Genealogie – jak začít s pátráním po předcích
V zahraničí, hlavně v USA, je pátrání po předcích (též genealogie, rodopis) již delší dobu poměrně rozšířeným koníčkem. V poslední době se stává i díky novému seriálu České televize "Tajemství rodu", pátrání po předcích doslova "módní záležitostí" také u nás.
Dříve prázdné badatelny oblastních a okresních archivů se plní, a nezřídka je dokonce nutné rezervovat místo v badatelně i několik týdnů předem. Ve skutečnosti není pátrání po předcích tak jednoduché, vypadá ve zmíněném televizním kde známým osobnostem pomáhá v pátrání celý tým odborníků. I bez této odborné pomoci se však může amatérský badatel dostat pěkně hluboko do minulosti svého rodu. Nejlepším zdrojem informací bývá vlastní příbuzenstvo. Jsou věci, o nemusíme vědět – o kterých nemluví – ale které jsou pro sestavování rodokmenu důležité. Například to, že naše prababička byla až druhou ženou našeho pradědečka. Není to tím, že by se naši předkové rozváděli – to opravdu nebývalo zvykem, ale ještě v 19. století se často stávalo, že díky těžkému životu a velkému počtu narozených dětí ženy umíraly kolem 40. let věku a bylo naprosto běžné, když se pradědeček znovu oženil a měl další děti s novou ženou. Muži naopak ještě v 1. polovině minulého století umírali ve válkách… Je dobré vyptat se vlastních rodičů či prarodičů – pokud již nežijí, tak jejich sourozenců – zkrátka propátrat celé příbuzenstvo a zjistit co nejvíce údajů a informací a sehnat si v první fázi pátrání kopie rodných a oddacích listů. V těch potom najdeme další potřebné údaje – o jejich rodičích a místě jejich narození. Teprve potom je možné přistoupit k dalšímu pátrání v matrikách.
Pátrání v matrikách
Při hledání v matrice je nutné znát minimálně následující údaje – bez nich v matrice vůbec nepochodíte:
- jméno a příjmení hledané osoby
- přesné datum narození, případně sňatku nebo úmrtí
- místo, kde k dané události došlo
Vše se točilo kolem náboženství a fary plnily funkci kulturních i evidenčních center, proto dalším důležitým údajem je také:
- náboženství hledané osoby.
Matriky jsou totiž členěny podle jednotlivých far, kterých bylo například jen ve středních Čechách více než 400. K matrikám neexistuje žádný centrální rejstřík. Je proto nutné nejprve zjistit, pod kterou faru daná obec v té konkrétní době spadala. Farní příslušnost obce se často během let měnila. Neznamená to ale, že pokud je v obci kostel nebo hřbitov, je toto místo zároveň farou, kde byla vedena matrika. Pokud neznáte tyto základní údaje, není možné o dané osobě v matrikách nalézt žádné další informace.
Pozitivní zprávou naopak je, že matriky bývají dochovány ve velmi dobrém stavu a díky tomu je možné ve velké většině případů dospět při pátrání po předcích až do 17. století, v jehož průběhu byly matriky na farách všeobecně zaváděny. Zápisy do matrik byly pořizovány často příležitostně, nedbale, a stávalo se, že některé události opomněl kněz zaznamenat úplně. Do druhé poloviny 18. století byly zápisy vedené větnou formou a obsahovaly jen ty nejzákladnější údaje. U narozených dětí bylo místo data narození uváděno datum křtu, rodné příjmení matky nebylo uváděno vůbec.
Pro pátrání hlouběji do minulosti před rokem 1800 jsou tak nejdůležitější zápisy o sňatcích, kde jsou obvykle uvedena jména otců obou snoubenců i místo jejich původu. Vodítkem nám může být to, že sňatky byly obvykle uzavírány v místě bydliště nevěsty.
Teprve ke konci 18. století byly matriky prohlášeny veřejnými listinami a byly v nich zavedeny předtištěné rubriky. V rámci úspor se často setkáme s tím, že rubriky byly do původních prázdných matrik vepsány a dokresleny. K novým pravidlům zápisu se však přistupovalo postupně, takže v některých matrikách najdeme špatně čitelné textové zápisy ještě po roce 1800. V té době bylo také povoleno evangelické náboženství a tím i vedení matrik evangelickými pastory. K našemu štěstí je evangelíci vedli zpočátku jen pro svou soukromou potřebu – všechny události se musely zároveň hlásit katolickým farářům, aby je zapisovali i do katolických matrik. Až do poloviny 19. století tak můžeme zápisy o osobách evangelického vyznání nalézt také v matrikách katolických, což nám významně usnadňuje pátrání. Stávalo se totiž, že člověk během života změnil náboženské vyznání a i tyto změny bývají v matrikách zaznamenány.
