Množí se dotazy, k čemu je dobré, že se vedle běžně užívaného pojmu "zdraví" objevil termín "BIOCHEMICKÉ ZDRAVÍ". Lidé mají pocit, že řekne-li se zdraví, že dobře rozumějí tomu, co vyjadřuje. Naopak si stěžují, že biochemické zdraví je pro ně matoucí pojem, který jim nic neříká.

Tyto připomínky je třeba vzít na vědomí a vysvětlit, proč tento pojem vznikl, co má vyjádřit, a hlavně, v čem dokáže pomáhat lidem při orientaci, na jakou péči o zdraví je účelné se zaměřit. Přibývá pacientů a dnes i zdravých lidí, kteří nechtějí chemické léky kvůli jejich nízké léčebné účinnosti a značným vedlejším účinkům. Čím dál tím víc pacientů přichází na to, že chemické léky nejsou konstruovány tak, aby mohly vyléčit jejich onemocnění. Část z nich proto hledala útočiště u alternativních metod, jež některé z hledajících více či méně uspokojily. Zůstávala ale část zcela nespokojených, kteří nezaznamenali žádné zlepšení po tom, co přešli od alopatického léčení k alternativnímu.

Vysvětlení těchto rozdílů v účinnosti je jednoduché: Každý jsme jiný tím, že každý máme svoji osobní sestavu poruch biochemických procesů a jejich kombinací. Proto léčebné metody, které nepostihují přímo příčinu vzniku choroby a jejich potíží, které s sebou nemoc nese, nemusejí přinést některým jedincům vůbec žádné zlepšení.

U biochemického zdraví je to jinak: Biochemické zdraví není produkt alternativní medicíny, ani nepatří k alopatické medicíně. Pokud si lze představit ten nejryzejší výtvor vědecké medicíny, pak biochemické zdraví je ztělesněním toho všeho. Biochemické zdraví je souhrnné označení dobře fungujících biochemických dějů v buňkách, jejichž dokonalá souhra je předpokladem nejen pro pocity dobrého zdraví, ale pro skutečně dobré zdraví, které člověku slouží a neselhává.

Biochemické děje v těle člověka

Na samý začátek výkladu patří představa o člověku a jeho buňkách jako obrovské snůšce biochemických procesů, na jejichž řádném chodu a dokonalé souhře závisí lidský život a samozřejmě i jeho zdraví. Běh těchto procesů není chaotický, ale má pevný řád daný přírodními zákony. Vezmeme-li jako předmět zkoumání ty biochemické procesy, které jsou pro život nejdůležitější, protože tvoří jádro všeho biochemického dění, od něhož se odvíjí všechny další řetězce chemických reakcí, najdeme k nim i přírodní zákony, které pro ně platí.

Z uvedeného pro člověka vyplývá, že přeje-li si, aby ústřední biochemické procesy v jeho těle dobře fungovaly, musí znát a respektovat přírodní zákony, kterými se tyto děje řídí. Ústřední biochemický děj, po němž pátráme, byl popsán jako biochemický cyklus, v němž vzniká, plní své úkoly a pak se přeměňuje v neškodné látky aminokyselina homocystein. Přírodní zákon patřící k tomuto cyklu praví: "Pokud bude tento cyklus reakcí dostatečně zásobován vitaminy kyselinou listovou, B6 a B12, bude řádně fungovat a nebude člověka dostávat do zdravotních problémů!" Tato formulace nahrazuje všechny předchozí popisy a je podstatou pojmu biochemické zdraví.

Tento přírodní zákon je ve svém požadavku zcela nekompromisní. Proto je třeba si hned vedle tohoto požadavku srovnat možnosti jeho naplňování. Přirozeným zdrojem vyjmenovaných a dalších vitaminů a také minerálů byla vždy zelenina, ale to již neplatí. Obsah vitaminů a minerálu v zelenině a v dalších plodinách se snížil za posledních padesát let o 80 %. Toto zjištění znamená, že naše strava nám nemůže být nápomocná při naplňování požadavků přírodního zákona, jehož podmínky musíme bez diskusí naplňovat, abychom dosáhli biochemického zdraví. Zbytkové množství cca 20 % z původního obsahu vitaminů a minerálů v zelenině nemůže ani zčásti stačit udržet biochemické zdraví na úrovni, která zaručí dobré fyzické zdraví.

