Rozhovor s panem Borisem Tichanovským - Nejdůležitější v našem životě je věřit, že jsme děti Boha
-
Vytvořenopátek 4. únor 2022 12:43
-
AutorDana Vondrášková
-
Oblíbené1435 Rozhovor s panem Borisem Tichanovským - Nejdůležitější v našem životě je věřit, že jsme děti Boha /propozice/item/1435-rozhovor-s-panem-borisem-tichanovskym-nejdulezitejsi-v-nasem-zivote-je-verit-ze-jsme-deti-boha.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Boris Tichanovský z Voroněže léčí již více než dvacet pět let. Dříve se zabýval jógou; působil i v ruském olympijském výboru, kde měl na starosti synchronní plavání žen. Řídí Školu dřímajícího tygra pocházející z jižní Číny. Organizuje kurzy tranzové tibetské metodiky a bezkontaktní masáže. Do Čech dojíždí již dvacet dva let a vede zde mnoho zajímavých kurzů. Vychoval tu sedmdesát mistrů reiki. Působí i na Slovensku a začal spolupracovat i s pobaltskými republikami (Litva, Lotyšsko, Estonsko).
Kdy jste byl naposledy nemocen? Jsem člověk jako každý jiný, proto se mohu nakazit od svých pacientů chřipkou. Mohu nastydnout a nějakou dobu třeba kašlat. Díky svému velmi aktivnímu způsobu života se mi stane nějaký úraz. Ale ve své poliklinice, u svého ošetřujícího lékaře jsem minimálně přes 30 let nebyl. Nikdy jsem neužíval žádný lék, nejsem však fanatikem a ani nebrojím proti lékařům. Pravidelně navštěvuji zubního lékaře. Několik let zpátky jsem byl po úrazu na operaci. Nabádám své pacienty, pokud se můžete obejít bez lékařů, tak udělejte vše pro to, ať k nim nemusíte. Ve vážných případech však často svým pacientům návštěvu lékaře i doporučím. Vaše předurčení prorokoval Váš praděd, věhlasný sibiřský zaříkávač. V čem se liší Váš a jeho způsob léčby a co je naopak stejné? Můj praděd opravdu říkal, že bude mít pravnuka, který bude léčit a bude silnější než on. To říkal svým dětem a ty to zase řekly svým dětem. Takto se to tedy dostalo až ke mně. Od svého dědečka vím, že praděd léčil napravováním kostí (dělal chiropraxi), dále léčil bylinkami, zaříkáváním. Principiálně se tedy naše metody neliší. Já ještě navíc dělám akupunkturu. V té době, kdy žil můj praděd, se léčení pomocí boží energie neříkalo reiki, neboť Mikao Usui tento systém objevil a propracoval až později. Podstata našeho léčení je stejná, využíváme schopností, které nám do vínku dal Bůh. Jak jste Vy sám poznal svoji cestu? Když jsem byl úplně malé dítě, léčil jsem své hračky a dále potom živé tvory (kočky, psy atd.). Posléze, když jsem trochu povyrostl a ptali se mě, co budu dělat, až budu velký, odpověděl jsem: "Až budu velký, budu léčit lidi, zvířata…" A ještě jsem dodával, že budu také pracovat v cirkusu jako klaun a drezér. Od začátku jsem tvrdil, že budu pracovat s tygry. Rodiče mi vysvětlovali, že to tak nikdy nebývá. Ať si vyberu jednu specializaci a na tu se zaměřím. Ale jak jsem říkal, tak se i stalo. Již mnoho let léčím lidi, někdy také zvířata (tygry, koně, kočky, psy, králíky...). Při svých fakírských vystoupeních někdy svoji práci přirovnávám k práci klauna v cirkusu. Několik posledních let mám nové kamarády – tygry, se kterými si občas mohu hrát; v tu chvíli se cítím jako jejich drezér. V dětství jsem také předpovídal budoucnost, předpovídal jsem takové drobnosti, jako zda do obchodu přivezou mléko či nikoliv (mléko v té době bylo nedostatkové zboží). Předpovídal jsem i mnohé další věci. Je pravdou, že mě tento můj dar později vystrašil, a tak jsem se tuto schopnost pokusil v sobě potlačit a zastřít. S konečným výběrem povolání mně pomohly životní okolnosti. Bylo to setkání s mými hlavními učiteli. Osud mi do cesty poslal mnoho úžasných a zajímavých učitelů, např. známého