Na celém světě mají USA v současné době nejvíce "propracovaný" systém očkování dětí a mládeže z celého světa. Výraz propracovaný uvádím v uvozovkách proto, že nejvíce vakcín nemusí znamenat a neznamená nejlepší ochranu zdraví a zodpovědné respektování poznatků moderní biomedicíny.

Očkování může zachraňovat životy v případě epidemií. Pokud však rizika očkování převažují nad riziky spojenými s nemocí nebo není dostatečně prokázána bezpečnost očkovací látky, pak je zjevné, že s daným systémem není něco v pořádku. Bohužel očkování dětí v průmyslově vyspělých zemích a v současnosti také kampaň za očkování proti prasečí chřipce jsou přesvědčivým důkazem o tom, že i v této životně důležité oblasti vítězí lobbování, korupce, zájmy zisku a peněz. Na veřejnost se dostávají fakta, že těmito nešvary jsou zasažené nejrůznější zdravotnické instituce jednotlivých států i jejich vlády, dokonce i WHO. Na straně poražených zůstávají bezmocní rodiče dětí, které v důsledku očkování onemocní chronickým celoživotním postižením nebo zemřou.

Mnozí vědci v USA proto v současné době aktivně vystupují proti určitým druhům vakcín a proti povinnému očkování. Stejný postoj zaujímá i řada rodičů v ČR (sdružení Rozalia). Potýkají se však s legislativou a mohou být vystaveni soudnímu postihu. Uvádíme proto zamyšlení nad tím, zda může očkování poškodit zdravý vývoj kojenců a batolat. Uvádíme také očkovací kalendář v ČR a některé informace pro rodiče k tomuto systému (pro nedostatek místa není zde uvedeno, bližší informace najdete v knize Doba jedová – viz níže, pozn. red.).

Vývoj očkování v USA a jeho důsledky

V padesátých letech minulého století bylo v USA zavedeno očkování dětí proti záškrtu, tetanu, pravým neštovicím a černému kašli. Vakcinace proti těmto čtyřem nemocem byla prováděna ve 13 dávkách. V 80. letech přibyla do tohoto systému vakcinací obrna a tzv. MMR vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. V současné době zahrnuje očkovací kalendář USA pro děti do 6 let 16 vakcín ve 48 dávkách, do 18 let je to pak celkem 69 dávek. Americké děti tak dostávají největší počet vakcín na celém světě. Znamená to snad, že jsou americké děti zdravější? V roce 1960 byla v USA nejnižší dětská úmrtnost na světě. V roce 1998 zaujímaly USA v počtu úmrtí dětí 28. místo. Statistiky uvádějí, že jedno ze šesti amerických dětí má problémy s učením, jedno z devíti trpí astmatem, jedno ze sta autismem a jedno ze 450 má cukrovku. V klinických zkouškách je dalších 145 vakcín, o kterých se předpokládá jejich možná masová aplikace v blízké budoucnosti. V roce 2008 bylo v USA zavedeno každoroční povinné očkování dětí proti chřipce až do jejich 19. narozenin!

Farmaceuti bohatnou – zdraví se zhoršuje

Zatímco farmaceutické koncerny bohatnou zcela enormním způsobem, zdraví amerických dětí se prokazatelně zhoršuje. Děti trpí chronickou dysfunkcí imunitního systému a dysfunkcemi mozku. Potíže s učením jsou spojené jak s autismem, tak s onemocněním označovaném jako ADHD (poruchy pozornosti a hyperaktivita). Je zřejmé, že tato situace je velkou výzvou pro badatele a lékaře v laboratořích i klinikách k hledání a odhalování jejích příčin.

Může být autismus důsledkem očkování?

