O konci mayského kalendáře a jeho hrozivých předpovědích pro rok 2012 toho bylo v poslední době již hodně řečeno a napsáno. Proto by se mohlo zdát, že již není v této souvislosti více o čem psát. Zároveň se však objevily nové vědecké poznatky a skutečnosti…

Přírodní pohromy dnes postihují jak naši zemi, tak i řadu států Evropy a USA. Lidé si kladou otázku, zda to, co nyní prožíváme, není předzvěstí budoucí katastrofy.

Proroctví budoucích pohrom

V této souvislosti se připomínají různá proroctví a předpovědi, ve kterých se uvádí, co čeká lidstvo, pokud se nezmění ve svém chování a přístupu k přírodě. I v knize "Poselství věků" od známé astroložky a spisovatelky Zoši Kinkorové se zmiňují některé předpovědi, proroctví a poselství vztahující se k naší současnosti. V knize autorka upozorňuje, že všechny předpovědi a proroctví máme chápat především jako varování pro budoucnost a do jisté míry se chovat tak, abychom jejich účinky zmírnili. Dále se zde také uvádí poselství z roku 1610, které obsahuje dvanáct znaků, jež nás mají upozornit na kritické období:

• duchovní vrchnosti bez vážnosti
• soudcové světa bez spravedlnosti
• stav manželství bez věrnosti
• bohatí bez smilování
• chudobní bez klidu
• ženy beze studu
• děti bez bázně
• stáří bez rozumu
• mladí bez poctivosti
• poddaní bez poslušnosti
• kněží bez moci
• lid bez náboženství

Podle toho, co z tohoto proroctví nebylo ještě v současnosti splněno, můžete, vážení čtenáři, posoudit, zda se k nějaké změně nebo katastrofě opravdu neblížíme.

Poselství Tatiny obsahuje varování pro lidstvo a mluví se v něm o velké katastrofě, pokud lidé nezmění své chování. Děvčátku Lucii se dne 13. 10. 1917 zjevila Panna Marie a přinesla jí otřesné poselství z nebe. Poselství bylo odevzdáno papeži Piu XII. Když dokument přečetl, byl jeho obsahem otřesen. Spis zapečetil a jeho uveřejnění nechal na svém nástupci. Po smrti papeže Jana XXIII. připomenuli poselství papeži Pavlu VI., který po jeho přečtení dovolil zveřejnit jenom určitou část. To bylo v roce 1963. Svolil k tomu proto, že část předpovědí se velice rychle blíží.

Panna Maria řekla Lucii: "Běž, moje dítě, a oznam lidem, co ti zjevím. Já budu po tvém boku. Koncem 20. století přijde na svět hrozný trest. Lidstvo se nevyvinulo tak, jak si Stvořitel přál. Všude bude vládnout jenom zloba. Nutí svět, aby se natolik nenáviděl, že zhotoví zbraně, které v několika minutách pošlou na věčnost polovinu lidstva. Tento trest bude tvrdší než potopa světa. Velcí, malí, mocní i slabí zahynou společně. Miliony lidí přijdou o život a žijící budou závidět těm, kteří už umřeli. Takovou hroznou dobu nikdo nečeká a ona přece přijde. Běda, jestli do té doby nepřijde náprava."

Tedy toto strašné proroctví je podmíněné a je vlastně také jen varování. Proroctví z Tatiny ještě rozvádí a doplňuje zpráva pátera Augustina Parnase, působícího v Římě, který uvádí: "Navštívil jsem sestru Lucii v karmelitském klášteře v Portugalsku. Přijala mne velice smutná a vážně mi řekla: "Poselství Matky Boží z roku 1917 nikoho nezajímá. Dobří jdou svou cestou a nedělají si těžkosti z nebeského poselství a zlí jdou dále po široké cestě do záhuby. Povězte lidem všechno, co mi řekla madona: Mnohé národy zmizí ze světa. Rusko bude tím karabáčem, kterým Bůh potrestá lidstvo. Když mu pomůžeme k obrácení, jeho svět se společně s námi buď zachrání, nebo zatratí. Je třeba lidem říci, že nemají čekat, až jim papež nebo biskup sdělí obsah zjevení a tím je na blížící se katastrofu upozorní, ale každý musí začít pracovat na sobě i spolubližních. Jenom nápravou mravů lze obrátit katastrofu."

Posunutý konec světa?

