V současné době jsme svědky nebývalého turistického ruchu. Lidé cestují za poznáním atraktivních míst, za rekreací, za koupáním k moři do známých i méně známých oblastí, aby si odpočinuli a načerpali nové síly po celoročním pracovním nasazení. A asi každý turista má snahu přivést domů nějaký suvenýr: buď pro sebe, aby mu připomínal ono navštívené místo, nebo pro své nejbližší, aby jim udělal radost.

Turizmus přináší řadě zemí značné finanční příjmy, a dokonce jsou státy, které žijí jen z turistického ruchu. Cestují jednotlivci, celé rodiny nebo skupiny lidí, kteří absolvují různé poznávací zájezdy, zaměřené na určitá místa, nebo lokality mající specifický charakter, odlišný od běžných turistických destinací.

Ovšem upomínkové předměty, které si lidé vozí domů, mohou být velice nebezpečné a škodlivé a mohou svým majitelům způsobit řadu problémů, nebo i vážných zdravotních potíží. Pochopitelně, že se to netýká věcí a drobných předmětů, které si poctivě koupíte na tržišti nebo v obchodě se suvenýry, ale pouze těch, které si tajně odnesete z míst, kde – aniž o tom třeba víte – působí kletba a zlé síly. Neštěstí přinášejí například různé dřevěné sošky, masky a umělecké předměty z hrobů a posvátných míst Afriky, Jižní Ameriky nebo Asie. Obvykle je spojuje to, že prošly magickým rituálem nějakého domorodého čaroděje. Ovšem mohou to být i docela obyčejné kameny nebo drobné úlomky hliněných džbánů a podobných předmětů přivezených například z Itálie z Pompejí a dalších známých i méně známých historických míst.

Suvenýr "pro neštěstí"

Jaké problémy mají turisté s dovezenými suvenýry z Pompejí, ví nejlépe tamější správa historických památek. Město bylo v roce 79. n. l. postiženo a zničeno mohutnou lávou z Vesuvu, která jej zalila a pohřbila zde mnoho lidí – na tuto zkázu naprosto nepřipravených, jak dosvědčují nálezy. Tento ústav každoročně dostává po skončení turistické sezóny pozoruhodné zásilky zaslané nešťastnými turisty. Malé i velké balíčky obsahují kousky "Pompejí" – úlomky lávy a starých stavebních kamenů. Někdy jsou tyto věci zaslány bez jakéhokoli vysvětlení a sdělení, jindy jsou přiloženy vysvětlující a omluvné dopisy. Postižení turisté v nich uvádějí, co špatného jim tyto předměty způsobily a jaká smůla je v důsledku jejich uchovávání pronásledovala. A nejsou to nijak malicherné záležitosti. Jedná se například o rozpadlá manželství, záhadné nemoci a bezpočet jiných útrap, jež je postihují. Všechny tyto nepříjemnosti má podle těch, kteří vracejí suvenýry, na svědomí prokletí uvalené kdysi na hříšné Pompeje. Lze se domnívat, že na vině je také negativní energie obsažená v těchto věcech způsobená značným utrpením těch, kteří v Pompejích přišli o život. "Tuto cihlu jsem ukradl při prohlídce vykopávek," napsal například jeden finský turista. Dále v dopise uvádí – "vracím ji a prosím, abyste ji přijali. Pro vaše a mé dobro a klid. Od chvíle, kdy jsem si cihlu přivezl domů, začal pro mě nepřetržitý řetězec těžkostí a neštěstí: ztratil jsem práci, žena vážně onemocněla; byli jsme dvakrát vykradeni… A kdo ví, co nás ještě může potkat. Jsem přesvědčen, že všechno mé neštěstí způsobila ta ukradená věc."

Sugesce nebo fakt?

