Jaká jsou naše poznání o tomto fenoménu v současné době? Jak se vysvětlují ta různá zjevení v podobě jakési mlhoviny či přízraku, jaká je podstata těchto zjevení? Přestože již bylo mnohé objasněno a dokázáno, nelze ještě na všechny ty záhadné otázky dát jasnou a vyčerpávající odpověď, která by vysvětlila vznik a pravou podstatu těchto stále záhadných přízraků, jejich chování ve vztahu k člověku apod.

Již v roce 1884 britská Společnost pro parapsychologické výzkumy zveřejnila zprávu o zjeveních a strašidelných domech, v nichž se prý objevovali duchové zemřelých. Tato společnost požádala na 17 000 lidí z různých oblastí světa, aby odpověděli na otázku, zda se někdy při plném vědomí setkali s neobvyklými jevy nehmotných bytostí, jež nebyly podle jejich názoru závislé na nějakých fyzických příčinách. Téměř 700 oslovených potvrdilo, že takovou zkušenost alespoň jednou mělo. Dnes je naprosto jisté, že někteří lidé takové bytosti skutečně vnímají. Je známo, že tajemné praktiky, jimiž byly navozovány kontakty lidí se světem duchů, patří mezi nejstarší rituály na světě. V antickém světě Řecka a Říma k tomuto účelu sloužily i některé chrámy. Lidé toužící po kontaktech se svými milovanými zemřelými se na magický rituál připravovali i několik dní. Do přípravy patřilo například očišťování těla i ducha pomocí diet nebo spánku. Budoucí kontaktéři se světem duchů žili dokonce v přísné izolaci a ve tmě, což mimo jiné bystřilo všechny smysly. Ale hlavní byla psychická připravenost k takovému kontaktu. Všechny očistné metody ve svém souhrnu sloužily vlastně k tomu, aby se člověk-kontaktér psychicky srovnal a mohl se účastnit příslušného rituálu. Potom byl adept z temnoty přiveden do slabě osvíceného sálu, v jehož středu byl velký leštěný kotel z mědi a třpyt jeho povrchu příchozího kontaktéra zcela ovládl. Poté kněží přikázali adeptovi, aby se soustředil na lesklou plochu kotle. Po určité době vše kolem zmizelo a v lesklé skvrně bylo možné spatřit temný stín lidské postavy. Tím byl kontakt se světem duchů navázán. Vedle kotlů se také někdy užívala zrcadla.

Jak dnes probíhají tato tajemná setkání?

Nejedná se o nějaká nahodilá setkání s přízraky, ale o cílené navázání kontaktů s duchy zemřelých. Setkání se uskutečňuje například tak, že žena sedí uvolněně v pohodlném křesle a upřeně se dívá do oválného zrcadla, které má před sebou. Místnost za ní osvětlují jen slabé žárovky, takže v místnosti je uklidňující šero. Po nějaké chvíli spatří v zrcadle tmavé rozmazané stíny, které se k ní pomalu přibližují. Obraz v zrcadle se zvětšuje a stíny vytvářejí siluetu lidské postavy. Nakonec je možné rozeznat i tvář a ústa. Žena má pocit, že je nyní do zrcadla přímo vtahována, nebo že postava ze zrcadla vystoupila a tiše k ní promlouvá. Toto je chvíle vizuálního a zvukového kontaktu. Onen stín je nedávno zemřelý manžel ženy. Kontakt trvá jen pár minut. Potom tajemný přízrak mizí a zrcadlo se stává opět tím, čím bylo na počátku setkání.

Co na to moderní parapsychologie?

Pokusy jednoznačně prokázaly, že osoba, která sedí před takovým zrcadlem a soustředěně pozoruje jeho lesklý povrch, se po určité době dostává do tzv. hypnagogického stavu, který je stavem změněného vědomí. Bylo zjištěno, že se u těchto osob v průběhu sezení při zrcadlové seanci zvýší frekvence mozkových alfa rytmů, které jsou typické například pro stav při meditacích. Současně se zvyšuje kapacita theta rytmů, jež ovlivňují intenzitu citových projevů a prožitků.

