Slovo, které v některých lidech vyvolává nejistotu, obavy ze života odtrženého od reality, a jiné láká jako cesta k porozumění životu, sobě. Všichni se shodneme v tom, že je to změněný stav vědomí. Pojďme zjistit, jak ji vnímá psycholožka - psychoterapeutka Radana Rovena Štěpánková, která ji ve své praxi využívá.

Jak ses k meditaci dostala a co pro tebe znamená?

K meditaci jsem se dostala přirozeným vývojem tak, že jsem v rámci zájmu o vývoj psychiky pracovala s relaxací, abreaktivní terapií a řízenými imaginacemi. Meditace pro mne je naslouchání vlastnímu nitru, zároveň vnímání harmonie vesmírných principů a uvádění psychiky v soulad s vesmírnou harmonií. Meditace je zároveň cesta ke kvantové změně psychických bloků.

Proč je meditace pro tebe hojně užívanou technikou při práci s klienty?

Meditace vede člověka k sobě samému. Když člověka učím meditaci, učím ho vlastně, jak pomoci sám sobě. Meditace je velmi efektivní při práci s důležitými centry člověka, jako centrum síly v oblasti břicha, centrum lásky v oblasti hrudníku. To jsou centra, která mají lidé hojně poraněná, traumatizovaná a blokovaná z různých životních peripetií jak v dětství, tak v dospělosti. Když člověk není v sobě doma, necítí v sobě příjemný klid a lásku, pak není sám sebou a svůj život netvoří jako přirozenou symfonii.

Jak je možné meditaci naučit?

Základem je naučit se koncentrovat na přítomný okamžik v sobě sama. Najít si klidný čas a prostor, kdy si můžete sednout třeba na 20 minut a být jen pozorovateli svého dechu. Lidé si zprvu často ztěžují na neodbytné myšlenky různého druhu. Pozorujte cestu svého dechu a popisujte ji "nádech", "výdech", pokud rychlost myšlenek je větší, můžete si popisovat slovy: "zdvíhá se mi hrudník, bříško, ramena, vnímám vzduch v nose a hlavě, teď klidně se uvolňují svaly kolem bříška, hrudníku, ramen..." Když pozornost uteče ke zvukům kolem nebo k jiným myšlenkám, je třeba se zase vrátit k dechu. Říci si třeba: "ano, svět se točí a já se můžu zabývat jen sebou ? pozoruji svůj dech?"

To nezní složitě...k

Není to složité. Zkuste si to a uvidíte, kolik času jste strávila uvědomováním si dechu, pocitů a myšlenek, a kolik času něčím úplně jiným. Uvidíte, že nedat se vtáhnout do hry myšlenek a fantazií není tak snadné, jak se zdá. Důležité je trpělivě a laskavě znovu a znovu se vracet k uvědomování dechu a postupně k výdechu připojit vnitřně prožité slovíčko Jsem. Když člověk dokáže vnitřně klidně cítit svou vnitřní podstatu, pak tím získává stabilní bod ve Vesmíru, vnitřní domov. To je velmi významná dovednost, která otvírá člověku prostor pro další vnitřní práci, čištění, uzdravení.

Když si člověk toto osvojí a dokáže tento pocit v sobě nastolit alespoň při zklidnění, je připraven učit se vědomě pracovat se sebou a sám sebe utvářet, vystoupit z kruhu instinktů a programů.

Cest jak pokračovat je mnoho, různě se prolínají a doplňují. Užitečné je rozvíjet vizualizaci. Když se soustředíme na květinu, je pro nás jen květinou ? pokud je naše koncentrace dokonalá, zmizí i vzdálenost mezi námi a květinou a staneme se květinou.

A je jedno, co si představujeme? Co je vhodné a proč si představovat?

Když si vzpomenu na své začátky, byla pro mne velmi užitečná vizualizace barev. Zprvu jsem trénovala schopnost představit si barvy, pak se tou barvou stát. To znamená cítit energii barvy, její dynamiku, emoci. Vizualizace v tomto postupu nám pomáhá tvořit svůj vnitřní svět k obrazu svému. Osvojovat si energie, které se nám líbí, a které potřebujeme. Jedná se např. o energie živlů, stromů, totemových zvířat, ale i o energie z vyšších sfér.

