Jeho Svatost dalajlama o něm napsal: "Bhante Wimala je théravádový buddhistický mnich ze Srí Lanky, který tráví svůj čas cestováním a vyučováním v duchu mnichů z dob Buddhových. Ať jde kamkoli, vždy přitahuje velké množství posluchačů, neboť Buddhovo učení staré přes 2500 let podává způsobem velmi srozumitelným dnešnímu modernímu člověku. Se všemi, které potkává, se dělí o vlastní zkušenost a inspiraci získanou z kontemplace a studia Buddhova učení. Velmi jednoduše a prakticky vysvětluje, jak působí meditace jako léčivá síla mysli. Zdůrazňuje význam koncentrace na dech při meditaci, která je vždy dostupná pro zklidnění naší mysli. Porozumění utrpení a možnosti jeho odstranění pramenící z Buddhova učení budou zdrojem síly pro každého, kdo bude mít možnost potkat Bhante Wimalu v této zmatené moderní době."

Ayubowan, Bhante. Jaký jste měl dnes den?

Dnes ráno jsem se probudil v 6.00 s úsměvem. Půl hodiny jsem meditoval, poslal do světa požehnání, zejména trpícím lidem, které trápí hlad, nemoci, bolest a stáří. Pociťoval jsem vděčnost za tolik příležitostí pomáhat lidem a měnit tento svět. Pak jsem otevřel oči a začal nový den s afirmací "Kéž mé myšlenky, slova a skutky přinesou mír, uzdravení a pohodu každému, kdo dnes vkročí do mého života."

Po přestávce jsem nejprve volal do Afriky, Asie a Evropy, abych koordinoval některé z mých humanitárních projektů a duchovních programů mých tří center ? v Americe, Africe a v České republice. Obvykle hodně cestuji a můj plán se mění podle toho, kde právě jsem. Když pomáhám při katastrofách v rámci humanitárních projektů, kde je někdy nutné pracovat dnem i nocí, mé celodenní programy se mohou lišit. Mnoho dní věnuji také hodně času poradenství lidem v tísni nebo procházejících krizí.

Jedna starší karmelitka se zmínila, že "těžké jsou v klášteře karmelitek první tři desítky let". Jak jste vnímal dobu, kdy jste opustil rodinu a odešel do kláštera?

První roky v klášteře byly těžké. Bylo mi pouhých 13 let a víc než co jiného jsem pociťoval stesk po matce. Klášter byl v jiném městě, a tak jsem musel opustit domov, rodinu a přátele. Všichni vstávali v půl páté a bylo obtížné tomu dostát, abych se mohl společně s mnichy účastnit meditace. Samozřejmě tam bylo mnoho pravidel a den byl plánován jinak než doma, takže jsem pociťoval víc omezení a méně volnosti.

Trvalo dlouho, než jste vnitřně zcela přijal skutečnost, že jste mnichem? Jak Vás to změnilo? Jak Vás učil život sám a jak Vás ovlivňovaly Vaše znalosti?

Po roce učení jsem byl vysvěcen jako novic, ale v té době jsem ještě smysl mnišství nechápal. Ale ve třetím roce noviciátu jsem si na život mnicha zvykl. Když jsem jasně pochopil užitečnost meditace a začal meditovat, moje myšlení se měnilo a začal jsem být rád, že jsem mnichem. Díky vedení mého učitele jsem byl mnohem klidnější a hodně času jsem trávil studiem. Více jsem studoval, pokračoval v denním praktikování meditace a uvědomoval si duchovní hodnotu toho, že jsem mnich.

Později jsem pochopil, že být mnichem znamená skutečně hledat pravdu. Meditace je způsob, jak zkoumat svět mysli a osvobodit ji od chtivosti, nenávisti a nevědomosti. Uvědomil jsem si, že můj život získal vyšší duchovní poznání a je mnohem smysluplnější. Tak jsem se  rozhodl nadále žít jako mnich a konat dobro pro svět.

Buddha říkal, že "Štěstí je vnitřní mír." Všichni po štěstí toužíme, zřejmě proto, že máme málo vnitřního míru? Proč je tak těžké ho dosáhnout?

Lidská mysl je neustále rozptylována smyslovými, sexuálními a světskými touhami. Toužíme po potěšení a neustále nás rozptylují smyslové emoce. Proto je obtížné dosáhnout vnitřního míru. Mysl potřebuje být cvičena, aby mohla být klidná. Spousta lidí si nenajde čas, aby trénovali mysl nebo věnovali pozornost tomu, co se v ní děje. Když každý věnuje půl hodiny cvičení mysli a meditaci, pak může mysl přivést ke klidu a zůstat v něm ve stavu pohotovosti. Tato trénovaná mysl je to, co nazýváme meditací. Netrénovaná mysl se vždy ztrácí ve zmatku.

Rovněž sobectví je velkým nepřítelem štěstí. Takže lidé se potřebují naučit, jak být méně sobečtí a více nesobečtí, aby byli šťastní. Také často cítím, že štěstí je volba.

Neklidná mysl nás neustále odvádí od naší vnitřní podstaty i proto, že se domníváme, že co poznáváme smysly a inteligencí, je realita, včetně nás samých, přestože tomu tak není. Jak jednoduše vysvětlit tento omyl? Proč nás mysl klame?

