Žaludek

V říjnu je nejvíce ohroženým orgánem žaludek. Jak prozrazují reflexní plošky, na jeho oslabení se značně podílí i problémy v dalších orgánech, zejména ve slinivce, játrech, žlučníku i dvanácterníku. V samotném žaludku to můžou být vředy, které se projevují bolestmi v levé části hrudníku. Často jsou mylně považovány za bolesti srdce. Pak jsou to potíže těsně po jídle, tlaky v horní části břicha a podobně.

Podle toho, jak roste počet obézních lidí, je velmi pravděpodobné, že všeobecně jíme nadměrné množství potravin. Možná proto, že jedení je určitý druh relaxace ve světě plném stresu a napětí. Má to zvládnout žaludek, který je především stavěn na odpovídající dávky k přežití. Dlouhodobé přetěžování vede nevyhnutelně ke komplikacím.

Vzpomínáme na povídání jednoho přítele, který pobýval v Japonsku v gurmánské rodině.

"Když jsme si poprvé klekli ke stolu, tak tam na mě čekalo 30 misek s malým množstvím různých pochutinek. Ohlížel jsem se, co bude následovat, ale místo dalšího jídla následovala prohlídka města. Pak při každém stolování na mě čekala pestrost jídel, laděných nejenom chuťově a barevně, ale také podle účinku. A tak jsem se přestal soustředit na množství jídla, ale vychutnával jsem harmonii chutí, konzistencí, vůní a barev. Nerušilo mě těžké trávení a tak mě plně pohltil program, který pro mě připravili. Navíc jsem nepociťoval hlad, tělo se asi za tři dny malým dávkám jídla přizpůsobilo. Naopak jsem se cítil svěží, s jasnou hlavou."

Ví se také, že Francouzi si dopřávají čas na jídlo. Jedí pomalu, po malých dávkách a ještě si u toho hodně povídají. A nejsou tolik obézní. Samozřejmě, že kromě toho je také důležitá skladba jídla. U žádného by neměla chybět syrová zelenina. V létě listová a v zimě kořenová.

Trvá určitou dobu, než žaludek vyšle do center informaci o pocitu sytosti. Může to být tak 10 až 15 minut. Za tu dobu je možné do sebe naházet půlku prasete. Vyslaný signál o sytosti však už přišel pozdě a my si musíme vytrpět důsledky přejedení. Proto je velmi dobrá strategie si všechno dlouho vychutnávat a jíst pomalu.

V žaludku jsou žlázy, které produkují velmi silnou kyselinu chlorovodíkovou, a ta spolehlivě otráví všechno živé přicházející s potravou. Možná i z toho pochází slovo trávit. Avšak při nadměrném množství stravy je kyseliny málo, proto odolnější mikroby proklouznou dál a způsobují potíže. Navíc příliš kyseliny je problémem pro dvanácterník, v němž je zásadité prostředí. Důkladné rozkousání potravy je velmi důležité, protože žaludek nemá zuby, a co se pořádně nerozžvýká v ústech, to už on nenahradí, i kdyby se jakkoliv snažil. Navíc, což je velmi podstatné, v ústech dochází k proslinění, nepostradatelném pro další chemické zpracování potravy. S čím se žádný žaludek na světě nemůže dlouhodobě vyrovnat, je rychlé, hltavé a jinými věcmi rozptýlené jedení. I když jeho silné svaly dokáží rozmělnit potravu, důkladné žvýkání to nenahradí. Rozptýlená pozornost (mluvením, čtením novin, sledováním televize) jej připravuje o potřebnou energii, navíc dochází ke vstřebávání negací ze zpráv. Kdysi dávno se lidé nad jídlem modlili, děkovali, zpívali a organismu tak dali šanci se na celý proces trávení připravit. Udělejte pokus a předtím, než dáte do úst první sousto, tak podržte ruce asi patnáct vteřin nad jídlem, nebo se alespoň třikrát zhluboka prodýchejte. Okamžitě začnete v břichu cítit přípravy na "přejímku zboží".

