V roce 1989 Miloš Zeman v Technickém magazínu vtipně okomentoval skutečnost, že v uplynulých sto létech se v Československu pětkrát zásadně přepisovaly dějiny. A že se zřejmě zase budou přepisovat! Použil bonmot, že "jsme jedinou zemí s nepředvídatelnou minulostí?"

Miloš Zeman je obratný politik a jako takový si může dovolit provokovat mediální klima jen trochu. Já nejsem závislý na nikom, média jsou mi ukradená, tak mohu "prozrazením všeobecného vědeckého tajemství" provokovat naplno. Proto přímočaře říkám, že pro nejbližší dobu je naprosto "nepředvídatelný výklad" celé minulosti lidstva ? dějin všech států a národů. I vznik existence člověka samotného! To, co se o minulosti člověka a lidstva vyučuje na školách všech stupňů a co je vyučovaným (manipulovaným) předkládáno jako vědecká pravda, je nepochybný blud. Za vědeckou pravdu se totiž zkráceně vykládá:

1. Náš vesmír (hmotná dimenze reality) vznikl před 13 miliardami roků samovolným "velkým třesknutím" čehosi, co věda nedefinuje, pouze nazývá singularitou.
2. Život na Zemi vznikl v pramoři náhodným samovolným sestavením molekul v živou buňku, v níž dosud probíhající chemické reakce se náhle proměnily na biologické procesy, typické pouze pro živou hmotu. Vedle fyzikálně-chemických zákonů se náhle vyjevily a přesně začaly běžet nově a samovolně se "ustanovivší" zákony biologické.
3. Poté se prvotně vzniklé buňky v boji o přežití samovolně začaly seskupovat a specializovat tak, že se náhodně sestavily v nekonečnou škálu složitých vyšších organizmů. Nejpozoruhodnější prý bylo konání prvobuněk, které se později sestavily v současné oči živočichů. Tyto nejjednodušší buňky zřejmě věděly, že existuje nějaké světlo, a že pro přežití celku buněk je výhodné jej zachycovat. Tak je prý prostřednictvím přírodního výběru napadlo, aby se některé buňky "specializovaly" na proměnu v průsvitné buňky oční čočky, jiné na citlivé buňky sítnice, jiné opět na nervové v centrále pro vyluštění podnětů předešlých. Tak prý se v mozku živočichů přírodním výběrem a náhodnými mutacemi vytvořilo centrum pro zobrazení nejen okolí, ale třeba celého vesmíru tak, jak jej dnes vnímá a obrazně dotváří mozek člověka. Takto podávanému výkladu vzniku všech druhů života na Zemi se říká "Darwinova vývojová teorie".

Samovolným vývojem těchto složitých organizmů mělo dojít až k tomu, že v organizmech lidoopů se pomocí virů samy opět sestavovaly jinde v přírodě se nevyskytující geny. A ty se náhodně zapojovaly do genofondu původních lidoopů. Zapojením několika set takových nových genů se lidoopi samovolně přeměnili na člověka. Tento nově vzniklý živočišný druh se měl přestat zabývat sběrem potravy a k úžasu všech ostatních živočišných druhů začal pracovat. Dokonce se sdružil v komunity, vnímal hvězdné nebe, domýšlel si vesmír a začal stavět nevídané stavby, sloužící nikoliv jen k obživě. Tak se z ničeho nic, vlastně šťastným řazením náhod, měl objevit současný podivný přírodní úkaz - lidská civilizace.

"Věda", správněji její překrucující vykladači, dále populaci učí, že existence vesmíru, života, lidstva a jednotlivého člověka nemá z hlediska nadčasovosti žádný smysl a zrození je jen náhodnou hrou atomů. Ptát se po smyslu života jedince či národa je prý projevem vědecké nekompetentnosti. Pro materialistickou vědu je takto položená otázka irelevantní, nepatřičná, neslušná. V této věci jde tento typ "vědeckého" výkladu reality tak daleko, že nenápadně popírá i zákon o zachování energie. Snaží se přesvědčit své stoupence, že energie (duše), která pohybuje živým tělem, jeho smrtí zaniká. Tím prý po smrti člověka nic není. Klasikové tohoto přístupu ke světu jej formulovali takto:

• kapitán Flint (pirát): "Mrtví nekoušou, proto každého, kdo mi překáží, zabiji!"
• Adolf Hitler: "Kdo se odváží zeptat vítěze na prostředky použité k dosažení vítězství?"
• Současní liberální ekonomové: "Kdo se v prostředí nezávislé justice na neexistující Spravedlnosti dovolí zeptat ultra bohatých po způsobu nahromadění jejich majetku?"

