Pokud někteří lidé tvrdí, že radary neškodí, velice se mýlí. Tato zařízení škodí, ale hřeší se na to. Zájmy a myšlení takových lidí jsou až děsivé… A co na to říkají "zelení"? Nic. Mlčí a starají se o žáby na silnicích.

Smrtonosní "pomocníci"

Těsně po druhé světové válce Percy Spencer (americký konstruktér a vynálezce mikrovlnné trouby) při pokusech s magnetrony objevil, že se potraviny vystavené účinkům mikrovlnného záření zahřívají. Magnetrony – zařízení, která generují mikrovlny – byly a jsou využívány k vojenským účelům a dosahují vskutku obrovských výkonů. Zakrátko po objevení jejich vlivu na potraviny, tedy v roce 1947, vznikl prototyp mikrovlnky, která je v podstatě produktem vojenského průmyslu. Mnozí z nás ve sdělovacích prostředcích viděli drastický obraz toho, co se v mikrovlnce stane s živým organizmem. Při působení unikajícího mikrovlnného záření na člověka nejprve dojde ke zničení očí a pak k zahřívání a zničení celého organizmu. Domácí mikrovlnky samozřejmě mají blokováno otevření dveří tak, aby nedošlo k vážným úrazům. V mikrovlnce však vnikají i další druhy "záření".

Život na vlastní nebezpečí

Nejprve k problému, který je v této době velmi diskutován, tedy k radaru. Nebudeme se zabývat rizikem, že nejprve je nutné zlikvidovat "žalobníčka", kterým radar bezesporu je. Vždyť upozorňuje na všechno, co se pohybuje, tedy na letadla a rakety, a tak musí zmlknout v první řadě. To je jasné a další komentář to nevyžaduje. Nebudeme se zabývat ani druhy radarů nebo fyzikálními veličinami, ale jen celkovým pohledem. Základním prvkem radaru je stejný "původce" mikrovln jako v mikrovlnce, ale o mnohonásobně vyšším výkonu. Přitom radarů kolem nás je mnoho. Jsou umístěny nejen v armádních základnách, ale i na letištích, v letadlech, na lodích, a dokonce i na komunikacích, kde slouží k měření rychlosti. Jejich dosah je dán v prvé řadě výkonem. Anténa vyšle vysokofrekvenční impulzy, které se pak odrážejí od různých předmětů (naše tělo je z velké části pohltí) a nekontrolovaně létají prostorem rychlostí světla, tedy zhruba 300 000 km/s. Pokud dopadnou na předmět pod úhlem 90 stupňů, odrazí se zpět k přijímacímu zařízení, které vyhodnotí vzdálenost, rychlost a jiné parametry. Jestliže tedy někdo tvrdí, že radary neškodí, velice se mýlí. Škodí, ale hřeší se na to, že se toto už i tak velké záření kolem nás "jen trochu zvýší". Zájmy a myšlení takto uvažujících lidí je vskutku děsivé…

Kolem nás existuje celé spektrum elektromagnetických vln. Radiové vlny – od dlouhých vln (1102, 9 metru), na nichž vysílá známá rozhlasová stanice, kterou jsme znali pod názvem "Hvězda", přes střední a krátké vlny, televizní pásma, kmitočty používané mobilními operátory všude kolem, frekvence satelitní navigace, radary v letadlech a různé jiné zdroje až po délku vln v milimetrech. Vše je nejen kolem nás, ale proniká nebo prochází naším tělem. Horší je, že tato elektromagnetická vlnění jsou přijímána různými kovovými předměty, které je mohou nejen pohltit, ale i jako antény vyslat dál (!). Mohou to být okapy, příbory, zkrátka jakékoliv kovové předměty. Toto znečištění prostoru včetně jiných magnetických polí je to, čemu se říká elektrosmog.

