„Vědecký“ kontra intuitivní výklad vzniku vesmíru a člověka (2) - Pokračování nevědecké pohádky o vzniku a vývoji člověka
-
Vytvořenočtvrtek 31. březen 2022 11:55
-
AutorJosef Staněk
-
Oblíbené1413 „Vědecký“ kontra intuitivní výklad vzniku vesmíru a člověka (2) - Pokračování nevědecké pohádky o vzniku a vývoji člověka /propozice/item/1413-vedecky-kontra-intuitivni-vyklad-vzniku-vesmiru-a-cloveka-2-pokracovani-nevedecke-pohadky-o-vzniku-a-vyvoji-cloveka.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Když tedy Podstata světa vytvořila vesmír jako "pískoviště" pro hraní a vývoj lidských duchů a andělů, diferencovala jej v takové "kompetenční okruhy" (galaxie) pro bytosti, jimž se náboženskou terminologií říká archandělé. Každá galaxie má tedy svého řídícího archanděla, každé slunce řídícího anděla. Fyzikální existence galaxií, sluncí a planet je přesně předurčena vůlí Podstaty světa neboli fyzikálními zákony. Bytosti v ní mají tedy omezenou dobu na "hraní" čili tvoření.
Andělé jednotlivých sluncí "mají v popisu práce" sledovat vývoj přidělených slunečních soustav a vypočítat na planetách, na kterých se vyskytnou podmínky pro fyzickou existenci života, délky těchto období. Jakmile se takové podmínky vytvoří, kopírují z duchovní dimenze (duchovního ráje) Bohem stvořené dokonalé živé bytosti do hmotných podmínek. Jejich působením vznikají tedy ve vhodných geologických obdobích podmínkám odpovídající zvířata a rostliny. Kopírování čehokoliv dokonalého tvůrčími duchy ve stavu rozšířeného vědomí postřehl již Platón. Nazval místo původu dokonalého "světem idejí". Andělé usazují do fyzikálních podmínek ovšem vždy jen ty bytosti, které do vypočítaných klimatických a časových podmínek planet patří. Bytosti vyšších vibračních sfér to tedy jsou, kteří v podmínkách příhodných pro život sestavují vhodný život. Řídí jej prostřednictvím úprav na dědičné substanci (DNA) těchto tvorů. Nikoliv soudružky Šťastná a Náhoda, jak věří redukcionisté - ateisté a skeptici. Proto i "legendy", správněji převzaté duchovní vhledy mystiků, všem národům popisují, jak bohové dali starověkým civilizacím k jejich obživě zemědělské plodiny a k chovu domácí zvířata, v jejichž genofondu se dodnes, podle skeptiků "náhodou", vyskytuje domestikační gen. Staří Řekové si ve svých antických legendách vypráví, jak přišli k ječmenu a jablkům, Indiáni zase, jak přišli ke kukuřici. Pouze "nositelé" vědeckého světového názoru "zjistili" a učí na školách, že všechny kulturní obilniny, kterými se národy dodnes živí, se objevily na Zemi v důsledku náhodných šťastných mutací. A sběrači plodin je prý našli a začali pěstovat. Tytéž "mutační náhody" měly vsadit do genofondu domácích zvířat domestikační geny. Tak se prý místo divokých druhů objevili psi, koně, krávy a kozy s domestikačním genem. Přirozené chování a vrozené instinkty těchto živočišných druhů jsou zcela odlišné než třeba vlků, hyen nebo koní Przevalského a zeber. Zvířata bez domestikačního genu není možné naučit tahat nebo na nich jezdit. Rád bych viděl, jak by je to ateisté - skeptici učili.
Proč nikde nenajdeme "kočkopsa"?
Také na planetě Zemi sestavili andělé prvotní život ve formě ještěrů a plavuní prvohor, protože tento typ oživení planety odpovídal tehdejším fyzikálním podmínkám. Jakmile proměněné fyzikální podmínky dovolily "instalovat" do našich planetárních podmínek savce a člověka (třeba po vyvázání uhlíku z atmosféry do uhlí), vymazala "náhodná" katastrofa překážející druhy živočichů - ještěrů. Následně Elohim (bibličtí "zahradníci") manipulací DNA instalovali skokem floru jinou, životu budoucího člověka vstřícnou. Nikde nebyla nalezena ani stopa po postupném vývoji druhů! Živočišné a rostlinné druhy čtvrtohor se opět objevily náhle podle hotových a stabilizovaných vzorů (z ráje). Zdůrazňuji náhle! Proto ateisté, uctívači samovolného vývoje, nemohou v archeologických vzorcích nalézt ani jediného ještěra, jenž se vývojem proměňuje v savce! Ani jedinou postupně se proměňující DNA. Vždy je archeology objevován až hotový a stabilizovaný tvor. Každá živá bytost nejen na Zemi, ale v celém vesmíru má v duchovní dimenzi hotový vzor. Je docela zábavné poslouchat "vysvětlování" "vědeckých" dialektiků, proč na Zemi nenacházejí přechodové typy dědičných základů živých tvorů (DNA). To by bylo pro dialektiky terno, vykopat tak např., jak se zajíc přírodním výběrem proměňuje v králíka, nebo dokonce lišku.
