Na jihu Švédska, v přímořské části zvané Bohuslan, se nacházejí zvláštní kamenné památníky, jejichž stáří se odhaduje až na dva tisíce let. Kdo projíždí malebnou krajinou v okolí města Blomsholm, jen asi patnáct kilometrů od švédsko-norských hranic, měl by si udělat čas na zajímavou zastávku. Vedle poučení se tu dá načerpat i pozitivní energie, posilující lidské zdraví.

Krajina zadumaných jezer, žulových skal, smíšených lesů a tajemných vřesovišť v sobě skrývá dva pozoruhodné kamenné útvary, opracované a uspořádané rukama dávných obyvatel. Už na přelomu našeho letopočtu tu sídlili zemědělci, kteří po sobě zanechali padesát až sto metrů dlouhé rýhy po obdělávání půdy, která jim zajišťovala poměrně slušnou obživu. I dnes je tu na okolních polích vidět úroda ovsa a pšenice.

Pečlivě udržovaná naučná stezka dovede návštěvníka ke dvěma kopcům, které na první pohled připomínají mohyly. Velká část jejich tajemství je dosud skryta, i když už nedaleko byly odkryty kamenné hroby s bronzovými urnami a kostmi pohřbených jedinců, kteří podle chudšího vybavení zřejmě nepatřili k elitě společenství.

Soudcovský kruh

Vyšlapaná stezka vede k prvnímu z kamenných útvarů, které náleží do skupiny zvané Bohuslans storsta domarring. V březovém hájku tu stojí devět obrovských kamenných kvádrů. Jsou uspořádány do kruhu s jedním balvanem uprostřed, který reprezentuje kamenný stůl. Kdysi prý na tomto místě zasedala rada starších a vynášela své rozsudky ve sporech příslušníků kmene, proto se také tomuto kamennému poli říká Judges ring, což ve švédštině značí Soudcovský kruh.

Kamenná loď

Vydáte-li se přes silnici k protějšímu svahu, přijdete k impozantnímu místu, které zřejmě sloužilo kultovním účelům. Na zeleném trávníku je zde vztyčeno devětačtyřicet nádherných kamenných stél. Jsou uspořádány v oválu v délce jedenačtyřiceti metrů, který připomíná tvar lodě. Odtud také pochází název Kamenná loď. Jednotlivé stély byly vytesány z granitových kvádrů, vysokých tři až čtyři metry. Jsou to vlastně menhiry, z nichž dva největší jsou umístěny na přídi a zádi pomyslné lodě. Jim náleží také největší energetická síla. Je totiž dávnou zkušeností, že větší blok kamene produkuje více energie. Je-li pak více kamenů uspořádáno do kruhu či jiného magického obrazce, jejich silový účinek se koncentruje a znásobuje. Nejednou už bylo prokázáno, že vedle kultovních a astronomických účelů může mít takovéto rozložení i jisté magicko-léčitelské poslání. A opravdu – přikládám ruku na vysoké menhiry a cítím chvění, které proudí od konečků prstů přes hrudník, který jakoby se chystal rozepnout. Síla proniká až do hlavy, odkud směřuje někam výš, dalo by se obrazně říci až do nebes. Uvnitř lodě kamenů pozvedám oči k plynoucím oblakům se záblesky slunečního svitu, a je mi jako bych se nacházela v otevřené chrámové lodi, do níž proudí požehnání shůry.

Téměř všechny zdejší menhiry jsou přibližně stejně staré. Podle posledního zkoumání odborníků jde o nejstarší švédské menhiry, které pocházejí ze čtvrtého až šestého století našeho letopočtu. I když některé odborné prameny počítají s podstatně starší dobou vzniku, někdy kolem počátku našeho věku.

Memorial ston

Jen jeden z kamenných bloků sem byl umístěn až v 17. století. Lokalita tak měla podtrhnout i svůj středověký historický význam. Plochý, tak zvaný Memorial ston – Pamětní kámen umístili švédští vlastenci doprostřed Kamenné lodě v roce 1665, aby připomněli dobu vlády krále Karla II. Pahorek má totiž také určitý strategický význam, zejména vzhledem k sousednímu Norsku.

S Norskem ostatně sdílela tato země i slavnou vikingskou historii. Dodnes se v kraji Bohuslan stavějí lodě, pořádají tradiční hry, sportovní klání a hostiny ve stylu chrabrých Vikingů, kteří tuto severskou oblast ovládli v osmém až jedenáctém století. Neopakovatelnou atmosféru těchto slavností připomínají krásné propagační plakáty a fotografie, umístěné v nedalekém informačním středisku. Já osobně bych zřejmě dala přednost tichému osamění uprostřed magických kamenů a pasoucích se oveček. Nebyl to jen můj nápad, přišel mi na mysl, když jsem pod svahem zahlédla jeden osamělý stan osamělého průzkumníka.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2013.