Ke druhému zamyšlení nad kyselinami a zásadami v těle mne přivedla celostně zaměřená fyzioterapeutka na svých velice dobře vedených hodinách protahovacích cvičení pro ženy. Když jsme v podzimních měsících začaly u ní cvičit, tak nás zrakem odborně "proklepla" a výsledek jejího zkoumavého pohledu byl jasný. "A budeme se muset naučit dýchat", prohlásila poté a přidala malou přednášku pro laiky, k čemu dobrému to vlastně vede.

Od té doby řídí své hodiny tak, aby si naše tělo vštípilo, jak má vypadat hluboké dýchání, a my jsme byly schopny pozorovat, co to s námi dělá. Nedávno, po několikaměsíčním pravidelném cvičení nás pochválila, jak se naše dýchání zlepšilo. Jelikož sama nemám ráda jednoduché povely typu "dělejte to a nedělejte ono" bez patřičného vysvětlení, připomenu její slova a dovolím si obohatit svým pohledem.

Jedním z významů a důsledků dostatečně hlubokého dýchání je právě ovlivnění stavu kyselosti tělesného organizmu. Nejde o nic nového, ale málokdo si dokáže poskládat všechny známé informace a dát je do vzájemných vztahů. I v myšlení většiny nás chybí celostní přístup a od myšlenky není daleko k činu.

Co se v mládí naučíš…

V souvislosti s úvahami nad kyselinami a zásadami v těle, tedy acidobazickou rovnováhou, jsem se rozpomněla na studijní léta a závěrečnou rigorózní zkoušku z interny, při které jsem si vytáhla právě otázku mířenou na kyseliny a zásady v těle. Byla položena medicínsky, vyžadovala objasnění, co se vlastně v těle děje ve formě rovnic, také popis aktivity zúčastněných orgánů, což jsou plíce, ledviny a v případě selhání i zažívací trakt. Examinátoři po nás chtěli příklady patologických stavů, kdy dochází k hlubokému propadu rovnováhy kyselin a zásad, což může vést až k ohrožení života.

To jsou stavy, které se řeší na úrovni jednotek intenzívní péče. Pokud se jedná o mírnější nerovnováhy, jako jsou třeba přechodné průjmy způsobující nadbytek kyselin v těle, protože střevní obsah je zásaditý a naopak zvracení, při kterém se ztrácí kyseliny, protože jak známo, v žaludku je díky kyselině chlorné obsah kyselý, tak tyto stavy zvládá postižený většinou sám v domácím prostředí, ba tělo při dostatku podaných tekutin zvládne regeneraci samo.

Z toho tedy vyplývá, že na harmonii mezi kyselinami a zásadami má vliv více orgánů a také to, co do těla přichází a odchází. Minule jsem se rozepsala o potravinách, nyní tedy připomínám hlavně práci plic a také ledvin. Jak se jistě rozpomenete, učili jsme se již na základní škole, že plícemi vdechujeme kyslík a vydechujeme vodu a kysličník uhličitý, který vzniká metabolickým procesem v těle a je součástí kyselin. Sedavé zaměstnání příliš neprospívá stavu plic a následně zvyšuje stav kyselosti v těle.

Jednak se mělkým dýcháním málo využívá a snižuje celková plocha nejmenších plicních sklípků, ve kterých dochází k výměně plynů, jednak cirkulace krve je snížena a nevyplaví ze všech tělních zákrutů veškerou kyselinu, pokud to vyjádřím zjednodušeně.

Snahou o hluboké dýchání bez pohybu, třeba v pracovní pauze, trénujeme hrudní koš, tím se roztahují i plicní sklípky. A ve volném čase si dopřejeme v záj - mu zdraví dostatek svižného pohybu, pod jehož vlivem je donucena krev v cévách k rychlejšímu oběhu a dokonalejšímu průniku do tkání. Zvýšenou svalovou prací se také tvoří nová kyselina mléčná, která se rozkládá a plícemi odvádí. Abychom se nezadusili nadbytkem zplodin z kyseliny a nedostatkem kyslíku, taktéž musí zrychleně pracovat srdce jako pohonné čerpadlo, což dále vede k rychlejšímu a hlubšímu dýchání. To je opět jen jednoduchý popis toho, co se v těle děje.