Neslušná otázka
Otázka směrovaná na tyto "vývojové" skoky, je ateisty a jejich stoupenci považována za velmi neslušnou. Zeptejte se "dialektiků", proč nikde na Zemi neexistuje a neexistovaly mezitypy zvířat, např. kočkopsi, když se všechny druhy podle jimi "správně vyložené" vědy vyvinuly? A proč člověkem uměle zkřížené druhy, třeba mezek a mula, jsou neplodné?
Kdo, nebo co stvořilo člověka?
Na základě pozorování zákonů života na Zemi musí každý intuitivně uvažující člověk dojít k závěru, že život není náhodně vzniklý a že tedy pravdu mají ti, kteří jej vnímají jako formu "hraní si" bytostí z nehmotného rozměru reality. Na Zemi byly tyto bytosti pojmenovány jako andělé (poslové Boha neboli zdroje Života). V bibli se nazývají také Elohim - bohové. Andělé to tedy jsou, kteří prostřednictvím zásahů v dědičné DNA vytvořili nejprve prostřednictvím bytostných sil přírody lidoopa. Vibrace jeho zvířecí duše je již spojitelná s nejnižšími zárodky vyšších typů energií neboli s lidskými duchy. Jakmile tato situace nastane, vnesou Elohim do duše ještě zvířecího plodu tento vyšší typ energie čili ducha. V bibli je toto stvoření člověka vylíčeno tak, že "Bůh vdechl do chřípí těla z hlíny svůj dech". Opice je vlastně onou oživenou hlínou. Přijetím nové kvality energie se typ zvířecí duše opice změnil v typ duše nejzaostalejšího člověka. Ten kvalitativní zvrat se tedy odehrál tak, že v určitém okamžiku lidoopí matka porodila tělem sice stejného, ale kvalitou duše a tím povahou, odlišného potomka. Objevil se první pračlověk. Od tohoto okamžiku začal postupný duchovní vývoj tohoto do vývoje vstoupivšího duchovního semínka. Duch skrze životy v tělech začal poznávat zákony nejprve hmotné, pak duchovní dimenze a nakonec si našel cestu k Bohu samotnému. Prožíváním životů i v různě vyspělých civilizacích zvyšuje a zjemňuje duše člověka své "vibrace" a tím kvalitu. Jen pomocí takového výkladu existence lidského vědomí (ducha) ve zvířecím těle je možné objevit smysl objevení se člověka na Zemi. Je jím skrze prožití životů v těle rozvinutí kvality vibrací ducha (vědomí) natolik, že po smrti těla bude moci tato nová jednotka přetrvávat v astrálu čili záhrobí (ve světlém nebo tmavém). Prožitím až tisíců inkarnací (i na jiných planetách a civilizacích) se původní duchovní zárodek postupně stane bytostí, které my, vyvíjející se na Zemi, říkáme světlý duchovní vůdce - anděl strážný. I tito se občas, z lásky k příliš pomalu se rozvíjejícím duchům, vtělují. Lidé je vnímají jako "proroky nebo svaté". Právě v důsledku jejich působení dochází k civilizačním duchovním skokům vzhůru. Vtělení jsou ale výjimky. Obvykle takoví působí z astrální dimenze v roli tzv. andělů strážných. Bílí vůdcové vedou každého z nás, působí na nás skrze sny, svědomí, skrze intuitivní varování či nabádání. Kdo jejich existenci vezme na vědomí a je jim vděčný za jejich pomoc, jeho schopnost mimosmyslově vnímat se zesiluje.