Na počátku 19. století začali matrikáři u narození také uvádět kromě jmen rodičů i jména prarodičů a jejich bydliště. Práce s novějšími matrikami je proto jednodušší, než při práci s matrikami staršími.
V roce 1949 byla matriční agenda zestátněna a od roku 1952 byly matriky postupně předávány do státních (oblastních, neboli krajských) archivů – dnes SOA. V nich by podle zákona o matrikách měly být uloženy matriky občanů starších než 100 let a matriky oddaných a zemřelých starší 75 let (rozhodující je datum posledního zápisu).
Oblastní archivy jsou dále členěny na okresní archivy, kde jsou uloženy všechny ostatní písemnosti. Matriky a jiné archiválie uložené v oblastních nebo okresních archivech jsou přístupné veřejnosti k nahlížení. Před návštěvou je dobré zjistit si úřední hodiny pro badatele a pravidla pro vydávání archiválií – někde je připraví na počkání, jinde je třeba objednat materiály k zapůjčení 3 dny předem.
Matriční úřady
Novější matriky (tj. mladší, než 100, resp. 75 let) bývají uloženy na matričních úřadech, kterých je například jen ve Středočeském kraji přibližně 100. Tyto matriky nejsou veřejně přístupné – nahlížet do nich či požádat o vystavení matričního dokladu může pouze osoba, které se matriční zápis týká, nebo její blízký příbuzný (potomek, sourozenec), a to za přítomnosti matrikáře.
Zájemce o vyhledání informací z matrik, které jsou uloženy v archivu, má také možnost objednat si vyhledání a ofocení jednotlivých zápisů, což je ale samozřejmě jako služba zpoplatněno. Samostatné studium v archivu je finančně nejvýhodnější, protože předkládání archivního materiálu ke studiu se nezpoplatňuje.
Další možností je nechat si sestavit celý rodokmen prostřednictvím profesionálního genealoga. Tato služba je však velice nákladná a ceny za sestavení rodokmenu začínají na 15 tisících Kč, záleží na rozsahu rodokmenu.
Velké množství matrik je již zdigitalizováno a je možné v nich hledat na internetu. Příště si řekneme něco o pátrání v digitálních pramenech.
Seznam oblastních archivů (SOA) a kontaktní adresy:
- SOA Praha (archiv pro středočeský kraj) Archivní 4/2257, 149 00 Praha 4, www. soapraha.cz
- SOA Třeboň – Zámek 110, 379 11 Třeboň, http://digi.ceskearchivy.cz/
- SOA Plzeň – Sedláčkova 44, 306 12 Plzeň, http://www.soaplzen.cz/
- SOA Litoměřice – Krajská 1, 412 74 Litoměřice, http://www.soalitomerice.cz/
- SOA Zámrsk – Zámek 1, 565 43 Zámrsk http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/
- Moravský zemský archiv Brno – Palachovo náměstí 1, 625 00 Brno, http://www. mza.cz/
- Zemský archiv Opava – Sněmovní 1, 746 22 Opava, http://www.archives.cz/zao/ index.php
Předky židovského původu nalezneme v 1. oddělení Národního archivu (Milady Horákové 133, Praha 6) – tam jsou uloženy židovské matriky z území celé České republiky. Matriky pražských far jsou uloženy v Archivu hlavního města Prahy v Praze 4 na Chodovci.
Pátrání v matrikách a sestavení rodokmenu je teprve začátek pátrání v historii vlastního rodu. Už v matrice často narazíte na informace, které vám jednoduše nedají spát. Sdílný kněz leckdy do "úřední knihy" zaznamenal i perličky z běžného života, nebo zvláštní okolnosti dané události. V dalších dílech se dozvíte, v jakých dalších archivech a institucích je možno pátrat po podrobnostech ze života předků, které naznačil zápis v matrice, na jaká úskalí můžete při pátrání narazit – například na čtení starých písem, či jak nám při pátrání po předcích a sestavování rodokmenu můžou pomoci moderní technologie – například genealogické počítačové programy nebo analýza DNA.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 04/2013.