Doba temna v medicíně

Na konci osmnáctého století se začala do medicíny naneštěstí vměšovat politika. V době, kdy se Amerika osamostatňovala od Velké Británie a tvořila deklaraci nezávislosti  (r. 1776), diskutovali otcové nového státu o tom, je-li možné, aby stát tvořili politicky svobodní lidé.

V té samé době diskutovali lékařští experti o tom, jestli může existovat fyziologicky svobodný člověk, tzn., zda lidský organismus disponuje vnitřními silami, které by ho ochránily a vyléčily z nemoci. Otcové Ameriky odpověděli "ano" a tím se zrodila americká demokracie. Za otce americké medicíny odpověděl slavný koloniální lékař Dr. Benjamin Rush (1745-1813), který je též podepsán na deklaraci nezávislosti, následovně: "Přestože určité autonomní síly uvnitř organismu existují, jsou podřízeny obyčejným chemickým a fyzikálním zákonům a nejsou dostatečně silné, aby odolaly útoku nemoci." Tím se okamžitě vynořila otázka, jakou roli budou hrát lékaři. Dr, Rush odpověděl: "Přestože spekulativně jsou lékaři služebníky, ve skutečnosti jsou vládci přírody. Místo abychom čekali na pomalou reakci přírodních sil, lékařské umění musí zasáhnout a vyrvat léčení z rukou přírody". Toto je pokládáno za politický impuls k tomu, aby medicína konvertovala striktně na tzv. "vědeckou". Tento impuls později posloužil mechanistům k monopolnímu ovládnutí medicíny. Toto můžeme považovat za bod v historii, kdy se medicína začala pomalu vracet zpět do dob temna. Z dnešního pohledu je totiž evidentní, že primitivní filozofie mechanistů byla na podobné úrovni, jako pozdější marxismus (a konec konců se zrodila ve stejných, tajných zájmových skupinách).

A aby těch politických pohrom nebylo málo, byly v devatenáctém století založeny dvě organizace: AMA (American Medical Association) a FDA (Food and Drug Administration). AMA vznikla v r. 1847 s předstíraným úmyslem sjednotit a zlepšit kvalitu výuky na lékařských školách. Pravým důvodem však byl rostoucí úspěch homeopatie, čímž byla ohrožena existence alopatie (rádoby-vědecké medicíny). AMA okamžitě začala mocenskými zásahy homeopatii potlačovat, až ji téměř zadusila. Za počátek FDA se považuje r.1862, kdy při ministerstvu zemědělství začal působit jeden chemik, který začal vymýšlet metody ověřování jakosti potravin a drog. Obě organizace se časem rozmohly do molochů obrovské velikosti. Obě převzaly mechanistický model medicíny a od samého začátku propagují myšlenku "vědecké medicíny" Dr. Rushe.

Postupně se v nich (jako ve všech organizacích majících pravomoc schvalovat projekty za miliony dolarů) zakořenila korupce nejvyššího řádu a tak přerostly v hydry, mocensky ovládající celou medicínu, brzdící vývoj a znemožňující prosazení jakýchkoli nových pokrokových myšlenek ve prospěch pacientů.

Zkostnatělost mocenské medicíny

V devatenáctém století se přesto vynořila celá řada vědců, kteří šli proti tomuto proudu a udělali velký kus práce na ozřejmění elektřiny, magnetismu a silových polí lidského systému. Za všechny budu jmenovat pouze několik: Emil Du Bois Reymond, Herman Von Helmholtz, Ernst Wilhelm Von Bruke, Carl Ludwig a Julius Bernstein. Jejich myšlenky jsou však dodnes mocenskou medicínou potlačovány a ignorovány.

