Konstatování o zmizení lidí, lodí a letadel v Bermudském trojúhelníku se stalo běžným slovním spojením. Bylo lhostejné, zda se jednalo o nákladní nebo sportovní lodě, vojenská či civilní letadla a u lidí od kapitánů až po posledního námořníka. Bermudský trojúhelník se stal synonymem pro mysteriózní zmizení z povrchu planety Země.

O mizení dopravních prostředků v Bermudském trojúhelníku není pochyb. Pochyby jsou o serióznosti statistik a hlavně o počasí panujícím v okamžiku zmizení. Prvním člověkem, který se zmínil o mysteriózní ploše vody, které dnes říkáme Bermudský trojúhelník, nebyl nikdo menší než Kryštof Kolumbus. Stalo se tak v roce 1492 při plavbě, při které byla objevena Amerika. Zaznamenal, že lodní kompas se chová velmi podivně. Spatřil na obloze obrovský zářivý pás. Viděl údajně světlo, které klesalo a náhle se vynořovalo. Dodnes nebylo vyjasněno, co vlastně admirál viděl. Vyskytly se i pochybnosti o Kolumbově pozorování, které bylo doplněno úsměvnou story: Na lodích pluli jen muži a nebyla nouze o alkohol, konkrétně rum. A kde je rum, tam se pije. A je známo, že námořníci pili hodně.

Jednoho rána, konkrétně 12. října 1492, udělal Kolumbus na palubě "antirumovou" šťáru. Při kontrole měl dojem, že cítí rum. Zvýšil hlas a zakřičel: "Z koho je tady cítit rum?" Námořník Rodrigez de Triana byl katolík, proto nechtěl lhát a prohlásil: "Ze mě." Admirál zbystřil sluch a zeptal se: "Kde?" A Rodrigez náhle vystřízlivěl, podíval se ve směru světel a řekl: "Tam, tam je země." A tak byla údajně objevena Amerika.

Úsměvná story by se nechala odbýt mávnutím ruky. Přenesme se však o 477 let později po Kolumbově objevení Ameriky. To startovalo Apollo 12 a astronauti hlásili: "Vidíme záblesky na planetě Zemi a jsou to poslední světla, které na Zemi vidíme. Pocházejí z oblasti kolem Bermud." A astronauty nemůžeme podezřívat z laciné historky. Mohli astronauti záblesky vidět? Mohli a jejich původ, jak se dozvíme z dalšího, má zcela racionální vysvětlení.

Záhada letu číslo 19

Osud letu "19" z prosince 1945 patřil k těm "nejslavnějším" a nejspektakulárnějším zmizením. Start pěti letadel, který byl deklarovaný jako cvičný, dalo by se říci rutinní let, se uskutečnil podle zápisu v knize letů za téměř slunného počasí. Nad mořem se počasí znatelně pokazilo. V dalším radiovém spojení letky se základnou ve Fort Lauderdale její velitel Taylor sdělil, že vidí zemi a identifikoval ji jako Florida Keys, ale přidal znepokojující zprávu, že mu nefunguje kompas. Na základně si uvědomili závažnost situace. Let nad vodní plochou, při výpadku kompasu a nervozitě u zvláště ambiciózního velitele, může mít závažné následky. Jedno však nechápali a nikdy to nebylo vysvětleno: Velitel letky měl ještě dva záložní kompasy a v každém dalším letadle bylo po třech kompasech. Taylor byl velitel a věděl všechno nejlépe a i ostatní byli zběhlí v navigaci. Pět letadel už se nikdy neozvalo... Zavinila to ješitnost velitele, nebo ...?

Z Fort Lauderdale vystartovalo záchranné letadlo. Stalo se však neuvěřitelné. Záchranné letadlo, které mohlo přistát na vodě, zmizelo také. Během šesti hodin zmizelo v obávaném Bermudském trojúhelníku šest letedel. Není to potrava pro mysterióznost Bermudského trojúhelníku? Ovšem záchrannému letadlu Martim Mariner se říkalo létající nádrže. Mnoho z nich explodovalo už ve vzduchu. V letadle platil přísný zákaz kouření, který se však nedodržoval. Bylo půl roku po válce a v letadlech létali stejní piloti, kteří létali za války. V té době se na předpisy tak nehledělo.

Důležité bylo splnit rozkaz a pak teprve platily předpisy. Kapitáni lodí, které byly v okolí, kde se na obloze pohyboval Martim Mariner, hlásili, že na večerní obloze viděli ohnivou kouli. A shodoval se i čas s časem pravděpodobného ztroskotání.

Gilesovo pátrání

Phil Giles se rozhodl simulovat let "19" z prosince 1945 ze všech dostupných údajů. Hned na začátku, při prvním letu, mu bylo jasné, že orientace nad velkou vodní plochou bez opticky záchytných bodů je velmi obtížná. Rychle se ztrácí orientace. Stačí malá nepozornost, zaváhání a letadlo letí úplně jinam. Giles si v mysli přehrával situaci v roce 1945. Bral v úvahu daný prosincový den – bylo velmi špatné počasí a byl především silný vítr, a proto letadla letěla rychleji, než jim ukazovaly přístroje, a přeletěla místo, kde měla simulovat shození bomb.

