Zdraví je hodnota, které si každý musí vážit a pečovat o ni, nést za ni vlastní odpovědnost. Péče o zdraví je proces, který začíná již od dětství, je nedílnou součástí výchovy v rodině a dále pokračuje ve škole a vlastně nikdy nekončí.

Péče o zdraví není tedy jen léčení, pojídání léků, vyšetření a operace. Není jen věcí ambulancí a nemocnic. A není jen starostí o to, abych nebyl nemocný já sám. Zahrnuje také zájem o zdraví druhých, ochotu pomoci jim při zdravotních potížích, ohleduplnost, znalost úkonů zachraňujících život a mnoho dalších důležitých věcí.

Lidský věk se ve srovnání s dobou před 50 -100 lety sice prodlužuje, ale nutno konstatovat, že kvalita života s tím úměrně nestoupá. Tento demografický vývoj musíme mít stále na zřeteli a dělat vše proto, abychom nebyli například od 60 - 70 let odkázáni na dlouhodobou péči rodiny, nebo ústavů pro dlouhodobě nemocné, abychom svůj život žili aktivně a radostně co nejdéle. To má ovšem své kořeny už v péči o zdraví od raného věku, ve kterém žijeme my, naše děti a kde budou žít další generace, ve znalostech nejen léčby, ale především prevence, ve vzdělanosti lékařů stejně jako veřejnosti. Lidé si kladou řadu cílů: chtějí být úspěšní, bohatí, mít hodně hmotných statků, mít to či ono, ale nějak se jim z toho všeho vytrácí to nejdůležitější, že musí být v prvé řadě zdraví, aby si všeho toho, čeho dosáhli a co získali, také mohli při dobrém zdraví dostatečně užít. Odborníci tvrdí, že správným přístupem – dobrou životosprávou a zdravým životním stylem, dokážeme téměř z 80% ovlivnit svůj zdravotní stav. Jen zbývajících 20% je v rukou lékařů. A to je přece velká výzva pro nás všechny. Jen změnou přístupu k sobě, ke svému zdraví a péči o něj dokážeme nejen ušetřit významné finanční částky z osobního či rodinného účtu. Ale hlavně užít si život radostně, naplno a ve zdraví. Ovšem abychom toho dosáhli, vyžaduje to značnou sílu vůle, trpělivost a důslednost a toho nebývá každý schopen. Místo toho člověk většinou volí pohodlnější cestu k lékaři, který léčí pomocí léků a moderních fyzikálních přístrojů. Přitom léky mají velmi často mnoho vedlejších nežádoucích účinků. A to je podstatný důvod, proč nemocní lidé stále častěji vyhledávají tzv. alternativní léčebné postupy.

Kompenzační kyvadlo

Alternativních léčebných metod je již i u nás mnoho a lidé o nich mnohdy nemají dostatek potřebných vědomostí a neví, jak se v této rozsáhlé nabídce orientovat. My se zde ale budeme zabývat pouze novou, velmi účinnou metodou léčení, a to léčením kyvadlem.

V řadě publikací zabývajících se psychotronikou je uváděno pouze jako jednoduché indikační zařízení používané v mnoha oblastech našeho života, ale především v léčitelství. Pomocí kyvadla lze například zjišťovat zdravotní stav, určovat vhodnost léků, jejich dávkování atd. Při léčení novou, dále popisovanou metodou kyvadlem se používá tzv. kompenzační kyvadlo, které nevykazuje žádnou interakci s hmotou těla léčitele, neboť díky své speciální konstrukci tuto interakci kompenzuje. Proto je nazýváno kompenzační kyvadlo. Je zhotoveno ze dvou materiálů, jejichž objemové podíly jsou v určitém přesně stanoveném vzájemném poměru. Horní část kyvadla je zhotovena z nerezové oceli, jeho spodní část je z umělé hmoty. Při léčebném kývání "odsává" nemocnou bioplazmu z léčené osoby o něco rychleji než normální kyvadlo v menším provedení. Další předností tohoto kompenzačního kyvadla v porovnání s jinými kyvadly je jeho rychlejší reakce. Tato nová, praktická a velmi jednoduchá léčebná metoda je u nás ještě málo známá a vzhledem k jejím kladům a výhodám bude jistě užitečné a dobré se s ní seznámit a využívat ji jak pro osobu, která je schopna s kyvadlem pracovat, tak i pro pomoc při zdravotních problémech druhých.

