Legenda o vánoční hvězdě
-
Vytvořenočtvrtek 24. prosinec 2020 11:10
-
AutorAutor neznámý
-
Oblíbené1008 Legenda o vánoční hvězdě /propozice/item/1008-legenda-o-vanocni-hvezde.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Nejen u nás, ale také na americkém světadílu jsou Vánoce velkým svátkem. V Mexiku se lidé těší, že si oblečou své nejkrásnější šaty, vystrojí si hostinu a vzájemně se obdarují drahými a krásnými dárky. Něco podobného se ostatně děje ve velké části světa.
Ale i v Mexiku žijí lidé, kteří si nemohou dovolit oslavit ani Vánoce. Jednou z nich, možná nejchudší ze všech, byla Inés, drobná a milá indiánská holčička s velkýma černýma očima v snědém obličeji. I o Štědrém dnu bloumala bosa po velkém tržišti a s očima dokořán si prohlížela hojnost dobrot všeho druhu: barevné ovoce, sladkosti, pečené krůty a husy, smažené brambůrky. Nic z toho si Inés nemohla koupit. Jediným jejím bohatstvím byl úsměv a občas se jí podařilo prodejce obměkčit natolik, že jí ždibec nějaké té pochutiny darovali.
Maminka jí ušila šaty s velkou kapsou na břiše, do níž si Inés ukládala všechno, co dostala. Pečlivě si kapsu hlídala, aby z ní nic nevypadlo, protože jídlo nebylo určeno jen pro ni, ale také pro malé sourozence a nemocnou maminku. Ti všichni na ni čekali doma.
Inés bystře našla zdravý kus ovoce i mezi odpadky a hbitě ho zachránila z hromady, aby neskončilo na smetišti. O Štědrém večeru se vracela s kapsou naditou víc než obvykle. Tentokrát se všichni dobře pomějí.
Inésino přání
V Mexiku lidé o Vánocích zachovávají milý obyčej – o Štědrém večeru všechny děti z města nesly květiny Ježíškovi do kostela a soutěžily, kdo mu daruje ten nejkrásnější květ. Inés by si také moc přála něco přinést. Dokonce snila o tom, že mu právě ona, chudá indiánská holčička, dá nejkrásnější květinu ze všech. Ale kde by sehnala květinu, když neměla peníze ani na jídlo? Viděla sice nějaké na balkonech zdobeným tepaným zábradlím a moc se jí líbily, jenomže kradenou květinu nemůže Ježíškovi přinést. Hledala květinu, tu nejkrásnější ze všech, kterou dosud spatřila jen ve svých představách. Cesta domů vedla kolem zbořeniště. Občas se mezi kameny objevilo pár zelených lístků s barevnými květy. Třeba právě tam najde květinu pro Ježíška. Opatrně našlapovala mezi rozvalinami. Prošla je křížem krážem, hledala pod každým kamenem, ale nic nenašla, ani jediné poupátko.
Několik zelených výhonků
Mezitím se téměř setmělo. Ještě se naposledy rozhlédla. V jednom koutě si všimla rostlinek, které měly lesklé zelené lístky rozprostřeně jako okvětní plátky. Chvatně se sehnula a několik jich utrhla. Sestavila z nich malou kytičku, aby byla co nejhezčí, ale stále to nebylo to ono. Inés s povzdechem rozvázala stuhu, kterou nosila ve vlasech, to nejhezčí co měla, a vytvořila z ní kolem zelených lístků mašli. Se zalíbením si kytičku prohlížela. "Ta se Ježíškovi určitě bude líbit," pomyslela si. "S červenou stuhou vypadá opravdu nádherně." Když procházela kolem kostela, všimla si, že dveře jsou otevřené dokořán. "Teď tam určitě nikdo ještě nebude," napadlo ji. "Všichni jsou doma a květiny budou nosit až po večeři." Tiše, jak byla bosky, vklouzla dovnitř. Lehce jako stín proběhla po straně mezi sloupy až k místu zalitém světlem. Právě tam ležela na vyšívaném polštáři soška Ježíška. Se slzami v očích se podívala na svou kytičku ze zelených lístků a řekla: "Dám ti ji teď. Nemůžu přijít potom s ostatními. Styděla bych se ti ji přinést. Snad se ti bude aspoň trochu líbit." Kostelem se rozezněly obdivné výkřiky. Inés sebou leknutím trhla. Kolem ní stálo několik lidí a s údivem hledělo na její kytičku. "To jsou krásné květiny. Kde jsi je našla? Ještě nikdy jsme nic podobného neviděli." Inés sklonila hlavu a překvapením zapomněla dýchat. Zelené lístky zčervenaly a měly nádhernou jasnou barvu. Malé kuličky uprostřed nich naopak zezlátly. Děvčátko nesměle položilo drahocennou kytičku rudo-zlatých hvězd Ježíškovi k nohám a utíkalo domů.
Samým štěstím jí připadalo, jako by ani neběžela, ale letěla. Teď si byla jistá, že Ježíši její dárek udělal radost, protože proměnil obyčejné listí v nejkrásnější květ v celém Mexiku – ve vánoční hvězdu. A červené hvězdy se zlatým středem dodnes o Vánocích připomínají po celém světě zázrak víry jedné chudé mexické dívky.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 12/2010.