Prosvítání času (1)
-
Vytvořenoúterý 12. září 2023 16:19
-
AutorMartin Petiška
-
Oblíbené2229 Prosvítání času (1) /propozice/item/2229-prosvitani-casu-1.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Co je za oponou?
Odpradávna se lidé pokoušeli nahlédnout za oponu času. Rozeznat, co se nachází v budoucnosti. Lidé, o kterých se soudilo, že dokáží oponu času odhrnout, podat zprávu o tom, co se na tajemném jevišti budoucnosti nachází, takoví lidé bývali uctíváni. Dokáží někteří jasnovidci opravdu nahlížet do zítřka? Je účinný některý z receptů, jaké se nabízejí pro jasnozření na ?věci příští??
?Maminko, za chvíli přijde dědeček,? hlásí dítě. Matka se usměje, jakpak by mohl přijít odpoledne dědeček, když bydlí na druhé straně republiky. Ale za chvíli se opravdu ozve zvonek. Za dveřmi se usmívá dědeček. Přítel ho vzal s sebou autem, když nečekaně jel cosi vyřizovat do města, kde bydlí dědečkův syn s manželkou a s vnukem. Matka žasne a říká dědečkovi, že ho dítě čekalo. Dědeček žasne a usoudí: šlo o VELMI ZVLÁŠTNÍ náhodu?
Ale pak to začalo?
?Maminko, přijde k nám paní sousedka.? Sousedka za chvíli opravdu přijde. Nečekaně. V tu dobu, kdy dítě oznámilo její příchod, ještě prý o návštěvě neuvažovala?
?Maminko, už se těším, až si budu hrát s Jiříčkem.? Dítě takhle oznámí předem, kdy se u rodičů staví rodinní známí s jeho malým kamarádem. Dokáže neomylně předvídat? Kdo a kdy zazvoní, ?ví to přesně, jako by mělo detektivní agenturu a nechalo rodinné známé i příbuzné sledovat. Jak to dělá? Udivení rodiče navštívili psychiatra a radili se. Co se dozvěděli? Takové věci se prý stávají.
Psychiatr hovořil o svých zkušenostech, o pacientovi, který mu před lety, před zavedením mobilních telefonů, přišel říct, že nechápe, jak může spolehlivě dopředu vědět, kdo se s ním telefonicky spojí. Byl tím vyděšený... A chtěl, aby mu to lékař vysvětlil. Psychiatr (přítel mého otce, nyní už zesnulý spisovatel MUDr. Josef Nesvadba) vyprávěl, že zkusil tomu zneklidnělému člověku zatelefonovat, aby si ověřil jeho slova. Sotva se na druhé straně zvedlo sluchátko, ozval se pacientův hlas: ?Vidíte, pane doktore, že jsem měl pravdu.?
Měl ji, svou tajuplnou pravdu.
Vysílač Budoucnost
Můj známý jasnovidec tvrdil, že je možné se napojit na to, co bude, připojit se podobně, jako se napojuje televizní přijímač na obrazy přes satelit. Kartáři, chiromanti, věštci se napojují na ?VYSÍLAČ BUDOUCNOST? a poslouchají vysílané zprávy?
Vědci bývají opatrní. Je lepší, soudívají, o takovýchto věcech nepsat. Ale to neznamená, že o nich nehovoří. Hovořívají o nich ale jenom v soukromí a své poznatky zřídka publikují.
Jakoby si brali k srdci varování od onoho lékaře, který se vypravil se svou umírající pacientkou do Lurd, aby se po návratu mohl vysmát slavnému mariánskému místu, místu zázraků. A byl svědkem zázraku. Svědkem okamžitého uzdravení? Ten lékař měl dost odvahy, aby svůj vědecky doložený zázrak publikoval ?a znemožnil se tím. Opustil Evropu a odešel do Ameriky, kde dál vědecky pracoval a dokonce obdržel Nobelovu cenu. Většina lidí bývá pragmatická a uvědomí si, co by mohlo po jejich prohlášení, i kdyby sebepravdivějším, následovat. A mlčí o svém nahlížení za oponu času. Když o něm mluví, pak v soukromí a nepřeje si zveřejnění. Lidé, kteří mají neobvyklé, nevysvětlitelné dary, by měli počítat s tím, že jejich okolí je bude považovat za šarlatány?
