Slovo je řeckého původu (tele – vzdálenost, vzdálený, pathia – cítění). Jde o předávání informací beze slov prostřednictvím cítění, čtení a přenosu myšlenek na dálku. Jde o jednu ze schopností tzv. mimo smyslového vnímání.

Schopnost telepatické komunikace nám byla dána jako základní výbava stejně tak jako možnost komunikovat s Bohem a anděly. Pokud se ptáte, kam se tyto schopnosti ztratily, odpověď je jednoduchá. Příčinou je strach a související ztráta víry. Věda se marně snaží tuto schopnost dokázat či vyvrátit a nedochází k jasným závěrům. Je tomu tak u všech záležitostí duše, neboť nehmotné energie nelze dostupnými prostředky měřit a zachytit.

U přírodních národů je tato schopnost plně zachována a patří k běžným způsobům dorozumívání nejen mezi lidmi, ale i s přírodou. Aby fungovala, jsou nutné určité podmínky, které člověk působením civilizace postupně ztratil.

První podmínkou je naladění na stejnou vlnu. To je podobné jako u vysílače a přijímače, kde funguje příjem informací, pokud se naladí na stejnou frekvenci. Odpovídá to i zákonu karmy, neboli zákonu přitažlivosti, že stejné přitahuje stejné. Proto jsou nejvíce známé případy, kdy se telepatické schopnosti projevují mezi blízkými lidmi, například dvojčaty, rodiči a dětmi, partnery a těmi, kdo jsou spojeni důvěrou a láskou.

Další podmínka je důvěra, otevřenost, upřímnost. Aby mohl jeden člověk číst myšlenky druhým, je třeba aby své vlastní myšlenky měl zcela otevřené vůči ostatním. Pokud někdo své myšlenky před ostatními skrývá, pak samozřejmě nechce, aby mu je někdo mohl číst. Každá naše schopnost vychází z nás samých, a tak pokud ukrýváme své city a myšlenky před ostatními, skrývají je i oni před námi. Jakmile však budeme zcela otevření a "čitelní", naše schopnost bude fungovat bez omezení.

A třetí podmínkou je víra ve vlastní duši a v její schopnosti. Ten, kdo nevěří, odmítá i vše, co mu jeho duchovní podstata nabízí. Tak bude některým lidem spousta schopností zcela přirozeně fungovat, zatímco jiní se o to ani nepokusí a věda se dál bude marně pokoušet dospět k jednoznačnému závěru. Jak jsem již uvedla, příčinou omezení a ztráty schopnosti telekomunikace je strach, který ukrývá a omezuje. Ze strachu si lidé začali lhát, aby se mohli vzájemně podvádět, okrádat, zneužívat, ovládat. Tak si člověk něco vymyslí a před druhými to ukrývá a říká něco jiného než cítí. Tak se rozšířila lež, která ovládá většinu mezilidské komunikace. Pokud lžeme, neslyšíme Boha, anděly, ani hlas vlastní duše a hlas svého srdce. Pokud lžeme, nedovolujeme nikomu číst naše myšlenky a také tedy nejsme schopni nahlížet do mysli ostatních.

My, kdo jsme se vydali na cestu sebepoznání a učíme se lásce k sobě, se jako první krok učíme upřímnosti k sobě, a tak se odnaučujeme lhát. Lež nám totiž nejvíce ubližuje, odebírá energii a je spojena s trvalým strachem z odhalení. Proto se nám postupně telepatické schopnosti vracejí. Možná jste už zažili situace, kdy vám zavolá ten, o kom zrovna přemýšlíte, kdy cítíte, že někomu blízkému se něco děje, kdy vyslovíte to, na co ten druhý právě myslel. Mně se často stává při terapiích a meditacích, že klienti reagují na mé myšlenky ještě dříve než je vyslovím. Naše láska k sobě se bude rozvíjet přímo úměrně tomu, kolik energie jsme schopni věnovat sobě, svému učení a sebepoznání. Spolu s ní se vrací i telepatické schopnosti. Stačí si představit, jak jednoduchý pak může být náš život bez lží, přetvářky a falše. Pak můžete vědět, na co ostatní myslí a komunikovat bez zbytečných slov a bez drahých telefonů.

Telekineze

Slovo "kineze" označuje zákonitosti pohybu a jak už je výše uvedeno, výraz "tele" označuje vzdálenost. Telekineze je tedy schopnost na dálku ovlivňovat pohyb předmětů s využitím mentální energie, aniž bychom se jich dotkli. U telepatie jde o přenos nehmotných informací, u telekineze jde o pohyb hmoty, což vyžaduje větší soustředění energie.