Mayský kalendář končí rokem 2012, ovšem co bude následovat, to se zatím nikde neuvádí, nikdo to zřejmě neví, a tak je to asi dobře. Do té doby nám už zbývá jen velmi málo času a měli bychom se, podle některých proroctví a předpovědí, zaměřit na to, aby se lidé ve svém sobeckém a materialistickém chování změnili, aby se vzájemně tolerovali a od základu změnili svůj vykořisťovatelský přístup k přírodě. Od každého z nás se žádá, aby otevřel oči a především srdce a uvědomil si odpovědnost, kterou nese za své myšlenky, slova a činy. Jako nástroj, jako příjemce se můžeme dát k dispozici bohu či duchovní hierarchii, aby skrze nás vyzařovalo do našeho nejbližšího okolí a do světa božské světlo, zvané též vědomí Krista. To, co se odehraje v blízké budoucnosti, závisí rozhodující měrou na tom, jestli procitne dostatek lidí. Budeme ochotni opustit staré, abychom zažili nové?

V poslední době se objevila zpráva o tom, že konec mayského kalendáře by se měl oddálit v důsledku nových vědeckých poznatků. Až dosud byl mayský kalendář mnoha badateli i těmi, kteří se zabývají touto otázkou, vysvětlován s pomocí dochovaných mayských písemných záznamů, což jsou především tři písemné prameny – kodexy. Tyto jsou nazývané podle místa jejich uložení: Kodex Pařížský, Kodex Madridský a Kodex Drážďanský. Především posledně jmenovaný kodex je považován za nejvýznamnější s největším množstvím informací o této stále ještě záhadné a v mnoha směrech pozoruhodné civilizaci Mayů. Tímto Drážďanským kodexem se velice podrobně a intenzivně zabýval dr. Andreji Fuls, německý vědec a spolupracovník Institutu geodezie a geoinformací při Technické univerzitě v Berlíně. Už jako studenta ho tento rukopis velice zaujal a po 25 letech došel k významnému a překvapivému závěru: Konec mayského kalendáře, ale také konec civilizace Mayů je třeba na základě nově získaných poznatků Dr. Fulse posunout dopředu o 208 let.

Někteří badatelé historie Mayů ale takový závěr nechtějí přijmout, jiní vědečtí pracovníci naopak potvrzují, že by jim to vysvětlovalo asi dvě stě let dlouhou časovou mezeru, která se při jejich výzkumech a badatelské činnosti často objevovala. Proto je pochopitelně důležité také uvést, na základě jakých studijních výsledků Dr. Fuls dospěl k uvedenému závěru. Dr. Fuls, jehož zájmem byla také astrologie, věděl, že Mayové se pohybům hvězd a planet věnovali velice pečlivě a důsledně, především v jejich astronomické observatoři El Caracol v Chichén Itzá. U příležitosti významných událostí, na počest důležitých osobností a při neobvyklých pohybech vesmírných těles, jakož i zatmění Slunce, vztyčovali obelisky, stély, na kterých uváděli datum jejich vzniku. Dr. Fuls neměl žádné pochybnosti o tom, že hieroglyfy a kresby z 39 stran Drážďanského kodexu souvisí s náboženskými kulty. Proto začal porovnávat data událostí s obelisky Mayů, aby měl jistotu, že interpretace astronomických událostí v mayském kalendáři jsou správně načasované. Ukázala se například, že Mayové velice pečlivě sledovali pohyb Venuše a věřili, že jakmile se ztrácí z nebeské báně, ponořuje se do podzemního světa. Proto důsledně popisovali její posun na obloze. Sledovali také pozici Slunce a Měsíce i jejich zatmění.

Dr. Fuls v Drážďanském kodexu objevil až 280 neobvyklých hvězdných konstelací. Napadlo ho, aby s pomocí speciálního počítačového programu porovnal události popsané v kodexu se známými astronomickými pozicemi té doby. A došel k závěru, že Mayo vé ve svých záznamech čas odpočítávali úplně jiným způsobem, než tím, který určili evropští badatelé od dob dobytí Mexika. Na základě vědeckých výsledků Dr. Fulse by poslední perioda mayského kalendáře měla tedy skončit o 208 let později.

Je třeba říci, že to, co se bude odehrávat v blízké budoucnosti, závisí rozhodující měrou na tom, jestli my lidé procitneme.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2011.