Mysl nás neklame, klamou nás naše emoce. Mysl je přirozeně čistá. Je však znečištěna emocemi, které vznikají smyslovými a sobeckými touhami. Fantazie vytvářené našimi emocemi nás klamou. Musíme se vrátit k původní povaze mysli. Musíme se vrátit k čisté mysli, aby byla osvobozena z klamů těchto emocí a představ smyslových tužeb.

Když se mysl ztiší a je v klidu, jste blíže k pravdě ve svém srdci. A pak jste osvobozeni od utrpení, které prožíváme v důsledku klamných emocí.

I když jsou naše životní podmínky a osudy rozdílné, existují způsoby, jak změnou postojů a sebeovládáním tyto zkoušky zvládnout. Co pro to můžeme udělat?

Snažte se pravidelně meditovat a stále cvičit mysl a uvolnění těla několik minut denně.

Nemyslete, že výzvy a problémy znamenají, že musíte být nešťastný. Můžete si vybrat, zda budete v životě čelit výzvám a obtížím s pozitivním přístupem, trpělivostí a s pochopením. Stres nezpůsobují výzvy, ale váš postoj k nim. Takže je třeba se snažit ho změnit.

Pečlivě vybírejte své přátele. Mít kolem sebe pozitivní, pečující a láskyplné lidi, s nimiž můžete snadno komunikovat a sdílet, je velmi důležité. Vřelé přátelství dodá hodně síly a pomáhá léčit bolavé srdce.

Říkal jste, že vyrovnat se se současnou situací nám často brání bolestné a negativní zážitky z minulosti, které v sobě stále nosíme. Mohl byste našim čtenářům poskytnout afirmaci, která by pomohla oprostit mysl od bolesti a negativních emocí?

Nejprve se pohodlně posaďte a zavřete oči.

Několikrát se zhluboka nadechněte a uvolněte tělo. Když jste hluboce uvolnění a mysl je zklidněna, afirmace přináší rychlejší a lepší výsledky. Vědomě sledujte každý dech a vnímejte jeho tok. Opakujte asi 10krát.

"Uvolňuji se a oprošťuji se od jakékoli bolesti a negativity, které jsou v mém nitru. Umožňuji každému nádechu vnést uzdravení a pokoj do mého srdce a mysli."

Vaše humanitární aktivity a pomoc potřebným byly oceněny význačnými světovými vyznamenáními. O které projekty se jedná a co se díky nim podařilo uskutečnit?

Za posledních dvacet let jsem se věnoval mnoha humanitárním projektům po celém světě. Každý projekt se mě dotkl určitým způsobem a přinesl mimořádné pocity. Každý je jiný, stejně jako životní prostředí, kultura nebo povaha problému. Nejvíce se mne dotkl projekt, který jsem dělal na území hranic Keni a Somálska, zaměřený na zastavení dalšího mrzačení ženských pohlavních orgánů, známého jako ženská obřízka. Za velmi složitých a náročných podmínek jsem pracoval tři roky na zastavení mrzačení genitálií mladých dívek.

Vědomí, že tento projekt by mohl přispět k záchraně životů mnoha dívek a osvobodit mnoho žen, bylo hluboce uspokojující a zůstane ve mně do smrti.

Jaké jsou Vaše zkušenosti z práce s vězni, jíž se také věnujete?

Moje práce ve věznicích začala, když jsem byl velmi mladý. Pomáhal jsem ženám vězněným v ženské věznici na Srí Lance. Když jsem přišel do USA, pracoval jsem v mnoha věznicích ve státech New York, New Jersey a Pensylvánie.

Člověk ubližuje druhým, protože sám má bolest. Věřím, že nemůžete ublížit ostatním, pokud sami bolest nemáte. Každý je schopen dělat špatné věci, když je rozrušen a v bolestech. Nevěřím, že většina lidí ve věznicích jsou špatní lidé. Nejsou tam lidé jiní než vy nebo já. Existuje spousta dobrých lidí, kteří udělali špatné skutky pod vlivem emočních poruch a bolesti. Někteří dělají špatné věci z chamtivosti, z hněvu a žárlivosti. Neměli by být souzeni ani trestáni jako zlí lidé, ale je třeba, aby se vzdělávali. Musíme jim pomoci léčit emoční rány a bolesti. Musíme je umět pochopit, podporovat je a pomoci jim zařadit se znovu do společnosti.

Lidé Vás potřebují. Co potřebujete Vy?

Potřebuji více klidu, potřebuju víc moudrosti. Potřebuju víc soucitu. Opravdu, opravdu potřebuji být osvícený.

Před časem u nás vyšla Vaše kniha Učení lotosu, která byla brzy rozebrána a dočkala se druhého vydání. Neuvažujete o napsání další knihy, nebo o umístění videa s Vašimi přednáškami na Váš web http://www.bhantewimala.com?

Ano, skutečně píši knihu. Máme také v plánu uveřejnit přednášky na webových stránkách.

Prosím, mohl byste, Bhante, našim čtenářům předat své poselství?

Zkuste být více milujícím člověkem a naučte se žít v míru. Nebuďte příliš sobečtí a pomáhejte ostatním, když můžete. Nedopusťte, aby vaše myšlenky, slova nebo činy někoho zranily, nebo rušily. Vždy pamatujte, že jste na tomto světě na velmi krátkou dobu, budete stárnout a jednoho dne zemřete, jako všichni ostatní.

Děkuji za rozhovor.

Foto: archiv Bhante Y. Wimaly

Pozn.: Pozdravem Ayubowan (doprovázeným jemným úklonem hlavy a sepnutýma rukama) se na Srí Lance přeje oslovenému dlouhý život.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2014.