Hlídejme si dobu trávení jednotlivých jídel

Užitečná informace pro zdraví je také ta, že trávení těžkého jídla trvá delší dobu než toho lehčího. Můžeme si to představovat tak, že každé jídlo si podle své náročnosti nastavuje dobu trávení. Například čerstvé ovocné a zeleninové šťávy se vstřebávají téměř okamžitě. Ovoci to trvá déle a zelenině ještě víc, přibližně 1 až 2 hodiny. Sladkosti jsou také velmi rychlé. Ale už maso na důkladné natrávení, záleží na způsobu jeho přípravy, vezme až 8 hodin. Z toho logicky plyne, že když nechceme mít v žaludku těžkost, nesmíme si dát nic lehkého po masu, protože to nastaví trávicí hodiny na příliš krátkou dobu a maso se už nestihne dobře natrávit. Velké nebezpečí v tomto smyslu číhá na lidi ve stravování v režimu all inclusive. Například dlouhodobě nemůže ani ten nejsilnější žaludek vydržet toto pořadí: polévka, maso, omáčka, příloha, zelenina, ovoce, zmrzlina, džus, káva s mlékem, zákusek, 2x až 3x "Sex on the Beach".

Žaludek se v těle nachází převážně na levé straně, kde je jeho horní část a vstup (česlo - kardia) a na pravé straně těla svojí spodní částí a výstupem (vrátník - pylorus). Reflexní plošky žaludku jsou na obou chodidlech pod první nártní kostí. Na levé noze je horní část žaludku a na pravé spodní část.

Reflexní plošky žaludku

Reflexní plošky žaludku používáme k diagnóze, ale především pro léčbu a prevenci. Mačkáme ji stimulačním způsobem, ale pokud se objeví ostrá až palčivá bolest, tak plošku chvíli hladíme. Potom znovu působíme stimulačně.

Velmi dobře pomáhá v případech již výše zmíněných, kdy se nám podaří ?přežrat?. Tato reflexní ploška má v prevenci velký význam, protože zvyšuje kondici celého organismu. Omezení při působení není známo, ale pro prevenci stačí 1x - 3x denně, při středně závažných potížích 3x - 5x denně a u degenerativní nemoci i 10x denně. Na jedno posezení je to 15 - 25 zmáčknutí.

S oblibou ji kombinujeme s akupresurou bodu 36 dráhy žlučníku, který je jedním z nejúčinnějších akupresurních bodů. Nachází se na obou nohách, těsně pod kolenem z vnější strany, v koutku mezi kostí lýtkovou a holenní. Známým je také pod jmény: Bod M, Moře jangů, Bod třech mílí, Bod dlouhověkostí.

Žaludek je velmi silně propojen s psychikou. Okamžitě reaguje sevřením na silný strach, je ochromená jeho činnost při dlouhodobém citovém napětí. Například když nám někdo nebo něco "leží v žaludku", nemůžeme se s někým nebo s něčím vyrovnat.

Stává se, že vlivem dlouhodobého stresu ochabne svěrač na vstupu do žaludku a agresivní šťávy, které v žaludku nevadí díky speciálnímu povlaku na stěnách, v jícnu způsobí podráždění. Říkáme tomu pálení žáhy. Tento problém se celkem lehce a s trvalým účinkem dá řešit reflexologicky pomocí sedativního stlačení česla. To místo najdeme na levé noze, těsně pod hlavním kloubem palce (využijeme přitom zlatého pravidla RT - působit tam, kde je největší bolest), které stiskneme a držíme až do vymizení bolesti. Vzápětí břicho zaplaví příjemný pocit tepla a bolest pod palcem mizí.

Podobná situace je ve spodní části žaludku, v tzv. pylorusu. Tam je však mnohdy situace komplikovaná usazeninami a různými záněty. Usazeniny spolehlivě vyplavují saponiny z Yuccy Shidigera.

Obnažené stěny žaludku podléhají agresivitě vlastních šťáv a vznikají tzv. žaludeční vředy. Proti bolestem po jídle je dobré ještě před ním vypít malé množství čerstvé šťávy z brambor. Škrob v ní obsažený vytvoří ochranný povlak, což sníží přecitlivělost žaludku.

Na žaludeční a dvanácterníkové vředy doporučoval pan Janča, náš mistr, následující recept: bílé zelí z hlávek se nakrouhá a rozmixuje. Šťáva se vytlačí a uloží do chladničky při max. teplotě 5° C.

Užívá se 5x denně 10 - 20 dkg šťávy, což je asi jedna běžná sklenička. Je dobré přidat do každé dávky 5 dkg šťávy z celeru, získané podobným způsobem. Užívá se 14 dní.

Jak už bylo řečeno, je žaludek velmi propojen s psychikou a citlivě reaguje na stres. Na rozpuštění stresu výborně působí po hlubokém nádechu co nejdelší zpívání mantry OOOOOMMMMM. O rozvibruje břicho, kde je centrum duchovní energie, M hlavu, ve které je hmotno. Posléze dojde ke sjednocení obou polarit.

Beáta a Július Patakyovi

www.patakyovi.cz

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 10/2013.