Avšak záhadné zářící objekty se přiblížily asi 7 kilometrů od amerického letadla a udržovaly stálou vzdálenost. Poručík Schleuter se rozhodl k nim přiblížit, ale jakmile provedl obrat, světla zhasla. Americký letoun prolétl inkriminovanou oblastí, ale po cizích objektech nebyla nikde žádná stopa. Asi za dvě minuty poté se záhadná světla opět objevila, tentokrát už o něco dál. A pak se začala klouzavým letem vzdalovat. V tu chvíli začala obsluha amerického letounu zjišťovat vážné poruchy v navigaci i řízení jejich stroje a celá posádka se raději rozhodla vrátit zpět na základnu.

Záhadné Foo Fighters

S podobnými létajícími zářícími koulemi se na sklonku roku 1944 i na začátku roku 1945 setkalo více spojeneckých letců. Začalo se jim říkat Foo Fighters, neboli ohnivé stíhačky. Všichni byli přesvědčeni, že se jedná o nějakou tajnou německou protiletadlovou zbraň, Hitler se jimi na sklonku druhé světové války totiž holedbal. Nic podobného ale nebylo nikdy dokázáno, a proto se začalo tvrdit, že by mohlo jít o zvláštní druh elektrostatických výbojů, respektive kulových blesků, způsobovaných náhlými změnami pohybu vzduchu v důsledku častých leteckých operací v oblastech, kde došlo k jejich výskytu. To ovšem piloti, kteří se s Foo Fighters setkali, odmítali. Podle nich se jednalo o hmotné objekty, které často měnily svou rychlost a dokázaly bleskově měnit i směr letu. Někdy se zářící koule přiblížily k letadlům dost blízko a posádky tvrdily, že vždy cítily intenzivní teplo a docházelo k poruchám přístrojů v pilotních kabinách. Zároveň přestávaly fungovat palubní radary. Tak či onak, causa Foo Fighters byla po skončení války uložena ad acta, ale dnes, kdy o UFO fenoménech víme už tolik podrobností, lze Foo Fighters považovat za klasické neidentifikovatelné létající objekty…

Odhalování neodhaleného?

V současnosti poutá pozornost ufologů především nový americký výzkumný projekt, vzniklý na samém počátku tohoto století, který se zaměřuje na dosud utajované, či nezveřejněné informace o výskytu UFO. Veřejnosti je znám pod názvem "Odhalení". Tento projekt měl již ve 20. století několik svých obdobných předchůdců, z nichž snad nejznámějším zůstává tzv. Blue Book (Modrá kniha), jehož cílem bylo prověřování informací o pozorování UFO fenoménů a jejich odborné analýzy. Drtivou většinu zaznamenaných zpráv o výskytu UFO se tehdy podařilo vysvětlit jako pozemské fenomény přírodního, ale i vojenského původu. Nakonec se ale statistické údaje velice lišily, protože se mluvilo o 5 - 40% neobjasněných případů, což je opravdu značný rozdíl a ve svém výsledku činil 500 - 4 000 nevyřešených případů výskytu UFO nad územím USA během téměř dvaceti let, kdy projekt Blue Book trval. Byl ukončen v roce 1968 tzv. závěrečnou Condonovou zprávou, která se přiklonila k variantě pouhých 5 % neobjasněných případů, a dokonce i některými čelnými protagonisty tohoto amerického výzkumného projektu byla tato zpráva považována za zmanipulovanou. Otázka tedy zní, v čem je nový projekt "Odhalení" jiný? Zdá se, že v ničem podstatném. Některé rozdíly tu však jsou. Především se do něj vedle vědeckých pracovníků zapojili i někteří bývalí příslušníci americké armády (letci, navigátoři, členové radarových obsluh, námořníci aj.). Za zmínku jistě stojí i to, že někteří vědci, kteří projekt "Odhalení" iniciovali, patří zároveň k aktivistům světového ufologického hnutí, které bylo v letech, kdy se realizoval projekt Blue Book, ve svých začátcích. Cílem projektu "Odhalení" je shromáždit co nejvíce výpovědí očitých svědků pozorování UFO fenoménů, kteří byli dosud vázáni mlčením, což může vnést do celé záležitosti velice pozoruhodné poznatky. Projekt "Odhalení" tak má reflektovat dosud neodhalená svědectví bývalých příslušníků armády, ale i civilních osob a zároveň se soustředit na získání dalších podpůrných materiálů (fotografií, zvukových a obrazových záznamů apod.). Důvod je zcela prostý. Záhady kolem UFO, jež se vyskytovaly v celém průběhu lidských dějin, pokračují dodnes…

