Téměř všichni žijeme v očekávání událostí prorokovaných na konec letošního roku. Někteří z nás silně skepticky, někteří v obavách, další s velkou nadějí a očekáváním zásadních změn. Klademe si otázky – co přinese prosinec 2012? Jaký vliv to bude mít na náš další život?

Jakou podobu bude vůbec mít naše další existence? Poznáme změny, ke kterým dojde? A co když se nestane nic? Můžeme se také ptát – jsme připravení na to, co jen tušíme přicházet? Jak obstojíme? Otázek mohou být tisíce a stále se budou vynořovat další.

Budeme-li hledat odpovědi v rámci možností nabízených astrologií, měli bychom zkoumat dva úhly pohledu. Především – co se dá říci o možných událostech na základě výpovědí planet nyní, v prosinci roku 2012. A potom téma, o kterém se příliš často nemluví, totiž jak jsme na nadcházející období připraveni my, kdo tu na planetě Zemi v současnosti žijeme.

Pochopení současného dění na astrologickém nebi nám může napomoci projít nadcházejícími událostmi – ať už budou jakékoli. Při pohledu na aktuální postavení planet nás patrně nejvíce zaujme provázanost plutonskoštírovského a saturnsko-kozorožského tématu. Zásadní proměna, postihující velmi nesmlouvavě náš reálný svět. Přesné vazby mezi planetami mluví o tlaku, kterému nelze uniknout, o krocích, které nelze neučinit, o dlouhodobých procesech, jež jsme nuceni přijímat a reagovat na ně. Působící síly rozhodně nejsou laskavé, ale jestliže je uchopíme pomocí jejich vlastního ženského principu, přinášejí pozitivní a stabilní výsledek. Do konstelací vstupuje také výbušná a silová planeta Uran z akčního, někdy až agresivního znamení Berana. Pokud podlehneme jeho mužskému principu, tlaku na rychlá řešení, potřebě ovlivňovat za každou cenu situaci podle svých představ, budeme vystaveni dalším a závažnějším obtížím.

Muž versus žena

Pokusím-li se přiblížit, co mám na mysli pod pojmem "mužský" a "ženský" princip, přístup ke světu, použiji jako metaforu sen, který jsem měla před několika lety. Byl to přesně ten typ snu, který si pamatujete po celý zbytek života. V onom snu jsem byla vyzvána, abych vybojovala klíčově důležitý zápas. Netušila jsem, o jakou formu souboje půjde, jakými zbraněmi či prostředky bude veden, kdo bude mým protivníkem, proč vůbec musí být tento zápas vybojován, a především – proč jsem k němu byla zvolena já, naprostý antisportovec. Cítila jsem strach, uvědomovala jsem si nedostatečnost svých schopností, vnímala jsem zodpovědnost za ty, kdo na mne spoléhali. Po marných pokusech přesvědčit své průvodce o nesmyslnosti celé situace jsem byla s prázdnýma rukama vpuštěna do temnoty. Jediné, co jsem mohla zahlédnout, bylo vzdálené světlo otevřených dveří a silueta mého protivníka, než se za ním dveře opět zavřely. Měla jsem tělo sevřené strachy, bála jsem se nadechnout, abych neprozradila svou pozici, a jen jsem velmi opatrně tápala naprostou tmou. Po nějaké době mne hrůza začala opouštět a oči si pomalu přivykaly. Čím více jsem se smiřovala se situací a uklidňovala se, tím jasněji jsem viděla. Nacházela jsem se ve veliké hale, kde byly v dlouhých řadách těsně za sebou vyrovnány postele. Na nich se vršily matrace, přikrývky a polštáře, takže společně tvořily stěny jakéhosi bludiště. Prostorem jsme se opatrně pohybovali já a můj soupeř. Když už jsem viděla úplně jasně, usadila jsem se nahoru na hromadu podušek a jen sledovala, co udělá můj protihráč. On však stále tápal. Se zavázanýma očima byl neustále ve střehu, kroužil ve snaze předejít očekávanému výpadu a zasadit úder jako první. Jeho schopnost cokoli vnímat byla ochromená představou souboje a potřebou zvítězit. Používal mužský přístup – aktivní, se snahou řídit situaci a rozhodnout ji ve svůj prospěch. Tady však šlo o použití ženského principu, tedy poznat a akceptovat situaci, projít jí a nebojovat. Podobné je to v nynějším období proměny. Urputná snaha rvát se s přílivem sil, odmítání změn, potřeba ovlivnit vývoj – to vše bude s největší pravděpodobností generovat stále nové a nové souboje a těžkosti. Pokud se nám však podaří udržet si schopnost poddat se proudu událostí a nechat se jimi vést, budeme "transformační zápas" prožívat snáze. Budeme schopní pozorovat, vnímat, akceptovat změny, budeme schopni přerod doprovázet svou láskou a soustředěním pozornosti na Mateřskou bytost naší planety. O ni, zdá se, jde především.

