Ve dnech 27. - 28. 3. navštívili Prahu indičtí "nádí" – vykladači z knihoven palmových listů. Stovka zájemců tak dostala jedinečnou příležitost nahlédnout do svého osudu zapsaného v legendárních indických knihovnách. Osobní palmové listy byly s předstihem vyhledány přímo v Indii na základě poskytnutých údajů. Obávám se však, že za nemalou částku 8 tisíc Kč byl objednavatelům v lepším případě pouze vyložen jejich horoskop. K tomuto závěru jsem došel po několika letech systematického pátrání po knihovnách palmových listů.

Proroctví o Evropě

Zhruba v roce 2006 se na internetu a v různých tištěných médiích objevilo Proroctví o Evropě z knihoven palmových listů. Tato pesimistická vize nadcházejícího vývoje v Evropě pochází ze stejnojmenné knížky německého autora Thomase Rittera. Několikastránkovou vizi, kde jsou popsány prakticky jen samé katastrofy a společenské i ekonomické bouře, bezhlavě přetiskly stovky dalších autorů. Každé falešné proroctví se zničí samo, když se nenaplní. Tady však bylo třeba čekat nejméně tři roky, neboť první konkrétnější událost, popisovaná v proroctví, se týkala podpisu Lisabonské smlouvy. Podle proroctví z knihoven palmových listů totiž dvě země tento stěžejní dokument neměly podepsat, což mělo mít za následek rozpad EU. Opravdu to chvíli vypadalo, že těmi vzpurnými odpadlíky bude Irsko a ČR, ale nakonec i euroskeptik Václav Klaus podepsal. Na proroctví o Evropě se objevila první zásadní trhlina. Mě však zajímalo, jak tato knížka vůbec vznikla a zda indické knihovny palmových listů můžeme považovat za důvěryhodný zdroj. A tak začalo mé několikaleté dobrodružné pátrání s velmi šokujícím výsledkem.

Knihovny palmových listů

Pokud je mezi vámi snad někdo, kdo o těchto záhadných knihovnách dosud neslyšel, tak vězte, že se jedná o nejméně 12 indických knihoven, kde jsou na slisovaných palmových listech uloženy záznamy o životě konkrétních lidí, kteří sem jednou přijdou pátrat po svém osudu. V každé knihovně je uloženo až několik tisíc takovýchto záznamů. V palmových listech je přitom zapsán nejen celý tazatelův život až do smrti, ale i jeho životy minulé. Knihovny byly založeny údajně před sedmi tisíci lety a vzhledem k tomu, že palmové listy mají životnost maximálně pár stovek let, záznamy se pravidelně přepisují na nové palmové listy. Jednou ročně navíc probíhá v každé knihovně zvláštní rituál, kdy dochází k transformaci textů. Jde o to, že na počátku bylo popsáno pouze 80 tisíc konkrétních lidských osudů, takže osudy těch, kteří knihovnu již navštívili, jsou vymazány a přepsány novými záznamy lidí, jež knihovnu teprve navštíví. Toto se děje bez přičinění lidské ruky, pouze duchovní silou. Text na palmovém listě je vyryt velmi drobným písmem, často navíc ve starotamilštině, takže přečíst jej dokáží jen speciálně vybraní a vycvičení "nádí" – vykladači (předčítači). Velmi zvláštní legendy se vážou k založení knihoven palmových listů. Původními autory mají být rišiové – polobožské bytosti (podle některých legend z hvězd), kteří jako duchové stále žijí a dohlížejí na chod knihoven a přepis záznamů. Vykladači vlastně slouží jako médium (nádí znamená kanál) a k tazateli, který knihovnu navštíví, pak hovoří sami rišiové. O knihovnách samotných vyšlo několik obsáhlých knížek i v češtině, takže případné další informace naleznete tam.