Neobvyklé jevy a události

11. února roku 1988 sledovaly tisíce obyvatel mosambického města Bairy podivný úkaz. Kolem 15. hodiny se nad tímto africkým městem objevil obrovitý předmět ve tvaru mohutného padáku. Neznámý objekt měl dva ohromné světelné zdroje a neustále se otáčel kolem své osy. Visel nepřetržitě ve výšce kolem 3 000 metrů asi 3 hodiny a byl velice dobře rozeznatelný i obyčejnými dalekohledy. Jednalo se o nejfantastičtější podívanou na UFO v jeho celé dosavadní historii a nikdo z pozorovatelů nepochyboval o tom, že neznámé těleso nepatřilo k ničemu z toho, co zná naše pozemská technika. Tímto případem výskytu UFO se však tehdy nikdo blíže nezabýval a postupně se na něj zapomnělo.

V dubnu roku 1990 byl v tehdejším sovětském tisku zveřejněn oficiální komentář náčelníka štábu leteckých sil SSSR k případu výskytu UFO nad Pereslaví, k němuž došlo 21. 3. 1990 ve večerních hodinách. K neznámému objektu byly nakonec vyslány dvě stíhačky MIG-23, avšak bez úspěchu. Neidentifikovatelné létající těleso o velikosti 100 - 200 metrů se brzy vzdálilo rychlostí trojnásobně převyšující oba MIGY. Piloti přesto zaznamenali rotaci celého objektu i jeho pulzační světla. Rovněž pozemní radarová obsluha tehdy potvrdila, že po celou tu dobu UFO pečlivě sledovala. V oficiálním prohlášení ministerstva národní obrany SSSR se tehdy pravilo, že se neznámý objekt pohyboval ve výšce kolem 1000 metrů a sledovaly ho stovky lidí. Jeho pohyb byl bezhlučný, s neuvěřitelnou manévrovací schopností. "V současné době neexistuje pozemské letadlo, které by dosahovalo takových parametrů," uvádělo se v tehdejším prohlášení. Přitom ještě v roce 1968 prohlašovala sovětská Akademie věd, že "nikdo z našich astronomů nikdy žádné UFO neviděl. Nikdy nebyly zpozorovány žádným z našich předních vědců. Naše obranné jednotky střežící naši zemi nikdy nespatřily žádné UFO." Tehdy se tento problém zametl v Sovětském svazu na dalších dvacet let pěkně pod koberec a sáhlo se ke lžím.

Opomíjená svědectví

Že se lhalo, o tom svědčí i událost, kterou někdy kolem roku 1966 potvrdil slavný sovětský pilot a šéf navigátor polární aviatiky Valentin Akkuratov, který se s UFO setkal už v roce 1956: "Zaměstnávali jsme se právě strategickým mapováním ledu kolem Grónska. Vynořili jsme se z mraků do krásného počasí s velmi dobrou viditelností. Náhle jsme spatřili neznámé vzdušné plavidlo, letící s námi paralelně po naší levé straně. Nejprve jsme mysleli, že jde o nějaké americké letadlo neznámé konstrukce, a skryli jsme se raději zpět do mraků, abychom předešli případné kolizi. Ale asi po čtyřiceti minutách pásmo mraků končilo. Vyletěli jsme ven a po naší levé straně byl opět tentýž neznámý objekt. Neviděli jsme žádná křídla, ani žádné okenní otvory, antény, či trysky. Nakonec jsme se rozhodli k neznámému tělesu přiblížit, ale jakmile jsme změnili kurs, objekt změnil svou polohu stejně jako my. Asi po 15 minutách náhle plavidlo vyrazilo obrovskou rychlostí kupředu a zmizelo vzhůru na obloze. V tu chvíli toto těleso letělo naprosto nedosažitelnou rychlostí."

Neobjasněn zůstal i případ UFO fenoménů, k němuž došlo v roce 1978 při letu dopravního letadla Agrosy na Novém Zélandu. Tehdy byl náhodou při celém setkání s UFO na palubě letounu přítomen i filmový štáb a vznikl unikátní dvacetiminutový záznam, zachycující neznámý létající objekt. Z následné analýzy tohoto filmu vyšlo najevo, že objektů bylo několik, měly zvonovitý tvar s velice jasnou základnou a tmavou horní částí, na které bylo dokonce možné rozeznat i jakési průhledné kopule. Tyto objekty měly velikost mezi 14 a 18 metry v průměru. To vše je zcela nedávná historie. Ale celý problém pokračuje a je zároveň konzervativně založenou vědeckou frontou neustále bagatelizován. Výskyt UFO fenoménů byl a je zaznamenáván na celém světě, ale jen občas se o něm zmiňují významnější masmédia. Lidstvo má dnes úplně jiné starosti, než aby se těmto záhadným jevům a událostem věnovala nějaká mimořádná pozornost. UFO se zkrátka za posledních 60 let své existence stalo jakýmsi doplňkovým folklórem. A vědci se většinou dále přiklánějí k závěru, že výskyt nějakých mimozemských dopravních prostředků je holý nesmysl. I když některé vědecké autority už dávno upozorňovaly na to, že by mohlo jít o grandiózní omyl…

