O dělostřelcích a o nás
-
Vytvořenoúterý 24. listopad 2020 8:24
-
AutorPhDr. Martin Petiška
-
Oblíbené980 O dělostřelcích a o nás /lektori-setkani/item/980-o-delostrelcich-a-o-nas.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Vypráví se dlouhá léta historka o páteru F. Ferdovi, jak k němu přišli rodiče s dítětem, které mělo potíže se sluchem. Hluchlo. Jasnovidný lidumil zjistil důvody těchto obtíží. A rodičům to pověděl. Jak by mohlo dítě dobře slyšet, když pradědeček byl dělostřelec?
Rodiče ani nevěděli o zařazení předka do c.k. armády a zeptali se tedy babičky. Ta jim potvrdila, že její otec sloužil opravdu za války u dělostřelců.
Tato historka se vypráví a lidé užasle pokývají hlavami, jak jenom něco takového mohl dobrý kněz u neznámého dítěte zahlédnout, spatřit za obzorem celých pokolení?
Jistě, můžeme vyhledávat různá vysvětlení, můžeme pojmenovávat to i ono řešení, včetně toho, že pan farář jenom tak hádal, ovšem nevím o řešení, jaké bychom mohli uznat beze zbytku jako vysvětlující.
Jak vysvětlovat tajemství?
Měl jsem možnost stýkat se sušickým knězem léta a sám bych nemohl zaručit správnost ani jednoho nabízeného vysvětlení.
Lidé nadaní nadpřirozenými schopnostmi obvykle nevěděli o žádném zcela jistém vysvětlení svých schopností.
V době, kdy jsem mimořádné vlastnosti takových lidí zkoumal, jsem zaslechl velmi prosté vysvětlení od jedné krkonošské léčitelky, kterou jsem navštívil a která mi řekla, že stejné schopnosti měl už její otec, vysvětlila mi své schopnosti slovy: "Pán Bůh chtěl, abych to takle dělala."
Kardinál Tomáš Špidlík v předmluvě k mé knížce Slova do ticha uvažuje o dědičnosti, o možnosti "dědičné víry" a velmi bystře k ní zaujímá stanovisko.
Opat Mendel, kněz, který byl tvůrcem úžasných objevů dědičnosti, potvrzoval pravidla dědičnosti u rostlin.
Lidová moudrost hovoří o tom, jak se skutky lidí přenášejí svým vlivem i do druhého a třetího pokolení. Pokud existuje a nepopírá se dědičnost, kterou dobře znají šlechtitelé u rostlin i u zvířat, existuje i dědičnost různých dispozic k tomu nebo onomu svědomí?
Dědičnost k dispozicím charakteru? Dispozicím k bezcharakternosti? K soucitu? K milosrdenství? K bezcitnosti? K laskavosti? Je možné tyto dispozice předávat, posílat jako paprsek do nových pokolení? Pradědeček dělostřelec předává narušený sluch. Co předá dědeček rozsvícený láskou? Jako by se jak prastará zkušenost, tak i anděl strážný mohli ptát: co asi člověk předal dnes svému rodu? Do třetího a čtvrtého pokolení? Co předal svým životem? Co možná předává dnes? Právě dnes?
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2010.