Podobně je tomu i na jiných známých místech hojně navštěvovaných turisty. Například na Havaji vracejí turisté kameny posbírané na svazích sopky Muna Loa. Podle tamní staré legendy totiž "krádež" rozhněvá bohyni sopky Pele. Turistům, kteří navštívili Austrálii, zase přináší smůlu úlomky z posvátné skály Ayers Rock. Turisté je posílají zpátky, mnohdy i s mapkami a přesnými údaji, odkud je vzali. Pracovníci národního parku, kteří vrácené kameny přijímají, se však většinou omezují na to, že vrácené kameny pokládají na místo, kde za několik posledních let přišlo o život pět turistů. Může se také stát, že si přivezete domů poctivě koupený suvenýr, který vyvolá v domě (bytě) velmi nepříznivou atmosféru. Většinou se přitom jedná o lidové předměty, které jsou nabízeny jako starožitnosti. V zemi svého původu sloužily kdysi k magickým účelům. Toto kouzlo mohlo být praktikováno s takovou silou, že je na předmět vázáno natrvalo a působí dále na jeho majitele, přestože ten nemůže signum jako takové vůbec rozpoznat. Někteří lidé to odmítají a tvrdí, že kletby a různá kouzla působí proto, že na ně lidé věří. Argumentují tím, že prý to nejsou žádné nadpřirozené síly, ale podvědomý strach, který rozvrátí celou psychiku člověka a přivodí mu nemoc. Jako důkaz často uvádějí pokus, který se svými čtenáři provedl britský deník The Sun. V září roku 1985 uveřejnil zprávu, že obraz nazvaný Plačící chlapec, jedna z nejoblíbenějších reprodukcí, která zdobí stěny britských domovů, je očarovaný a v domácnostech, kde visí, dochází k nevysvětleným požárům, které zničí, nebo alespoň značně poškodí zařízení celého bytu, přičemž obraz údajně zůstane netknutý. Tato zpráva způsobila ve veřejnosti značný rozruch a vzápětí začaly do redakce proudit stovky dopisů, v nichž čtenáři líčili nejrůznější neštěstí, jež jim uvedený obraz způsobil. Další tisíce čtenářů své reprodukce zabalily a zaslaly redakci deníku, jejíž pracovníci pak v předvečer svátku Všech svatých obrazy na sebe navršili a zapálili. Následující den pak otiskl The Sun zprávu, že některé hasičské oddíly, které byly požádány o asistenci u ohně, odmítly pomoc se zdůvodněním, že se jejich členové obávají nějakého neštěstí.

Smrtící maska

Lidské podvědomí má velký vliv na další osud člověka a skryté obavy se neustálým působením na psychiku často vyplní. Na druhé straně jsou ale i případy, kdy dotyčný o kletbě vůbec nic nevěděl, nemohl z ní mít tedy strach, a přesto se mu něco špatného přihodilo. O tom může svědčit následující případ z Polska. Ředitel firmy na výrobu těsnění pro automobily dostal od svého obchodního společníka hnědočervenou dřevěnou masku jakéhosi afrického boha s divokým pohledem a vyceněnými zuby. Měla ho chránit před zlými lidmi, a tak si ji pověsil na stěnu do své pracovny. Za deset dnů zemřel na zástavu srdce, ačkoli byl naprosto zdráv a žádné zdravotní problémy neměl. Na jeho místo nastoupil mladý šéfův zástupce – za týden byl i on nalezen v kanceláři mrtvý. Provedená pitva vyloučila cizí zavinění. Třetí muž, který se postavil do čela firmy, byl 50 letý inženýr. Ten se hned první den po nástupu do funkce ředitele firmy v kanceláři cítil značně vyčerpaný, jako by mu něco vysávalo energii. Domníval se, že je v kanceláři negativní geopatogenní zóna, proto si pozval známého senzibila, aby mu v pracovně provedl měření. Ten, když vstoupil do místnosti, strnul, jako by byl zasažen elektrickým proudem. Zděšeně ukázal na masku pověšenou na stěně a odmítl se k ní přiblížit. Nový ředitel ji proto okamžitě nechal z pracovny odstranit a spálit. Od té doby byl klid. Podle odborníků zde bylo záměrně použito kouzla černé magie ke zničení obchodního konkurenta.

