V dnešní době, kdy stále za něčím pospícháme, něco nestíháme nebo zkrátka nemáme čas, nám slova a vzájemná komunikace přijde naprosto automatická a přirozená.

Často nevědomky říkáme věty, které mají jiný význam, než jsme zamýšleli. Někdy i naprosto opačný. Při takovéto komunikaci však ztrácí většina naší mluvené energie na hodnotě a významu a my přebíráme do svého slovníku naprosto zkreslený význam slov, která jako papoušci opakujeme. Mohlo by se zdát, že je to nepodstatné a vcelku bezvýznamné, jenže opak je pravdou.

Síla slov

Slova a následně věty z nich poskládané, mají v našem světě velikou sílu. Mohou nám často ulehčit žití, projevíme skrz ně své pocity, své emoce. S jejich pomocí dokážeme rozdávat lásku i nenávist, tvořit nebo ničit. Mohou nám ukázat směr ke svobodě, ale dají se i zneužít k naprostému ovládání nás všech. Jednoduše a rychle se z nich stane nástroj, s jehož pomocí se z člověka stává loutka. Figurka, s kterou lze manipulovat ve prospěch několika jedinců, kteří sílu slov vidí a zkreslením jejich významu ji využijí ve svůj prospěch, což se naprosto běžně děje. Většina lidí totiž tuto manipulaci přijalo za svou a nechají se vodit jako loutky. Míjí tak život oklikou a spíše se podobají listu plovoucímu na vodní hladině, jehož směr určuje právě vanoucí vítr.

Přitom stačí tak málo. Pouze si uvědomit slova, která používáme. Nahlédnout do jejich útrob a tím zjistit jejich pravý význam. A následně je začít používat ve správném významu, dát jim nádech tvořivé energie, některé ze svého slovníku vyřadit, ale hlavně nenechat si jimi ovládat život. A protože slova v sobě nesou velkou energii, každé takto vámi prozkoumané slovo vás posune o krůček dále k životu, ke svobodě, k uvědomění si toho, kým opravdu jste a ne tím, koho z vás udělala společnost. Pochopením jejich pravého významu vás přestanou slova ovládat a začnou být k užitku.

Opravdu chybujeme? Nebo je to jinak...?

Chyba je slovo, které dokáže člověka ovládnout a spoutat na dlouhou dobu. Udělal jsi spousty chyb, pořád jen chybuješ... Tyto věty člověka snižují, vyčítají mu, tvrdí, že je naprosto nedokonalý a pokud je slyší často, ovládnou ho, na dlouhý čas sváží a udělají z něj něco, co není. Když se však podíváme, na to, cože to ta chyba vlastně je, objeví se nám vše naprosto jinak. Žák např. chybně spočítá příklad. Soutěžící chybně zvolí odpověď. Sportovec udělá chybu při svém výkonu. Chybně si člověk zvolí partnera, zaměstnání… Slyšíte to? Opravdu je to chyba? Můj názor je, že jde vždy o zkušenost, kterou člověk zažívá v danou chvíli, aby z ní získal potenciál pro svůj další vývoj. Nejde přece o žádnou chybu. A člověku to taky jako chyba nepřijde, dokud se ovšem neobjeví někdo, kdo ho za pomoci tohoto slova začne ovládat. Kdo začne ukazovat svou nadřazenost a snižovat cenu a význam "chybujícího".

Jedno slovo a jak velikou má moc. A lidé jej bezmyšlenkovitě používají, nevidíce následky jeho vyslovení. Když si toto uvědomíte, vidíte, že se dá zvolit jiná cesta, jiné vyjádření. Nemusíte z někoho dělat člověka chybujícího, ale člověka, který roste, učí se... To dokážete uvědoměním si toho, co říkáte. Slovo chyba je jen jedním z mnoha, které takto fungují a které stojí za vaši pozornost, za bližší prozkoumání. A je na každém, zda zůstane u papouškování nebo se pokusí nahlédnout do nitra slov, která používá. Stačí se jen zaposlouchat…

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 04/2013.