Ruský bioenergetik S. N. Lazarev varuje před pokorně fatálním postojem k životu, který spočívá v jistotě, že vše je snad karmicky předurčeno, takže dobrému i zlému žádný z nás neunikne ani po boji, ani po rezignaci. Lazarev totiž předpokládá možnost individuálního ovlivnění karmických principů v dobrém i zlém, a to zejména na základě znalosti těchto principů.

To tedy znamená, že ti z nás, kteří věří v osud, ale nehodlají jej příznivě ovlivňovat modulací karmických struktur, nedosáhnou zcela jeho naplnění a mnohdy se navíc setkají s nehodami, nemocemi a četnými nepříznivými situacemi. Naopak ti, kteří v bianko napsaný osud sice nevěří, avšak pochopili principy každodenního očistění karmických struktur a očisty svého biopole, naplní svůj osud četnými radostnými událostmi, trvalým pocitem štěstí a případně i dlouhým zdravým životem. Lazarev tedy vlastně věří, že každý z nás může uniknout nepříznivému osudu, pokud ovšem bude vědět jak na to, pokud se bude snažit všemu nepříjemnému i za nemalou cenu vyhnout. O možnosti, jak uniknout zlému a absolvovat život harmonii, napsal už celou řadu publikací.

Lazarev také komentoval principy stále rostoucího množství úrazů při nehodách. Upozornil na fakt, že se na nehodách podílejí s překvapivou četností stále jedni a titíž lidé. Lidé s narušeným biopolem a poruchou jemných karmických struktur by například neměli vůbec usedat za volant, napsal již v roce 1992, riskují totiž, že si to s nimi osud vyřídí právě na silnici. Na druhé straně pro ně ovšem neexistuje vůbec žádná možnost karmického úniku, a tudíž se nevyhnou jiné fatální karmické události, pokud svoje biopole příznivě nesrovnají a neočistí vlastní jemné karmické struktury. Neusedne-li totiž člověk s oslabeným biopolem za volant, nastoupí jiná fatální událost, například nemoc, jež ho zablokuje stejně důsledně jako dopravní nehoda. Člověk nikdy neuteče před proviněním, pokud se s ním důsledně nevypořádá, což je vesmírný zákon s věčnou platností.

Nepříznivé karmě se dá vyhnout

Lazarev je od poloviny devadesátých let světově dominujícím bioenergetikem. Je léčitelskou, diagnostickou a vlastně i filozofickou hvězdou na současném ruském, ale i evropském a americkém nebi. Hvězdou, jejíž pracovní metodou je především cvičením důsledně rozvinutá senzibilita, podporovaná nevšední schopností důsledné introspekce. Lazarev se od jiných bioenergetiků značně odlišuje svou vyhraněností a novými prvky, které vnesl do učení o karmě. Vyvrací totiž dosud pevně tradovaný názor, že individuální osud je pouhou výslednicí karmických událostí individua. Často opakuje, že za jistých okolností můžeme ve svém životě za platit i za karmická provinění svých rodičů či prarodičů, ale mnohdy i těch předků, s nimiž jsme se osobně nikdy nesetkali. Zdůrazňuje však, že se této nepříznivé determinaci lze v podstatě vyhnout, pokud budeme vědět, jak to udělat.

Princip vzniku homosexuality

Například principy vzniku homosexuality, jejíž příčiny dosud nikdo spolehlivě nepodal, vysvětluje Lazarev třeba proviněním žen, které nesmírně žárlily na svoje manžely, tedy na otce svých synů. Přílišná, těžko snesitelná žárlivost matky deformuje pak nejen biopole muže, biopole žárlivé ženy, ale potažmo i biopole jejího syna, což v jeho psychice vyvolá podvědomý hlubinný odpor k ženám, k jejich citům, k jejich pohlaví. Tento důsledně zakódovaný odpor k ženám přivede v dospělosti mladého muže s karmickou logikou k homosexualitě. Lazarev považuje homosexualitu za výsledek deformace karmických struktur, za deformace způsobené rodiči nebo prarodiči, jež přešly na potomstvo.

Lesbická láska

Stejně zajímavě vysvětluje i příčiny vzniku lesbické lásky. Popisuje případ jedné ze svých klientek, která byla šokována nečekaným vyznáním erotické lásky od své někdejší dobré přítelkyně. Když Lazarev "zkontroloval" na dálku biopole oné přítelkyně – náhle probuzené lesbičky, zjistil, že aktuální cit lesbické lásky vneslo do jejího nitra časem už dávno zaváté biopole její babičky. Když byla tato babička mladá, zasáhla ji nesmírně tvrdě jakýmsi nepřátelským činem její věrná přítelkyně, což podle Lazarevova "zjištění" v mladé ženě vyvolalo silný stres a utvořilo silné podvědomé tendence obecného nepřátelství vůči všem ženám. Toto podvědomé nepřátelství přenesla babička po založení vlastní rodiny na svoji dceru a ta zas na svou dceru. Vnučka však tuto po babičce karmicky poděděnou nenávist překvapivým způsobem vykompenzovala opačnou "náklonností" k ženám, tedy svými aktuálními lesbickými tendencemi.

Lazarev se ale v tomto případě nespokojil s pouhou diagnózou a s interpretací příčiny vzniku lesbické lásky. Provedl rovněž distanční korekci biopole oné homosexuální ženy, jejíž sexuální orientace se po tomto jediném zásahu na dálku překvapivě pozitivně proměnila a dostala se do normálních kolejí. Když se po čase bioenergetik zeptal své klientky, co se stalo s lesbickými sklony její přítelkyně, žena mu odpověděla: "Najednou ji to přešlo a strašně se styděla za to, co o své lásce ke mně předtím řekla."

Původ homosexuality je v nedostatku lásky

Lazarev vidí příčinu homosexuality především v omylech při distribuci lásky, v nedostatku obecné humanistické lásky či v negativních citových projevech rodičů vůči svým dětem. Homosexualita je karmická kompenzace obecného nedostatku lásky," tvrdí Lazarev a argumentuje navíc faktem, že se trvale zvyšuje počet osob s homosexuálními tendencemi, protože skutečné pravé lásky na Zemi ubývá. Homosexualita vede podle Lazareva k dalšímu rozpadu karmických struktur a k destrukci biopole homosexuála, takže postižení jedinci se stávají častějšími původci i oběťmi nehod, zločinů a nemocí.

Aktivní homosexuálové se snaží potlačit lásku a optimistické hodnocení vývoje vztahu ke svému případnému heterosexuálním partnerovi. Jejich děti proto projevují častější sklon k násilnému chování, ke krutosti, ke zločinům.

Pasivní homosexuálové v sobě lásku a chuť do života ubíjejí sami. Děti pasivních homosexuálů se proto naopak stávají oběťmi nemocí a nejrůznějších zločinů, protože do struktur jejich biopole proniká program sebezničení.

Pouze heterosexuální manželé, kteří se vskutku hluboce milují, léčí svou láskou sebe sama i svoje potomstvo, uzavírá Lazarev téma homosexuality.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 6/2008.