Cestu ke zdomácnění ve zdravotnickém slovníku si nekompromisně razí termín "BIOCHEMICKÉ ZDRAVÍ". Je to nejdokonalejší postižení skutečností, jak si ukážeme na příčině vzniku obezity a na mechanismech jejího vývoje.

S obezitou je v představách lékařů neoddělitelně spjat i tzv. "syndrom X", u kterého je třeba vysvětlit mechanismy vzniku jeho součástí. Na tomto výkladu lze dobře ilustrovat, k jak velkým lékařským omylům vede neznalost dějů, na nichž biochemické zdraví závisí.

Termín biochemické zdraví vyjadřuje závislost vztahů a stavů mezi zdravím a nemocí na úrovni chodu základních biochemických procesů, které jsou spjaty s existencí života na Zemi. Jde o vlastní jádro biochemických procesů, nebo, chcete-li, o ústřední děj, od něhož se odvíjejí všechny ostatní biochemické děje. Tyto ústřední procesy, srovnané do jediného cyklu, probíhají podle přírodních zákonů, které určují, že k bezchybnému chodu těchto procesů je nutná plnohodnotná funkce enzymů. Jejich schopnost plně fungovat závisí na přítomnosti dostatečného množství vitaminů kyseliny listové, B6 a B12 v nitru buněk. Na tom není nic složitého, problém je však v něčem jiném:

Tyto vitaminy se dostávají do buněk ze stravy a zde narážíme na kámen úrazu – výsledky zkoumání jejich obsahu ve stravě, hlavně v zelenině, uvádějí, že v průběhu posledních cca padesáti let se snížil jejich obsah v zelenině o 80 %. V ovoci to není o mnoho lepší. Medicína ví, proč k tomu došlo, a že tento proces je nevratný. Zemědělští odborníci také nevidí cestu, po které by bylo možné se vrátit k obnovení původního minerálního bohatství půd, které rostlinám umožňovalo syntetizovat pro člověka a další savce vitaminy, které potřebují pro svoji zdravou existenci.

Toxický homocystein v souvislosti s obezitou

Obsah pojmu biochemické zdraví je vymezen pro biochemické procesy, v nichž vzniká aminokyselina homocystein, aby se po splnění svého biologického poslání přeměnila v další, chemicky již neagresivní látky. Tím se děje v cyklu uzavírají, alespoň pro potřebu naší jednoduché představy. Bezchybný chod těchto procesů je podmíněn dostatkem kyseliny listové a vitaminů B6 a B12. Z celé velké škály potřebných vitaminů a minerálů, které známe, tvoří tato trojice kategorii nezbytnou pro plné biochemické zdraví.

Jestliže je přísun těchto vitaminů do buněk nedostatečný, naruší se fungování dvou klíčových enzymů v cyklu a homocystein, jehož vznikání není nedostatkem vitaminů nijak narušeno, se nemůže přeměňovat v látky chemicky méně aktivní, než je on sám. Protože se ale v buňkách nesmí hromadit, buňky ho propouštějí do krevního oběhu, kde stoupá jeho hladina a s jejím vzestupem vysoká chemická aktivita homocysteinu přerůstá v toxicitu. Toxické působení vyšší hladiny homocysteinu v organismu představuje základní mechanismus, který propojuje biochemické zdraví se zdravím fyzickým i duševním a způsobuje jejich narušení.

Zadržování vody a následné ztížené hubnutí

Dnes se podíváme, jak se uplatňuje porucha metabolizace homocysteinu se zvýšením jeho hladiny v krvi při vzniku nadváhy a obezity a u syndromu X: Homocystein je organická kyselina, přesněji aminokyselina. Její hromadění v krvi představuje hned dvojí narušení vnitřního prostředí organismu, jehož stálost je podmínkou života a zdraví. Neměnnost vnitřního prostředí vážně narušuje toxicita homocysteinu. Bezprostředním důsledkem tohoto narušení je toxické poškozování enzymů, mitochondrií a zvýšení produkce volných radikálů. Tato poškození se pak uplatňují v dalších dějích, které si dnes popisujeme.

