétních místech. Svým stupněm vývoje se mohou tyto duše včleňovat do úkolu šíření mariánské pomoci. Přinášejí mateřské mariánské síly na vhodná místa po celé Zemi, aby jimi byla proniknuta. Byly božskou Matkou "vychovány" a uschopňovány k přenášení mariánských sil pro celou planetu. Působí na místech zjevení či "zázračných uzdravení", inspirují hledající duše, povzbuzují zarmoucené, rozprostírají svou pozornost po celé Zemi. Jsou mariánskými silami trvale napájeny, a tak se nám na naší zemské úrovni jeví jako mariánské, jimiž skutečně jsou. Nezáleží proto příliš na tom, zda o této skutečnosti víme, či nikoli. Mnohdy se nevědomky napojujeme jen na stopy univerzální paměti (morfické pole) některého světce nebo na myšlenkové výrony (elementály) modliteb těch, kteří se k němu modlili před námi. I to může mít léčivé účinky. Důležitější je náš vlastní postoj.

Křehcí poslové mariánství

Na dalším stupínku směrem dolů působí elementární (přírodní) bytosti – v ženském principu zejména víly a rusalky. Ty mohou být činné pouze v určitém místě, avšak mohou na sebe brát pro poutníky i mariánskou podobu. Jejich vědomí, nezatížené lidskými nepravostmi, může být "shora" naplněno mariánskými silami. Jsou-li tyto posvátné síly ve víle aktivovány něčí modlitbou, může vzít na sebe podobu Marie či některé světice. O zjeveních víly v podobě Panny Marie Lurdské u pramínku v Lublani píše zajímavě M. Pogačnik. Jinde spatřil i vysokou postavu královny rusalek nesdělitelné krásy s diadémovou korunou na hlavě ozdobenou vybroušeným drahokamem coby kosmogramem. Píše o tom: "Na okamžik se mi ukázala v podobě madony, chránící svým pláštěm celé lidstvo. Královna vodních rusalek však pod svým pláštěm ochraňovala místo lidí všechny druhy elementárních bytostí. Poté ke mně pravila: "Já a můj lid se snažíme zachovat tento přírodní chrám. Vy lidé mnohé ničíte; my zůstaneme našemu úkolu věrni." Pohnutě jsem řekl: "Lidé však se svou destruktivní činností nepřestanou." Její odpověď byla strohá: "Pak pocítí sílu živlů." Není právě tohle určitý klíč k vysvětlení současných katastrofických záplav a dalších živelních pohrom?

Modlitba pro zdraví a požehnání

Tyto vyspělé přírodní bytosti mohou rovněž vytvářet zdroj zdraví a požehnání. Zachytí-li něčí opravdová modlitba takovou bytost, ta pak může aktivovat i lidské zbožné podvědomí, které může bezděčně ovlivnit jak podobu zjevení, tak obsah "mariánského sdělení", nebo přispět k léčebnému zásahu, je-li to v příjemcově osudu. Z toho je zřejmé, že za zásahy a sděleními "shora" nemusí stát vždy "pravá" Panna Maria, ale jen mariánstvím nasycená elementární bytost, aktivovaná zbožnou psychikou příjemce. Zbožný katolík, který se třeba rád modlí růženec a jde mu o spásu lidstva, pak může dostat – úměrně svému duševnímu obzoru – například sdělení, kolik růženců denně se lidé musí modlit, aby předešli katastrofám, a podobně. U různých studánek se tradují příběhy zjevení Panny Marie někomu, kdo byl v nesnázích a modlil se zde. Přírodní bytosti na sebe berou ve vědomí člověka podobu, která je mu nejbližší, někdy však jejich síla zdynamizuje představivost modlícího se a dodá i jemu blízké zobrazení jako jeho oblíbenou světici či přímo Matku boží.

Klamná sdělení

O úroveň níže nalézáme "sdělení", která jsou již převážně jen těmito silami zdynamizované obrazy, jež si příjemcova psychika, resp. podvědomí dotváří či deformuje již samo. Proto porovnáme-li různé "mariánské" předpovědi, nalézáme velké odlišnosti, předpovídané události nenastávají apod. Třeba tomu, kdo je silně znechucen špatností světa, předpoví takovéto nižší zjevení konec světa, někdy i s datem. Za některými silně fanatickými a subjektivistickými sděleními nemusí stát ani elementární bytost, ale jen světy nižšího astrálu a nezvládnuté a nekontrolované podvědomí příjemce. I tato sdělení se mohou hemžit výrazy jako Kristus, Maria, mír, láska apod. Záleží pak na naší logice a soudnosti, vypěstované i v běžných zemských věcech, na znalosti lidských povah a projevů i na čistotě srdce, zda rozpoznáme správně povahu zdroje. Často napoví povaha příjemce. Úzkoprsý fanatik či zapálený agitátor pro Pánaboha či duchovno, projevující horečnaté mesianistické sklony, nemívá spolehlivé napojení. Pokud nehledáme jen zvědavě senzace a snažíme se včleňovat svůj život do vyšších souvislostí, rozeznáme i klamná sdělení.

Posvěcená místa

Skutečné modlitby lidí otevřených pro mariánství rovněž mohou lehce či mohutně posvěcovat některá sakrální či přírodní místa. Vyloučené astromentální (citově-myšlenkové) útvary se nazývají elementálové. I ty mohou inspirovat další zbožné duše, které se zde modlí. Proto i my můžeme dnes svými modlitbami či meditacemi vtiskovat své stopy místům pro budoucí návštěvníky. Můžeme léčivost a posvátnost místa buď zesilovat, nebo naopak tlumit. Čisté modlitby či výrony vědomí, tedy elementálové, mohou přitahovat elementáry – přírodní bytosti podobné povahy. Dobří elementárové jsou přitahováni dobrými elementály: kde je místo zameditované, promodlené, nabité stopami po lidské lásce, harmonii či radosti, tam je i lákavé klima pro usídlení elementárních bytostí (platí to ale oboustranně). To jsou místa příznivá náhlým uzdravujícím dějům.

Mnohým novodobým věřícím zní tvrzení o elementárních bytostech možná trochu pohansky. Ještě v polovině druhého tisíciletí však bylo s těmito bytostmi počítáno s naprostou samozřejmostí, jak je dochováno v řadě pramenů. I prvky výzdob některých chrámů poukazují na tyto bytosti, pokud v nich ovšem nevidíme jen zmaterializované jakési pitoreskní příšerky a podobně, nazývané učeně bestiáliemi.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2008.