Kontaktéři a jejich pravdy
Od bílých vůdců nejrůznější úrovně pocházejí také častá jasnovidění a jasnoslyšení. Tzv. "ufouni", přicházející v astrální dimenzi z vyspělejších civilizací, jsou nejnižší kategorií vůdců. Nejvyšší jsou andělé z duchovní dimenze. "Ufouni" působí skrze astrální těla, protože jemnější těla vyšších vůdců by málo vyspělí "kontaktéři" neviděli. Cestování s hmotným tělem z nejvyspělejších civilizací uvnitř galaxie k nám je z energetických důvodů nemožné. "Kontaktéři" s ufouny si tedy nevymýšlejí, jen jejich "zprávy" nemají vyšší duchovní kvalitu. Většinou ani nejsou schopni, vzhledem ke své nízké vibraci, ani správně interpretovat sdělené. Při setkání s "ufouny" jsou tedy "kontaktéři" v roli domorodců na ostrovech v Tichém oceáně, když tam za druhé světové války přistávali američtí letci. Nedokonalost interpretace poselství "ufounů" je hlavní příčinou "kontaktéry" masově šířených bludů. V kontrastu se sděleními "kontaktérů" je nutné brát s největší vážností osobní působení vyšších bílých vůdců (pomocníků andělů), kteří působí skrze vnitřní hlas. Ti urychlují nalezení nejsprávnějšího životního postupu nejvnímavějších lidí. "Evangelijní terminologií" je plné otevření vedení duchovních vůdců a vlastnímu svědomí pojmenováno jako "zrození se z ducha", neboť odpovídá svými důsledky vlastně počátku nástupu duše do věčnosti.
Boj na nebesích?
Existuje však i druhá stránka smysly nevnímatelné strany stvoření. Tvoří ji "vír astrálního zla", vytvářený temnými duchy. Tento vír je lidovou intuicí označován jako ďábel. Temným duchům, kteří jej vytvářejí, se lidově říká čerti, ďáblové a démoni. Běžně šířené naivní "vysvětlení" jejich existence je opřeno o antropomorfistickou (podle člověka soudím všechno) legendu, že jsou to padlí andělé, kteří se vzbouřili proti Bohu. Archanděl Satan a s ním spiknutí andělé se prý sami chtěli stát bohy. Měli být v "nebeské bitvě" poraženi a svrženi na Zem Bohu věrnými anděly. Legenda byla ve své době stvořena pro naivní lidi a je plně poplatná pozemskému způsobu myšlení. Jen v nedokonalosti, tj. na Zemi, se lidé bouří a pořádají vzpoury proti vládcům. Ale vzpoura v nebi, tj. v dokonalosti? Andělé se snad řežou meči? Neslyšel jsem za svůj život větší blbost, než že by se archanděl a andělé mohli vůbec chtít vzbouřit proti Bohu - Podstatě světa!
Satanael a jeho úloha
Popíši nyní, jak jsem vznik temných duchů odečetl svou intuicí. Pak ať si každý udělá úsudek podle svého vyciťování. Při stvoření "pískovišť" pro hraní duchů neboli galaxií dostal ústřední dozor nad každou z nich jeden archanděl. V naší galaxii Satanael. Každý archanděl ručí Stvořiteli jednak za to, že ve hmotnosti rostoucí duchové budou "dozrávat" dostatečně rychle, aby je zhroucení hmotnosti nezaskočilo (viz. Sv. Tomáš v "Písni o perle" o zaostávání lidských duchu v pozemském způsobu života, tím také vznikla nutnosti příchodu a sebeobětování Krista) a dále ručí také za to, že do úrovně věčnosti nesmí vstoupit žádný nehodný! Nehodný by svou přítomností rozvrátil její harmonii. Ke splnění tohoto poslání musel archanděl Satanael dočasně z trojnosti božské vibrace (aktivita, láska, spravedlnost) odložit vibraci lásky. Její odložení je pro něj vlastně formou služby Bohu. Je sebeobětováním, protože tím ztratil právo pohledu na Boha a tím blaženost. V důsledku ztráty pohledu na Boha se stal tesknícím duchem, osamělým poutníkem prázdnotou, tak jak jej zachytila řada umělců. Přestal se po dobu trvání svého úkolu "zachvívat" v božské vibraci a ztratil tím právo na andělskou příponu el. Stal se Satanem. Nebojuje tedy proti Bohu, ale má od Něj "v popisu práce" bezohledně srazit zpět do hmotné úrovně nehodné duše, přestože se tyto často s velkým úsilím dostávají na hranici mezi