Každý z nás zná provázek. Jako děti švihadlo, jako lenoši houpací síť, jako pradleny šňůru, na které věší prádlo, všichni pořádní si otíráme boty o rohožku a mnohdy ani netušíme, jak se takový provázek vyrábí. Přejete si to zjistit? Není nic jednoduššího. Stačí zajít do provaznického muzea v Děštné.

Jak vůbec provaznické muzeum vzniklo?

Muzeum je ve dvou místnostech o celkové ploše jedno sto metrů čtverečních a je v něm umístěno 260 exponátů. Karel Klik byl už sedmá generace Kliků, která provozovala provaznictví.

Provaznická výroba byla jednou z nejpotřebnějších činností na vsích, v zemědělských oblastech a zvláště v jižních Čechách proslavených rybářstvím. To zákonitě znamenalo sítě a další provaznické potřeby pro rybolov. Provazník musel být v každé vesnici, stejně jako kovář nebo mlynář a řemeslo se dědilo z otce na syna.

Jedno z nejstarších řemesel

Provaznické řemeslo patří u nás k nejstarším řemeslům. Provaznický cech byl založen v Praze roku 1446. K jeho rozkvětu přispěla skutečnost, že v našich zemích se pěstovala surovina potřebná pro provaznictví, a to len. Provaznické muzeum v Deštné bylo založeno v roce 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků, která provozovala toto řemeslo už 250 let. V jediné dílně v Čechách je umístěna ucelená expozice strojů a nářadí pro provaznickou výrobu používaných už dobře jedno století. Součástí prohlídky je předvedení výroby provazů z různých materiálů a různými postupy. Exponáty byly sesbírány panem Karlem Klikem, narozeném v roce 1926. Byl ještě donedávna posledním žijícím českým provazníkem. Provoz je udržován z minimálního vstupného. Exponáty byly pořízeny na náklady majitele. Pro seznámení veřejnosti s provaznictvím jako řemeslnou činností byla Karlem Klikem vydána publikace "Provaznictví v Čechách a na Moravě". Publikace měla úspěch. Letos už je připraven druhý dotisk.

Původní stroje

Provaznické muzeum mapuje historii prastarého řemesla, které vznikalo v 70. letech 18. století. V muzeu jsou vystaveny stroje a nářadí na výrobu provazů pocházející z 18. století až po dnešní dobu. Stačí se jen chvilku dívat a než se nadějete, provaz je hotový. Seznámíte se s ukázkami materiálů, ze kterých vznikaly provazy, jako je juta, nebo vodě odolný sisal, ze kterého se dělají námořní lana dodnes. Nechejte si předvést, jak ze stébla lnu vzniká provaz. Nebudete tomu věřit, jak důmyslně mysleli naši předkové. "Stéblo" lnu se rozcupuje na jednoduchém dřevěném zařízení a protáhne se ocelovými ostny. Pak už jen stačí "upravený" len na stroji stočit, jak nám to předvedl průvodce Martin Holec, do provázku a vyrobit na jednoduchém stroji z takových provázků silný provaz. Budete uneseni řemeslnými postupy tradiční výroby provazů, popruhů a rohoží. Většina strojů bude při vaší návštěvě uvedena do provozu. Některé stroje už mají dobrých sto let. Uvidíte stroj na zkoušení pevnosti provazů a nebo "dělání" klubíček. Zvláště vás překvapí svojí jednoduchostí stroj na stáčení provazů do pevných námořnických lan.

Letecké muzeum

Vyjdete-li v Deštné z provaznického muzea, nemůžete minout letecké muzeum. Expozice představuje historii československých letců, kteří za II. světové války bojovali na straně spojenců. A mimo to ukazuje i rozvoj civilní a vojenské aviatiky především na jihu Čech. Seznámíte se s osudy řady legend našeho letectví, ale i s dříve opomíjenými Jihočechy, kteří v letectví dosáhli mimořádných úspěchů. Ke zhlédnutí je nejen fotodokumentace, ale i autentické předměty z pozůstalosti letců.

Ve vstupní hale stojí kopie protiletadlového krytu, vytvořeného z pytlů naplněných pískem. Na jeho stěnách jsou zavěšeny dobové fotografie ze života letců. Ve vitrínách jsou uložena vyznamenání, označení letců i uniformy. Navazující pietní místnost připomíná životní příběhy mnohých padlých československých válečných letců. V místnosti je obří snímek britského válečného hřbitova v britského Brookwoodu, kde jsou pochovány desítky česko slovenských válečných letců. Pod fotografií je symbolicky umístěn československý válečný náhrobek, kolem kterého je rozmístěna prsť z jednotlivých hrobů našich letců. Základní část expozice tvoří sbírky klubu, ale také dary a zápůjčky.

Messerschmitt M 109

Uvidíte řadu unikátů, včetně části letounu Messerschmitt M 109, který po sestřelení americkým hloubkařem v dubnu roku 1945 havaroval na jihu Čech. K vidění je motor i další menší fragmenty. Dále motor z německého letadla Bf 109, který byl nalezen v okolí Veselí nad Lužnicí. Jsou zde i exponáty ze zahraničních expedic klubu, jako je prostřelená tlaková nádoba ze Spitfiru seržanta Karla Pavlíka, ve kterém zahynul v květnu 1942 nedaleko belgického města Ypres. Nebo trosky B-24 Liberator, v němž 1. května 1945 zahynula osmičlenná československá posádka 311. bombardovací perutě na ostrově Hoy, na severu Skotska.

Proč právě v Deštné

V Deštné prožil mládí Josef Kloboučník. Létal v Anglii u RAF u 312. československé perutě a později jako noční stíhač. Zahynul v říjnu 1941. V nedalekém Bořetíně se narodil Hugo Dostál, který létal u 311. perutě RAF, a nevrátil se z operačního letu v červnu 1942 nad Biskajským zálivem. Nadporučík Bohuslav Mráz z nedaleké Vícemili odjel z Anglie na východní frontu do Sovětského svazu a zahynul v říjnu 1944, v době Slovenského národního povstání. Ve Vícemili žil i Vladimír Cupák, který létal u 311. československé bombardovací perutě. K Deštné a jejímu okolí se váže mnoho osobních příběhů letců z II. světové války a účastníků zahraničního odboje. Letecké muzeum dokumentující osudy leteckých hrdinů II. světové války do Deštné právem patří.

Unikátní a poměrně dobře zachované části německé stíhačky Fw 190 Focke Wulf z II. světové války sestřelené v bitvě na Jindřichohradecku vyzvedli historici Leteckého muzea v roce 2011 u obce Otín. Jde o výjimečný nález, protože podle informací takto zachovalé fragmenty v České republice zatím nejsou. K místu nálezu dovedla archeology pamětnice, která si pamatovala, kam stíhačka po boji 24. srpna 1944 dopadla. Díky magnetometru bylo spolehlivě určeno místo dopadu stroje. Nebyla to lehká práce vyprostit stíhačku ze země. Práce trvala celý den. Stroj se nacházel v šestimetrové hloubce. Bylo vyzvednuto tolik pozůstatků, že zaplnily celé nákladní auto. Trosky motor i vrtule byly v dobrém stavu. Písty v motoru se dokonce ještě pohybovaly. Jedním slovem paráda. Letecká bitva na Jindřichohradecku se začala při návratu amerických stíhaček pro bombardování cílů na českém území ve 12 hod. a 30 minut a trvala jen asi 10 nebo 15 minut. Němci napadli americké stíhačky. Byly sestřeleny 3 americké a 11 německých stíhaček. Vyzvednuté části budou uloženy v leteckém muzeu v Deštné.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2012.