Alarmující - většina není schopna samostatného myšlení

Výše uvedené gnozeologické principy, zabalené do množství odborných termínů, se na školách a v médiích předkládají k věření davu konzumních lidiček. Do uveřejnění průzkumů schopnosti samostatného myšlení jsem byl osobně překvapen, že výše uvedené názory normální člověk vůbec může akceptovat. Kdyby je dotyční "osvětáři" předložili přirozeností žijícím kmenům, považovali by je tito "primitivové" v lepším případě za pomatené. V horším případě za rouhače, nebo ty, kteří si z nich chtějí dělat blázny. V druhém případě by vědečtí "osvětáři" sotva vyvázli se zdravou kůží. Až poslední výsledky průzkumu populace na schopnost samostatného myšlení mi "záhadu" částečně vysvětlily. Podle analýzy inteligence populace totiž 70 % lidí u nás (ač prošlo mnoha školami!) není vůbec schopno samostatného logického myšlení. Tento velmi alarmující výsledek je přikládán současnému způsobu působení školní výuky. Při něm se u vyučovaných klade důraz na získávání hotových poznatků, nikoliv na rozvoj samostatného logického myšlení, typického pro osobnost neboli způsobu myšlení, pomocí něhož se k vyučovaným poznatkům dochází. Tímto způsobem výuky má u žáků zakrňovat schopnost vybrat si podstatné z valícího se nadbytku informací. Jenže žádná taková vlastnost inteligence člověka neexistuje. Tuto schopnost otevírá jedině intuice, produkt nikoliv myšlení, ale ducha. Absolvent škol, vedený  typem "memorovací" výuky, je sice vhodnou pracovní silou, použitelnou ve výrobě a v organizačních orgánech státu, ale nekonstituuje se v osobnost, v samostatně myslící bytost. Je pouhou manipulovatelnou součástkou davu. A ten, jak říkal Churchill, má schopnost myšlení menší než mořský měkkýš. Tak celý údajně vědecký vzdělávací systém záměrně vychovává jen "pracovní sílu" bez schopnosti samostatného myšlení. To je žádoucí "materiál" pro dokonale médii manipulovatelnou formu "demokracie". Výchovou k nemyšlení je zatím zaručeno, že výsledky voleb zhruba kopírují míru vynaložených volebních výdajů. Touto formou organizace států je v nich "demokraticky" zajištěna vláda bohatých na místo vlády moudrých a charakterních.

Modla současnosti - peníze

Akceptováním vědeckosti výše heslovitě uvedené Darwinovy "teorie" vzniku a smyslu života člověka, se současné "součástce davu" zákonitě redukuje životní směřování na úsilí o biologické přežívání. Tedy živočišný typ existence. Redukce smyslu bytí člověka na jeho živočišný rozměr konkretizovala dále myšlení většiny členů západní civilizace na úsilí, "jak přijít k penězům". V důsledku těchto zjednodušení bytosti člověka se většina lidí mentálně proměňuje na takové "tažné psy" ? v důsledku redukce svého myšlení a bytí nejsou schopni ničeho jiného, než "běžet za jitrničkou spotřeby na biči". Tou, kterou jim předhodí před "nos" skrytý organizátor západní civilizace. Praktické provádění této manipulace pozorujeme denně v médiích. Dobře zaplacení "analytici a politologové" při nástupu nově "reklamou zvolené vlády" vždy "jasně vidí", že "blahobyt všech po daňových a organizačních opatřeních nastupující vlády je na obzoru"! A i veřejnost ve stavu těžké vnitřní krize se skrze očekávání uklidní, protožeže nemyslící většině nedojde definice obzoru. Ta říká, že obzor je iluzorní čára, která se od pozorovatele vzdaluje stejnou rychlostí, jakou se k ní on přibližuje! A že k harmonické společnosti není možné dojít opatřeními materiální povahy, protože řídící silou bytosti člověka není jen tělo!