Na jednom plese jsme potkali starého pána, doprovázel vnučku. Byl v dobré náladě, popíjel. Vnučka řekla, že dědeček má jasnovidné schopnosti. A divila se, že dědeček ji neokřikl, naopak začal, ovíněný, lidem u stolu říkat, co čeká je a co čeká jejich blízké. Pak odešli. Oni ano, věštby ne. Po následující léta se věštby opilého dědečka plnily, jedna za druhou. Náhoda?
Kdysi, jak tvrdí jeden antropolog, museli být lidé vybaveni schopnostmi, jaké jim připadaly přirozené a jaké se nám jeví jako zázračné. Museli ony schopnosti mít, aby přežili. Museli se rychle dorozumívat, aby se varovali, aby se upozorňovali na to i na ono a telepatie nebyla pro ně ničím neskutečným, byla jejich přirozenou potřebou. Umožňovala jim, aby se mohli navzájem varovat. Aby nevyhynuli.
Podobně i věštění bylo pro ně přirozené. Pokud by nenahlíželi do budoucnosti, nemohli by se před úklady, jaké v ní čekaly, bránit, neunikli by jim? Používali telepatii jako my mobilní telefony. Je jen málo lidí, co umí vysvětlit, jak provádějí ?kouzlo s telefonem?. Hovoří do nějakého předmětu a jiný člověk je může v dálce slyšet? Nepotřebují znát složení telefonu, a přesto telefonují, jako lidé užívající telepatii také neznali její princip. A přitom jim neznalost nebránila používat ji.
Zjistilo se, že před pádem tunguzského meteoritu se obyvatelé krajiny, kam měl dopadnout, přestěhovali. Domorodé kmeny byly zřejmě varovány šamany. Ti nahlédli ?za oponu? a spatřili zkázu. Odvedli své kmeny z oblasti, jaká se po pádu meteoritu změnila na místo děsu. I zvěř před pádem včas odbíhala?jasnovidná zvěř? Proč by jasnovidnost měla být vyhrazená jen lidem? Je známé přísloví o krysách opouštějících loď. Nehovoří toto přísloví o jasnovidných schopnostech krys, které se s jejich pomocí zachraňují?
Jasnovidci kontra podvodníci
Poznal jsem řadu podivuhodných lidí, kteří měli jasnovidný dar, dokázali ?nahlížet za oponu?. O mnoha nahlédnutích jsem slyšel zprávy. U řady nahlédnutí na zakryté jeviště budoucnosti jsem byl přítomný. O některých jsem psal ve svých příbězích? Kdo ví, zda nepoznané není mnohdy nepoznaným jen proto, že se dalo na předsudek: přece se nebudeme zabývat pověrou. Přece se nezesměšníme?
Můžeme na jasnovidnost pohlédnout s odstupem, s nadhledem. Porovnat některé její projevy, tušené zákonitosti. Můžeme se v několika zamyšleních, v několika pokračováních tohoto vypravování věnovat pohledu na jasnovidnost a věštění z ptačí perspektivy. Poukázat na to, že na 99 šarlatánů bývá jeden skutečný jasnovidec, který dokáže za oponu nahlédnout? Jenomže oněch 99 podvodníků mu ničí pověst a pak je i ten, který nelže, opatřen nálepkou LHÁŘ.
Tolik vědeckých objevů bylo zprvu odmítáno jako díla pomatených podvodníků a tolik děl podvodníků bylo přijímáno jako úctyhodné a obdivované činy. Je dobré kvůli devadesáti devíti rostlinám zbytečného plevele nepovažovat za plevel i růži, která roste, obklopená plevelem?
Jak musel připadat směšný svému okolí geniální Řehoř Mendel, když pěstoval svoje rostlinky a věnoval jim takovou spoustu času. Neříkali lidé v jeho okolí ?hráblo mu?? A přece se nebál své poznatky zveřejnit, stal se průkopníkem genetiky. Tedy vědy o budoucnosti rostoucí z přítomnosti?
Skutečnost se rodí z tajemství?
Kdo ví, ke kolika báječným objevům se nedospělo. Protože lidé váhají...
Neodvažují se smířit s moudrým poznáním, že by cesta do skutečnosti mohla vést přes krajinu tajemství?
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2013.