Dýchání ovlivňuje množství kyseliny v těle

A když se dostaneme do stresu, též se nám vyšší měrou tvoří v těle kyseliny na základě úpornější psychické práce a svalového stažení. Rady, že ve stresu si pomůžeme hlubokým dýcháním, mají tedy naprosto reálné opodstatnění. Pokud jsme totiž pod vlivem stresu, tak pod zvýšeným napětím buď "vybuchneme", v horším případě přímo na člověka-agresora, který nám stres způsobil, či se k nám neznaje náš nedobrý momentální stav omylem přiblížil. Nebo se ovládneme vůlí a stav napětí rozdýcháme, jak radí nejedna příručka pojednávající o asertivním chování. Relaxace a dýchání nás zbavují napětí, které je způsobeno právě nadbytkem kyselin v těle. Pokud jsme během stresu v uzavřené místnosti, je nutno pak řádně vyvětrat.

Skvělý příklad následků kyselého lidského dechu v uzavřené prostoře uvedl herec Jiří Dušek ve svém filmu "Když kámen promluví". V jedné části filmu se ocitá v podkroví svatovítského chrámu na Hradčanech a ukazuje na otvory v kupolích stropu, které jsou zde zakryty cihlami. Objasňuje překrytí otvorů jako účelnou ochranu krovů před nahromaděným kyselým lidským dechem, který je ve větším množstvím tak agresivní, že při jejich nechránění by hrozilo časem úplné zničení. K dokonalému dýchání tedy patří i dokonalé větrání v místnostech a pohyb nejlépe při pobytu ve volné přírodě.

Jistě si mnoho čtenářů připomene donedávna populární a vyhledávaný jednoduchý Frolovův přístroj na dýchání. Důsledkem jeho používání byla právě očista organizmu od nadbytku kyselin v těle a tím i ozdravení prostředí, ve kterém se lépe mohou uplatnit samoléčivé ozdravné síly.

To byly poznámky k dýchání a mé povídání by nebylo úplné, pokud bych ho nedoplnila pár větami o práci ledvin.

Základem jejich dobré práce je přirozeně dobrý pitný režim. V případě ledvin se vylučování kyselin neobejde bez pomocí minerálních látek v těle a jejich rovnováhy. Mnohé minerály vylučujeme též pocením, adekvátní doplnění je tedy nutné. Příliš mnoho minerálů, zvláště kuchyňské soli v potravě, není vhodné i u zdravého člověka, natož u nemocného s ledvinami. Kdo již zažil vážnější onemocnění ledvin u sebe nebo ve svém okolí, také ví, že nemocní musí omezovat přísun draslíku, který je ve zvýšeném množství obsažen v některém ovoci – například v meruňkách. Také je nutno v těchto případech kontrolovat množství živočišné bílkoviny v konzumovaných potravinách. Péče o slabé ledviny je tedy věda a není radno si je poškodit třeba nadměrným přísunem minerálů, zvláště v nevhodné, tělu nezpracovatelné formě, se kterou si ledviny nemusí vždy poradit, a jsou pak pro ně zátěží.

Na závěr bych jenom připomněla, že péče o rovnovážný stav kyselin a zásad v těle se rozhodně vyplatí, chceme-li si udržet zdraví a pozdržet stárnutí organizmu. A dýchání a pohyb spolu s pitným režimem jsou tím nejjednodušším a nejlevnějším preventivním lékem.

Jak posilovat energii plic

Podle čínské medicíny jsou v chladném počasí nejvíce zatíženy i oslabeny tlusté střevo a plíce. Proto je nutné posilovat jejich energii, aby nedošlo k onemocnění. Mačkáním odpovídajících reflexních plošek na chodidlech lze posílit imunitu a zvýšit energii v orgánech, jejichž plošky se stlačovaly. Reflexní plošky pro plíce jsou ve svalovém bříšku pod prsty na obou chodidlech. Palcem se nahmatají tvrdá místa a mírným tlakem se asi dvě až tři minuty jemně masírují, nejlépe dvakrát denně. V bříšku pod druhým prstem je reflexní bod pro brzlík, který podstatně zlepšuje imunitu. Najde se snadno. Když pohybujeme druhým prstem, je přímo pod kloubem ve svalovém bříšku. Každodenní mírná masáž této plošky podstatně zvýší imunitu.

Jestliže se nemůžete kvůli snížené pohyblivosti sami masírovat na chodidlech a nemáte nikoho, kdo by masáž provedl, použijte míčky s výběžky. Položte je na podlahu a přejíždějte po nich špičkami chodidel, kde jsou reflexní plošky pro plíce. Můžete použít i gumovou akupresurní podložku k promasírování všech orgánů, třeba ráno a večer, když si čistíte zuby.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2011.