Hodnota lidského zdraví je nenahraditelná a ničím nevyčíslitelná. Péče o uchování zdraví a léčba nemocí provází člověka už od nepaměti. Účinnost léčivých rostlin dnes potvrzují pokročilé metody biochemie a studiem tradičních léčebních systémů se zabývá zvláštní věda – etnobotanika. Oproti průmyslovým lékům mají byliny obrovskou výhodu – mají za sebou klinické testování již od prehistorických dob a jejich vysokou relativní bezpečnost potvrzují i dnešní statistiky.

Legislativa, kterou v letech 2001 – 2010 přijala Evropské komise a Evropský parlament, poprvé v historii, toto období svobodného přístupu všech obyvatel Evropy k přírodním léčivým zdrojům ukončuje. Pod záminkou ochrany spotřebitele bere lidem bezpečnou a dostupnou alternativu a nahrazuje ji institucionalizovaným přístupem. Evropské úřady se staví mezi člověka a přírodu jako "ochránce" a rozhodce o tom, co se o léčivých rostlinách smíme a nesmíme dovědět. Přesun léčivých rostlin a přírodních produktů do institucionalizovaného režimu přitom nemá žádné opodstatnění. V praxi se tím naplňuje arogance a diktát moci. Obyvatelé EU jsou kráceni na svých právech, neboť je jim odpírána základní možnost svobodně si zvolit způsob péče o své zdraví, jak je ostatně zakotveno v Základní listině lidských práv a svobod. Evropská unie, respektive její rozbujelá administrativa, se staví do role arbitra, který bude rozhodovat, co je a není pro zdraví občana vhodné. Podstatou tohoto problému však není ve skutečnosti nic jiného, než vliv mocné farmaceutické lobby a její snaha po jejich ještě větších ziscích, o které přicházejí alternativní léčbou. Vycházejí zároveň z toho, že mají dost finančních prostředků na požadované zkoušky i registraci léčiv, což je většinou nedostupné drobným firmám zabývajícím se výrobou přípravků pro bylinnou léčbu.

Braňme si svobodu rozhodovat o našem zdraví. Podpořme výzvu.
prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc
(Celý text na: www.nedejmesiprirodu.cz)

Se zmiňovaným nařízením EU č. 1924/2006 mám již své bohaté zkušenosti. Dle této směrnice jsem musel notifikovat nový elixír Psychoregen a další čtyři přípravky, což mě stálo poměrně dost času a úsilí. Několik měsíců jsem si dopisoval s Odborem ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR a dlouho jsem důkladně studoval českou a evropskou legislativu, abych pochopil, co se ode mne vlastně žádá. Tíhu byrokracie pocítíte ale naplno v okamžiku, kdy budete u bylinného přípravku chtít uvést jakékoliv zdravotní účinky. Pak musíte dle článku 13 doložit vědecké studie k uvedeným zdravotním tvrzením. Samotné tvrzení odkazující na vědeckou publikaci musí ještě navíc schválit komise EU – EFSA (European Food Safety Authority). Pro zajímavost EFSA již stačila zcela smést ze stolu všechna zdravotní tvrzení týkající se např. zeleného čaje (čajovník čínský) – příznivý vliv na krevní tlak, kardiovaskulární systém, hladinu cholesterolu, udržení normální tělesné hmotnosti, ochranu před poškozením DNA oxidací… Když výrobce uvede na obalu čajového doplňku stravy podobné tvrzení, hrozí mu pokuta až tři miliony korun. Evropští úředníci považují zřejmě vědecké studie o účincích čajovníku za nedostatečně vědecké. Stejně tak byly již zamítnuty prakticky všechny léčivé účinky laktobacilů. Na druhou stranu ale díky tomu zmizely z jogurtů zavádějící informace o prospěšnosti mléčných výrobků na imunitu, trávení apod.

Martin Kolár, bylinář

Je jisté, že zákaz uvádět informace o léčivé síle přírodních preparátů nikomu nepomůže, ale uškodí – jen farmaceuti budou bohatnout. Myslím si, že jsme pouze kousek od chvíle, kdy místo jablka nám naši skvělí politici dovolí pouze sušený jablečný prášek, protože jablka mohou být červivá a navíc na ně člověk může být alergický. To, že tato situace kolem přírodní medicíny je absurdní, je jistě všem jasné. Jako léčitelka vím, jak mnoho dokážou bylinné preparáty pomáhat a jak moc je mnohdy klasická medicína bezmocná. Věřím, že selský rozum zvítězí a člověk se bude moci svobodně rozhodnout, zda půjde cestou přirozeného posilování imunity nebo si bude ničit zdraví chemií.

Marie Hrubá, léčitelka

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 04/2013.