Při úvahách o tom, co se v životním stylu změnilo v posledních dvaceti letech a mohlo by přispívat k dramatickému nárůstu autismu a ADHD, označují mnozí lékaři i badatelé za významnou příčinu tohoto zhoršování zdravotního stavu dětí právě očkování – zejména zvyšování počtu vakcín u malých dětí. Do procesu posuzování vlivu očkování na zdraví dětí je zahrnuto množství odborníků a právníků, a jak se zdá, dostává toto téma silný politický význam. Vzpomíná se, že v roce 2004 guvernér státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger zakázal vakcínu proti chřipce s thimerosalem a jeho příkladu následovaly i další státy USA. V roce 2008 mělo v USA dostat vakcínu proti chřipce povinně asi třicet milionů dětí a mladistvých ve věku od šesti měsíců do osmnácti let. Rodiče po marných protestech nalezli způsob, jak uniknout povinnému očkování školních žáků proti chřipce – ve zvýšeném počtu převáděli děti na systém domácího vyučování. Problematika bezpečného očkování se objevovala i v diskusích v rámci kampaně při volbě prezidenta USA v roce 2008.

Diskuse o tom, že očkování může být jednou z hlavních příčin autismu, přesahují oblast medicíny. U federálního soudu USA leží na 6000 žalob rodičů autistických dětí na farmaceutické koncerny. Bohužel poruchy autistického spektra (PAS) nefigurují jako explicitní poškození na seznamu tzv. federálního vakcinačního kompenzačního programu, a tak jsou zatím tyto žaloby odloženy nebo zamítány jako neopodstatněné. Naproti tomu jsou v tisku vedeny útoky proti lékařům, jako je například Andrew Wakefield, který se svými dvanácti spolupracovníky jako první přišel s pozorováním z klinické praxe, že kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) může vyvolávat záněty střev, které jsou časté u autistů.

Jak může očkování poškodit děti?

Americké dítě dostane jednu vakcínu při narození, 8 vakcín ve věku dvou měsíců, 8 vakcín ve čtyřech měsících, 9 vakcín v šesti měsících a deset dalších do věku 18 měsíců. Každá vakcína je jako droga: obsahuje směs různých chemikálií, patogenů a cizorodých látek. Umíte si představit, co by se s vámi stalo, kdybyste najednou vypili v jedné sklenici dávku whisky, rumu, ginu, fernetu, sherry a tequily v nálevu hliníku a formaldehydu? A ubohé bezbranné dítě dostane mnohem horší různorodou směsici do svého krevního oběhu. Je tedy evidentní, že dochází k velmi silné stimulaci nezralého imunitního systému. V běžné populaci se v současné době setkáváme v nezanedbatelné míře s dětmi, jež trpí některou z poruch imunitního systému (imunodeficiencí).

Při diskusích o vztahu očkování jako příčině vyvolávající PAS se ani mezi odborníky dostatečně nezdůrazňuje, že problémem je především nadměrná imunologická stimulace mozku. K té dochází tehdy, když bakterie nebo viry proniknou přes hematoencefalickou bariéru do mozku, kde vyvolají aktivaci buněk nazývaných mikroglie. Mikroglie jsou buňky, které zajišťují nervovým buňkám stálé prostředí a chrání je podobně jako bílé krvinky na jiných místech organismu. Laboratorní i klinická pozorování mozků pacientů s PAS ukazují, že po silném imunitním podnětu vzniká v mozku chronický zánět s produkcí volných kyslíkových radikálů, které poškozují vyvíjející se mozek v procesu excitotoxicity. Taková nadměrná aktivace může nastat po očkování, jestliže je dítě mimořádně citlivé, má poruchu ve fungování imunitního systému nebo do hry vstoupí působení dalších excitotoxických faktorů, jako je obsah hliníku ve vakcíně, nadměrný příjem glutamátu a dlouhodobý příjem fluoridu z fluoridované vody, zubních past apod.

Proč někteří vědci varují před zdravotními riziky hliníku ve vakcínách

Použití hliníku ve vakcínách představuje velmi důležitou a stále nedostatečně vyřešenou otázku pro biomedicínu. Hliník je do vakcín přidáván jako tzv. adjuvans, které má zvýšit imunitní odpověď organismu. Avšak znamená to současně, že lidské tělo reaguje imunitní odpovědí vůči samotnému hliníku? Laboratorní výzkumy odpovídají na tuto otázku pozitivně. Imunitní systém dokonce dokáže rozlišit, zda se jedná o hliník navázaný na nějakou bílkovinu (ligand), nebo zda se jedná o volné hliníkové ionty. Ovšem důsledky této vlastnosti hliníku nejsou při současném širokém používání hliníku ve vakcínách zvažovány.