Není kam utéci

O vlivu mobilních telefonů bylo publikováno již mnoho. Od odumírání mozkových buněk, což bylo prokázáno na pokusech u myší, až na jiné nepříjemné vlivy. Důsledky však budou viditelné až na dalších generacích, pokud to ovšem přežijí. Přednost mají v prvé řadě peníze, a tak se na nějaké vlivy moc hledět nebude a raději se poukáže na jiný problém, aby se ten stávající odsunul.

Aby toho nebylo málo, podívejme se na ozónovou vrstvu. Nevadí, že ji likvidují freony a různé lidské činnosti. Takže na ochranu proti slunečnímu záření použijeme krémy s různým faktorem a tváříme se spokojeně.

Rakouský fyzik Hess, nositel Nobelovy ceny, v roce 1912 objevil kosmické záření, které má velmi vysokou energii. Podle definice to jsou částice z neznámých kosmických zdrojů o velmi vysokých energiích. Vše je předmětem výzkumu. Měl jsem možnost navštívit výzkumnou laboratoř akademie věd, která se zabývá zářením přicházejícím z kosmu. Je velice zajímavé pozorovat přístroje a panely, které tyto spršky mnohdy milionů i miliard částic registrují. Tato laboratoř je v Kazachstánu, kousek od Alma-Aty, nad známým vysokohorským stadionem Medeo ve výšce téměř 4000 metrů. Mimo známá spektra záření existují i velmi zajímavé elementární částice – tzv. neutrina. Na ty prakticky nepůsobí gravitace ani elektromagnetické vlivy. Z tohoto důvodu tyto částice procházejí jakoukoliv hmotou, i skrz zeměkouli (samozřejmě i námi), aniž by ztratily svou energii. Máme k dispozici příslušné normy a přístroje na měření vlivů, ale žijeme ve zdivočelé zemi, kde nás politici přesvědčují o opaku, takže si pro názornost pojďme uvést některé převzaté údaje.

Limity šité na míru. Ale komu?

Od roku 1990 do roku 2000 platila v ČR vyhláška MZ ČR č. 408/1990 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření, která brala v úvahu netepelné účinky, ale od roku 2000 začalo platit nařízení vlády č. 480/2000 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, které připouští tepelné účinky. Autoři se odvolávají na "doporučení" Rady Evropy, které u nás bylo beze změn a ověřování převzato jako zákon, i když existují státy, které jej z dobrých důvodů neakceptovaly (mezi tyto oponenty patří například Itálie, Švýcarsko a Polsko). Limity jsou nastaveny velmi vysoko – dnes už víme, že podle potřeb mobilních telefonů. Žádná odborná skupina, která se podílela na přípravě "doporučení", se nezabývala ochranou proti dlouhodobému působení elektromagnetických polí z hlediska zdravotních důsledků, např. leukémie u dětí. Nebere se ohled na senzitivní jedince, kteří činí asi 3 % populace, dále děti, staré a nemocné lidi, včetně občanů, jimž tato pole vyloženě škodí. Největšími obavami oprávněně trpí rodiče s malými dětmi, kteří žijí v těsné blízkosti vysílačů, kde jsou lidé permanentně ozařováni. Nikdo se například nezabýval vlivem záření na sníženou plodnost mužů, či problematikou ničení beta buněk v Langerhansových ostrůvcích pankreatu, a tedy obrovským nárůstem cukrovky.

