Rakovina kůže je velmi rozšířené rakovinové onemocnění. Oběťmi jsou u nás tisíce lidí. Nemoc se stará o palcové titulky v periodikách. Jedná se především o laicky pojmenovanou "bílou" rakovinu, bílo-žluté znaménko na místech, která jsou vystavena obvykle přímému slunci. Co dělá věda proti této nemoci? Před nedávnem se v Německu objevil lék, který má podle výrobce až 80 procentní léčivou úspěšnost. Potud historie. Má to však jeden háček. Princip tohoto léku, vlastně masti, byl podle Bedřicha Čižinského objeven v České republice. A na to historie jako by zapomněla.

Pane Čižinský, vy jste technik, jak se stalo, že jste se dostal k medicíně?

Z vlastního zájmu. Chápu, že je to příliš lakonická odpověď. Zajímal jsem se o automobily a letadla. Pak přišla další fáze. Chtěl jsem vědět, proč automobily jezdí a proč letadla létají?

A odtud už byl jen krůček k tomu vědět, jak pracuje konstruktér.

V továrně na letadla, u montování křídel se na nich plech pořád prohýbal a já jsem to vyřešil.

A kde je ta medicína?

Já jsem minulou odpovědí chtěl říci něco daleko závažnějšího, než byl jeden vyřešený případ v továrně na letadla. Chtěl jsem říci, že úspěch, to je 99 % dřiny a 1 % štěstí.

A teď k otázce. Na koupališti u Vltavy jsem se seznámil s lékařem, který léčil rakovinu a pozval mě na návštěvu nemocnice. Tak jsem se seznámil s technikou ozařování nemocných rakovinou. A ten lékař mi tehdy řekl, že i když je léčení rakoviny zatím beznadějné, bude rakovina jednou léčitelná. A to mě chytilo.

Jaké byly známy tehdy procesy léčení?

Stejné jako dnes. Chemoterapie, chirurgie a ozařování. Musím se přiznat, že jsem měl trochu toho pověstného štěstíčka. Opravoval jsem přístroje i lékařské a při jedné předávce přístrojů jsem se seznámil s ředitelem Vinohradské nemocnice, profesorem Konopíkem, který se velmi intenzivně zajímal o práce na kožním oddělení nemocnice.

A začal jste opravovat lékařské přístroje?

Přesně tak. Začal jsem opravoval přístroje na oddělení, kde se hledal lék na rakovinu kůže. To bylo ideální pro moji další práci. Měl jsem možnost prostudovat velké množství literatury. A navíc v nemocnici byl materiál pro "rakovinové" experimenty a bylo možné nápady okamžitě konzultovat. Studiem jsem zjistil, že pomocí centrifugy byl oddělen virus tabákové nemoci.

Zamýšlel jste aplikovat vysokootáčkovou centrifugu na rakovinu?

Musím se přiznat, že zamýšlel. Brzy jsem však dospěl k názoru, že řešení pomocí centrifugy nevede k úspěchu. Hledal jsem jiné řešení.

Odvrhl jste mechanickou cestu?

Nechte mě odpovědět trochu zeširoka. Hledáním jsem se přesvědčil, že ani čistě chemická cesta, tedy cesta chemoterapie, není ta nejlepší. Začal jsem hledat cíleně. Čili otázka byla, kde je ložisko rakoviny? Odpověď byla pod kůží, i hluboko pod kůží. Pak tedy logický závěr. Musím najít, říkal jsem tomu "mechanizmus," který útočí na příčinu pod kůží. Čili hledal jsem lék, který proniká pod povrch kůže.

A myslel jste při tom na mast?

Jsem technik, jsem racionální. Neměl jsem medicínské zábrany. Pro mne nebyl nonsens léčit rakovinu mastí. Teprve později jsem zjistil, jak odvážný, přímo revoluční to byl nápad. Nemocnice pracovaly s chemickými metodami. S mastí na rakovinu, jak jsem slyšel, je to stejné jako jít na zajíce se síťkou na motýly. Všichni se mi smáli. Stručně řečeno. Mast mi nebyla proti mysli. Já jsem v tom neviděl nic nelogického.