Pokud hliník stimuluje imunitní systém, pak je tento jeho účinek v činnosti imunitního systému "zapsán" a imunitní systém by měl reagovat na každý další nadměrný příjem hliníku. Studií v tomto směru zatím není mnoho. Britský expert na hliník Chris Exley se domnívá, že současný vakcinační program, kdy je hliník jako adjuvans podáván ve vakcínách dětem od narození a později i dospělým, může dát vznik kohortě jedinců, kteří budou přecitlivělí na hliník. Kromě toho může přítomnost hliníkových adjuvans ve vakcínách proti různým alergiím ve skutečnosti tuto přecitlivělost dále posilovat. Mnohé ze symptomů přecitlivělosti na hliník nemusejí být v běžné praxi rozpoznány a projeví se teprve tehdy, když vznikne skutečná nemoc.

Velké procento očkovaných reaguje na hliník otokem a zarudnutím kůže. Bolestivost, zarudnutí a otok v místě vpichu jsou nejčastěji se vyskytujícími místními reakcemi na očkování vedle méně častého zvýšení teploty.

Někteří experti uvažují o podílu hliníku při vývoji astmatu nebo při stimulaci autoimunitních odpovědí, které jsou příčinou například roztroušené sklerózy nebo onemocnění, které je v poslední době rovněž přičítáno hliníku z vakcín, s názvem makrofágová myofascitida. Toto onemocnění se poprvé objevilo v roce 1998, kdy bylo identifikováno přes 200 případů ve Francii, další případy byly hlášené z Německa, USA, Španělska a Austrálie ve spojení s očkováním proti žloutence A a B a proti tetanu. Je charakteristické horečkou, svalovou slabostí a přetrvávající únavou. Histopatologické vyšetření zjistilo infiltraci svalů makrofágy a lymfocyty naplněnými hliníkem. Makrofágy i lymfocyty jsou buňky imunitního systému.

Studie na bezpečnost vakcín neexistují!!!

Výrobci vakcín proklamují, že vakcíny jsou bezpečné. Je však třeba přiznat, že farmakologické studie, které by sledovaly bezpečnost kombinovaného podání uvedených látek, neexistují. V praxi je potom velmi obtížné prokázat, že případné nežádoucí účinky nebo trvalé poškození zdraví bylo způsobeno přecitlivělostí na některou ze složek vakcíny. Rodiče by se však před očkováním dítěte měli seznámit se složením vakcíny podle příbalového letáku (jsou dostupné na internetu) a upozornit ošetřujícího lékaře na přecitlivělost dítěte například na neomycin. To však zpravidla u malých kojenců ještě nevědí a zjistí to teprve při nepřiměřené reakci dítěte na očkování. V takových případech by neměla být podávána další dávka stejné vakcíny.

Hliník je v současné době nejvíce používaným adjuvans ve vakcínách; v USA je jediným schváleným FDA. Je proto poněkud paradoxní, že přesný mechanismus jeho působení ve vakcínách není dostatečně prozkoumaný, i když existují desítky studií, které se touto problematikou zabývají. Mnohé z nich ukazují na spojitost mezi injekčně podávaným hliníkem a alergickými reakcemi kůže, na vznik protilátek svědčících o aktivaci imunitního systému, na zvýšený obsah hliníku v mozkomíšním moku a ve svalech nemocných. Oponenti namítají, že reakce přecitlivělosti na hliník jsou vzácné v poměru k počtu očkovaných osob. V názorech na zdravotní rizika hliníku z vakcín jsou tak značné kontroverze. WHO přesto proklamuje, že neexistují jakékoliv důkazy svědčící o zdravotním riziku hliníku ve vakcínách. Jako včasná a účinná prevence před vznikem imunoexcitotoxicity vyvolané hliníkem i dalšími přídatnými látkami se ukazují látky s antioxidačním působením, jako jsou vitamín C, rakytníkový sirup, kurkumin, kvercetin, resveratrol či luteolin.

Příště o rizicích hexavakcíny.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2013.