Druhý mechanismus narušení stability vnitřního prostředí spouští kyselost homocysteinu – jako kyselina v krvi posouvá její pH do kyselé reakce. To představuje velmi vážné narušení stability vnitřního prostředí, před kterým se organismus pokouší bránit vším, co má k dispozici. K neutralizaci kyselosti navozené homocysteinem využívá jednak vápník z kostí, a to i za cenu vzniku osteoporózy, nebo použije druhý obranný mechanismus, kterým je "naředění" kyseliny zadržováním vody v těle. Tento druhý mechanismus navodí nejen přímé zvýšení váhy o zadrženou vodu, což bývá kolem pěti kilogramů, ale dokáže silně ovlivnit i další metabolické procesy. K tomuto ovlivnění je třeba si představit, že v zavodněném prostředí těla, které také znamená vážnou poruchu stálosti jeho vnitřního prostředí, probíhají biochemické procesy jinak než v podmínkách zajištěného biochemického zdraví.

Pokud se soustředíme jen na metabolismus tuků, je podle pozorovaných následků zřejmé, že zvodnělé prostředí organismu působí jinak na lipotropní enzymy, které zprostředkují ukládání tuku do buněk, a jinak na lipolytické, které zajišťují uvolňování tuku z těchto buněk k metabolickému spalování. Je-li fungování lipolytických enzymů utlumeno, dochází k nerovnováze činností obou enzymů a tuk se v tukové tkáni bez problémů ukládá, ale ke spalování se ven z těchto buněk dostává jen těžko.

Nadváhu nezpůsobuje jen nedostatek pohybu, ale ....

Chybné je tvrzení lékařů, že nadváha vzniká tenkrát, vznikne-li nepoměr mezi množstvím energie, které tělo příjme ve stravě a množstvím energie, které vydá při práci a sportovních aktivitách. Tento typ vzniku nadváhy jako by potvrzovali sportovci, kteří ukončí, nebo silně omezí aktivní sportování a ihned začnou tloustnout. K tomu chybí dodat, že při vysazení silové a vytrvalostní zátěže mizí u sportovců faktor, který pomáhá snižovat jejich hladinu homocysteinu.

Je ale i hodně těch, kteří začnou tloustnout, aniž by cokoli změnili na svém životním stylu, a žijí se stále stejnou skladbou a množstvím stravy a s nezměněným energetickým výdajem.

Samostatným problémem je narůstání obezity u dětí a mládeže. Za to, že se u nich vyvinula nadváha, či přímo obezita, je ale místo homocysteinu obviňována jejich lenost a přežírání. Takové obvinění je nepodložený zkrat, který zdaleka obchází podstatu problému.

Syndrom X

Aby bylo možné problematiku obezity řešit v celém rozsahu jako problém celé populace, je k němu třeba zvolit jiný přístup. Dříve ale, než ho probereme, podívejme se na syndrom X. Ten má čtyři součásti: vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, poruchu metabolizace cukru, nebo přímo cukrovku a nadváhu – obezitu. Doporučujeme všem čtenářům, aby si pečlivě porovnali, co o těchto poruchách zdraví stále ještě tradují lékaři a co vypovídají poznatky z objevu příčiny vzniku civilizačních chorob a jak souvisejí s biochemickým zdravím:

1. Hladina cholesterolu v krvi se nijak výrazně nezvyšuje při vyšším podílu živočišných tuků ve stravě. Trvalé zvýšení cholesterolu navozuje porucha v metabolizaci homocysteinu se zvýšením jeho hladiny v krvi. Detailně jsou popsány biochemické děje na molekulární úrovni, které vysvětlují součinnost homocysteinu s cholesterolem při vzniku aterosklerózy.

2. Ke zvyšování krevního tlaku dochází výhradně v souvislosti se zvyšováním hladiny homocysteinu v krvi, a to podobně jako u cholesterolu, jen jiným mechanismem.

3. Porucha v metabolizaci cukru, začínající poruchou glukózové tolerance v tkáních, se spouští rovněž při zvýšené hladině homocysteinu.