Letka se dostala za Cistern Cay a otáčela se nad Great Abaco Island. Velitel letky se zmýlil, a aniž si to uvědomil, přeletěl Florida Keys, který leží 200 mil jižněji. Taylor si myslel, že je nad Mexickým zálivem, ale byl nad Atlantikem. Radiotelegrafista Baker věděl s určitostí, podle síly radiového signálu, že letka 19 není u Florida Keys, a sdělil to Taylorovi. Poručík Taylor však nevěnoval Bakerově z Port Everglades a jeho informaci náležitou pozornost. Ješitný velitel Taylor ztratil kontrolu nad letem…

Je záhada vyřešena unikajícím metanem ze dna moře?

Mezi námořníky panují pověsti, že moře se náhle zvlní, rozbouří a nemilosrdně stáhne na dno všechno, co je na povrchu. Je to námořnická latina, nebo je na tom zrnko pravdy? Do roku 1985 se o tom více než pochybovalo, ale kamery na plošině pro dobývání ropy v Severním moři zaznamenaly následující událost: Na jedné plošině narazilo vrtací zařízení na plyn a nebezpečný výron plynu vytvořil vír, který hrozil potopit plošinu. Pod Bermudským trojúhelníkem je pod vodou metan, mnoho metanu. Plyn uvolňují podmořská zemětřesení. Otázka je, zda lodi, která se dostane do vodního víru, hrozí nebezpečí stažení pod hladinu?

Na Floridě byl připraven následující pokus. Na vodu byl spuštěn člun, který měl simulovat velkou loď. Vyvěrání plynu ze dna oceánu zajistily roury, do kterých byly provrtány otvory. Roury byly instalovány pod člunem a byl do nich vháněn vzduch. Na povrch vystupovaly bubliny. Podle matematických výpočtů mělo asi šest procent bublin na hladině způsobit potopení plavidla. Nestalo se. Hledala se proto chyba. Podíl bublin na hladině byl zvednut na 25 %. Člun tancoval na vodě a ne a ne se potopit. Vysvětlení? Přestala na Floridě fungovat fyzika? V žádném případě nepřestala. Jen pokus nebyl proveden správně. Chybou bylo, že člun byl uprostřed bublinového pole. Po přemístění na jeho okraj se člun se začal rychle potápět. A představme si, že loď je dlouhá 150 metrů a má příď nasměrovanou do středu bublinového pole a její záď na okraji pole. V bublinkovém poli se loď nakloní a katastrofa je dokonána. A kde se berou bublinky? No přece z metanu. Stačí vzít v úvahu unikající plyn ze dna Atlantiku a Bermudský trojúhelník je záhad prostý.

A otázka mizení letadel?

Metan se nedrží na vodě, ale vystupuje do vzduchu. Tam se v menší koncentraci smísí s kyslíkem, který je prudce výbušný. Ve velkých koncentracích je jedovatý. Malé koncentrace se dostávají se do výšky mnoha kilometrů. Pak už stačí jen jiskra a dílo je dokonáno. Letadla létají na benzin a ten je zapalován jiskrou. Ale stačí jakákoliv jiskra v elektrických obvodech a výbuch je zaručen. V letadlech není o jiskry nouze. Dostaneli se metan do výšky ve větší koncentraci, pak dochází ke ztrátě vědomí pilotů.

I přes tento fakt dokázaný pokusem žije legenda Bermudského trojúhelníku dál. Fantazie je otcem myšlenky. Dokud nebude odstraněna poslední pochybnost ohledně Bermudského trojúhelníku, budou ságami opředená tajemná místa v Atlantiku zaměstnávat mysl pozemšťanů.

Proč se mluví o trojúhelníku?

Mizení lodí i letadel dostalo v minulém století rozměr hodný této epochy lidstva. Žádné mořské obludy, smyslné panny, ale vysvětlení ve velkém stylu. Oblast se stala lovištěm mimozemských civilizací. Ufoni zkoumají lidský genový fond. Mimozemské civilizace zkoumají náš technický pokrok. A vznikly hned dvě hypotézy, že pod oblastí Bermudského trojúhelníku mají svoje základny. Hned na to byla přinesena svědectví, že bylo z podmořských hlubin viděno dokonce startovat UFO. Navíc prý je Bermudský trojúhelník obýván Atlanťany a ti právě v posledních stoletích zintenzivnili svoji činnost, protože se obávají technického pokroku na planetě Zemi. Ten se měl vydat na destrukční cestu.

Proč se píše a mluví o Bermudském trojúhelníku? Vždyť zeměpisně proto není vůbec žádný důvod. Jako zeměpisné pojmenování jej Ústav zeměpisných jmen Spojených států neuznává. Proto se oficielně nevede žádná kartotéka havárií související s touto oblastí.