hypnotizéra M. Gutmana, silného léčitele a mága Igora Antonoviče Jelamkova, extrasenzorika Rajcina, světoznámou Džunu Davitašvili, světoznámého léčitele Mirzokarima Norbekova, stvořitele epam technologie akademika Alberta Vasilijeviče Skvorcova, velkého učitele a mistra taj-czy cjuaň Tan Czun Mina, mistra reiki Hanse Trifilda z Holandska. Ale mým hlavním učitelem byl profesor medicíny Roman Izakijevič Zolotnický, který 15 let žil v Tibetu. Vystudoval jsem institut lesního inženýrství. Zakončil jsem studium s červeným diplomem a začal působit na katedře botaniky ve Voroněži jako přednášející. V lese se mi nikdy pracovat nepodařilo. Bylo to v době perestrojky v 80. letech minulého století. Začal jsem rozlišovat různé druhy energií. V rámci dizertační práce na téma působení bio pole člověka na rostliny, semena a rostlinné tkáně jsem udělal experiment: Nad některými semeny jsem na chvíli podržel ruku a ona o dva dny předstihla v růstu kontrolní vzorek. Chtěl jsem dokázat, že člověk může svým působením ovlivnit rostliny. Načež mi vedení fakulty sdělilo, že takové téma neobhájím. Tato skutečnost mě vedla k zamyšlení, zda zůstanu na vysoké škole jako přednášející, nebo půjdu cestou léčitele. Tehdy jsem zvolil léčitelství. Abych měl klid od úřadů, ještě po vysoké škole jsem, také s červeným diplomem, zakončil střední zdravotní školu. Do dnešní doby se ke mně odtud chodí léčit přednášející lékaři. Tu samou střední zdravotní školu teď dokončil můj mladší syn, který se mnou nyní začíná spolupracovat. Kdy a za jakých okolností jste se potkal s profesorem Albertem Vasiljevičem Skvorcovem a co z Vašeho přátelství později vzešlo? V 80. letech jsem se o Albertu Vasiljeviči Skvorcovovi dozvěděl z centrálních novin. V té době A. V. Skvorcov při epidemii chřipky zdarma rozdal do škol a mateřských škol svůj preparát Epam. Město Novosibirsk, ve kterém se toto vše odehrálo, je zhruba v polovině rozděleno řekou. V té polovině města, kde Epam neměli, v podstatě všechny školy a školky byly zavřeny kvůli karanténě. V druhé polovině města k žádné epidemii nedošlo. Bylo to tak viditelné, že o tom napsali v centrálních novinách, které v té době vycházely po celém Sovětském svazu. Tímto způsobem jsem se o A. V. Skvorcovovi dozvěděl. Poslal jsem za ním svého asistenta, pozval jsem ho do Voroněže a nabídl mu spolupráci. Začal jsem pro něj organizovat přednášky na několika vysokých školách, dále jsem pozval novináře s tím, že se pokusím, aby se o Epam začali zajímat profesoři na vysoké škole lékařské. A. V. Skvorcov souhlasil, že přijede na tři dny, ale nakonec zůstal deset dní. Od těch dob jedna z dětských nemocnic ve Voroněži léčí nemocné i Epamem. S klinickými testy a sledováním začali také ve Voroněžské lékařské fakultě. Mnohé klinické testy Epamu dělal A. V. Skvorcov v Novosibirsku a také v celé řadě sanatorií po celém Sovětském svazu. Nasbíral velmi mnoho kladných ohlasů z nemocnic a sanatorií. Chtěli jsme z Epamu udělat oficiální lék. Této idey se později A. V. Skvorcov vzdal, neboť zjistil, že by při výrobě v závodech nebyly dodrženy všechny podmínky zhotovení Epamu. Epam technologie a efektivnost Epamu by se tedy výrazně snížila. Nakonec jsme mnoho let spolupracovali a společně jsme také stvořili několik nových druhů Epamů. V roce 2002 jsem pozval pana Skvorcova do Prahy a on se svojí manželkou Elizabetou Vsjevolodovnou Chmelinskoj pomohl v plném objemu používat Epam technologii. Na jakém principu fungují léčivé produkty Epam a v čem jsou originální? Jak probíhá jejich energetické nabíjení – kdo ho může správně provést? Léčivé produkty Epam jsou originální díky tomu, že obsahují několik energetických