Parapsychologické experimenty též potvrdily, že převaha elektromagnetických theta rytmů lidského mozku je typická pro osoby sobecké, intolerantní, podezíravé, ale i netrpělivé a dětinské. To má možná velký význam pro kontakty lidí s přízraky. Někteří parapsychologové soudí, že vidění duchů bývá mnohem častější u osob prožívajících obtížné etapy svého života, trpících psychickou deprivací a duševními traumaty. Na to reagují zvýšenou podrážděností, agresivitou a náladovostí, což lze pozorovat právě u lidí s převažujícími theta rytmy. Tuto duševní "citlivost" na vnější podněty umocňuje již zmíněný hypnagogický stav, který lze uměle navozovat. V tomto stavu dochází především k opětovnému vybavování podvědomých vzpomínek, které experimentátor s magickými zrcadly cíleně zaměřuje na určitou již nežijící osobu, s níž se chce pomocí zrcadel setkat. Důležité přitom je, aby budoucí kontaktér choval k oné osobě nějaký silný citový, nebo jinak emotivně zabarvený vztah. Proto také sezení před magickým zrcadlem předchází poměrně intenzivní duševní příprava. Fáze duševní přípravy je pro celý experiment s magickým zrcadlem nejvýznamnější.

Transformace energií

Experimentálně je potvrzeno, že stav změněného vědomí může vzniknout i při působení silných elektromagnetických vln. Experimenty s magnetickými zrcadly však manipulují s lidským vědomím a podvědomím tak, aby byl kontaktér připraven na setkání s duchem cíleně. V řadě případů však ke kontaktům tohoto druhu dochází spontánně, aniž by to člověk čekal. Tady již argumenty cíleného navozování kontaktu s přízraky nevystačí. V této souvislosti stojí za zmínku názor britské parapsycholožky Jenny Rendelové, která je přesvědčena o tom, že duchy lze zjišťovat jak pomocí elektronických přístrojů, tak i pomocí lidské mysli, protože náš mozek je v podstatě také takovým elektronickým zařízením. Psychotronici potvrzují existenci elektromagnetických, ale i geomagnetických anomálií v místech výskytu přízraků. Specialisté na "lov duchů" jsou na základě svých zkušeností, kdy došlo k použití speciální měřící techniky, přesvědčeni o tom, že přízraky mají naprosto jednoznačně energetickou povahu. V řadě strašidelných domů či hradů se podařilo sledovat, a dokonce i zachytit na filmu či fotografiích podivné pohybující se světelné jevy. Před objevením přízraku dochází například k výkyvům okolní teploty i ke zvukovým efektům. Vše je potvrzením toho, že energetická podstata přízraků je nezpochybnitelná. Jde o jevy nehmotné povahy, či lépe řečeno o specifické struktury fyzikálních částic. Existují i magnetofonové záznamy, zachycující hlasy zemřelých. Například litevský parapsycholog Raudive má k dispozici několik takových nahrávek. Na řadě z nich byly skutečně příbuznými identifikovány hlasy zemřelých. Hlasy mrtvých bylo možné ze zvukových šumů odlišit zcela zřetelně, ale jejich původ se určit nepodařilo. Jediné, co víme, je, že záhrobní hlasy mají opět zjevnou souvislost s elektromagnetickými vlnami. Geniální Edison kdysi prohlásil: "Něco může ovlivňovat hmotu prostřednictvím inteligence, která zde zůstává i po smrti člověka, přetransformovaná v dosud neznámou energetickou strukturu". Podle této myšlenky by pak všechny přízraky, duchové a zjevení byly vlastně součástí takové transformace lidského vědomí, které by nebylo ničím jiným, než výslednicí určitých energetických procesů probíhajících v našich mozcích.

Přestože existence uvedených tajemných a záhadných jevů se nám může zdát nevěrohodná a jakkoli nesmyslná a nepochopitelná, přesto ji už respektují i mnozí světoví vědci. Například proslulý a i u nás dobře známý spisovatel a badatel A. C. Clark vytvořil tabulku reálnosti projevů neznámých sil. Sledování přízraků, jak bylo popsáno, v ní zaujímá jedno z předních míst. Zasloužila se o to četnost těchto případů známých v zahraničí, důvěryhodnost pozorovatelů a také případy vražd vyřešených a objasněných na základě obžaloby ze záhrobí.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2011.