Proč vládcům světa tolik vadí naivní křesťanství?

Celou popřevratovou dobu jsem nemohl přijít na to, proč si vládci tohoto světa vydržují konstruktéry výše uvedených a za vědecké vydávaných nesmyslných materialistických teorií. Proč je dosazují do klíčových funkcí organizátorů vědy? Proč vládcům světa vadí sice nedokonalé, často naivní, ale k základům morálky a k osobní odpovědnosti přece jen vedoucí umírněné křesťanství? Proč tak bohatě podporují za "propagátory vědy" převlečené protináboženské osvětáře ve školách a v celém veřejném životě? Teprve řádění islámských teroristů mi vyjevilo pohnutku organizátorů světskosti států. Správci a organizátoři světa se v důsledku prohlédnutí slabin ustrnulých náboženských výkladů světa sami považují za ilumináty (osvícené, vymaněné z pověr). Mají strach z destruktivního vlivu nevypočitatelných a potřebnou míru logiky odmítajících náboženských vůdců na masu "lidu z údolí tupých hlav". Proto používají propagátory "vědeckého světového názoru" stejně, jako v třicátých létech Lenin a Stalin kavárenské komunisty. Jsou pro ně "užitečnými idioty". Chtějí jejich pomocí dosáhnout omezení moci náboženských představitelů. Jenže ty vedlejší důsledky! Vždyť vědomé šíření rozpoznatelné nepravdy je rouhání Pravdě samé neboli onen nikdy bez následků neprocházející evangelický "hřích proti Duchu"!

Hlásáním "prázdna" nastal úpadek náboženství

Žijeme ve světě, kde nikdo skutečně nezná původ a minulost lidstva, kde nikdo nemá přímý kontakt s Podstatou světa. Náboženští hodnostáři vykládají tyto klíčové otázky člověka  ztrnule na úrovni doby, kdy je formulovali skutečně osvícení jedinci, a ti, kteří v mase živočišných lidí byli z vyšší úrovně reality inkarnováni na pomoc lidstvu. Jenomže transcendentní pravdy vykládané tehdejší terminologií nejsou srozumitelné mezitím přece jen vyspělým současníkům, takže jim většina mladých a vzdělaných lidí nerozumí. Po smrti "vyslanců sfér" a  rozšířeným vědomím osvícených zakladatelů typů duchovního výkladu světa nastoupili na jejich místa lidé chtiví duchovních hodností. A aniž často porozuměli osvíceným, stali se "zaručeně pravými vykladači" oněch poslů boží Pravdy. Upravili duchovní poznatky, doporučenou praxi života a autority mrtvých proroků a začasto je zneužívali k "dle jejich názoru" správným cílům. Procesem hlasování neosvícených o Pravdě došlo k pádu kvality poznání o povaze transcendentna a tím k deformaci náboženství. Částečné poznání ojedinělých jedinců o zákonech a věcech za kulisou hmotnosti bylo v zájmu "jednoty" (moci vykladačů) zamlženo. V národních komunitách se tak nastolil stav, kdy ti, kteří mají teologickou průpravu, nerozšiřují poznání aspektů člověka a Boha.  Ostatní prázdnost hlásaného vycítili a přestali věřit čemukoliv. Co hůř, školní teologové (scholastici) ze strachu o svou moc brání jiným v úsilí o postup duchovního poznání a dehonestují je. Nejlepší klackem na ty, kteří jsou chtiví poznání, je v křesťanství již po tisíciletí zavedený pojem hereze a kacířství. Strach z něj je přeměněný strach ze samostatného myšlení hledajících. Vede k uzavřenosti částečně osvícených a k autocenzuře ve vyjadřování a myšlení. Když už ne přímo k společenské perzekuci a ohrožení života! Používání jakékoliv formy moci k bránění úsilí lidí o postup poznání v duchovní oblasti (vzpomeňme jen gnostiky a katary), je tím faktorem, který způsobil současné ustrnutí poznání duchovní stránky bytosti člověka, jeho Tvůrce, ba i "odvrácené" (neviditelné) poloviny reality.