Jindy je vizualizace vhodná při regresivní terapii a čištění traumat.

Ohledně představivosti bych chtěla ještě uvést, že dokud si něco představujeme a ztotožňujeme se s tou představou, je to stále ještě cvičení.

Když to tedy shrnu, první krok k meditaci je schopnost koncentrace, druhý stupeň je představivost. A co následuje dále?

Doporučuji naučit se vnímat svá centra. Základ je uvědomit si a prožít centrum životní energie v pánvi, centrum lásky v hrudníku a centrum otevřené mysli. Tato centra je třeba mít propojená. Hodně důležité je vědomé prociťování srdce. Součástí vědomé práce se srdcem je i jeho odvaha cítit bolest srdce a schopnost spouštět léčivou všeobjímající sebelásku.

I takové procesy považuji za meditativní stavy duše.

V obecné rovině o dalším stupni mluvíme jako o spontánní meditaci. Jde o to, že se v nás děje něco, co už spíše jen pozorujeme, než ovlivňujeme. Je to proud, který plyne. Na této úrovni je meditace součástí života a nejniternější potřebou. Považuji za velmi podstatné znát principy života, kterými léčivé procesy podpoříme. Dostáváme odpovědi na otázky a nabízí se řešení problémů, rozvíjí se naše intuice.

Tak teď už to tak jednoduše nezní. Jak rychle se to člověk dokáže naučit? Jaké máš zkušenosti s klienty?

Každý je individuální. S některým klientem snadno věci plynou rychle vpřed, s jiným je třeba pomalu. Obvykle ke mně dojdou lidé, když chtějí řešit nějaké téma, a tak se spokojí s řízenou meditací u mne. Jsem ráda, když se k tomu doma alespoň trochu vrátí. Myslím si, že základ se člověk může naučit vcelku snadno, a pak jde o to, jak systematicky bude s možnostmi meditace pracovat, a také jak bude rozvíjet znalosti z oboru psychologie, protože vše souvisí se vším.

Mohla bys uvést nějaký příklad z praxe, jak využít imaginaci při řešení nějakého tématu?

Takový sympatický příběh z poslední doby: Navštívila mne vitální paní H. a svěřila se s problémem, že přestože žije v harmonickém partnerství a vždy byla sexuálně aktivní, v poslední době nemá o sexuální život vůbec zájem. Paní H. snadno pochopila, že v sobě máme různé podosobnosti, a představila si tu svou sexuální část jako tygra a svou současnou bytost jako vílu, která tančí. Tyto části spolu neměly kontakt. Důležité je sledovat plynulost děje, žádnou představu bychom neměli znásilňovat. Paní H. postupně navázala kontakt s tygrem, který umíral, a bylo jí ho líto. Láskou k němu ho postupně uzdravila a na louce s ním mohla svobodně užívat radost, hravost, sílu? Éterická víla je v tu chvíli nezajímala, ale ona je pozorovala. První setkání jsme tady ukončily. Paní H. na dalším setkání říkala, že k představě sjednocení s tygrem se vracela, a potvrdila zlepšení zájmu o sexualitu v partnerství. Rozhodly jsme se pokračovat imaginací, ve které došlo k tomu, že paní H. spolu s tygrem přizvali vílu. Námluvy to byly vskutku pozvolné, paní H. pozorovala nejprve, jak se spřátelil tygr s vílou a v závěru je objímala oba. Paní H. si potřebovala dopřát sjednocení složky sexuální s kontemplativní. Co bylo přesnou příčinou umírání tygra se můžeme jen dohadovat, ale nepovažuji to za podstatné, protože ve vnitřním světě došlo k uzdravení.

A jaká další témata jsi v poslední době podobnou cestou řešila?

Často pracuji s lidmi na uzdravení srdce, dokončení rozchodů, trémy ze sportovních závodů, regeneraci duševních sil. Často lidé přicházejí rozbolavělí ze vztahů, z požadavků hektické doby, ale také s různými strachy a úzkostmi. Jsem ráda, když se podaří člověka psychicky povzbudit a nasměrovat.

Přeji samá konstruktivní setkání a děkuji za rozhovor.

Mgr. Radana Rovena Štěpánková
Psycholog-psychoterapeut
www.rovena.info
Autor obrazů: Dalibor Konopáč

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2012.