programů. K energetickému programu rostlin se přidává energetický program správné funkce orgánů, energetický program země a vesmíru. Tuto technologii postupného přidávání energetických programů vynalezl Albert Vasiljevič Skvorcov a nazval jí EPAM technologie. Jak se do výrobku předává energetický program rostlin. V každém Epamu jsou výtažky určitých rostlin, které jsou vybrány podle svých energetických programů. Rostliny se připravují zvláštním způsobem. Proto, aby se energetický program bylin zachoval, se připravují tinktury z rostlin tak, že se rostlina co nejrychleji po utržení namáčí do lihu. Doba mezi utržením a namočením nesmí přesáhnout 20 minut. Dále potom některé tinktury potřebují sluneční svit, jiné je třeba zakopat do země nebo provádět jiné podobné procedury. Albert Vasiljevič Skvorcov stvořil tzv. "matriční Epam", ve kterém jsou obsaženy všechny již zmíněné energetické programy. Za pomocí matričního Epamu a různých Skvorcovových energetických generátorů (silnými energetickými generátory jsou např. také křesťanské ikony), strukturátorů a manter nabíjím Epam produkty. Moji nejbližší žáci a spolupracovníci Miroslav Balán, Veronika Málková a Eva Cermanová by mohli, pokud by to bylo nezbytné, za pomocí všech generátorů vyrobit stejně kvalitní Epam. Tyto energetické generátory máme pečlivě uschovány. Epam také umí vyrobit můj syn Alexander Tichanovský. Když Albert Vasiljevič Skvorcov a Elizabeta Vsjevolodovna Chmelinskaja byli v Praze, tak celému našemu týmu A. V. Skvorcov předal v plném objemu Epam technologii výroby všech Epam preparátů. První Epam A. V. Skvorcov vytvořil začátkem 80. let a v roce 1989 jsme společně s ním vynalezli tři druhy EPAMU, které se dodnes vyrábí v Rusku. Souvisí nějak energetické nabíjení produktů Epam s metodou reiki? Reiki je práce s energií Boha a s energií vesmíru. Všechny energetické systémy jsou si v něčem podobné. V podstatě používáme jednu a tu samou energii, energii Boha, ale každý systém má své metodiky a technologie, které se od sebe liší. Seance reiki i zasvěcení do reiki jsou nabíjecímu rituálu Epamu v mnohém podobné, ale zároveň se velmi liší. Tyto procesy nabití Epamu a reiki mají jednu podstatu, ale různé metodiky. V reiki používáme symboly od Mikao Usuiho a v nabíjení Epamu jiné strukturátory. Je opravdu možné, že tyto přípravky dokážou vyléčit i jinak neléčitelné bronchiální astma, nebo cukrovku - jak uvádíte na svých webových stránkách? Léčení nemocných je velmi individuální, je nutné posuzovat každý konkrétní případ. Máme mnoho zázračných uzdravení těžce nemocných, ale zároveň nikdy nemůžeme říct, že vyléčíme každého těžce nemocného. Toto závisí na mnoha faktorech a také na každém konkrétním pacientovi, jak je ochotný spolupracovat a dělat všechna doporučení a cvičení. Ujalo se užívání EPAMu i v jiných zemích, například v Rusku, kde byl prof. Skvorcovem vytvořen? Užívání Epamu se ujalo i v jiných zemích, užívá ho celá řada lidí, pacienti v sanatoriích a nemocnicích. Podle statistiky ruského výrobce Epamů paní Ljubov Kimovny Nikitiny s každým rokem počet léčících se Epamem vzrůstá. Epam se také používá v mnoha zemích bývalého SSSR. Jaký je způsob užívání řady Vašich léků? Mohou se užívat spolu s tradičními či homeopatickými léky? Když A. V. Skvorcov vynalezl Epam technologii, bylo povoleno testovat Epamy pouze společně s chemickými léky. Výzkumy ukázaly, že efektivnost léčení je mnohem vyšší, když nemocné léčili chemickými léky společně s Epamem. Později se začalo zkoumat léčení nemocných pouze Epamem, a to s vynikajícími výsledky. Díky tomu se Epam začal používat jako samostatné léčivo. Protože se zpočátku Epam