Riziko selhávání zdraví při změnách počasí - aneb proč je lepší chorobám předcházet, než je později draze a málo účinně léčit
-
Vytvořenopátek 19. srpen 2022 13:46
-
AutorMUDr. Karel Erben
-
Oblíbené1764 Riziko selhávání zdraví při změnách počasí - aneb proč je lepší chorobám předcházet, než je později draze a málo účinně léčit /propozice/item/1764-riziko-selhavani-zdravi-pri-zmenach-pocasi-aneb-proc-je-lepsi-chorobam-predchazet-nez-je-pozdeji-draze-a-malo-ucinne-lecit.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Následující řádky vznikají v období extrémně vysokých venkovních teplot, kdy média denně informují o zásazích zdravotníků při pomoci lidem, kterým selhaly metabolické regulace a kteří v důsledku toho zkolabovali. Je celkem jedno, jaká je diagnostická podoba konkrétního kolapsu, vždy jde o projev nestabilizovaného civilizačního onemocnění. Jak se mohou těchto stavů vyvarovat lidé, kteří již překračují střední věk a v jejich zdravotním stavu se objevují projevy, které svědčí o tom, že jejich zdraví již zdaleka není ideální?
Podívejme se, jaké změny ukazatelů zdraví je třeba brát jako vážné varování "Matky přírody" před skrytými poruchami v naší buněčné biochemii a před jejich pozdějšími těžkými důsledky. Dále vyjmenované projevy poruch bere zatím stále ještě většina lidí za něco, co běžně doprovází člověka v jeho životě a na co přinejhorším stačí pár tabletek od lékaře, kterému pacient důvěřuje. Toto pojetí "zdraví" svědčí o absolutní neznalosti dějů, na nichž závisí zdraví a život člověka. Takto uvažující lidé si neumějí představit, jak snadno se z "jejich zdravotní banality" vyvine při extrémní klimatické, fyzické nebo i psychické zátěži stav, který může mít až katastrofální vyústění. Možných postižení není málo: infarkt, náhlá mozková příhoda, diabetické, nebo hypoglykemické koma, rozvrat minerálního metabolismu, porucha srdečního rytmu se zástavou činnost srdce, náhlý pokles krevního tlaku a další. Příprava na moment projevení se těchto náhlých příhod probíhá většinou relativně dlouho.
Za nejčastější varovné signály možného postižení vyjmenovanými poruchami považujeme především vyšší krevní tlak, a to i léčený, kolísavou, nebo vyšší hladinu krevního cukru a poruchu hladin krevních lipidů (cholesterol), které mohou, nebo nemusejí být doprovázené obezitou. Patří sem samozřejmě i rozvinutá onemocnění cukrovkou a navíc tromboembolické onemocnění. Tyto příznaky tvoří dohromady tak zvaný syndrom X.