Toxicita Hcy a úbytek vitaminů

Podívejme se, co se děje dál, nejsou-li v buňkách naplněné podmínky pro udržení biochemického zdraví: Osmdesátiprocentní nedostatek kyseliny listové, B6 a B12 nemá vliv na vznik homocysteinu, který buňky vytváří v neztenčené míře. Problém vzniká až v další části biochemického cyklu, kde se projeví nedostatek vitaminů tím, že stále vznikající homocystein se nemá jak přeměnit v neškodné látky. Přechází proto z buněk do krve a v ní stoupá jeho hladina. Se vzestupem hladiny homocysteinu v krvi se zvyšuje jeho toxicita. A u ní začínají důsledky porušení biochemického zdraví.

Člověk si může splnit přání být zdráv, ale nemůže toho dosáhnout jinak než splněním požadavků přírodních zákonů, které mu pak dopřejí biochemické zdraví. To je dnes jediná známá a vědeckými poznatky podložená cesta k fyzickému a mentálnímu zdraví podle našeho přání. Chtít biochemické zdraví předpokládá zajistit pro potřebu buněčné biochemie dostatek kyseliny listové, B6 a B12. Zdá se až neuvěřitelné, že je to tak jednoduché a že k tomu není potřeba nic víc! Ale podívejme se, co se děje v těle dál, když si biochemické zdraví nezabezpečíme: Homocystein svojí toxicitou poškozuje enzymy a vyřazuje je z funkce. Tím je narušena základní fyziologická souhra biochemických procesů, která je nastavená od přírody. Také stoupá množství volných radikálů, které zesilují poškození enzymů a navíc samostatně poškozují mitochondrie jako energetické centrály buněk a buněčné membrány jako místa, kde probíhá většina biochemických reakcí.

K porušenému biochemickému zdraví patří i nedostatek jednoduchého stavebního materiálu (metylové skupiny – CH3) pro syntézu a obnovu poškozených bílkovinných struktur, který má přinášet kyselina listová. Nedostatek se projeví i na formování DNA, která je nekvalitní. Projevem porušeného biochemického zdraví jsou tedy i mutace genů, které zakládají vznik vrozených poruch a vad novorozenců.

Poruchu biochemického zdraví prohlubuje kyselost homocysteinu, která posouvá pH vnitřního prostředí těla (včetně krve) do kyselé reakce. Okyselování organismu pak má tyto důsledky: odvápnění kostí vede k diagnóze osteoporóza, zadržení vody ke zmírnění okyselení je začátkem vzniku nadváhy. Větší "zvodnění" tělesných tekutin zásadně mění podmínky pro průběh všech biochemických reakcí a je základní a většinovou příčinou vzniku nadváhy.

Na důsledky porušeného biochemického zdraví se můžeme podívat ještě z dalšího úhlu pohledu: Úmrtí na rakovinu se dostala na druhé místo žebříčku příčin smrti. Svůj podíl na tom má i okyselování organismu navozené poruchou biochemického zdraví: nádorové buňky totiž potřebují kyselé prostředí, aby dobře prosperovaly.

Příčinná souvislost Hcy a rakoviny

To ale není ke vztahu mezi porušeným biochemickým zdravím a rakovinou všechno. Jen připomínám údaj z článku o homocysteinu a rakovině, že při zvýšené hladině homocysteinu v krvi se mění biochemické prostředí v buňkách celého těla tak, že zesiluje jejich sklon zvrhávat se k nekontrolovanému množení nádorových buněk. Při tom vůbec nezáleží na tom, ve kterém orgánu se tyto změny odehrávají. Porušené biochemické zdraví, které je v populaci více a více se rozšiřujícím jevem, je jasným vysvětlením postupně narůstajícího výskytu nádorových onemocnění.