klinicky testoval s chemickými léky, můžeme jej nyní směle používat k léčení se všemi druhy léků. Máme mnoho dobrých zkušenosti s užíváním Epamů společně s homeopatiky. V našem léčení používáme společně s Epamy také tradiční přírodní recepty jako jsou různé čaje, tinktury, soli do koupele, "babské recepty a rady" apod. Velmi důležité je léčení přes povrch kůže. Často svým pacientům předepisuji léčbu podle tibetských tradic. To znamená, že kromě preparátů na vnitřní užívání doporučuji přípravky, které se aplikují přes kůži. Například Tibetské aromatické soli do koupele, různé bahenní obklady, obklady s medem, masti apod. EPAMy se ukázaly jako velmi účinné prostředky (nejen pro dospělé, ale i pro děti) při chřipkovém onemocnění, zánětech nosohltanu, rýmě, kašli, bolestech uší, při nemocech z nastydnutí, při chronických onemocněních orgánů – žaludku, jater, žlučníku, při žaludečních a dvanácterníkových vředech, při různých střevních problémech a problémech s trávením vůbec, při zánětu ledvin, močových cest, močového měchýře apod. Jsou výbornými prostředky pro pacienty v rekonvalescenci a po operacích. Jako vynikající stimulátor používají EPAM 23 ve své tréninkové přípravě ruští olympionici, neboť napomáhá rychlejší regeneraci tkání a svalové hmoty. EPAMy aktivují a obnovují imunitní systém. Blahodárně působí též na potenci. EPAM 20 nebo EPAM 8 účinně hojí poškozenou dáseň, kůži a sliznici, dezinfikuje rány. Je vhodné je aplikovat i při popáleninách atd. Epam je zároveň výborný prostředek prevence před onemocněním. Byly přípravky této řady i klinicky testovány? Ano, v Rusku byly Epamy i klinicky testovány. Byly testovány nezávisle na sobě v řadě sanatorií a nemocnicích, kde ukázaly svou vysokou efektivitu. Jakou odezvu máte od klientů, kteří k Vám přicházejí? Vedete si u každého záznamy, jak se po absolvování kurzu nebo individuál ního léčení jeho nemoc zlepšila? V České republice léčím a vedu kurzy více než 22 let. Někteří mí kurzisté, pacienti a žáci jsou se mnou od začátku. Mnohé z nich jsem vyléčil z nejrůznějších onemocnění a stavů. Od pacientů a kurzistů mi chodí velmi mnoho pochvalných dopisů, často i s lékařským potvrzením o vyléčení. Všechny tyto dopisy jsou uschovány v archivu u mé nejbližší žačky, spolupracovnice a mojí asistentky paní Evy Cermanové. Při mé hlavní činnosti, a tou je vedení různých ozdravných kurzů, vždy na začátku prosím kurzisty, aby se přihlásili ti, kteří na můj kurz přijeli již poněkolikáté. Je to moje garda. Zpravidla je na kurzech víc jak polovina mé gardy. Někteří kurzisté jsou na mých kurzech podesáté, někdy podvacáté, nebo dokonce popadesáté. Někteří jezdí i osmkrát až desetkrát za rok. To vše mi dává sílu a chuť znovu přijíždět do České republiky. Cítím, že mě tu lidé mají rádi a potřebují mě. Posledních pět let jezdím také na Slovensko. Tím pádem existuje už i moje slovenská garda. Své pacienty samozřejmě sleduji, také mi svá zlepšení zdravotního stavu sdělují, nebo hlásí svá uzdravení. Můžete pomoci také v případě psychických nemocí či závislosti – na lécích, vztazích, alkoholu, drogách? V pomoci lidem závislých na drogách jsem se dožil rozčarování. Na nějaký čas jsem jim dokázal pomoci, ale mnozí z nich po nějaké době opět sklouzli na šikmou plochu. S alkoholizmem mám docela dobré výsledky, velmi úspěšný jsem hlavně v Rusku. Co se týká kouření cigaret, mám 85% úspěšnost, většinu pacientů se mi podařilo návyku úplně zbavit. Co se týká psychických onemocnění, je to všeobecně velmi široký pojem. Těžce psychicky nemocné pacienty neléčím. Fobie, například strach z uzavřeného prostoru, z jízdy autobusem, strach z vody, z výšky, z pavouků – ano, tyto fobie se mi daří léčit velmi úspěšně. S ostatními psychickými nemocemi mám výsledky obojího druhu. Někdy se mi daří pomoci, někdy ne. Jaké největší překvapení jste dosud zažil? Při léčení malé tygřice, která měla hodně poraněná záda – nemohla chodit. Přišla její matka (obrovská tygřice) a jako malá kočička si lehla na záda, vystrčila bříško, pokrčila tlapky, slastně přivřela oči, skoro to vypadalo, že kdyby uměla, tak by i předla, a půl hodiny, dokud jsem léčil její malou tygřici, se ani nepohnula a blaženě vnímala proud energie. Když energeticky pracuji, tak to velmi dobře vnímají kočky, ale že to bude takovýmto způsobem vnímat i tak obrovské zvíře, jsem si opravdu nemyslel. Jaké důležité milníky Vás vedly na Vaší cestě – osobnosti, učitelé, události, osobní prožitky…? V paměti mi velmi utkvělo setkání se zakladatelkou sachadži jógy, Šrí Mátadži. Dělal jsem sachadži jógu ve Voroněži. V Moskvě jsem z naší skupiny byl vybrán jako osobní strážce samotné Šrí Mátadži. Při zasvěcení jsem viděl, jak účastníkům tohoto setkání vstávají vlasy na hlavě. Tak obrovský proud energie ve mně zanechal hluboký nezapomenutelný zážitek. Další takový velký zážitek ve mně zanechal thajský klášter Watpo a mniši z tohoto kláštera. V Thajsku jsem se byl učit se svými žáky thajskou masáž. Také velmi často a rád vzpomínám na setkání a své zasvěcení do reiki od holandského Mistra Hanse Trifilda. Hans Trifild byl mezi prvními mistry, kteří přijeli reiki učit do bývalého Sovětského svazu v čase perestrojky. Dalším takovým hlubokým zážitkem bylo jedno setkání s mým hlavním učitelem Romanem Zolotnickým, který mě ovlivnil na mé cestě životem. Jako častokráte jsme s Romanem Zolotnickým seděli po kurzu v hotelu. Většinou nás tam bylo 12 jeho nejbližších žáků. V jednu chvíli jsem nad hlavou svého učitele uviděl obrovskou jasnou auru a nevídaný sloup fialového světla. Když jsem se podíval ještě víc nahoru, uviděl jsem černé nebe a krásné jasné hvězdy na obloze. Údivem jsem zůstal sedět s pusou dokořán. Profesor Zolotnický si všiml mého výrazu ve tváři, jen se tak pousmál a řekl: " Viděl jsi, tak je to i dobře." Dalším hlubokým zážitkem bylo muzeum na ostrově Kréta. Tam jsem byl naprosto udiven a nadšen krétskou civilizací, jak vyspělá byla. To jsou některé velké události v mém životě. Tíhnete k určitému náboženskému nebo filosofickému vyznání? Jsem pravoslavný křesťan, podle tradice svého národa. Co se týká filosofie, je mi bližší filozofie buddhistická, teorie reinkarnace, ale stejně si vážím i ostatních náboženství. Nevidím v nich nic, čím by si protiřečila. Všechna náboženství mluví o jednom a tom samém. Jsou to veliké moudré pravdy, které říkal Bůh lidem. Proroci každého národa chápali slova Boha po svém, vycházeje z tradic svého národa. Veškeré religie jsou stejné, vedou ke stavu hlubokého transu. Pouze každý druh náboženství má svoji metodu, jak tohoto cíle dosáhnout. V křesťanství hovoříme o svatých – o lidech, kteří slyší a cítí boha, kteří mohou někdy dělat zázraky. Totéž v islámu: to jsou ti, kteří přišli k Mohamedovi, v buddhismu zase k Buddhovi atd. Bůh je na vrcholu, na který vystoupí jen někdo. Všichni ostatní zůstávají na různých úrovních této hory, na úrovních, kterých jsou schopni dosáhnout. Říká se, že člověk je sám strůjcem svého štěstí. Do jaké míry to platí v případě zdraví – za jakých podmínek? A jsme schopni sami aktivovat samouzdravovací procesy a jak s tím souvisí rčení "Věř a víra tvá tě uzdraví"? Člověk sám je strůjcem svého štěstí. Co se týká vlastního zdraví, platí to ještě ve větší míře. Člověk může, a hlavně by měl, udržovat své tělo v pořádku. Vždyť tělo je chrám