"Žít na útěku před sebou samým je hořká věc. Až se člověk probudí a zjistí, že má za sebou větší část života a nic, že obraz, pro který žil, je prázdný, zbudou mu v lepším případě jen oči pro pláč, promarněná léta, utrpení bez poznání a nitro bez lásky. Naopak: zachová-li člověk věrnost duchu a navštěvuje-li spolu s ním ty nejhlubší údolí duše a nejvyšší vrcholky jeho vlastní přirozenosti, ubírá se jistojistě cestou, na jejímž konci se může zříct klamu a bude objat realitou světla a pravdy."