Vědci s otevřenou myslí

Už Albert Einstein, o jehož genialitě asi jen málokdo pochybuje, kdysi prohlásil: "Víra v existenci vnějšího světa, jenž je nezávislý na subjektu, který ho vnímá, je základem celé naší přírodovědy. Protože ale smyslové vnímání poskytuje informace o vnějším světě nebo o fyzikální realitě zprostředkovaně, můžeme fyzikální realitu obsáhnout pouze cestou úvah. Z toho plyne, že naše představy o fyzikální realitě nikdy nemohou být definitivní."

Je to názor, který reflektuje právě kauzu UFO fenoménů. I zde totiž máme podle všeho co dělat s pro nás neznámou fyzikální realitou, což tedy podle výše uvedeného Einsteinova názoru nemůže a ani nesmí být důvodem k paušálnímu odmítání problému UFO.

Také zakladatel moderní astronautiky Konstantin E. Ciolkovskij kdysi napsal: "V dějinách a literatuře se připomíná obrovské množství neobjasněných jevů. Většinu z nich je možné považovat za halucinace nebo podobné nesmysly. Ale opravdu všechny? Nyní, vzhledem k dokázané možnosti meziplanetárních spojení, musíme být k těmto "nepochopitelným" jevům pozornější. Připouštíme, že část z nich není iluzí, ale důkazem toho, že ve vesmíru existují neznámé, rozumné síly." K problémům kolem výskytu a pozorování UFO se svého času také vyslovila výrazná autorita sovětské vědy, astrofyzik I. Šklovskij. I když nebyl zdaleka přesvědčen o vědeckém pozadí diskuzí kolem UFO, přesto prohlásil: "Tyto teorie si zasluhují, aby se o nich uvažovalo, a nesmějí být prohlášeny za nevědecký nesmysl." Přesto i nadále přinejmenším jistou částí novodobé vědecké fronty za nevědecký nesmysl dále prohlašovány jsou. Jistě stojí za to si připomenout i slova jednoho z protagonistů někdejšího amerického výzkumného projektu Blue Book dr. J. A. Hynka, jenž byl jedním z mála těch, kdo tvrdili, že v tomto projektu zůstalo neobjasněno 40% případů pozorování a výskytu UFO: "Ony podivné události se skutečně staly, i když pro fyziku vypadají nesmyslně."

UFO – výzva současnému světu

Ano, zvykli jsme si až příliš nazírat na UFO ryze materialistickým způsobem myšlení a z pohledu dnes platných fyzikálních paradigmat. A to je možná přesně to, co nám zatím brání poodhalit pravdu. Ve hře je totiž obrovské množství teoretických variant a každý případ výskytu UFO je vždy jedinečný a neopakovatelný. Což logicky znesnadňuje jejich výzkum i obecnější shrnutí dosavadních poznatků do nějakých objektivně platných definic. UFO mohou být dosud neznámé, či anomální přírodní jevy, stejně jako výsledky přísně tajných vojenských výzkumů a experimentů, včetně omylů v identifikaci, k nimž při pozorování těchto jevů a událostí někdy dochází a kdy se jedná ve skutečnosti například o meteorologické balóny, letadla, optické klamy apod.

Otázka však zní: mohou být alespoň některé UFO mimozemského původu? Vzhledem k tomu, co se podařilo ufologickým organizacím, ale i některým vědeckým pracovníkům od skončení 2. světové války kolem UFO nashromáždit za poznatky, nelze ani tuto možnost vyloučit, ačkoli by se zdála jakkoli nepravděpodobná. Svět je plný bizarních jevů a záhad, na které dosud neznáme odpovědi a nad nimiž dosud tápe i "všemocná" věda. UFO je jen jednou z nich. Jedná se ale o objektivně existující fenomén, což je zárukou toho, že jednoho dne bude i tato záhada vyřešena "padni komu padni". Ufology možná čeká zklamání, nebo naopak obrovské zadostiučinění. Tak, či onak, UFO je stále velikou výzvou. Pro nás pro všechny…

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 8/2008.