Zvrácenost náboženských vůdců

V důsledku naprosté zvrácenosti řady náboženských vůdců, nápadné u současného islámu, můžeme nyní názorně pozorovat níže uvedené jevy. Všimněme si třeba jedné etické perverze: Nikoliv sami muslimští imámové jdou skrze sebevražedné atentáty "do nebe", ale plamennou řečí k této "cestě" za nebeskými huriskami přesvědčují nespravedlivým uspořádáním lidské společnosti frustrované primitivy. Skrze tyto myšlení zbavené ubožáky získávají imámové pozemskou moc. Všichni se jich bojí, aby i je neoznačili za odpůrce Alláha. Řekl těmto a atentátníkům osobně Alláh, že terorizmem mají zabíjet civilisty? Nebo si islámští štváči jen chtějí řečněním a obětováním jiných "vysloužit" oblibu u Alláha? Nebo dokonce jen skrze pocit moci, získávaný štvaním ubožáků, ukájejí svoji podvědomou touhu po biologickém (pohlavním) a duchovním sebeuplatnění? (S. Freund: "Touha po moci je náhrada sexuálního uplatnění.")  Štváči k terorizmu a válkám spoléhají na to, že když mluvené a konané činí, s často i upřímnou snahou zalíbit se Bohu, že skutečné porušení svých zákonů, zabíjení a utrpení nevinných bude Obdarovatel života všech živých považovat za zásluhu. Jsou oklamáni našeptáváním satana, protože nebude! (Viz Evangelium: "Odstupte ode mne pachatelé nepravostí, neznám vás!) Za svůj život a ve vhledech jsem poznal, že celý mechanizmus Spravedlnosti je nastaven tak, že i za zaviněnou neznalost nastupuje neodvratitelná karma! Unikli by následkům jen v případě, kdy by osobně Alláh řekl hlasatelům a konajícím násilí, že tak mají konat. Jestli ne, je jejich konání jménem božím přímé bezostyšné hanobení "jména Tvořitele světů". Ať se pachatelé jakýchkoliv zločinů proti Řádu stvoření jménem jakéhokoliv vyznání netěší na situaci, která je čeká "na druhé straně" (po smrti).

Pozitivní je, že většina populace "něčemu" věří

Na druhé straně je pro mne potěšitelné, že přes šedesátiletou intenzivní ateistickou výuku a propagandu, prováděnou u nás vědeckými a školními autoritami, se ještě 30 % lidí u nás považuje za věřící, neboli  nevěří tomu, co jim školy a hodnostáři vědy předkládají k věření. Prokazují tím, že mají stále funkční intuici neboli vlastního ducha. Dalších 60 % populace je spíše než "stoupenci vědeckého světového názoru" agnostiky, neboli "něcisty" (něco je). Tito tuší, že vše nějak je a bylo jinak, než jim ve školách a TV přednášejí "užiteční idioti" vědy, od lékařů po astrofyziky. Podle "ovoce" lékařského materialisticky pojatého léčení lidem došlo, že kdyby zdraví bylo chemického původu a skutečně jej rozdělovali lékaři, po republice by běhaly zástupy stotřicetiletých svěžích lékařů. Kdyby člověk byl jen nahodile vzniklým chemickým soustrojím, na psychiatrii by dali nemocným příslušnou chybějící sloučeninu a nebylo by psychicky nemocných. A což teprve notoričtí zločinci. Vždyť i jim by bylo možno dát denně příslušný "tabletu" a byli by z nich vzorní občané. Částečně osvíceným lidem už došlo, že bytost člověka není nahodilou chemickou nahloučeninou. Je tedy nejvyšší čas se ve veřejném životě vrátit k pravé logice, která vládla již v dobách antického myšlení. V ní je jako  samozřejmost založeno poznání reálné existence jak věcí hmotných, tj. smysly a rozumem vnímaných, tak i věcí transcendentních, smyslům a rozumu skrytých.