Nenaplněná proroctví Thomase Rittera

Thomas Ritter popisuje ve své knize barvitě svou první návštěvu jedné z knihoven v srpnu 1993. Čtení je to poutavé a my se dozvídáme, jak mu nádí pouze na základě otisku palce, jména a data narození, postupně převyprávěl celý jeho dosavadní život, včetně všech klíčových okamžiků. Poté mu odhalil velmi podrobně i jeho budoucnost, a to až do pozdního věku osmdesáti let, kdy by měl svou tělesnou schránku pomalu opustit. Řeč přišla samozřejmě i na životy minulé, v Africe, Indii i jinde. Podle svých palmových listů měl Thomas Ritter mj. napsat knihu o svých zážitcích z Indie a založit cestovní kancelář, která bude vozit do indických knihoven zájemce z Německa a Evropy. Jeho kniha se opravdu stala bestsellerem, přednáškové turné běží stále naplno a již deset let podniká v oblasti cestovního ruchu. Zájezdů do knihoven palmových listů ale v posledních letech výrazně začalo ubývat a pan Ritter se začal specializovat na jiné druhy zájezdů za exotikou, přírodní léčbou a tajemnem. Cesta do Indie (bez poplatků za výklad z palmových listů) vyjde nejméně na 70 000 Kč, ale to nebylo zjevně tím hlavním důvodem úpadku. Pan Ritter na internetových stránkách (a jistě i na přednáškách) totiž neprozíravě zveřejnil některá děsivá proroctví, která se však vůbec nenaplnila. V roce 2008 mělo v Německu dojít k ničivému raketovému útoku teroristů, taktéž v Dánsku a jinde. Když se tyto a další "palmové" předpovědi nenaplnily, pan Ritter jen posunul datum na rok 2009. Také nic, takže proroctví opět jen posunul o další rok. O katastrofálním zemětřesení na Haiti nebo v Chile přitom v jeho proroctví na letošní rok není ani zmínka. Jeho věrní začali zřejmě pochybovat nejen o bestselleru Proroctví o Evropě, ale o celých knihovnách palmových listů. A to přitom někteří vůbec netuší, co podstatného se nám pan Ritter snažil zamlčet.

Vzhůru do Indie!

V rámci zachování objektivity a nestrannosti jsem došel k závěru, že bude nutné knihovny palmových listů navštívit osobně. Neměl jsem ale peníze, ani čas. Do Indie se však zrovna chystala má dobrá kamarádka se svým španělským přítelem. Když jsem jim vyprávěl o knihovnách palmových listů, zjevně je to zaujalo a souhlasili s návštěvou některé z nich. Předal jsem jim tedy adresy knihoven i s telefony na vykladače a vysvětlil, jak se nenechat zmanipulovat, neboť věštci jsou neobyčejně psychologicky nadaní a řeknou vám jen to, co chcete slyšet, nebo co jste jim sami prozradili. O Báru s Unaiem jsem se ale nebál, neboť oba jsou dostatečně duchovně vyzrálí a procestovali už několik světadílů. Zanedlouho přišel první email:

"Zdravíme z Chandigarhu. Dostali jsme se do města, kam prakticky nejezdí žádní turisté, tak jsme tam byli taková atrakce pro Indy, všichni na nás koukali málem s otevřenou pusou a bez předstírání na nás posílali dlouhé a občas zálibné pohledy. No sranda. Tam jsme po nějakém hledání našli knihovnu palmových listů. Nechali jsme jim otisk palce a měli jsme se vrátit za tři dny, že už tam budou mít naše listy, že je posílají z jihu Indie, z jiné knihovny. Tak jsme se tam po třech dnech vrátili. Nejdřív si vzali stranou Unaie a začali mu pokládat otázky typu: tvůj táta se jmenuje..., ne, tvůj táta se jmenuje..., narodil ses po 20. dnu toho měsíce... Z těch listů, co se ho ptali, žádný neodpovídal, ale později mu řekli, že už jeho list z minulosti tam mají, ale ten z budoucnosti jim přijde až za 2 - 3 týdny. A jako doklad, že tam mají ten jeho list, mu řekli všechny údaje, které jim sám Unai dal. Takže Unai se na ně naštval a už se tam nechce vrátit, že to je podvod. Můj list tam taky neměli, to mi řekli hned ze začátku, že až příští měsíc. No, tak bychom tam měli tento týden volat, jestli už všechno mají, ale Unai se tam nechce vracet. Navíc to je den cesty autobusem, odkud jsme teď, tak to je celkem náročný. Skoro určitě se už do téhle knihovny nevrátíme."

