V zámecké kočárovně je 19 kočárů a saní z různých českých muzeí. Je to unikátní expozice z období 18. - 20. století. Kolekce byla vytvořena za spolupráce několika muzeí, mezi kterými je i Poštovní muzeum nebo Národní zemědělské muzeum.

Historické kočáry

Snad jednu perličku. Poštovní kočár, jak historie prozradila, nebyl nikdy používán pro dopravu a doručování poštovních zásilek, ale obvykle vozil lázeňské hosty. Měl čelisťové brzdy a gumové obložení na kolech a jako zdroj elektrické energie pro osvětlení sloužil akumulátor. Za pozornost jistě stojí kočár, který využívalo pražské arcibiskupství. Slavnostní karosa je mimořádná historická a řemeslná památka. Byla používána při intronizaci arcibiskupa a dalších slavnostních příležitostech. Zapřahalo se do něho několika spřeží černých koní. V dvojmístném kočáru, kupé se vozil rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý. Najde se zde i jiná varianta kočáru, saně. Nechybí ani řeznická bryčka, kterou řezníci sváželi maso. V podstatě to byla klasická bryčka s korbou za kozlíkem pro převoz jatečních zvířat.Vystaveny jsou rovněž dobové livreje, které byly nedílnou součástí kočárové obsluhy. Je to expozice, kterou návštěvník nemá možnost zhlédnout jinde.

Stálá expozice "Za císaře pána"

Dlouhá vláda habsburské dynastie nad českými zeměmi u nás zanechala velké množství nejrůznějších památek.Ty se ve velkém počtu dochovaly ve sbírkách našich muzeí a galerií. Jsou to památky z 19. století. Expozice si klade za cíl prostřednictvím malířských a sochařských děl a předmětů z oblasti uměleckých řemesel i předmětů všedního dne dokumentovat český vztah k habsburské monarchii a jejím císařům.

Tvoří ji více než 300 exponátů zapůjčených z různých muzeí po celých Čechách, včetně Uměleckoprůmyslového muzea nebo Národní galerie v Praze. K expozici patří obrazy, zbraně, terče, sošky, dýmky a nebo skleničky. Součástí expozice jsou také dvě pohyblivé diorámy. První z nich ukazuje epizody ze Staroměstské mostecké věže, během svatodušního povstání v červnu roku 1848. Druhá diorama prezentuje očekávanou pražskou korunovaci Františka Josefa I., která se však nikdy nekonala.

V zámku

První písemná zmínka o Ctěnicích je z roku 1235. O tvrzi ve Ctěnicích pak z roku 1372. V případě nejstarší zmínky se s největší pravděpodobností nejedná o pravou listinu. V roce 1273 je jako majitel Ctěnic uváděn Strahovský klášter a ve 14. století už zde podnikali pražští měšťané. V roce 1372 koupil tvrz pražský měšťan Jan Zeiselmeister a opevnil ji hradbou a příkopem a později měl vystavět i skromný "palác" s věží a branou. Na začátku 16. století patřily Ctěnice Václavu Hrzánovi z Hrzánova a v roce 1554 byla tvrz přestavěna na renezanční palác.

Zámek patřil i Windischgrätzům

V 18. století patřily Ctěnice rodu Windischgrätzů. V té době byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Vstupní brána byla snížena a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. K vjezdu ve věži vedl přes příkop dodnes částečně zachovaný klenutý most. Od roku 1849 byly Ctěnice až do konce 2. světové války v rukou rodu Schöllerů.

Pod taktovkou Pražské informační služby

Později patřil zámek státu a nyní je areál v péči Pražské informační služby, která ho kompletně zrekonstruovala. Polorozbořené objekty zámku byly postupně opraveny. Suterén pod severním křídlem má původní klenbu a pozdně gotický portál. Zachoval se v něm i původní gotický pilíř a původní strop. Při návštěvě interiérů budete obdivovat dokonalost valené klenby s výsečemi a rovné stropy.

Pozoruhodným detailem je kvádříkový pilíř pod sklepní klenbou. Fajnšmekrům neujde jistě kruhová studna. Několikaleté restaurační práce odhalily v interiéru fresky z období výstavby.

Zámecký park

Během 13 let proběhla nákladná a pečlivá rekonstrukce zámeckého parku. Jako koncepční řešení byla zvolena jednoduchost. Je dokladem zahradní úpravy krajinářského charakteru v duchu úpravy 18. a 19. století. Vysazené dřeviny jsou domácí provenience.

Jezdecká škola

K zámku patřili odjakživa koně. O pokračování tradice se stará Jezdecká společnost Ctěnice, která nabízí dětem i dospělým výuku pod vedením zkušených trenérů.

Jak se do Ctěnic dostanete? Stačí jet pražským metrem C na konečnou do Leťňan a pak autobusem č. 302 až do Ctěnic. Informace najdete na internetu.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopisu Phoenix 8/2010.