Reiki je slovo pocházející z japonštiny a znamená v překladu "životodárná energie". Označuje metodu přírodního léčení, vedoucí k sebepoznání a duchovnímu růstu. Díky ní získáme "návod k použití sebe sama". Prostřednictvím zasvěcení se obnovuje spojení s vesmírným zdrojem životodárné energie (tu je možno nazvat též bezpodmínečnou láskou, Boží láskou, vesmírnou energií), kterou se naučíme používat pro své uzdravení a vývoj. Základem seminářů je teoretické a hlavně praktické poznání a pochopení vlastností energie lásky a jejího protikladu – strachu. Seznámení s působením vesmírných (přírodních) zákonů je základem k poznání zákona příčiny a následku. Pochopení, jak funguje energetický systém našeho těla, duše a ducha, je základem k nalezení příčin nemocí a problémů.

Při seminářích se zaměřujeme na uvědomění své zodpovědnosti za sebe, svobodné volby každé bytosti a učíme se vzít svůj život do vlastních rukou. Základním kamenem je láska k sobě samému. Reiki a jeho učení je zcela přístupné všem, kdo se chtějí naučit, jak si mohou pomoci sami. Nevyžaduje zvláštní schopnosti ani žádnou přípravu, nemá žádná omezení, komplikace, vedlejší účinky ani rizika – jde přece o energii bezpodmínečné lásky, jež je životodárná, léčivá, svobodná a otevřená.

Tato metoda nás naučí, že si umíme pomoct sami

Pochází z Japonska a je stará tisíce let. První mistr, který umožnil otevření a zveřejnění této původně tajné metody japonských mnichů, byl Mikao Usui. Zahájil její učení a umožnil zasvěcování dalších mistrů. Energie Reiki je životodárná energie. Základem je naučit se odblokovat a harmonizovat energetická centra (čakry), jimiž proudí energie do celého těla. Sedm základních čaker je na našem těle umístěno od stydké kosti po temeno hlavy.

Při seminářích Reiki mistr účastníkům iniciuje 4 horní duchovní čakry a každý je tak otevřen vesmírné energii, kterou dokáže usměrňovat tam, kde je jí potřeba. Každý pak má možnost sám si chybějící energii doplnit a celkově se harmonizovat. Je třeba se naučit i to, jak si další blokády již netvořit. Jde o pozitivní změny v našem životě, které můžeme realizovat jen my sami na základě naší svobodné vůle. Důležité je, že možnosti této metody jsou neomezené, není zde žádné riziko a nelze s ní ublížit. Zkrátka je to energie bezpodmínečné lásky, kterou se naučíte přijímat i předávat. Učíme se poznat, přijmout a milovat sami sebe, neboť kdo nemiluje sebe, nemiluje ani druhé. Člověk, který dokáže sám sebe uzdravit, dává tím nejvyšší dar sobě i celému vesmíru a může to učit ostatní vlastním příkladem

Reiki – tato léčivá a životodárná energie pomáhá uzdravit a spojit celý svět, který je ničen a rozdělován strachem. Strach plodí nenávist, agresivitu i separaci jednotlivých skupin, které spolu vzájemně soupeří. Jako bychom zapomněli na to, že všichni jsme si rovni jako součást jednoho celku, tudíž je zbytečné bojovat o to, kdo je výš a kdo níž. Zároveň je každý jedinečným originálem, tudíž je zbytečné se s někým porovnávat. Rei - ki nás učí poznat, přijmout a milovat sami sebe a pak jsme schopni poznat, přijmout i milovat všechny a všechno. Pak můžeme vytvářet svět naplněný láskou a spoluprací.

Reinkarnace

Slovo pochází z latiny a je složeno z výrazů "re" (obráceně), "in" (v) a "karno" (tělo). V překladu znamená "znovuvtělení" duše. Vycházíme ze skutečnosti, že duše je věčná (nesmrtelná) a prožívá stovky inkarnací, neboli zrození. Tím získává zkušenosti, prochází zkouškami a má splnit svůj karmický úkol, který je obsažen v tzv. vizi zrození. Inkarnací rozumíme narození ve fyzickém těle, díky němuž může duše prožívat a poznávat následky všech činů. Opakovanou inkarnaci téže duše nazýváme reinkarnací. Smrt se týká pouze hmotného těla a dochází při ní k oddělení duše od těla, které přestalo být životaschopné vlivem nemoci nebo poškození. Život je věčný vývojový proces a smrt a zrození představují pouze změnu formy existence. Po opuštění těla odchází duše do světla, kde je její skutečný domov. Zde se připravuje na další zrození, vybírá si rodiče a prostředí, aby co nejlépe plnila své poslání. Svůj úkol po zrození zapomíná, zůstává uložen v podvědomí, odkud přicházejí informace prostřednictvím intuice. Z naší cesty nás vždy odvádí strach a soustředění na vnější vlivy. Průběh života je ovlivněn cca z 60 % karmou, která určuje naše vybavení pro fyzický život a splnění karmického úkolu. Zbývajících 40% ovlivňujeme vlastní svobodnou volbou pod vlivem strachu nebo lásky. Minulé životy jsou často velmi lákavým fenoménem a je mnoho těch, kteří jsou schopni do nich nahlédnout. S těmito těmito informacemi je třeba zacházet obezřetně. Jsou to dveře do komnaty, kam má nahlédnout ten, kdo je připraven. Často jsem se setkala s lidmi, kterým bylo při kurzu, přednášce nebo pohovoru sděleno, čím byli v minulosti, aniž byla tato situace zpracována. Dozvěděli se například, že na někom spáchali ohavný zločin, kvůli němuž nyní trpí. Pro mnohé, kteří nechápou karmu jako vyrovnání energií, se tato informace stává důvodem k dalšímu utrpení v tomto životě a začnou se za činy z minulosti trestat. Tím ovšem svou karmu nečistí, ale naopak brání láskyplnému vyrovnání a odpuštění.