hmotností a věčností, ale vkročení do ráje ještě nejsou hodny. Proto vyspělejší gnostikové označovali Satana za "nejvyššího strážce Prahu", čili meze mezi hmotností a věčností. Žádný dokonale neočištěný duch tedy nemůže postoupit výše, aniž by překonal nástrahy strážce nejprve nižších, pak nejvyššího "Prahu"! Nejvyšší "Práh", hranici mezi hmotností a dokonalou duchovností v blízkosti Světla, střeží tedy osobně sám Satan - viz. Evangelium: "Satan obchází (myšleno hmotnost) jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Jediný v dějinách, kdo bez pomoci překonal všechny "Prahy" (hranice úrovní) včetně meze do dimenze věčnosti (k Bohu) a Satanovy nástrahy, byl Ježíš Kristus. Právě proto, že si při vstupu do dimenze věčnosti uvědomili své vlastní prohry ve střetnutích se Satanem, se všichni jasně vidoucí před Kristem po staletí modlili k Bohu, aby Bůh lidem poslal "Vykupitele" - ze zajetí hmotnosti! Tedy Syna božího, sílu schopnou provést duše Satanovými nástrahami do říše Světla. Když při přechodu z tohoto světa dokázal Ježíš Kristus odolat Satanovi, tedy po splnění svého poslání mezi lidmi, oprávněně se nazval CESTOU. Jen způsobem, tedy "cestou" Kristem "prošlápnutého průchodu" do věčnosti a navíc za přímé Ježíšovy pomoci v záhrobní dimenzi, je možné překonat strážce "Prahu" mezi hmotností a věčností. Viz: "Nikdo nepřichází k Otci nežli skrze Syna!" Nebo:"Blaze těm, kteří se nepohorší nade mnou!"
Omyl katarů
Jen lidé s poruchou intuice a neznalí bible si mohou myslet, že Satan bojuje proti Bohu. Že to je omyl, je jasně vidět např. jak v knize Jobově, kdy Satan nepředstupuje před Boha jako protivník, ale jako "vznášející námitku", nebo ve všech Ježíšových postojích při střetnutí se Satanem. Vždy najdeme pouze: "Odstup Satane!" Nebo: "Milujte ty, kteří vás nenávidí" (tj. i inkarnované duše s černou nitkou - satanisty) aj. Bůh z povahy věci nemůže mít protivníka! Na nepochopení situace v postavení Bůh – Satan duchovně propadli kataři (Albigenští a sektáři). Podle jejich výkladu vznikl tento nedokonalý hmotný svět v důsledku tvorby padlého Eona Demiurga (Satana). Člověk je v hmotném světě uvězněn a trpí, ale má podle katarů možnost se pomocí Krista dostat do světa "dobrého Boha". Pro svůj vadný dualistický přístup neplatí kataři a gnostici, přes své mnohé a velké etické kvality, nedostali z neviditelné strany stvoření duchovní sílu. Nedostatek duchovní energie u katarů je možné krásně rozpoznat při srovnání se sice nevyspělými, ale opravdovými husity. Kdekoliv se husité vojensky utkali s katolíky, byli katolíci přes svou početní převahu "biti jak žito". Kdekoliv se vojska katarů střetla s katolíky, byli kataři biti jak žito.
Satan opovrhuje svými příznivci
Druhými, katastrofálně na Satanovu léčku naběhnuvšími duchy, jsou satanisté, které obvykle vnímám jako lidi "vedené černou nitkou". A také ateisté. Satanisté si nechali od Satana jako pravdu předložit schéma, že nekonečně dobrý Bůh jim stejně všechno odpustí. Proto není nutné mu sloužit. Vládcem tohoto světa má být podle jim vemluvené "pravdy" bůh Satan a tomu je třeba se zavděčit zlem (černé mše, vraždy neviňat, zločiny). Žádná špatnost není u satanistů vyloučena. Ostentativně uctívanými zločiny si tito zmatenci chtějí u Satana zajistit "protekci". V důsledku tohoto způsobu uctívání se jim "vládce tohoto světa" má odvděčit tím, že se na tomto světě budou mít dobře. Satanisté neprohlédli v našeptané nástraze porušení prvotního duchovního axiomu: V jednoho Boha věřiti budeš (tj. v jednu Podstatu světa). Naproti tomu ateisté "naběhli" na jinou Satanovu nástrahu. Uvěřili v jeho neexistenci.
Pravda v duchovní dimenzi viditelná je pro pozemskou logiku překvapivá. Satan opovrhuje těmi, kteří jakémukoliv jeho nabádání podlehnou!