Naskýtá se i další racionální vysvětlení. Mizení lodí a letadel ve větším množství, než je v jiných oblastech moří obvyklé, může mít i jednoduché vysvětlení. Takový lodní a letecký provoz, jako je od východního pobřeží Spojených států amerických k západnímu pobřeží Evropy, nemá nikde na zeměkouli obdoby.

Výmysl novinářů?

Všechno vymysleli novináři, dobrodruzi a námořníci. Historie je vcelku jasná. Bermudský trojúhelník jako název inkriminované oblasti není osamocený. Lze se setkat s pojmenováním jako Ďáblovo moře, Hřbitov Atlantiku, Moře zatracenců. Pravda, ostatní názvy nejsou už tak frekventované. Pojmenování Bermudský je pochopitelnější. Jeden jeho vrchol tvoří ostrov Bermudy a také snad proto, že ten největší počet zmizení se udál kolem Bermud. Proč ale trojúhelník? Odpověď je jednoduchá. Čtverec se na vodní ploše vymezuje podstatně komplikovaněji a kruh, to už je mimo jednoduchou lidskou představivost. Trojúhelník je oproti tomu jednoduchý útvar a snadno pro člověka zapamatovatelný.

S rozlohou to není vlastně vůbec tak jasné. Badatelé, propagátoři, novináři si jeho polohu velmi často upravují podle toho, která zmizení potřebují zahrnout do statistiky. Jinými slovy, kdyby se striktně vzal "propagovaný" rozměr Bermudského trojúhelníku, pak by se dobrá polovina mysteriózních ztroskotání uskutečnila mimo udávanou mořskou polohu. Akceptujeme-li všechna registrovaná zmizení, pak to není trojúhelník, ale mnohdy podivný útvar, jehož tvar a hranice se mění podle potřeby.

Nekriticky přejímané hypotézy

Názvu Bermudský trojúhelník poprvé použil v roce 1950 E. W. Jones, který v tomto roce napsal knihu "Bermuda Triangel". Pak se oblasti věnovalo mnoho záhadologů i novinářů. Jonesova publikace v průběhu času upadla v zapomnění. K jejímu vzkříšení došlo asi o 25 let později, kdy Charles Berlitz vydal knihu "The Bermuda Triangle", která se dočkala celkového nákladu 25 milionů výtisků. Berlitz čtenářům uměl kápnout do noty. Pustil otěže fantazie včetně nadpřirozených bytostí a hlavně si nedělal mnoho problému s ověřováním faktů. A po úspěchu první knihy vyšla další Berlitzova kniha "Beze stopy". Od té doby se roztrhl pytel se záhadnými zmizeními v Bermudském trojúhelníku. Berlitzovy údaje byly nekriticky přebírány a do světa byly exportovány další zaručené zprávy. Objevily se další hypotézy. Jednou z nich byly "modré díry." Mělo se jednat doslova o tunely mezi podmořskými vápencovými útesy, které byly zapříčiněny ledy při tání ledovců před asi patnácti tisíci lety. Vznikaly tak modré jeskyně táhnoucí se hluboko do vnitrozemí kontinentu. Dokonce ve vnitrozemí, a to celých 32 kilometrů od pobřeží, měl být údajně chycen sedmimetrový žralok. Vlivem přílivu a odlivu se tyto tunely stávaly pohřebištěm lodí. Proudy je strhávaly pod vodu. A skutečně u modrých děr na dně Atlantického oceánu byly nalezeny malé i větší rybářské lodě.

Magnetické anomálie

Toto vysvětlení však není použitelné pro letadla. Pro letadla se vysvětlení zmizení svádělo na tornáda, o která není v oblasti údajného Bermudského trojúhelníku nouze. V roce 1950 proběhl v trojúhelníku výzkumný projekt o magnetismu a gravitaci. Na vysvětlení ztráty letadel se podílel i badatel W. B. Smith, expert na elektroniku. Ten prohlásil, že objevil místa, kde se v inkriminované oblasti něco s magnetismem a gravitací děje. Kompas tam údajně ukazuje k zeměpisnému a ne k magnetickému zemskému pólu. Magnetické anomálie sahají do výšky několika set metrů. Pak se k tomu přidala energetická "okna", a jejich působení na lidský mozek. Má se jednat o jakési bubliny energie. Jsou neviditelné a v případě vniknutí do lidského mozku člověka mozek přestane logicky uvažovat. Od tohoto vyjádření už nebylo daleko k teorii, že u Bermud je brána do jiného časoprostoru. Tím se nechalo vysvětlit zmizení beze stop. A to už byl jenom kousek k činnosti mimozemšťanů. A mimozemšťané mohou úplně za všechno, protože pro ně zřejmě neplatí pozemské fyzikální zákony.

Už dobrých šedesát let plní story Bermudský trojúhelník stránky novin. Co je toho příčinou? Má všechny atributy neobvyklého případu a poutá pozornost publika. Mysteria se dějí na konkrétním místě. Prezentuje se napínavý a přitažlivý příběh, který tu ještě nebyl. Přihlásili se svědkové a tím daly "story" nátěr pravdivosti.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 07/2012.