Šestý smysl

Pojďme se nyní společně podívat na to, jak se současné období astrologicky připravovalo.

Neobvyklý čas by měl být signalizován neobvyklou konstelací, jedno bez druhého být nemůže. Budeme-li hledat významnou astrologickou odlišnost, můžeme ji nalézt pomocí velké excentricity dráhy planety Pluto. V čase okolo svého průchodu perihéliem, tedy v té části oběžné dráhy, kdy je nejblíže ke Slunci, Pluto protíná a předchází oběžnou dráhu sousedního Neptuna. V tom čase spolu téměř srovnají krok a pohybují se po nebi přibližně stejnou rychlostí. Toto se odehrává při každém návratu Pluta do blízkosti Slunce, tedy vždy po 248 letech, a trvá vždy několik desítek let. Při jeho posledním průchodu perihéliem (nejblíže ke Slunci byl v listopadu roku 1989) však došlo k něčemu velmi výjimečnému. Úhel mezi oběma planetami byl 60°. Astrologie takovou úhlovou vzdálenost mezi dvěma prvky nazývá sextilem a považuje jej za nejharmoničtější ze všech aspektů, se kterými pracuje. Poprvé nastal přesný sextil mezi Plutem a Neptunem v lednu roku 1950, poslední z této série nastane v únoru roku 2032. K aspektům, které ještě jako sextil uvažujeme, i když nejsou zcela přesné, dochází od roku 1940 a bude k nim docházet ještě v průběhu roku 2040. Jinak řečeno, přicházíme na svět a žijeme v přibližně stoletém období, kdy na nebi i v našich životech harmonicky spolupracují planety Pluto a Neptun. Samozřejmě, že k jejich souladnému setkání v podobě sextilu docházelo a dochází. Poslední takový aspekt nastal kolem roku 1845, v uplynulém tisíciletí ještě mezi lety (přibližně) 1040 až1050, 1350 až 1355, dále v letech 1455 až 1485, 1530 až 1540. Netrval však sto let.

Rezonance Neptuna a Pluta způsobuje naši schopnost naladit se a vnímat. Dává nám onen šestý smysl, který vysílá signály typu – ano, toto je pravda, to přece znám! Můžeme si jejich vazbu představit jako jakýsi svazek vláken, jimiž jsme napojení na zdroje informací mimo nás, díky nim máme ve všech podstatných oblastech života jakousi "tajnou navigaci". Síla, kterou nám zmíněný aspekt přináší, není o fyzické výkonnosti, ale o propojení duševních a duchovních schopností. Díky tomu máme schopnost přežít a ustát přechod do nových poměrů. Tento dar mají v nejvyšší míře k dispozici jedinci, u nichž se obě planety dotýkají buď vycházejícího (tzv. ascendent) či kulminujícího bodu horoskopu (takzvané Medium Coeli, nadhlavník neboli zenit), nebo také Slunce a Luny.

V některých ročnících byla plutonsko-neptunská vlna doplněná a posílená ještě vlivem planety Uran. Ten obohacuje svou razancí, odvahou, touhou po svobodě a nezávislosti, vizionářstvím, důrazem na přátelství každého s každým a velikou otevřeností. Také revolucionářstvím, netrpělivostí a změnou jako hlavním principem – to v případech, kdy má potřebu prosadit se silou. V letech 1941 až 46 Uran svými vlastnostmi souladně podporoval a rozvíjel přítomné téma Neptuna a Pluta. V polovině padesátých let docházelo ke konfliktům mezi vírou, důvěrou, ideály, láskou a principem oběti jako tématy Neptuna na straně jedné a výbušností, agresivitou, zběsilostí uranskou na straně druhé. V letech 1963 až 69 se pohybovaly společně planety Uran a Pluto – vnitřní síla a současně jakási rozervanost jedinců z těchto ročníků je pro ostatní opravdu těžko pochopitelná. V letech 1989 až 96 se spojila síla Urana s Neptunem a pod jejich vlivem přicházeli na svět rebelové s vnitřní plachostí a citem pro technické a elektronické prostředí. Prozatím poslední a stále ještě trvající období začalo v roce 2010 a v něm se střetávají hluboké vášnivé síly Pluta s potřebou změny, kterou v sobě nese Uran.

Pokud bychom tedy chtěli znát odpovědi alespoň na některé z výše uvedených otázek, pak si můžeme říci – ať přijde v následujících týdnech a měsících cokoli, je nejlepší strategií to přijmout a nechat se událostmi vést. Snažit se o čistotu svých vnitřních "přijímacích antén", abychom co nejlépe vnímali situaci a to, co je od nás vyžadováno. Nebojujme za zachování stávajícího, nechtějme pro sebe maximální výhody.

Nepřišli jsme do nynějšího času změn nevybavení – všechny síly a schopnosti máme v sobě. A máme kolem sebe mnoho výjimečných jedinců, schopných ukázat ostatním správný směr. Tak hodně štěstí na cestu…

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 12/2012.