Vypíná se ve výšce 112 metrů na řekou Oravou na vápencovém útesu a patří k jednomu z nejkrásnějších a nejzachovalejších hradů u našich východních sousedů. Otázka jeho vzniku není jednoduchá. Všeobecně se za vznik považuje první zmínka o něm v historických dokumentech. Podle nich byl založen na přelomu 12. a 13. století na místě původního staršího opevnění.

Ochrana proti Tatarům

O začátcích existence Oravského hradu toho vlastně mnoho nevíme, spíše by se dalo říci velmi málo. Důvodem stavby bylo zřejmě nebezpečí tatarského vpádu. Ale nejen Tataři, nýbrž i zajištění severní hranice krajiny, v podstatě už tehdy významné obchodní cesty do Polska stoupající stále na významu. Nakonec se kolem hradu vytvořilo správní centrum oravské oblasti. Strategicky byl hrad budován ve velmi výhodné poloze. Zdi byly vysunuty na samý okraj skály. Případnému útočníkovi nebyla dána šance se na skále zachytit a pokračovat v eventuálním dalším útoku.

Písemné doklady

Písemné doklady o hradu pocházejí až z druhé poloviny 13. století. Podle nich v roce 1267 převzal hrad král Bela IV. Celý horní hrad byl chráněn neschůdnými srázy. Přízemí bylo postaveno z kamene, poschodí už byla dřevěná. Pod přízemím se nacházel klenutý sklep. Hlavní část opevnění tvořila čtyřhranná věž s délkou jedné strany kolem 10 metrů.

V přízemí nebyla žádná okna. Pro vstup do věže sloužily odklápěcí schody. Hned vedle věže byla brána, jíž se vstupovalo do hradu. Krále na hradě zastupoval kastelán s velkými pravomocemi. Byl jednak velitelem hradu a navíc správcem území, které k hradu patřilo. K jeho povinnostem patřila ochrana hranic, obchod, a především se staral o příjmy.

Husité na Slovensku

Na začátku 15. století vlastnil Oravský hrad král Zikmund. To bylo v době, kdy v Čechách vládlo husitství. V roce 1428 jsou husité na Slovensku. Byla to první husitská výprava na Slovensko.

U Trnavy husité poráží vojska uherských feudálů vedená majitelem Oravského hradu, Ctiborem ze Stiboríc. Husitská vojska se dostala až k Oravskému zámku, ale zámek nikdy nedobyla. V době husitských válek byla zahájena stavba středního a dolního hradu.

Ve středověku vládl na Oravském hradě rušný a společenský život. Tehdy hrad vlastnil Peter Komorovský a později Ján Korvín. Šlechtické povstání v 17. století se nevyhnulo ani Oravě. Hrad obsadila skupina povstalců vedená zemplínským zemanem Gašparem Pikem.

Thurzovci budují

O dnešní vzhled hradu se postarali Thurzovci, kteří v 17. století postavili obytný palác, kapličku a zahájili velkou renezanční přestavbu. Došlo k výměně dřevěných schodišť za kamenná, vykopání studny a zavedení vody do kuchyně z nedalekých hor. Postavením 3. brány se stavební vývoj hradu uzavřel a hrad dostal současnou podobu. Původně evangelická kaplička byla v 17. století katolizována a dostala barokní styl. Renezanční obraz z dob Juráka Turza byl nahrazený barokním. V roce 1800 hrad vyhořel a byl jen částečně rekonstruován.

Muzeální sbírky

V roce 1868 na podnět odborných pracovníků se na hradě soustřeďovaly muzeální sbírky, které odrážely místní lesní bohatství a těžbu dřeva. Jako jedno z prvních na Slovensku zde bylo otevřeno regionální muzeum. Obdivovat bylo možno kromě barokní kaple, rytířské síně, galerie obrazů, zbrojnice a dobového nábytku i archeologické a etnografické sbírky. V roce 1922 se na hradě natáčela část filmu "Upír z Nosferatu".

Kulturní památka

Stavební úpravy, o kterých lze mluvit, se uskutečnily v letech 1953 -1968. Tehdy objekt přešel do správy státního majetku. Dnes je hrad vzhledem ke specifické architektonické hodnotě prohlášen za národní kulturní památku Slovenska. Hrad je přístupný celoročně s výjimkou měsíce dubna, kdy probíhá jeho údržba. Ostatní měsíce jen na objednávku. Na hradě je stálá expozice týkající se původního zařízení a dále expozice přírodovědecká, historická a etnografická.

Vory po Oravě

Oravský hrad má co nabídnout a stává se vyhledávaným místem slovenských i zahraničních turistů. Orava láká malebnou přírodou, historickými památkami, včetně barokního kostela ve Veličné a nebo dřevěného kostelíku v Zuberci, Leštinách i Tvrdošíně. Kromě pohledu na exponáty v interiéru se návštěvník potěší z výhledů na ochozech hradu. Milovníci romantiky a nevšedních zážitků zajisté využijí nabídky několikakilometrové plavby na vorech po řece Oravě, nabízející úchvatné přírodní scenérie v okolí hradu.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2011.