Co jste tedy hledal?

Bylo mi jasné, že potřebuji preparát, který dopraví neutralizující látku k ložisku rakoviny, k zárodku bujení. Ze studia kůže a léčení jsem věděl, že penetrační, tedy "pronikající" schopnosti do kůže má lék Diclofenac. A zjistil jsem, že Diclofenac je součástí masti Voltaren. V nemocnici jsem zpovídal všechny okolo sebe. A tak jsem se dozvěděl, že jako prevence proti proleženinám se používá silikonová pěna. A já jsem pochopil, že je to nosič, který hledám, který je schopen "zanést" lék hlouběji pod kůži a odborně řečeno ničit buňky melanomu. Tak vznikla kombinace Voltarenu a silikonové pěny.Tedy v podstatě mast.

Kdo byli vaši první pacienti?

Prvním pacientem jsem byl já sám. Na levé ruce jsem měl mateřské znaménko, které začalo "pracovat." Nanesl jsem Volatren plus silikonovou pěnu a znaménko se ztratilo. Druhým pacientem byl můj pes. Stejná situace, stejný úspěch a pak dvě ženy, které měly podobné rakovinové symptomy. A opět úspěch. Pochopil jsem, že to není náhoda.

Stačilo s experimentálně vyzkoušeným preparátem zajít k potencionálnímu výrobci?

To nejde. Potřebujete klinické testy. Obcházel jsem nemocnice a neuspěl. Opět stejná písnička. S mastí na rakovinu. Nesmysl. Oslovil jsem v České republice jednu farmaceutickou firmu. Nabídl jsem preparát a poprosil o klinické testy. Z počátku bylo všechno v nejlepším pořádku a bylo mi slíbeno provedení klinických testů. Dalších setkání už bylo méně a nakonec úplně ustaly.

A kde se objevilo pokračování?

V německém "Bildu" jsem našel zprávu, a to hned na první stránce, že byl "vynalezen" lék na rakovinu kůže, a k mému překvapení, že je to mast. Právě tolik vysmívaná mast.

A jaké bylo její složení?

Základem byl Voltaren a jako penetrační nosič sloužila kyselina hyaluronová. Jinými slovy silikonová pěna byla nahrazena kyselinou hyaluronovou. Já chci říci, že ta idea léčit rakovinu mastí je moje aplikace Voltarenu. Nikdy předtím jsem neslyšel, že by někdo v souvislosti s rakovinou kůže experimentoval s Voltarenem a jeho doplňkem.

Čili co se sdělovalo v Bildu, byla v podstatě modifikace vaší léčby?

V Bildu se sdělovalo, že lék se prodává pod komerčním názvem Soleraze Gel a že je to lék na aktivní keratozu. Musím to rozšifrovat. Aktivní keratoza zahrnuje i rakovinu kůže. To je stejné, jako když řeknete doprava, tak je zřejmé, že se jedná o dopravu lodní i leteckou. Lék v Bildu prezentoval pan profesor z berlínské Charité. A složení. Diclofenac a kyselina hyaluronová. Čili pěna byla nahrazena kyselinou hyaluronovou.

A spojil jste se s panem profesorem?

Nebylo to vůbec snadné se s ním telefonicky spojit. Nakonec se to podařilo. Rozhovor to nebyl jednoduchý.

Dá se s tím něco dělat?

Je to pro mne neradostná zkušenost. Lék, tedy mechanizmus léčení, byl vymyšlen v Čechách. Nejméně pochopení jsem nalezl doma. Cizina pochopila léčivé schopnosti masti a zřejmě uskutečnila úspěšné klinické testy. A druhá věc. Nemocní s rakovinou kůže jsou i u nás.

Jak ukazují jiné zkušenosti, finanční ohodnocení je běh na dlouhou trať. Já bych si ze všeho nejdříve přál, aby priorita objevu byla přiznána České republice.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2011.