Ve směru poznání hmotného i transcendetního rozměru světa je třeba urgentně vyvinout úsilí o jejich další prozkoumávání, nebo se v důsledku jednostrannosti celá civilizace zhroutí v křeči. Jak kterýkoliv ještě normální člověk usoudí z chodu věcí veřejných u nás i ve světě, celá civilizace a lidstvo se ocitlo v krizové situaci. Vědomostní elity nutně potřebují postoupit nejen v technologiích, zajišťujících hmotné potřeby národů při zachování životního prostředí, ale zejména povýšit kvalitu mezilidských vztahů na vyšší úroveň. Toho druhého lze docílit jen postupem v poznání věcí transcendentních, neboli nadrozumových, náboženských. V této nutnosti se ale současný ateistický a fanatický islámský tlak stává bohužel překážkou postupu, a tak stojí lidstvo před dilematem, jestli ho již neprošvihlo. Západní vědomostní elita musí svou touhou po pravdě argumentačně zlomit současnou moc ateistických deformátorů vědy a uvolnit tak prostor výkladu, který původ lidstva a smysl života jednotlivce nevidí jen materialisticky. Pokud se Západ neprobudí, náboženští fanatici, jako nástroj satana, spolu se silami přírody přivodí katastrofu, která odstraní lidi překážející dalšímu vývoji lidstva. Já jsem však přesvědčen, že Tvůrce života anticipoval (dopředu předpokládal) všechny eventuality a reakcí na ně zajistil duchovní postup těch, kteří o něj usilují! (Viz E.: Tlučte /na dveře poznání/ a bude vám otevřeno!)

Smysl naší existence

Abych se konečně vymanil z pout negativity, pokusím se nyní níže popsat o na počátku článku zmíněných prvotních otázkách člověka a civilizace to, jak to vidím já. Pro mne má toto poznání jen jednu vadu: škoda, že jsem jej neznal v mých 18 létech a nechal se celý život "školit" šiřiteli manipulačních masových hypnóz!  Na začátku článku stojí v pěti bodech pilíře "učení nositelů vědeckého světového názoru". Teď a tady stojím já, Josef Staněk a říkám čtenářům to, k jakým závěrům jsem zatím v těchto axiomech poznání sám dospěl:

1. Nikdy jsem nepozoroval, že by něco složitějšího vzniklo samo od sebe a z ničeho. Proto singularita je zastírací výmysl otitulovaných bádalíků, pomocí něhož zastírají existenci Vyšší entity (Boha). To ona, ač ji neznáme, vyvolala Velký třesk neboli stvoření světa! Člověk, jako bytost Jí následně stvořená, z povahy věci nemůže nikdy pochopit svého Stvořitele (na to poukazují první tři Mojžíšova "přikázání"). Může ale vlastnosti Stvořitele poznat prozkoumáním jeho díla. Dále je jisté, že žádný tvůrce čehokoliv nečiní dílo, aniž by s ním neměl úmysl, neboli vše existující musí mít apriori smysl i z hlediska věčnosti. Tedy i existence vesmíru a každý žijící jednotlivý člověk je provázen smyslem své existence a žije právě proto, aby jej objevil. Já jsem jej nalezl takto: viditelný a neviditelný svět byl Vyšší bytostí stvořen mě a všem lidem jako takové "pískoviště" pro hraní nás lidí i vyšších duchů. Toto hraní na "písečku hmotnosti" (myšlení a práce) samo o sobě zajišťuje rozmach ducha všech "hrajících si" skrze postup poznání všeho druhu. Stvoření bylo geniálně zkonstruováno s účelem ke "školení" duchů. Je vykonáváno tak, že odpovědi na myšlenky a činy (boží mlýny) zajišťují vyjevení jejich správnosti. A pak nastupuje dopad dobré nebo špatné karmy, "sklizeň setby" za vykonané. Karma je přímou odpovědí Boha každému jednotlivci.  Tedy smyslem existence vesmíru a života člověka ve hmotnosti, je prostřednictvím poznání Řádu stvoření v hmotné rovině rozumem, v nehmotné rovině intuicí, "vibrační" přiblížení se jedince k Podstatě světa ? tedy k věčnému Bohu, nezávislému na hmotě a času. A tím k získání oněch vlastností Věčného, tedy nezávislosti na času a hmotě. Bibličtinou získat Život věčný.
2. Nikdy jsem za svůj život nepozoroval, že by se složitější struktury samy od sebe sestavovaly. Právě tak nemohl ze směsi chemických sloučenin vzniknout první život sám od sebe. Přesto, že nikdo u zrodu života na Zemi nebyl, je možné si jej ze známých dějů dovodit analogií, odvozenou ze zákonů, jako třeba při nalezení planet Uranu a Neptunu. Ty byly z odchylky drah ostatních planet nejprve vypočítány a pak pomocí vynalezených dalekohledů i nalezeny. Z fyzikálních zákonů jsou vypočitatelné fáze fyzikálních podmínek jakékoliv planety ve vesmíru. Podle nich je možné u každé dopředu určit, jaký typ života se pro ty které dobové klimatické podmínky na dané planetě hodí. Na základě těchto znalostí si "hrající si bytosti vyšších vibrací", andělé  (viditelní duchem člověka ve stavu vymístění duše z těla), všechny vhodné planety ve vesmíru oživují pro tu kterou éru vhodným typem života, třeba dinosaury. Je to jejich "práce", jejich forma učení. Neoživují je nějakými náhodnými živými bytostmi, ale podle vzorů, které nachází v dimenzi věčnosti, kam mají na rozdíl od člověka přístup. Vidoucí nazývají tuto dimenzi ráj (církev), prastvoření (Abdrushin) či svět idejí (Platón). V úrovni dokonalosti, věčnosti, Boha, se tedy nacházejí vzory živých bytostí pro jakékoliv fyzikální podmínky. Andělé (v bibli elohim - množné číslo) to tedy jsou, kteří sestavují v hmotných podmínkách planet struktury života. Ty v hmotnosti "uplácané" jsou vždy ve srovnání se vzorem ve "světě idejí" nedokonalé. Materiál hmotnosti je totiž příliš hrubý na dokonalost a podléhá opotřebení časem. Hmotné napodobeniny bytostí ráje obživnou přebíráním energie z vyzařování Živoucího prostřednictvím DNA. DNA živých organizmů je takovou "anténou" pro zachycení energie života z vyzařování Zdroje. Proto nemůže existovat nic živého, co nemá DNA. Ale i sama DNA bez ničeho (viry bez bílkovinného obalu) má život. Konstrukcí hmotných napodobenin dokonalého života ve věčnosti se i andělé dále učí z dokonalosti Stvořitele. Člověku jsou viditelní ve stavu vymístění duše z hmotného těla ? k usnadnění tohoto stavu, neboli k hovoru s Bohem, byly postaveny pyramidy a Archa úmluvy. Kvůli vypočítaným fyzikálním podmínkám, nevhodným pro ušlechtilejší živočichy a člověka, byly na Zemi v prvohorách až třetihorách nejprve ještěři a jednoduchá fauna se svou DNA. Až to fyzikální uklidnění sluneční soustavy a fyzikální podmínky planety Země umožnily, "objevily" se na Zemi "náhle" odpovídající geny DNA - ty, které jsou nutné pro vznik současné fauny a člověka. Proto archeologové nikdy nenalezli žádné přechody mezi typy živočichů, jak by měly být podle vývojové Darwinovy pavědy, takové poloviční "ještěrokoně". Nově ve čtvrtohorách "instalovaná" zárodečná DNA současného živého je tedy onou příčinou pestrosti života a onou zázračnou "anténou", která zachycuje a přivádí do hmotnosti energii života. Pro neživé přístroje ovšem neregistrovatelnou.
3. Ve světě idejí, v ráji, jsou i všechny vzorové konglomeráty spolupracujících a specializovaných buněk, neboli rostliny a živočichové, sestaveny v hotové vzory bytostí. Takže andělé (elohim) jejich přenesením a instalováním do DNA prvobuněk nastavovali vznik druhů života na planetě. Tímto způsobem v kosmicky kratičké době postupně vznikl celý diferencovaný a zázračně pestrý pozemský život. Smyslem vzniku celé pestré přírody na planetě Zemi nebylo nic jiného, než vytvoření optimálního prostředí pro instalaci člověka.