4. A jak je to se vznikem nadváhy nebo přímo obezity, je popsáno výše.

Porovnáme-li vedle sebe všechny čtyři výše uvedené poznatky vyňaté ze souboru, který tvoří objev příčiny vzniku civilizačních chorob, vidíme, že tyto příznaky netvoří žádný syndrom, ale že se vedle sebe mohou vyskytovat v libovolných kombinacích i jednotlivě podle toho, jaké individuální rozdíly jsou v dějích, které se spouštějí jako následek porušeného biochemického zdraví (podrobněji na www.karelerben.cz).

Z těchto zjištění plyne, že léčení jednotlivých poruch vyjmenovaných pod čísly 1 – 4 chemickými léky je lékařskou chybou, protože takové léčení nenapravuje poškozené biochemické zdraví jako podstatu problému, ale pouze viditelné příznaky nemoci. Nedojde-li k léčebnému ovlivnění podstaty nemoci kauzálním zásahem, který obnoví biochemické zdraví postiženého, znamená to, že lékař nechává nerušeně rozvíjet biochemickou poruchu, čímž může navodit vážnější poškození zdraví, v horším případě způsobit předčasné úmrtí postiženého.

Lékaři, kteří tímto způsobem léčí, mají zatím štěstí, že se pacienti, postižení vážnými následky nekauzálního léčení, nedomáhají trestněprávní odpovědnosti za poškození, které vzniklo v důsledku nevyužití všech poznatků, které lékařská věda lékařům nabídla, aby mohli těmto poškozením pacientů zabránit. Pojem biochemické zdraví, které závisí jen a jen na dostatečném dodávání kyseliny listové, B6 a B12 pro potřebu bezchybné buněčné metabolizace homocysteinu, zjednodušuje lékařům přístup k aplikaci přírodních zákonů ve prospěch pacientů.

Prevence a léčení obezity

V tomto duchu lze doporučit pro všeobecnou potřebu prevence a léčení obezity i se syndromem X (a dalšími civilizačními chorobami), tento postup:

1. Stanovení hladiny homocysteinu.
2. Určení dávek kyseliny listové, B6 a B12 ke snížení jeho hladiny do fyziologických mezí a stanovení data kontrolního vyšetření.
3. Určení dávek alkálií k neutralizaci kyselého vnitřního prostředí.
4. Určení dávek potravinových doplňků, které mají buňkám poskytnout "náhradní díly" pro rekonstrukci poškozených enzymů a odstranit z organismu balastní a toxické látky.
5. Začít s vlastní dietou na snížení nadváhy.
6. Postupně vysazovat léky na snížení krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru.
7. Pro celou dobu snižování nadváhy zajišťovat odborný dohled a konzultace.

Lékaři – proberte se a začněte konečně léčit!

Pro lékaře zůstává k dořešení jeden problém: vydobýt si na VZP a ostatních pojišťovnách přiměřenou úhradu za tuto činnost, která zlepší zdraví občanů a ušetří pojišťovnám obrovské částky. Přiměřené by bylo, aby pojišťovny vyplácely lékařům za kauzální léčení všech civilizačních chorob podstatně vyšší úhrady, než jim platí dnes za jejich nekauzální léčení chemickými léky. To je téma, ke kterému je třeba otevřít veřejnou diskuzi!

I podle vyjádření laiků je pro ně představa biochemického zdraví mnohem jednodušší a lépe srozumitelná než "tajemstvím obestřený Syndrom X". Princip biochemického zdraví je lépe pochopitelný než vědecký výklad o vzniku a metabolizaci homocysteinu. Chápání obezity jako celospolečenského problému nejen v České republice, vystupňovaného rychlým nárůstem počtu obézních dětí, se dostává do nové dimenze.

Časté spojení s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem vede k velmi závažným zdravotním poruchám, které postižené poznamenávají pro celý zbytek jejich života. Nesprávný a zastaralý výklad příčin obezity a Syndromu X a formalistické doporučování jejich neúčinné prevence některými lékaři tak začíná být ostudou lékařského stavu.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2013.