Zrakem přijímáme zdaleka nejvíc informací, které k nám přicházejí. V různých odborných publikacích se čísla liší, ale uvádí se, že to může být až 90 %.

Smyslovým orgánem, jímž vstupují informace do mozku, je oko. Je to orgán často zmiňovaný i v lidových rčeních. Lidé si totiž uvědomovali, že hodnocení zrakových vjemů má vliv na pocity a psychiku člověka. Všimněme si některých rčení – např. "Co oko nevidí, srdce nebolí", což znamená, že o čem člověk neví, to nemůže hodnotit, a proto se tím nemusí zabývat a být třeba kvůli tomu nešťastný. Nebo známé rčení "Oko do duše okno" vystihuje skutečnost, že podle očního kontaktu lze často velmi dobře usoudit, je-li člověk upřímný, nebo je schopen lhát. Řada lidí má schopnost podle okohybných svalů a pohybů víček pochopit, že člověk uhýbá pohledem, protože si vymýšlí, tedy lže. Rčení "Má jiskru v oku" zase napovídá, že jde o člověka kreativního, nápaditého, vtipného, přitažlivého pro své okolí.

Podle čínské medicíny je nutnou podmínkou pro dobrý zrak udržovat svá játra, tedy i emocionalitu, která s nimi souvisí, v co nejlepším stavu, aby hodnocení zrakové informace mohlo probíhat ideálně.

Oko může kumulovat více toxinů a obsahovat i tzv. infekční ložisko. V literatuře se uvádí, že toxoplasmosa gondii si tvoří v organismu ložiska, určité, ohraničené i opouzdřené útvary velikosti do 0,1 mm. Říká se jim tkáňové cysty, které v tzv. spícím stavu nejsou aktivní. Ložisko toxoplasmosy se tvoří v mozku, ve svalech, ale také v oku. Proto se tato ložiska mohou v oku nacházet poměrně často. K jejich detoxikaci je určen preparát Joalis OkulaDren, který je schopen funkci oka významně zlepšovat.

Hodnocení zrakové informace

Víme, že k problematice zraku neřadíme jen funkci samotného oka, ale také správné hodnocení zrakové informace. Pokud má člověk hodnocení informace v nepořádku, může se stát, že reaguje podrážděně na každou maličkost a není schopen vidět řadu věcí, protože ve skutečnosti je ani vidět nechce. Se zrakem, i s tím vnitřním, souvisí schopnost vnitřní intuice.

Zrakové dráhy, reprezentované nervy probíhajícími mozkem, jsou vedeny přes tzv. emocionální mozek, kde vzniká první "předmyšlenkové" hodnocení situace. Dále pokračují do mozkové kůry, kde jsou vnímané objekty rozpoznávány a potom porovnávány se známými skutečnostmi. Primární mozková kůra se nachází v zadní části koncového mozku.

Pohyby očí jsou řízeny ponejvíce podvědomě, to znamená, že oko je nuceno dívat se na podněty, které se zdají organismu nebezpečné. Sleduje místo, z něhož vycházejí podezřelé zvuky nebo rychlé pohyby, a je velmi citlivé na barvy. Například červená působí takovým způsobem, že je oko i v přítomnosti jiných barev nuceno zaostřovat hlavně na ni. Reklamní firmy tyto triky znají, takže se člověk při sledování jejich upoutávek "musí" dívat na to, co nechce, protože pohyby oka jsou řízeny z podvědomí.

V přední části mozkové kůry, v tzv. frontálním zrakovém (motorickém) poli, však leží oblast, která řídí volní, tzn. chtěné pohyby očí. V praxi to znamená, že jsme schopni se rozhodnout, kam se budeme dívat, zatímco ony již zmíněné mimovolní a zaostřovací pohyby očí jsou řízeny z asociační kůry týlního laloku.

Nejčastějšími očními vadami jsou krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, kdy dáváme přednost návštěvě očního lékaře, který umí s těmito vadami pracovat. Existují ale také určité cvičební metody, které vycházejí z jógy a dokážou cvičit oči. Protahovat svaly, aby se nezkracovaly, neochabovaly a oční koulí stále dobře pohybovaly. Jde o to, aby se oční koule v důsledku určitých disproporcí v průběhu života nedeformovala, protože za krátkozrakostí a dalekozrakostí se často skrývají nepoměry v proporcích oka, kdy vnější obraz není schopen dopadnout přes čočku na sítnici. Cvičit okohybné svaly lze vždy, když nám zbude chvilka času. Člověk, který například pracuje celý den na počítači, by správně měl stretchovat – cvičit své oči před výkonem a po něm, neboť používání oka a okohybných svalů je pro něj určitým způsobem osmihodinovým, někdy i dvanáctihodinovým maratonem. Zapomínat bychom neměli ani na stravu podporující dobrý zrak. Pro svůj metabolismus potřebuje oko vitaminy A, C, E a betakaroten a také vyžaduje přítomnost antioxidantů. Tyto látky obsahuje zelenina a ovoce, zejména brokolice, mrkev, špenát, plody manga, meruňky nebo borůvky.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2013.