Bára s Unaiem nakonec navštívili ještě jinou knihovnu palmových listů v Hoshiarpuru v Pandžábu. Tato knihovna se dokázala velmi zdatně přizpůsobit poptávce zahraničních klientů a své záznamy postupně začala přepisovat na papír a do počítačů. Informace ze svého palmového listu tak můžete získat dokonce na dálku pomocí internetu. Nicméně zkušenost s předčítáním palmových listů je zde stále stejná. Pokud nepřistoupíte na hru vykladačů, tak se váš list buď jako by nenajde, nebo se dozvíte jen bezcenné informace, případně vám vyhotoví klasický horoskop.

Šťástná náhoda

Mezitím pokračovalo mé pátrání v Čechách. Při jedné z návštěv městské knihovny jsem bezmyšlenkovitě zamířil k úplně spodnímu regálu v zastrčeném koutě a sáhl naslepo po jedné z knížek. V ruce jsem k velkému překvapení držel knihu Na stopě osudu v knihovnách palmových listů od Annette a Thomase Ritterových. Po zběžném prolistování bylo zřejmé, že jde o totožné dílo s knihou Proroctví o Evropě. Stejné věty, stejné kapitoly, ovšem zásadní rozdíl tady byl: knížka popisuje společné putování do knihoven palmových listů Thomase a Annette. Kdežto v knize Proroctví o Evropě, která vyšla o pár let později, se Thomas už o své manželce vůbec nezmiňuje, prostě ji úplně vymazal! A důvod k tomu opravdu měl. V původní společné knize se totiž dočítáme, jak se oba v mladém věku setkali, coby nerozlučné duální duše, které spolu oddaně putují již několik životů. V několika knihovnách palmových listů jim toto nezávisle také potvrdili s tím, že bok po boku budou spolu žít až do své smrti. Thomas a Annette se přesně podle předpovědi následně i vzali na určeném místě. Duální idylka však poměrně rychle skončila rozvodem a dnes má každý svou novou rodinu i vlastní cestovku. Co se týče zájezdů do knihoven palmových listů, je Annette se svým novým manželem Peterem Friedrichem podstatně úspěšnější než Thomasova cestovní kancelář. Jak je ale možné, že se palmové listy tak zásadně zmýlily? Thomas k této otázce raději mlčí a tento nežádoucí fakt ze svých knih jednoduše vymazal. Annette tuto nesrovnalost vysvětluje zvláštní pohádkou o tom, jak byla Thomasem podvedena už při samotných čteních z palmových listů při návštěvě Indie, neboť neuměla anglicky a její přítel jí do němčiny překládal schválně úplně něco jiného. Kdyby se exmanželé Ritterovi z této trapné situace poučili a zkrátka by upřímně přiznali, že v indických knihovnách vám ochotně řeknou jen to, co chcete slyšet, celá historka mohla skončit. Ale lidé z nějakého důvodu chtějí být klamáni, tak proč jim to neumožnit, zvláště když z toho může být i slušný zisk. V Indii totiž funguje systém provizí za všechno. Když dodáte zájemce o čtení osudu z palmových listů, štědrá provize je vaše. A tak Thomas i Annette každý po svém stále zajišťují knihovnám palmových listů bohatou klientelu z celé Evropy.

Pokud stále nechápete, jak funguje tato živnost, předkládám další autentické svědectví, které pochází od jednoho českého cestovatele (více o zajímavé cestě kolem světa na: www.pozemi.cz).

