Navštívila mě dvacetiletá Kateřina, která působila velice smutným a depresivním dojmem. Hovořila nesměle a třesoucím se hlasem: „Jsem v zoufalé situaci a cítím, že moje životní energie odchází. Neumím navazovat kontakty s muži, a to mě trápí. Když jsem doma sama, přesně vím, co mám říkat, ale když jsem ve společnosti, nevypravím ze sebe slovo. Stejné je to i mezi mnou a mojí rodinou.“

Její situace mi tehdy připomínala obraz člověka, který zůstává uvězněn i přesto, že dveře má otevřené. Kateřina byla ve velké duševní krizi a nevěřila v lásku. Nahlédla jsem se do jejího minulého života. Co ji donutilo k odpírání si současného života? Kde pramení její extrémní strach z budoucnosti, sebenenávist, odmítavost? Proč nemá ke své rodině citový vztah?

Při otevření minulého života vidím, že Kateřina je dívka, která pocházela z rozvětveného rodu sedláků. Její tehdejší otec byl velice žárlivé povahy a matku často fyzicky týral, čemuž Kateřina musela přihlížet. Na svého otce v předchozím minulém životě pohlížela jako na velice negativní osobu. Byl chorobně žárlivý, neschopný slaboch a žil v trvalé lži. Svou ženu často podváděl se služebnou a přitom chorobně žárlil na Kateřinu, která se matky často zastávala. Není divu, že se Kateřina od něho odvrátila, když ji v dětství neustále pohlavně zneužíval a zavíral do sklepa, kde byla zima, myši a ona se strašně bála. Její matku jsem viděla postupně propadat alkoholu a otec si ani do budoucna nechtěl přiznat své špatné chování, dokud se proti němu Kateřina konečně nepostavila a neodmítla domluvený sňatek s nejbohatším sedlákem, jehož peníze měly zachránit jejich rodinu před majetkovým krachem.

Díky nahlédnutí do předchozího minulého života a odpuštění všem lidem, kteří jí ubližovali, jim Kateřina nakonec dokázala také odpustit. Odpustila i sama sobě, že si trápení nechala líbit, a díky tomu se mohla z anorexie vyléčit. Podařilo se jí dokončit studium ekonomie na vysoké škole a ještě poznat milujícího muže, kterého si sama vybrala a nebála se ho oslovit. Tím, že odpustíme druhým i sobě, je nám také odpuštěno.