On koná svou úlohu. Zkouší kvalitu víry a intuice lidí. A také nemá žádnou říši ani moc trestat! Nachytané lidské duchy trestají přesně nastavené "boží mlýny". Oproti satanistům a ateistům lid svojí intuicí správně postihl skutečnou pravdu: Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
Jak poznáme temné duchy
Na pozemského člověka tedy stále působí vyzařování Satana a mate čistotu jeho intuice. Kromě toho působí Satan přes lidi, jejichž srdce "vede" "černou nitkou". Jsou to inkarnovaní temní duchové, oni "padlí andělé". Podle mého pozorování tvoří asi jedno procento populace. Tito satanisté dále působí svým vlivem (vyzařováním) na "nemocné" duše. To jsou lidé původně dobří, ale jejich podvědomí bylo někdy dříve v rodině nebo společnosti poškozeno nespravedlností společnosti - asi deset procent populace. Tyto nemocné duše se pak lidem mstí neboli spadnou pod vliv satanistů.
Temní duchové s pomocí poškozených duší se v současné západní civilizaci chopili moci v médiích. Inkarnované temné duchy lze od normálních rozeznat podle těchto znaků:
1. Mají vnitřní odpor k manuální, intelektuální či organizační tvořivosti (proto práci jiných vždy "organizují" a "zpeněžují", aby na tvořivých parazitovali).
2. "Zastávají" vždy ten názor, jehož mocenské vítězství cítí (kdykoliv jej vymění, změní-li se vyhlídky).
3. Nevěří na spravedlnost, proto pečlivě studují zákony a předpisy (aby je mohli zneužít ve svůj prospěch).
4. Svobodu vnímají jako uplatnění své vůle (zejména dostanou-li se k toužebné moci).
5. V celém myšlení a konání jsou egocentričtí (neschopni nezištné oběti).
6. Ze srdce nenávidí Ježíše Krista a využívají řádění "svých lidí" v křesťanských organizacích k odsuzování křesťanství jako celku (lidová intuice vystihla tuto nenávist příslovím: "Bojí se jak čert kříže".)
V současné společnosti působí "roty temných" synchronizovaně a diferencovaně (jako orchestr temnot) ve směru podněcování všech typů nenávistí, rozbrojů, válek a podporují všeobecný úpadek přirozenosti neboli mravů. Protože mají stejnou vnitřní vibraci, jsou vedeni stejným duchem, velmi rychle se vzájemně poznají. V době našich předků, kdy ještě měli jen roztříštěný vliv, platilo, že za jakým lákadlem jsou peníze nebo sex, zatím je "rohatej". Dnes se jejich vliv na duchaprázdné konzumní lidi stal drtivým. Je možné vypozorovat "rohatého" v mnoha dalších aktivitách. Jeho roty vyvolávají všechny typy tlaků na rozklad rodiny, na rozvrácení respektování starších, na porušení přirozené výchovy (usměrňování) dětí. Podněcují i zcela nesmyslnou agresivitu (fandové), vyzvedávají v médiích zvrhlé vzory, pojímají soutěživost jako formu potlačení druhých, pojímají majetnictví jako prostředek k svévoli, rozkládají polaritu mužství a ženství, snižují roli sexu a mateřství jen na fyzickou rovinu.
Bez pomoci z neviditelné strany stvoření se lidstvo těžko obejde
Jakmile v komkoliv vycítíme takové tendence, s jistou můžeme poznat, že dotyčný "hraje na nějaký nástroj" v "orchestru temných duchů", tedy v množině lidí, kteří jsou černou nitkou vedeni Satanem. Lidstvo se v poslední době dostalo do kritické situace právě proto, že vliv temných v západní civilizaci převážil. To je rizikové pro lidstvo jako celek. Civilizace technologicky a poznáním dospěla do stadia, kdy může sebe sama zničit. Západ právě nyní musí duchovně vystoupit, nebo se zhroutí v důsledku zákona o nutnosti přiměřenosti rozumu a etiky. Existují meze dizonance harmonie rozumového a duchovního poznání, které když se překročí, boží mlýny zjednají obnovení rovnováhy. Aby ke zhroucení civilizace nedošlo, doufám, že nám z neviditelné strany stvoření bude poskytnuta pomoc. S touto pomocí, doufám, bude schopno lidstvo vzestoupit. Jsem přesvědčen, že v průběhu "transformace" budou všichni satanisté odstraněni, protože jejich přežití by vzestup znemožnilo. Jakým procesem (Armageddonem) popíši v následujícím článku.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2012.