Zkostnatělost mocenské medicíny tehdejší doby ilustruje příběh maďarského lékaře Dr. Ignaze Semmelweise (1818-1865), který sloužil ve vídeňské nemocnici jako chirurgický asistent na porodním oddělení. Všiml si, že úmrtí rodiček u porodů prováděných lékaři, je mnohem vyšší, než u porodů prováděných porodními asistentkami. Lékaři totiž v té době běžně chodili na porodní sál od jiných operací, nebo dokonce z pitevny, a nemyli si ani ruce, ani instrumenty (krvavé prsty otírali do fraku a čím více páchli, tím byli vznešenější). Dr. Semmelweis nařídil doktorům mytí rukou a dezinfikování instrumentů před porodem a počet úmrtí výrazně klesl. Napsal o tom vědeckou zprávu a za to byl svými kolegy zesměšněn a nakonec vyhozen z nemocnice. Vrátil se do Budapešti, kde se příběh opakoval. Nakonec byl svými kolegy dohnán k nepříčetnosti a zemřel v blázinci. Snad vám to dostatečně ilustruje poměry mezi těmito lidmi, tolik " starostlivými" o lidské zdraví.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století myšlenka vědeckosti medicíny začala nabývat na ještě větší popularitě. Naneštěstí její opodstatněnost podpořil objev Paula Ehrlicha z r. 1909, jak vyléčit syfilis pomocí arsenové sloučeniny. Ehrlich tuto léčbu nazval magickou střelou a "předpověděl", že v blízké budoucnosti bude objevena takováto magická střela pro každou nemoc. Mechanisti byli okamžitě na koni a pustili se do hledání magických střel, neboť naivně věřili, že tohle je ta pravá věda.

Přesto se vyrojilo mnoho skutečných vědců, kteří se nenechali opít rohlíkem a pokračovali ve výzkumu medicíny, kterou dnes označujeme jako energetickou (navazující na vitalistický koncept), která se zabývala úlohou elektřiny, magnetizmu a vlivu jejich polí na lidský organismus. Opět se omezím jen na několik nejslavnějších jmen: Dr. William Kilner, Dr. Georgie De La Warr, Dr. Wilhelm Reich, Dr. Lawrence Bendit, Dr. Shafica Karagula, Dr. Dora Kunz, Dr. John Pierakos, Dr. Richard Dobrin, Hiroshi Motoyama, Dr. Zhan Rong Liang. Všichni tito lidé obětovali celý svůj život ve prospěch nemocných. Za to byli reakční mocenskou medicínou pronásledováni, někdy i vězněni a jejich práce ničeny a utajovány před veřejností.

Vynálezce R.R. Rife

Dále se vyskytly dvě velké postavy, o kterých se musím zmínit obšírněji. Jedním z nich byl jeden z největších geniů dvacátého století, srovnatelný s Teslou a Einsteinem, Royal Reymond Rife (1888-1971). Byl to člověk, který bez formálního vysokoškolského vzdělání, dosahoval světově špičkových znalostí hned v několika oborech, čehož důkazem jsou jeho vynálezy, dodnes běžně užívané v optice, elektronice, biochemii, balistice a aviatice. Za své vynálezy obdržel čtrnáct vládních vyznamenání. Svým heterodynním mikroskopem, který zvětšoval 60 000 krát, mohl pozorovat činnost živých bakterií a virů uvnitř buněk, zatímco dnešní elektronové mikroskopy, dosahující takovéhoto zvětšení mohou pozorovat pouze mrtvé bakterie a viry (proud elektronů je totiž okamžitě zabije). Během klinické studie, kterou zaštiťovala lékařská komise, vyléčil ze šestnácti terminálních rakovinných případů všech šestnáct. Dokázal elektronicky hubit bakterie i viry poté, co zjistil jejich vlastní frekvence. Pokud byla medicína někdy blízko k vědě, tak ji představoval RRR.

Fenomén Edgar Cayce

Dalším fenoménem byl obyčejný poštovní úředník Edgar Cayce (1877-1945), který byl Bohem obdařen některými schopnostmi, které demonstroval Ježíš a šamani. Tento člověk provedl ve stavu transu na 30 000 diagnóz, kterým se v Americe říkalo "čtení" (dnes tomu rozumíme jako čtení z aury, potažmo z kosmického hologramu). Tento skromný člověk vyléčil tisíce lidí z velmi komplikovaných nemocí, na kterých si "vědecká" medicína vylámala zuby. (Náš páter Ferda stanovil v druhé polovině 20. století  na 80 000 podobných diagnóz, ale kromě parapsychologů se o něj bolševický svět nezajímal.)