Jakmile andělé vypočítali perspektivu klidnějšího fyzikálního období pro planetu, takové, které umožňuje vývoj lidských duchů ve hmotě (těle), nasměrovali proniknutí zárodků ducha do duší opic (řečí bible: "Bůh vdechl do hlíny /hmoty/ duši".) Tím duše zvířete změnila svou povahu, protože se v ní objevila nová kvalita. To se manifestovalo tak, že se "lidoop" s lidskou duší začal chovat jinak. Nejen jako dosud, podle zvířecích zákonů, ale nově i podle zákonů duchovních. Duše zvířecí změnila kvalitu na lidskou. Proto se, dle "dialektiků" z ničeho nic, objevily pohřby pralidí s předměty pro život na onom světě. Zvířata se nepohřbívají. Dále vyšla na povrch snaha o aktivní změnu prostředí. Zvířata nepracují. Objevil se i jiný typ vnitrodruhová a přírodní komunikace. Šamani a mágové. Vždy se po prožití života ducha v jednom hmotném těle inkarnovaný duch skrze do "podvědomí" (věčného ducha) zapsané životní zkušenosti zkvalitnil, neboli zjemnil. Do "duše-vědomí" každého člověka (Břetislav Kafka) se nevymazatelně zapisují zkušenosti každého právě žitého života jednotlivce. Ty se následně v novém těle a životě vyjevují jako pohnutky z podvědomí, pro "vědu" neznámo odkud. Souhrn těchto pohnutek, těchto zkušeností minulých životů, se nazývá povaha. Je komukoliv "nevymluvitelná". Jednotlivé inkarnované lidské duchy vedou tzv. andělé strážní. Nenařizují, nesmí, jen jemně varují. Jejich hlas je onen tichý vnitřní hlas, který každý zná. Ke zkušenostem ze stvoření, zapsaným v podvědomí, si musí každý dospět sám. Vždy v různých sociálních a rodinných poměrech, protože totéž zažívané v kůži knížete není totéž, zažívané v kůži mrzáka. Ke správnému směru vývoje vede každého člověka víra ve smysluplnost všeho prožívaného, neboli víra v nepředstavitelnou Prozřetelnost (Boha). Překonání překážek života usnadňuje člověku naslouchání vnitřnímu hlasu, vážení si dobrého v životě, prostě pozitivní přístup k životu (milovat život). Největším přestupkem (hříchem) proti Bohu, dárci života, je nemít radost ze života! K nesprávnému směru vývoje duše vede člověka nadměrná chtivost živočišných slastí, slavomam a lenost (viz E. Kafka: Kdo chce tento život (živočišný) získat, ztratí jej <z hlediska věčnosti>). Živočišné pohnutky mohou negovat vyšší smysl inkarnace neboli poskytnutého života. Důležitá pro možnost dosažení vyšší kvality ducha je kvalita vztahů v rodině a v lidských společenstvích neboli civilizacích. Aby lidští duchové v těle mohli dosáhnout takové kvality, aby se již nemuseli znovuzrozovat, musí dozrát ve vyšších civilizacích. Jejich úroveň je dána nikoliv pokrokem rozumového poznání (technika), ale pokrokem kvality etické úrovně členů neboli charakteru. Přitom je pravidlem, že do "světlých" rodin a civilizací jsou vždy inkarnovány tmavé duše (aby byly napraveny) a do "tmavých" světlé duše (aby tmavým předvedli vzor chování). Genetické vybavení těla poslů "nebes" neboli "šlechtický či královský " původ není rozhodující.