naší duše. Většinou všichni udržujeme pořádek, a někdy i naprosto zbytečný, v našem domě, prostě tam, kde bydlíme. Ale udržovat pořádek v chrámu naší duše neznámo proč, zapomínáme. Když už se o tělo staráme, tak pouze o kůži a vlasy. Nad tím, jak dobře se staráme, by se ještě dalo polemizovat, zda ta naše péče našemu zdraví víc škodí, než pomáhá. Mám tím na mysli přehnanou hygienu. Leštíme auto, byt, zahradu, ale pro své tělo nic neděláme. Svým kurzistům a pacientům doporučuji alespoň elementární věci. Každý den cvičit náš zázračný komplex na uzdravení páteře a kloubů, v létě hodně chodit bosí, v zimě alespoň na pár minut vyjít bosky na sníh. Alespoň jedenkrát za rok si udělat očistnou kúru. Periodicky chodit do sauny a alespoň jedenkrát denně se zpotit díky nějakému fyzickému cvičení. Dále je potřeba si vybrat podle své chuti nějaký sport. Každodenní rozcvička, pocení a vycházky venku v jakémkoliv počasí na jednu až dvě hodiny denně, je to minimum, co nám může pomoci cítit se lépe. Ale také při těžších a vážných onemocněních je možné si pomoci, ale je třeba dělat speciální postupy. Vše, co děláme pro zdraví, musíme dělat s radostí a určitě věřit ve své uzdravení. Nejdůležitější v našem životě je věřit, že jsme děti Boha. V každém z nás jsou ukryty obrovské schopnosti, mezi nimi i schopnosti k samouzdravení. Proto se můžeme vždy sami uzdravit. U nás v Rusku máme v evangeliu napsáno: "Uvěř a dostane se Ti." A v případě, kdy nemoc přichází jako šance k jinému pohledu na svět vnitřnímu i vnějšímu? Stává se i to, že nám nemoc pomáhá zbavit se našich chyb, změnit naše priority, náš žebříček hodnot. Pomáhá nám vrátit se na správnou cestu a uvěřit v naše síly. Pomáhá nám uvěřit, že jsme děti Boha. Pokud pochopíme, proč jsme onemocněli a co musíme v našem životě změnit, tak se určitě uzdravíme. Na Východě existuje jedna moudrost, která říká, že pokud jsme v životě nešťastní, chudí, nemocní a jestli se nám v našem životě něco nelíbí, existuje pouze jeden způsob jak to změnit. Změnit sebe, své chování, zvyky, myšlení. Změnit žebříček hodnot, to čeho si ceníte. Jestli jste zdraví, šťastní, úspěšní a skoro vše se vám daří, existuje pouze jeden způsob jak to zachovat. Nezměnit se, zůstat sám sebou, nezměnit své priority, své chování, své myšlení. Na co se zaměřují Vaše kurzy a s jakým ohlasem se setkávají? Dělám celou řadu kurzů. Kurz na zlepšení zraku, na uzdravení páteře a kloubů, vnitřní cestu tělem, reiki, lymfodrenážní masáže, taj-cchi cjuaň, umění astrálního vystoupení duše z fyzického těla, hubnutí a formování postavy, transové metodiky, šiva jógu, thajskou masáž, různé druhy východních masáží a další. Mí kolegové mě často kritizují za to, že dělám velké množství kurzů a zabývám se různými věcmi, říkají, že dobrý specialista může dobře znát pouze jedno téma. Všechna náboženství mluví o jednom a tom samém, také všechny mé kurzy jsou o jednom a tom samém – učím kurzisty, jak být zdravými. Velký pytel pochvalných dopisů od mých kurzistů mi říká, že jsem na správné cestě a že se jim moje kurzy líbí. Co je nyní ve Vaší práci zejména důležité? V mojí práci je důležité pochopit, že jsme všichni dětmi Boha, to znamená, že v sobě máme obrovské schopnosti, které můžeme rozvíjet do nekonečna. Léčitelský dar k těmto schopnostem také patří. Je nutné pochopit, že energie je pouze jedna, ta od Boha. A všechno co děláme pro lidi, děláme i pro Boha. Dále je třeba dělat práci s maximálním soustředěním, dělat ji s radostí, věřit v možnost zázraku uzdravení. To si myslím, že je nejdůležitější v mé práci. A zároveň si myslím, že je to důležité i pro všechny léčitele. Může si zájemce vyzkoušet Vaše