Samozřejmě v pokrokové zemi, jakou Amerika tehdy ještě byla, jeho výkony neunikly pozornosti mnoha zvídavých lékařů, kteří se snažili z jeho umění něco vytěžit a napsali o panu Cayce na sto knih. Bohužel, nebyli ve skutečné vědě dostatečně fundováni, aby mohli do tajemství Cayceho úspěchů proniknout a osvětlit jeho metody práce. Vděčíme  jim však alespoň za laický popis.

Klaun šéfem světové organizace AMA

V první polovině dvacátého století dostala medicína tu největší ránu, jakou si lze představit. Zloduchem, který ji zasadil, byl Dr. Morriss Fishbein (1889-1976). Tento adept na cirkusového klauna (podporovaný tajnými organizacemi) si všiml, že drogové dealerství může být daleko výnosnější, než cirkusová produkce a tak opustil cirkusovou školu a přešel na medicínu. Zde prošel "s odřenými zády" a nikdy se medicíně nevěnoval. S pomocí protekce se však v r. 1924 stal úředníkem AMA. Ironií osudu se brzy vyšvihnul na šéfa a svým chováním si v ničem nezadal se svým současníkem, nejznámějším gangsterem světa Al Caponem. V té době lékárny vyráběly medikamenty pro své lékaře, některé v menším, některé ve větším množství. AMA vydávala časopis JAMA (Journal of American Medical Association), ve kterém inzerovali tito výrobci medikamentů.  Fishbein po svém dosednutí na trůn okamžitě nehorázným způsobem zvedl ceny za inzerci a tím jednak položil na lopatky všechny menší výrobce, a na druhé straně umožnil rozkvět velkým farmaceutickým firmám, vedeným jeho kumpány. Sám se při tom nestydatě obohatil a to vše mu procházelo až do r. 1949, kdy musel po prokázaných podvodech tuto organizaci opustit. Jeho největšími zločiny však bylo potlačování a pronásledování všech, kteří nesouhlasili s jeho postupy, nebo pro něj, podle jeho mínění, představovali hrozbu. Inicioval vyplenění laboratoří Raymonda Reifa, zničení jeho přístrojů i duševního vlastnictví. Na lékaře, kteří se účastnili jeho studie léčení rakoviny, vyvinul takový nátlak, že většina z nich spolupráci s RRR popřela. Rovněž tak postupoval proti lékařům spolupracujícím, nebo zkoumajícím záhadné léčení Edgara Cayceho a proti lékařům vykazujícím nebývalé úspěchy v léčení rakoviny. Činnost pana Fishbeina totálně přeměnila lékařskou vědu v něco, čemu já říkám alopatická byznys-medicína, což jest ta největší zvrhlost, jakou kdy svět viděl. Byznys a medicína jsou totiž naprosto neslučitelné. Je-li nejvyšším cílem medicíny zdravý člověk, pak nelze počítat s velkým ziskem; naopak, je-li nejvyšším cílem zisk, pak je nutné si přát, aby bylo co nejvíce nemocných a dělat pro to všechny možné kroky. Obávám se, že právě tuto druhou možnost alopatická byznys-medicína adoptovala. Já nevím, jak to vidíte vy, ale můj názor je, že zneužívání starých, slabých a nemocných pro vlastní obohacení je tím nejvyšším stupněm hyenismu.

Robot opravuje robota?

Další nešťastná událost, která prohloubila víru v Ehrlichovu myšlenku a která nahrála mechanistům, Morrisovi Fishbeinovi a byrokratům z AMA a FDA, byl náhodný objev penicilinu Alexandra Fleminga (1881-1955) v r. 1928. Famfáry vyhrávaly v celém západním světě a medicínští koryfejové se rozplývali blahem. Považovali tuto událost za definitivní vítězství mechanistů nad vitalisty. Od této doby převažoval v medicíně názor, že člověk není nic jiného než shluk chemikálií, které se čirou náhodou za vhodných podmínek setkaly a vytvořily tohoto podivného tvora, jakým je člověk ? robot. Protože však lékař je také člověk -robot, pak tedy jeden robot, podle této teorie, opravuje druhého robota.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2014.