Nástrahy černé magie

I když velká většina lidí na černou magii nevěří, nebylo by rozumné ji příliš podceňovat. Rovněž tak by nebylo dobré podceňovat působení různých suvenýrů, které si na svých cestách opatříme a přivezeme domů. Získáte-li někde podezřelý suvenýr, v jehož blízkosti se necítíte dobře, buď jej sami odstraňte, nebo si pozvěte zkušeného senzibila, aby jej prověřil a zjistil, zda na vás nepůsobí negativně. Při cestách do zahraničí mějte na paměti, že i suvenýry nebo drobné předměty vám mohou uškodit, budou-li získány z podobných míst, o kterých zde byla zmínka. Měli bychom si také dávat pozor na darované suvenýry a upomínkové předměty, nějaké věci či oblečení získané z pozůstalostí apod. Toto vše nám může způsobovat různé problémy. U nových věcí, které získáme, se může také objevit negativní energie, kterou daný předmět získal od výrobce. Tady je ale situace příznivější než u předmětů starších, historických, déle používaných nebo pocházejících z prostředí, ve kterém na ně působila negativní energie jejich majitelů. Je velmi důležité, abychom odhalili podstatu věcí a pocítili jejich harmonii; pro klidný a spokojený život je nezbytné, abychom se vyhýbali nepříjemným věcem. Mnohé předměty se v průběhu své existence ocitají často v prostředí velmi nepříjemných rodinných a sousedských vztahů a jsou jimi ovlivňovány, jako by toto neklidné, negativní prostředí do sebe nasávaly jako houba. Nové předměty také obsahují auru osoby, která je vyrobila nebo namalovala, ovšem tato energie nemusí působit tak intenzivně, protože byla předmětem vstřebávána po krátkou dobu, v porovnání s historickými artefakty. Je pochopitelné, že není vždy možné zabývat se takovými podrobnostmi, například při nákupu, nebo když jsme jimi obdarováni. Je ale důležité, jak je začneme vnímat po jejich získání, jak na nás působí, zda se v jejich přítomnosti cítíme dobře, zda nás uklidňují, nebo na nás působí depresivně, nepříjemně. Neměli bychom se obklopovat věcmi, jež nám způsobují stísněné pocity, které nás netěší a ke kterým nemáme dobrý vztah.

Kniha není vždy přítelem

Psychická energie se může hromadit na různých věcech, které jsou jejími "sběrateli" – tuto energii do sebe vstřebávají. Každý předmět, který se nachází v rukou člověka, nebo s ním přijde do přímého kontaktu, na sobě nese stopy jeho auryenergie. Proto je důležité v našem vlastním zájmu přistupovat k věcem, které již někdo vlastnil, velmi obezřetně, neboť mohou být nositeli negativní energie přenesené na ně původním majitelem. Zasmušilá, zlostná nálada je velmi zhoubná, a to jak pro jejího nositele, tak i pro ty, které obtěžuje. Věci takovýchto lidí jsou také zdrojem nákazy. Otráveny a nakaženy jsou nejen zdi domů, v nichž tito lidé žijí, ale i vzduch, který dýchají. Nositeli negativní energie mohou být i knihy, které dostaneme nebo si vypůjčíme od osoby plné nepřejícnosti, nenávisti, zloby, takové, která lidem kolem sebe nepřeje nic dobrého, jenom to nejhorší. Dostane-li se k nám taková kniha, pak snadno způsobí, že se při jejím čtení nemůžeme plně soustředit, necítíme se dobře, máme snahu ji odložit, jsme roztěkaní, nervózní. Taková kniha nám škodí a je třeba se jí co nejdříve zbavit.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 10/2008.