Jde opět o schopnost, která je lidstvu vlastní odpradávna, byla rozvinuta zejména u těch, kdo znali zákonitosti energie a dokázali ovládat vlastní myšlenky. Jde i o schopnost soustředění a také představuje obrovskou vnitřní sílu, v níž jsou obsaženy i emoce. Dá se říci, že jde nejen o schopnost pohnout předmětem. S připojením emoční síly lze dosáhnout například i jeho roztříštění. Protože se zde zapojují i emoce vycházející ze strachu, může jít i o ničivé účinky. Jde též o využití magických schopností, které může znamenat i ovlivňování živlů a přírodních sil. Tuto schopnost lze posilovat trénováním soustředění myšlenek na určitý cíl.Tak, jako u všeho je nutné pracovat s láskou. Pro nás je nejjednodušší možnost, jak si tuto schopnost vyzkoušet, využití kyvadla. Drobný předmět, který volně zavěsíme na šňůrku, se bude chovat jako kyvadlo a bude reagovat na naše myšlenky a přání pohybem, který je možno libovolně měnit. Stačí to jako jednoduchý důkaz síly duchovní energie, která oživuje a rozhýbe hmotu.

Připomeňme si v této souvislostí, že naše myšlení a slova jsou nástroje, které tvoří naši realitu, ať už jde o zdraví, spokojenost i situace, které si přitahujeme do života. Vše, co prožíváme, je výsledkem přitažlivosti obsahu našeho nitra. Jde o zákony energie, které působí, i když si je neuvědomujeme. Tak se mnohým zdá schopnost pohnout hmotou – bez doteku a použití síly- jako něco mimořádného. Je však známo, že už ve starověkém Egyptě dokázali přemisťovat kvádry tak obrovské, že by s nimi nepohnula ani současná nejvyspělejší technika. Vše spočívalo ve znalostech a schopnosti zvyšovat vibrace hmoty lidského těla i všech dalších předmětů, čímž se dosáhlo toho, že na ně přestaly působit fyzikální zákony. Jak je patrné, máme se stále co učit od předků.

Tlak

Z hlediska energie je tlak možno chápat jako vyvinutí síly k tomu, aby se něco (nebo někdo) někam dotlačilo nebo odtlačilo. V energetickém systému, jehož jsme součástí, platí zákon udržování rovnováhy, s čímž souvisí i zákon karmy. Ten znamená, že každá akce vyvolá odpovídající reakci, a tedy co vyšleme, to se nám vrátí. Pak se dá snadno pochopit, že pokud vyvíjíme tlak, zákonitě dostaneme zpět také tlak, neboli protitlak.

Lze tedy jinými slovy vyjádřit, že pokud něco nebo někoho někam tlačíme, zákonitě stejná síla působí proti tomuto tlaku. A pokud od sebe něco nebo někoho odstrkujeme, stejná síla to k nám zase přitahuje. Jestliže tato pravidla promítneme do našeho života, tak si určitě vzpomeneme na případy, kdy jsme na nějakou situaci vší svou silou tlačili a stále jsme nedosahovali toho, co jsme chtěli. Zároveň jsme určitě něco nebo někoho s odporem odmítali a stále jsme se toho nemohli zbavit. Vždy nás to stálo spoustu sil a jediným výsledkem bylo, že jsme se vyčerpali a unavili a nedosáhli jsme ničeho. Když se poučíme, že tlak vždy vyvolá protitlak, zjistíme, že se zbytečně vysilujeme a dosáhneme stejně nulového výsledku. Důvody našeho tlačení na situace jsou různé, ale nejsou založeny na lásce, jejíž vlastností je lehkost a svoboda. Vycházejí z těžké energie strachu a my se tlakem snažíme něco dokázat, něco překonat, něco schovat. Většinou se tím člověk vysílí natolik, že už nemá energii a tlačit přestane. Pak se stane to, že věci se nakonec samy pohnou tak, jak mají a vše se stejně vyvíjí podle vesmírných pravidel. Je spousta situací, kdy se zbytečně dřeme, tlačíme, pomáháme, snažíme se. Každý je zodpovědný pouze sám za sebe a každý má svobodnou volbu. Naše tlaky směřují proti těmto pravidlům a ta stejně platí dál. Jen nevyužíváme svou vlastní energii tam, kde je skutečně využitelná a potřebná – a to sami pro sebe. Plýtváme s ní na zasahování do života druhých lidí a do svého okolí, kde stejně využita být nemůže a tomu i odpovídá nulový výsledek našeho snažení. Někdy naše tlaky směřují ven, někdy také tlačíme sami na sebe a nutíme se dělat to, co nechceme a stejně se nám nedaří. Toto vychází z nepřijetí sebe a své vlastní svobody. Výsledkem je samozřejmě zvýšený tlak krve, který lze změřit tlakoměrem a přináší spoustu zdravotních komplikací a nemocí. K uzdravení stačí, když na sebe přestaneme být tak tvrdí a krutí a dopřejeme si svobodu a více radosti. Pak se přestaneme do něčeho nutit a tlačit na sebe i na ostatní a zároveň přestaneme podléhat tlaku okolí. Stačí se poučit a přijmout jednak univerzální platnost vesmírných zákonů a jednat s nimi, být v souladu. Pak přijmeme, že věci jsou takové, jaké jsou, každý dělá svobodně, co sám chce a je za to zodpovědný.

My pak přestaneme tlačit a splyneme s přirozeným proudem života. Potom budeme mít stále dostatek životní energie a síly ke změnám ve svém vlastním myšlení i konání, ke svému uzdravení, učení, seberealizaci, k vytváření svého spokojeného a šťastného bytí.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2011.