Proč nám ani pestrá strava nemůže dodat potřebné látky
Ve skutečnosti nejde o žádný tajemný syndrom, ale o čtyři projevy jedné metabolické poruchy, které se mohou vyskytovat jednotlivě, nebo společně, či v libovolných kombinacích. Také léčení není obestřeno žádným tajemstvím a je uvedeno v závěru článku. U těchto stavů platí bez výjimky, že lékaři dosud neměli příležitost se naučit léčit příčinu vzniku těchto stavů a předcházet tak i důsledkům dějů, které probíhají v skrytu. Bezprostředním důsledkem této neznalosti je, že léky, které lékaři předepisují, "léčí" jen viditelné příznaky, ale nemají schopnost odstraňovat příčinu vzniku těchto poruch. To znamená, že běžně předepisované léky nemohou zabránit vzniku náhlých těžších porušení metabolické rovnováhy, kupříkladu kolapsů při pobytu v extrémních teplotách. Mluvím-li výše o "těchto poruchách", mám na mysli v hloubce buněk skrytou poruchu přeměňování metabolitu homocysteinu (Hcy), který se pří poruše dostává do krve, kde se hromadí a začne se projevovat jeho toxicita. Při čtení předchozí věty si lidé neumějí představit, že se tu popisuje nejzazší bod, do něhož dospělo lidské poznávání příčin nemocí a poznávání, jak jim čelit. Asi nikdo z vás si neumí představit důsledky těchto poruch a příčiny, proč k nim dochází. Laik sám od sebe neví, že chod biochemických procesů metabolizace Hcy je nastaven od přírody tak, že bezporuchově může probíhat jen tehdy, má-li zabezpečený dostatečný přísun klíčových vitamínů stravou. Je mnoho lidí, kteří dosud žijí v iluzi, že pestrou racionálně poskládanou stravou dostane jejich tělo všechny vitamíny a minerály, které biologicky potřebuje a není málo lékařů, kteří tento mýtus pomáhají udržovat. Pro udržení zdraví je klíčové pochopit, že jde o mýtus: K jeho odhalení je třeba vzít v úvahu, že v uplynulých padesáti letech se snížil obsah vitamínů a minerálů v zelenině a v dalších plodinách o 80 % a že jejich další přírodní zdroje nemáme k dispozici. Z této informace je zřejmé, že nepostaráme-li se o jejich náhradní zdroje, musí biochemické procesy v našich buňkách zákonitě přestat fungovat. Jedinou existující náhradou při udržování biochemických dějů v chodu jsou toho času synteticky vyrobené vitamíny. Naštěstí jde často o dobré kopie přírodní předlohy. Pokud chybějící vitamíny nenahradíme, chybí buňkám hlavní vitamíny: kyselina listová, B6 a B12 a vzniklý Hcy se nemůže po splnění svých úkolů přeměňovat v neškodné látky. V krvi potom stoupá jeho hladina. Tento vzestup člověk necítí, i když ve skutečnosti něco cítit je. Se vzestupem hladiny Hcy v krvi stoupá i toxicita této látky. Než dojde k neštěstí, vysílá varovné signály, jako jsou: změna nálad, deprese, únava, poruchy pohybové koordinace, bolesti hlavy, neurčitá "pobolívání" a záškuby v končetinových svalech, bolesti kloubů a šlach, poruchy funkce kterékoli části trávicího traktu, poruchy srdečního rytmu a celá škála poruch imunity.
Tyto varovné známky upoutávají pozornost postižených, kteří si žádají jejich léčení, aniž by tušili, že ve skrytu probíhají bez jakýchkoli viditelných příznaků mnohem horší procesy: Zrychluje se rozvoj aterosklerotických uzávěrů v tepnách, stoupá produkce faktorů, které zvyšují srážlivost krve a tělesné regulace přestávají stačit na udržení stálosti vnitřního prostředí těla, které je podmínkou života.
Kyselé prostředí podporuje vznik nádorů
Tento poslední problém léčitelé a laici označují za zvýšení kyselosti. Jak významnou položkou je udržení neutrálního pH krve a celého vnitřního prostředí těla, vysvětlí tyto souvislosti: Hcy je organická kyselina. Hromadí-li se v krvi, vyvolá tendenci k posunu jejího pH na kyselou stranu. Pro tělo je ale životně důležité uchovat stálé vnitřní prostředí bez změny pH. Po vyčerpání rezerv alkálií v krvi mu zbývají dvě možnosti:
1. zadržovat vodu a hromadící se kyselinu (Hcy) ředit
2. odebírat zásobní alkálii, kterou je vápník v kostech
Obojí je stejné, jako vyhánět čerta ďáblem! Zadržení vody v organismu zhoršuje podmínky pro chod biochemických procesů v těle, což se projevuje vznikem nadváhy s přibýváním tuku v těle. U vápníku již každého asi napadlo, že jeho odebírání z kostí je příčinou vzniku osteoporózy. To, co napadne málokoho, je, že okyselování vnitřního prostředí je také příznivé pro vznik a růst nádorů.