Peníze až na prvním místě

Vládní nařízení je složitě koncipováno tak, že se nezjišťuje osobní odpovědnost v případě žalob za poškození zdraví. Hlavní hygienik ČR se odvolává na doporučení mezinárodní komise (ICNIRP), v němž ovšem stojí, že dlouhodobé působení elektromagnetických polí z hlediska zdravotních důsledků, např. vzniku rakoviny, nebylo zkoumáno. Dnes, po několika letech platnosti vládního nařízení, dochází k "nesouladu" s řadou elektrotechnických předpisů a vládní zelení měli úplně jiné starosti. Musíme si uvědomit, že peníze jsou až na prvním místě a jak jich využijí "lobbisté", snad ani nemusíme hádat. Zničíme-li přírodu, zničíme sami sebe. Vždy je příčina a důsledek. Zkusme si představit, že příčinou je příliš mnoho lidí na zeměkouli a důsledkem současný stav životního prostředí. Podle závěrů výzkumů žije Země už několik let na dluh. Ale věřme, že si pomůže. Je nesmírně mocnější než my. Stačí, když se třeba pořádně otřese. Vždyť jí ani nic jiného nezbývá. Ale my jsme lhostejní – vždyť když už, pak to třeba odnese až další generace.

S bříškem nevolejte

Když se objevil tento článek poprvé, nezůstal bez reakce. Zajímavá byla informace, že dva přední odborníci na radiové vlny potvrdili negativní vlivy radaru. Někdo pak samozřejmě ihned rozpoutal protikampaň. Pro doplnění předchozího textu je třeba dodat, že pokud paprsek radaru dopadá na jinou než kolmou plochu, odráží se třeba od letadel dolů do obcí, na lidi a faunu. To snad musí být téměř všem jasné. Jak jsme již zmínili výše, radar je "žalobníček", který musí být zlikvidován jako první. To také uvedl Petr Uhl v článku z 12. 8. 2008 ohledně konfliktu v Gruzii. Jako první, jak jinak, to odnesl radar instalovaný u Tbilisi. A my jsme si v Brdech chystali vybudovat takový cíl prvního úderu, strategický cíl, protože dalece přesahoval regionální působnost. To by snad měli pochopit i ti, kterým shůry moc dáno nebylo, nebo tak alespoň mluví. Ve slovenském deníku PLUS jeden deň se 21. května 2008 objevil článek "S bruškom nevolajte", který na uvedenou problematiku navazuje. Píše se v něm následující: "Máte pocit, že Vám mobil doslova prirástol k ruke? Pozor! Ak čakate babetko, vaša závislosť môže uškodiť! Podĺa britských vedcov každá druhá matka, ktorá v tehotenstve denne dva-tri-krát použila mobil, porodila dieťa, ktoré bolo hyperaktivné a malo rôzné emočné problémy." V článku je použita také citace jedné z bratislavských dětských lékařek Ĺubicy Šaškové: "Tento problém nemáme ešte celkom preskúmaný. Faktom ale je, že počet hyperaktívných novorodencov u nás pribúdá. Hoci sú inteligentní, ich výchova je neraz ťažko zvládnutelná."

První oběti

Následně se v tisku vynořil další článek. Studie viní mobily z rozpadu včelstev. "Bez včel zbudou lidstvu tak čtyři roky života," prohlásil kdysi geniální fyzik Albert Einstein. Nyní včelaři v Americe, střední a jižní Evropě bijí na poplach. K řadě známých nemocí devastujících úly, proti nimž chybí účinné postupy, se v posledních několika letech přidal tzv. syndrom rozpadu včelstev, označovaný anglickou zkratkou CCD.