Svět tedy existuje z lásky Podstaty světa k člověku jako možnost vývoje (zjemňování) jeho ducha. Existence každé lidské bytosti má tedy smysl z hlediska věčnosti, neboť duch, podstata lidské bytosti přežívá smrt těla. Protože délka příhodných fyzikálních podmínek na planetách není neomezená, je vývoj lidských duchů stimulován tím, že každému člověku byl přidělen "temný" duch ve službách satana. Ten jej podněcuje ke zkouškám "spolehlivosti božích mlýnů" neboli karmických zákonů ve smyslu: sáhni si na rozpálenou plotnu, rodiče a učitelé nemají pravdu! "Spálením" pak pokoušený objevuje jistotu správnosti varování světlých vůdců. Satan, hlava těchto podněcovačů k přestupkům proti Řádu stvoření neboli boží Vůli, není samozřejmě protivníkem Boha! Satan není hlupák, jako ti, co něco podobného hlásají. Bůh Stvořitel z podstaty věci nemůže mít protivníka, nikdo s Ním nemůže bojovat. Nikdo jej ani nemůže urazit. Copak mravenec může urazit člověka? Právě Stvořitel světů z lásky k vyvíjejícím se duchům ve hmotnosti pověřil archanděla Satanaela hlídáním prahu (přechodu) z vibrační úrovně hmotnosti do úrovně dokonalé duchovní dimenze. Satan je přímo Bohem pověřen bez milosti srazit z prahu dokonalosti (ráje) každého, kdo je vstupu nehoden, protože nehodný by do božského díla, ráje, vnesl nerovnováhu. Proto po dobu trvání hmotnosti musel archanděl Satanael odložit vibraci lásky, tím příponu -el, a stát se Satanem. Satan je proto "funkčně" nejvyšším strážcem prahu, jak viděli a říkali už gnostici. A aby lidští duchové byli "trénováni" na tuto nejvyšší zkoušku, angažoval si Satan padlé lidské duchy jako své poskoky, ale opovrhuje jimi, neboť i jemu se hnusí odpadnutí od božích zákonů. Protože ale mnoho lidských duchů nemohlo najít sílu k překonání nástrah Satana na hranici, po které "chodí jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil", prosili esejci 130 let Boha o poslání "průvodce hranicí věčnosti" neboli vymanitele z pout hmotnosti ? spasitele, aby i nejobyčejnější lidé mohli přejít Satanem hlídaný práh. Proto se zrodil  člověk, který si říkal Cesta, Pravda a Život. On jediný v té době prošel zkouškami Satana v životě i na prahu věčnosti (symbolika roztržení opony u kříže) a ukázal tím hromadný průchod ? cestu, do věčnosti. Jeho duch dodnes touto cestou vede ty, kteří jej jako Cestu rozeznají a podle jeho činů konají. Život každého člověka na Zemi má tedy ještě nerozpoznatelný a nedocenitelný smysl z hlediska věčnosti. Tím dokládám, že ateistická teze, že lidský život nemá smysl z hlediska věčnosti, je čistá satanská nástraha v myšlení! Ten, kdo ji učí a právě říká, jsa třeba hodnostářem "vědy", je jasný satanův poskok. Podle tohoto kriteria vpravo nebo vlevo, jsou satanisti jasně poznatelní.

Přichází čas pro duchovní obrození

Pokud se člověku při bloudění záhrobní (astrální, snovou) dimenzí nepodaří přejít práh přes satana napoprvé, božskou milostí dostává milost reparátu života neboli reinkarnace. Spoléhat na to ale nemá, počet reinkarnací není neomezený. Ve střední Evropě, kde žijí nejstarší duchové, jich za sebou už máme asi 40 v historické době (5000 let). A nevíme, kolik jich ještě bude. Ježíš nikoliv bez důvodu říkal: "Spěchejte!"

Aby se optimalizovaly podmínky pro urychlení růstu lidských duchů, je nezbytně nutný přechod civilizace do vyšší duchovní úrovně, ve které by se učila hlavní masa lidí hlavně etice, zákonům duchovnosti a věčnosti a Řádu stvoření. K tomu je nutné porazit vládu temných, kterou skrytě provádějí pomocí peněz a "ekonomiky". Češi v boji proti přesile mají zkušenost z průběhu tzv. národního obrození. Teď jde jen o to, prorazit informační blokádu temných duchů v médiích a probudit české duchovní jádro pro duchovní obrození. Jen jeho uskutečněním naplní Češi své národní poslání a stanou se duchovním centrem světa. Nikoliv růstem "národního důchodu". Nic více a nic méně. Začít se musí "vykopáním" politiků a pseudovědců posledních dvaceti let od funkcí a odhalením jejich falešné společenské prestiže. Žádám revoluci ducha, ne rozdělování majetku a následně školství a společenského klimatu.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2023