Co způsobují letní teploty v našem organizmu
Nyní se vraťme k nadpisu článku a podívejme se, co se děje v organizmu, v němž výše popsané děje dosáhly k rozhraní mezi zdravím a nemocí. Počasí s extrémně vysokými teplotami představuje značnou zátěž a zkoušku zdatnosti i pro mladý organismus. Člověk s poruchou metabolizace Hcy a s jeho zvýšenou hladinou, o které neví, je někde blízko rozhraní mezi zdravím a nemocí, a je-li zátěž vysokou teplotou vyšší než zbytkové schopnosti regulovat stálost vnitřního prostředí, posune se rozhraní mezi zdravím a nemocí rychle na stranu nemoci a začne být zle. Objeví se některá z náhlých příhod, vyjmenovaných nahoře.
Pro takto "načasované" jedince zbývá jediná možnost – poslechnout varování při předpovědi počasí. Podstatnou součástí většiny předpovědí počasí je BIO zátěž. Má vyjádřit nebezpečí, které bude spojeno s očekávaným charakterem počasí. Dny s tropickými teplotami a bouřkami pak doprovází ve zprávách informace o počtech zkolabovaných osob odvezených do nemocnic, případně postižených náhlým úmrtím. Jejich počty ilustrují předchozí výklad.
Tzv. civilizačním chorobám lze snadno předcházet i je odstraňovat
Pro racionálně uvažující lidi připravila lékařská věda řešení. Upozorňuje se v něm, že civilizační choroby jsou plně preventabilní, to znamená, že jejich vzniku lze předejít využitím doporučených opatření. Ta začínají prvním krokem, kterým je stanovení hladiny Hcy v krvi a určení dávek vitamínů a minerálů, které odpovídají výsledku měření. Druhým krokem je pak doporučení prostředků, které pomohou odstranit následky delšího toxického poškozování orgánů a tkání při vyšším Hcy. Tyto poznatky jsou neuvěřitelně jednoduché a jedince, kteří se odhodlají je prakticky vyzkoušet, udivuje jejich účinnost. Možná, že jejich jednoduchost a slibovaná účinnost jsou hlavní příčinou jejich nevyužívání. Toto vysvětlení by vyplývalo z občasných sdělení pacientů, kterým se nechce věřit, že popisovaná účinnost léčení civilizačních chorob je vůbec možná, a pokoušejí se ověřit si správnost svých informací u známých lékařů.
Tito lidé si ovšem neuvědomují, že lékaři nejen neumějí léčit civilizační choroby, ale že neměli dosud ani příležitost se seznámit s novými poznatky z biochemie a fyziologie, které je nezbytné znát předtím, než se začnou učit jak civilizační onemocnění léčit. Proto se pacienti nemohou divit buď vyhýbavým odpovědím, nebo bohorovné přezíravosti k Hcy, a to podle naturelu dotyčného lékaře.
Vědecké práce o Hcy a civilizačních chorobách se na trhu lékařských informací objevují od roku 1962. Jejich počet je dnes hodně přes 12 000. Přečtení jednotlivých z nich žádnému z lékařů nic pro praxi neřekne. Teprve jejich celek utváří novou medicínskou teorii využitelnou v praxi. Prostudování obsahu hlavních vědeckých prací v počtu cca 4 000 spotřebovalo během čtyř let hodně přes 2 000 hodin práce. A tady je možné se zastavit, protože žádný lékař, který se s novými informacemi o Hcy a civilizačních chorobách neseznamuje od prvních let, kdy se objevily, nemůže vzniklé informační manko dodatečně dohonit tak, aby o této problematice mohl zasvěceně alespoň mluvit.
Kromě toho, jak individuálně pečovat o své zdraví s vyloučením rizika postižení některou z civilizačních chorob, je tu ještě druhý problém: Jak vytvořit příležitost, aby se lékaři naučili léčit u civilizačních chorob příčinu jejich vzniku, když to ministr zdravotnictví nechce zprostředkovat? To je vážný problém a na jeho (ne)vyřešení bude záviset zdravotní stav obyvatelstva ČR v následujících letech, a to nejen v horkých letních dnech.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 08/2012.