Podle nejnovější studie v USA, které v důsledku CCD přišly na východním a západním pobřeží o 60 až 70 procent včelstev, může být za touto pohromou obliba mobilů. "Záření mobilů ovlivňuje navigační systém včel, které pak netrefí zpět do úlů," citoval britský list The Independent závěry amerických vědců z blíže nespecifikované studie. Jiná studie z Německa už prokázala, že stačí jediný aktivní mobil v blízkosti úlu a včely do něj nevletí. Nemoc CCD se projevuje náhlým zmizením dělnic, vyletujících pro květní nektar a pyl, což pro královnu, larvy a několik dělnic v úlu znamená neodvratnou smrt hladem. Mrtvolky vylétnuvších včel ale prakticky nelze najít, takže mechanizmus působení CCD zůstává neřešitelným. CCD se přitom rozšířil už v celé jihozápadní Evropě a Německu a letos v květnu zasáhl i Británii. Včela medonosná (Apis mellifera) je klíčovým opylovačem 90 procent plodin – ovocnými dřevinami a citrusy počínaje, jahodami a řepkou konče. Hodnota včelího opylování byla vloni jen pro USA vyčíslena na 14,6 miliardy dolarů, v Británii včelaři pro deset hlavních plodin uvádějí částku v přepočtu 5 miliard korun. The Independent poznamenává, že možnou obecnou škodlivost mobilů dokládá řada studií; spolehlivě prokázán je přinejmenším jeden víceméně komický důsledek přímo pro uživatele: syndrom RSI čili tzv. esemeskový palec. Za potvrzené se má i poškození citlivosti sluchu, zatímco případná souvislost s rakovinou je v krátké době od rozšíření mobilů těžko průkazná.

Vzdáme se své drogy?

Další zajímavý článek pochází ze stejného deníku z 16. června 2008. Vědci v něm varují před mobily. Varování před možnými negativními dopady používání mobilních telefonů na lidské zdraví podepsaly ve francouzském nedělníku Le Journal du Dimanche dvě desítky vědců. Ohroženy jsou podle nich hlavně děti do 12 let. "Jsme ve stejné situaci, jako tomu bylo před padesáti lety s asbestem a tabákem. Buď nic neuděláme a přijmeme riziko, nebo připustíme, že se objevily určité znepokojivé vědecké poznatky," řekl francouzský odborník na onkologická onemocnění Thierry Bouillet. Signatáři výzvy, kterou koordinoval psycholog z Pittsburské univerzity David Ser - van-Schreiber, doporučují dovolovat dětem do 12 let mobily pouze výjimečně. Přístroj je podle nich při komunikaci třeba mít nejméně metr od těla, což umožní zabudovaný reproduktor nebo sada tzv. hands free.

Člověk by měl také nosit mobil co nejméně při sobě a používat ho spíš k posílání zpráv než k volání. Vědci z USA, Francie, Itálie a dalších zemí se shodují, že sice schází přímý důkaz škodlivosti mobilů, ale že dlouhodobé vystavování se jejich záření nutně zvyšuje riziko rakoviny. Za vším opět stojí ona jednoduchá otázka – co to komu přinese? A hned je jasné, že na prvním místě jsou zisky a nepředstavitelná lobby. Takže nečekejme, že někdo omezí užívání mobilů. To je takřka nemyslitelné, vždyť se staly doslova nejrozšířenější drogou.

Rychlost rozvoje využívání radiových vln je tak obrovská, že to, co v minulém století trvalo 80 let, se nyní uskuteční do pěti roků. Toto "znečištění" prostoru se nedá tak lehce graficky vyjádřit. Snad jen představou, že prostor byl až do doby, než se jím začaly šířit radiové vlny, jako bílý papír. V porovnání s tím bude dnes tento papír už téměř černý.

Piercing – dokonalý satelit

Závěrem ještě jeden podnět k zamyšlení. Představme si velmi oblíbený a tak často používaný piercing, umístěný v různých částech lidského těla, včetně těch intimních. Zjednodušme si výpočet. Pokud má tento předmět od jednoho do deseti centimetrů, funguje jako kvalitní anténa přijímající super krátké vlny v pásmu 3 až 30 GHz, tedy v rozsahu, ve kterém pracují radioreléové spoje (směrové radiové spoje realizované postupně od stanice ke stanici, používané pro přenos signálů; pracují zpravidla na centimetrových či decimetrových vlnách), telekomunikace a satelitní spojení. U 30 GHz je to asi 1 cm vlnové délky. Na vážné zdravotní problémy je tedy zaděláno. Jak a na kolik, to ukážou výzkumy a vývoj v budoucnosti.

Tento článek byl zveřejněn v tištěné časopise Phoenix 10/2011.