Práce s energií, s duší a s minulými životy vyžaduje mnoho pokory, lásky a respektu vůči zákonům univerza. Pokud se pro někoho stane možností k cirkusovému předvádění vlastních schopností, většinou na to doplatí jejich ztrátou nebo si přivodí jiné problémy. Pokud tedy při terapii nahlížíme do minulých životů, je to proto, že klientův problém má příčiny právě tam a my se tam nejdeme jen podívat, my jdeme situaci pochopit, poučit se z ní a odpustit. Tím dojde k vyčištění emočního záznamu v podvědomí a rozpuštění energetické blokády. Dochází tím k uvolnění karmických vazeb, vyrovnání energií a k uzdravení.

Regrese

Slovo označuje návrat do minulosti (opakem je progres, což je posun dopředu, pokrok). Regresní terapie umožňuje návrat k minulým traumatickým prožitkům, které zůstaly uloženy v nevědomí (podvědomí). Odsud ovlivňují i náš současný život a jejich vliv si většina lidí neuvědomuje. Regrese se používá k odhalení příčin současných problémů a nemocí. Ty souvisejí s vytvořením bloků na energetických centrech (čakrách). Tyto bloky jsou tvořeny potlačenými emocemi a všemi formami energie strachu, které zde zůstávají uloženy a ovlivňují stále naše jednání. V uvolněném stavu (v hladině alfa), kdy dochází k propojení mozkových hemisfér, a tedy k propojení vědomí a nevědomí se vracíme k událostem prožitým i v minulých životech. Tento návrat má smysl a je prospěšný pouze tehdy, pokud situaci opakovaně projdeme, vyjádříme potlačené emoce, odpustíme, poučíme se a pochopíme důsledky jednání pod vlivem strachu. Tím se emoční blok rozplyne, dojde k uzdravení, odezní komplikace a problémy. Pak jsme schopni jednat s láskou k sobě.

Rozum

Rozum je specifická schopnost lidského mozku – jeho levé hemisféry. Soustředí se na obecně známé a vědecky dokázané skutečnosti. Jde o jeden z možných nástrojů poznání a je součástí vědomí, spolu s cítěním, vnímáním a intuicí. Rozum je součástí našeho duálního myšlení a právě díky němu se člověk začal odlišovat od přírody a od zvířat. Jde o Božský dar, který se vlivem strachu a s ním spojené pýchy stal příčinou přesvědčení, že člověk je nadřazený přírodě a začal ji ovládat, řídit, bojovat s ní a ničit ji. Pýcha lidstvo zaslepila natolik, že uvěřilo, že může zničit přírodu a vybudovat si lepší a dokonalejší svět. Filozofický směr, nazvaný racionalizmus (ratio= latinsky rozum), považuje rozum za jediný zdroj poznání i mravních hodnot. Podle něho člověk prostřednictvím rozumu a vědy ovládne přírodu, racionálně uspořádá společnost a mravně se zdokonalí. Místo Božského původu je skutečnost i příroda považována za výtvor rozumu. Racionalizmus připouští existenci pouze toho, co je možno rozumově a vědecky zdůvodnit. Postupem našeho vývoje došlo k tomu, že se z rozumu, který nám měl sloužit ke zkvalitnění života, stal náš "pán", který nás ve skutečnosti omezuje, protože jsme mu dali výsadní postavení a zatlačili do pozadí cit a intuici. Vesmír je nekonečný a sama podstata lidské existence v její materiální i duchovní podstatě se této nekonečnosti vyrovná. Pouze její nepatrná část se dá rozumově a vědecky vysvětlit a zdůvodnit. Stačí, když dáme prostor svým dalším schopnostem a ty nám umožní zkoumat, poznávat a pochopit i to nekonečno, jež se nachází za hranicemi rozumového chápání.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2011.