rady i z knihy (nemá-li možnost zúčastnit se kurzu)? Všechny mé knihy jsou v první řadě napsány pro mé kurzisty. V krátkosti jim připomínám program našich kurzů. Kurz knihou nejde nahradit, to vím zcela bezpečně, ale spousty informací, které v mých knihách najdete, zvládnete použít a budou Vám užitečné. Jinak bych ty knihy vůbec nepsal. Připravuji několik dalších knih. Knihu o zázračném komplexu na uzdravení páteře a kloubů, dále knihu Tři veliké zákony; to je moje hlavní teoretická práce a v neposlední řadě novou podrobnou knihu o reiki. Kromě toho jsem pro své kurzisty, pacienty, nemocné a také pro všechny ty, co si chtějí své zdraví zachovat, natočil celou řadu metodických a praktických cvičení a návodů na uzdravení na DVD. Dokáže Vás něco rozčílit? Určitě, jsem jen obyčejný člověk. Je mnoho věcí, které mě mohou rozčílit. V první řadě lidská hloupost, v druhé řadě hulvátství úředníků a zrada blízkých. Svým kurzistům vždycky říkám, nejsme svatí, můžeme tedy mít různé nálady. Můžeme se zlobit, hněvat, rozčilovat a být smutní, ale pak je důležité, aby v našem životě převládly kladné emoce. Během dne, měsíce, roku atd., vždycky musí kladné emoce převažovat. Druhý člověk to vždy dokáže posoudit lépe, ale myslím si, že u mě dobré emoce převládají. Co byste ještě chtěl v životě poznat? Chci se ještě někdy potápět, podívat se do Indie, Tibetu a Číny. Ještě někdy se chci vrátit zpátky do Thajska. Chci se zdokonalovat ve sjezdovém lyžování, v tenise, v ping pongu, ve svém životě chci ještě mnohé. Kde jste se učil metodám, které praktikujete? Nejezdil jsem se vzdělávat ani do Číny, ani do Indie. Měl jsem jenom velmi zajímavé učitele. Takže všechny dovednosti jsem získal v Rusku. Víte, žádné knihy vám nepomohou tolik, co učitel. Bez něho se nepohnete vpřed. V tomto směru jsem měl ohromné štěstí. Jak vnímáte rozdíl mezi Východem a Západem? Evropané všechno vědí, dokážou štěpit atomy, znají hvězdy, nauky, jenom neznají sami sebe. Svoji mysl obracíme směrem ven, kdežto východní lidé dovnitř. Toto souvisí u západního člověka i s různými nemocemi a stresovými stavy, ke kterým dochází. Je třeba se zastavit a obrátit svoji mysl směrem dovnitř. Východní lidé to v sobě již mají, ale my se tomu musíme naučit. Žijeme v době, kdy stresových faktorů okolo nás přibývá, pracovní vypětí vzrůstá. Člověk přitom má na regeneraci organizmu stále méně času. Jak se tomu účinně bránit? Důležité je přehodnotit žebříček hodnot a přerozdělit svůj čas. Zbavit se zbytečných časových ztrát, například sledování televize, zbytečný úklid, facebook, počítačové hry, internet, telefonní hovory o ničem atd. V tuto dobu se raději věnujte svému tělu, dělejte něco pro svoji radost – různé koníčky, sport. Člověk se určitě může, a dokonce musí jednu až dvě hodiny denně zabývat svým tělem. V nejkrajnějším případě, když opravdu nemůžete najít čas zabývat se svým zdravím, tak v momentě, kdy nejste v práci, je důležité veškeré napětí ze sebe jakoby odhodit, umět vysadit. Třeba pět deset minut před spánkem nebo ráno po probuzení zcela vypnout mozek, na chvíli utéci k Bohu. Co byste radil lidem, kteří jsou mimořádně exponovaní a v práci tráví deset a více hodin denně? Přihlásil bych je na jeden z mých kurzů, kde by se naučili tomu, na co jsem odpovídal v předešlé otázce. Čím je člověk starší, tím více času potřebuje na tělesnou aktivitu, aby se cítil lépe. Dobré je plavání, běh, cyklistika, lyžování anebo pouze procházka po lese, abychom alespoň na chvíli se odpoutali od svých každodenních starostí. Děkuji za rozhovor. Děkuji také paní Evě Cermanové za pomoc při překladu.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2012