Ještě zmiňme nejčastější poruchy, které následují po porušení biochemického zdraví. Jsou to: zvýšený cholesterol a další anomálie v lipidovém metabolismu, vysoký krevní tlak a cukrovka. Pacienti jsou zvyklí, že jim lékaři předepíší, při výskytu některé ze jmenovaných poruch fyziologického fungování organismu, chemicky syntetizované léky. Každý pacient by měl vědět, že chemické léky vůbec nezasahují léčebně do biochemického zdraví a že tedy neléčí příčinu jejich nemoci, ale pouze její příznaky.

Pro zachování zdraví a často i života je důležité si uvědomit, že nepostihne-li léčení příčinu choroby tak, aby se obnovilo biochemické zdraví, zůstává pro toxicitu homocysteinu volné pole působnosti k vyvolání dalších poruch a nemocí, které mohou postiženého pěkně potrápit, případně mu ještě zkrátit život. Ministerstvo zdravotnictví zatím nereagovalo na výzvy k zahájení jednání o této problematice a o možnostech zkvalitnit péči o zdraví. Podaný návrh směřoval k soustředění léčebné a preventivní péče na obnovu a udržování biochemického zdraví. Ministerstvo návrh odmítlo, proto pacienti vymysleli náhradní řešení:

Paralelní péče o zdraví

Pojem biochemické zdraví, k němuž neoddělitelně patří i jeho udržování, resp. obnovování, představuje hlavní náplň pacientského návrhu zformovat "Paralelní péče o zdraví" (PPoZ). O PPoZ a možnostech laické spolupráce s touto aktivitou, již byla na stránkách Phoenixu řeč. Dnes se k tomuto tématu vracíme. První částí PPoZ je měnit pohled průměrného člověka na stavy zdraví a nemoci. Aby lidé mohli alespoň zčásti pečovat o své zdraví, potřebují pochopit příčiny proměny stavu zdraví v nemoc. Naopak si potřebují uvědomit, že možnost zpětné změny nemoci ve zdraví existuje a že není složitá, jen je třeba o ní vědět. Ale to je již druhá část PPoZ. Aby mohli být lidé v pečování o své zdraví úspěšní, potřebují také pochopit, jakou roli hrají a naopak nehrají v těchto proměnách chemické léky.

Zavedení pojmu biochemické zdraví nesmírně usnadňuje vysvětlení této problematiky lidem, kteří o ní slyší poprvé. Není těžké odlišit přírodní látky a prostředky od chemických, které nemají v přírodě žádnou předlohu. Synteticky vzniklé látky, které jsou výtvorem člověka a ani se nepokoušejí kopírovat přírodní vzor, nemají schopnost zasahovat pozitivně do biochemických procesů, jejichž bezchybný chod podmiňuje biochemické zdraví. Člověk tak dostává poprvé možnost začít rozlišovat, které z nabízených léčiv a potravinových doplňků mu dopomohou k lepšímu zdraví.

Toto zjednodušení výkladu je výzvou pro všechny, kteří mají blízko k problematice zdraví a ke zprostředkovávání informací o možnostech, jak si zdraví zabezpečit. Je to pozvání pro ty, kdož mají chuť pomáhat druhým ke zdraví. Je to pozvánka pro zájemce, kteří cítí prospěšnost informování svých bližních o chybách v práci našeho zdravotnictví a o tom, jak se lze vyhnout důsledkům těchto chyb v podobě poškození zdraví. Zveme všechny, kterým je takové uvažování o zdraví blízké, aby se přihlásili ke spolupráci. Tato činnost může být zdrojem dobrého příjmu, ale lze ji dělat i zcela "dobrovolnicky a neziskově". Potřebné proškolování je součástí připraveného programu.

Bližší informace o PPoZ a možnostech spolupráce je možné získat na tel. čísle 607 689 959 (od 20,30 – 22 hod, mimo pondělí).

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 01/2013.