Zdravím z Madrasu

"Včera jsem vyhodil 1000 rupii (zhruba 500 Kč) za nic, všechno v té knihovně je velký podvod, ale věřím, že většina jednoduššího obyvatelstva, což jsou tady skoro všichni, jim na to skočí. Jinak ta knížka (Na stopě osudu) byla napsaná někým, kdo byl dobře vzdělaný v hinduizmu a indické kultuře, a založil si na tom vynikající byznys. Zjistili jsme, že ty lidi, co to napsali, mají v Německu cestovku a vozí sem zákazníky za velký peníze. Abych to popsal: Přišli jsme k velkému honosnému baráku, kde stál zaparkovaný jeep. Šli jsme dovnitř a bavili se na recepci s někým, kdo nám dal nabídku a řekl si 1000 rupií za obecnou kapitolu a dalších 500 za dílčí kapitoly, kterých bylo 12. Objednali jsme si obecnou za 1000. Pak nám vzali otisk palce na pravé ruce a šli jsme čekat nahoru do místnosti s televizí, kde sedělo i několik Indů, kteří si tam chodí pro radu. Tři hodiny trvalo, než našli jakoby svazky palmových listů, které mi patřily, tak si mě zavolali. Chlápek odhazoval jeden list za druhým a snažil se uhádnout, jak se jmenuji způsobem: je v tvém jméně písmeno K nebo R? Kolik slabik má tvé jméno, je ti víc než třicet let? Takhle mě zpovídali 90 minut a položili mi asi 160 otázek. Mé jméno uhádli, když věděli čtyři písmena, a že má dvě slabiky, jméno otce a mámy jsem jim po jejich velkém trápení řekl sám. Neuhodli prostě nic a ve chvíli, kdy si mysleli, že už ví hodně, tak odešli z místnosti s tím, že musí najít jiný svazek listů, protože můj list v tom prvním svazku není. Pak začala komedie, chlapík přišel, odhodil asi dalších 20 listů a nic nesedělo. Pak najednou řekl: narodil ses 17.9 1977? Jmenuješ se Tomáš? Je tvůj otec Dobroslav a matka Jiřina? Povídám jim, že to sedí. A oni, tak to je tvůj list. Já jsem se začal smát a povídám, ty vole, vždyť to jsem vám řekl já už předtím. A oni: cože? Já povídám O.K., tak mi, prosím tě, řekni, jak se jmenuje má sestra, když je to tam napsaný. No a oni to zahráli do autu s tím, že to musí přeložit ze starotamilštiny a podobně. No a tak jsem čekal další tři hodiny, což byla doba, kterou jako by překládali můj list. Pak si mě zavolali a začalo velký divadlo vyvolávání ríšího Agastji. Potom chlapík ve starotamilštině četl překlad mého listu už ze sešitu a další chlapík mi to překládal do angličtiny a zároveň nahrával na kazetu. Přednes byl typu: je devět planet, z toho sedm se točí kolem Slunce po směru a dvě proti směru hodinových ručiček. Ty ses narodil ten a ten den a planety ti byly nakloněny. Tvůj otec se jmenuje Dobroslav a tvá matka Jiřina. Je ti nakloněn taky Pán Šiva, Višnu a Ganéša, tvá znamení v hindu je libra a vasanta. Ríší Agastja si myslí, že bychom měli nahlédnout do tvé budoucnosti, kapitoly číslo 13… Takže z mé minulosti mi po tomto obřadu řekl všechno, co jsem mu řekl prve, a pak si vymyslel budoucnost až do 65 let. Podle těch komiků budu mít tři ženy, dvakrát se rozvedu, ve 38 budu mít operaci, v práci vydělám strašně peněz, budu mít dvě děti atd. Prostě jsem jim chtěl něco říct, ale odešel jsem se vší slušností, poděkoval jsem a zaplatil."

Myslím, že tato zkušenost nepotřebuje žádný další komentář. Nutno však přiznat, že i přes uvedené negativní zkušenosti, všichni zúčastnění potvrzují, že v indických knihovnách může být cosi pro nás těžko pochopitelného přítomno. Možná je i dobře, že v tak chudé zemi má díky knihovnám palmových listů alespoň někdo slušné živobytí.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném  časopisu Phoenix 5/2010.