Autorem této metody je profesor Dr. Ing. Christov Rohrbach z NSR. Je nejen talentovaný radiestet a praktikující léčitel, ale i výzkumný pracovník v oblasti fyziky pevných látek a mechaniky. Rohrbach jako výzkumný pracovník seriozně a objektivně ve svých výzkumných prací vyhodnocuje možnosti léčby kyvadlem na bázi rezonanční vazby, pomocí níž je z těla ošetřované osoby odstraňována "nemocná bioplazma". Pochopitelně, že tato léčebná metoda neléčí všechny nemoci, ale dosahuje takových úspěchů, které si zasluhují pozornost široké veřejnosti, ale i odborníků zabývajících se moderní fyzikální terapií. Senzibilové, kteří jsou schopni vidět vyzařování aury kolem lidského těla, jsou velice překvapeni nádherně se měnícími barvami při "odsávání nemocné bioplazmy" kyvadlem z těla léčené osoby.

Protože aura člověka představuje jakýsi energetický obraz organizmu, znamená každá její změna odchylku od normálu energetické bilance organizmu a tedy od jeho optimálního zdravotního stavu. Tvar a velikost aury se mění, ale vždy zobrazuje momentální stav těla. Ten, kdo má schopnosti pracovat s kyvadlem a má dostatek vědomostí o tom, jak s ním pracovat a dále má dostatek znalostí o stavbě a funkci lidského těla, je schopen také diagnostikovat, a tedy zjišťovat momentální zdravotní stav organizmu příslušné osoby.

Jak probíhá léčení kýváním pomocí kyvadla

Jak je známo, lidské tělo vysílá tepelné záření, o čemž se snadno přesvědčíme, když si například na tělo přiložíme ruku. Ovšem toto není jediné záření lidského těla. Tělo na všechny strany vyzařuje množství záření a vln. Jsou to například elektromagnetické vlny, Hertzovy vlny, skalární Teslovy vlny, velmi slabé světelné záření, tepelné záření, radioaktivní záření, neelektrické záření. Každý z těchto druhů záření se šíří ve větší frekvenční oblasti, tím se rozumí, že současný počet kmitů za vteřinu, měřeno v hertzech (1 Hz), silně variuje, například od několika Hz k mnoha milionům Hz. Ovšem k léčebnému kývání zprostředkovanému kompenzačním kyvadlem je potřeba jen znalosti pouze dvou druhů záření, a to Hertzových a Teslových vln. Intenzita uvedených záření je extrémně malá.

I uvnitř našeho těla působí mnoho různých druhů záření. Toto záření řídí všechny životní pochody. Je-li tělo nemocné, vzniká na místě onemocnění abnormální zářivé pole, které se nazývá "nemocná bioplazma". Úkolem při léčení kýváním kyvadla, tuto nemocnou bioplazmu opět normalizovat. Při léčebném kývání se to děje "odsátím" nemocné bioplazmy kyvadlem. Pak může zdravá bioplazma z ostatních oblastí těla přitéci na ošetřované místo a nahradit nemocnou bioplazmu léčeného člověka a ten se uzdraví.

Před zahájením léčebného procesu kýváním se musí léčitel (osoba, která léčení provádí) mentálně naladit na proces, kteý chce iniciovat. Nejprve se musí naladit na představu, že chce přijímat jen Teslovy vlny, a sice takové, které zasáhnou koneček prostředníku jeho levé ruky. V pravé ruce drží kyvadlo, prostředník levé ruky se dotýká povrchu těla léčené osoby. Je-li příslušné místo na těla léčené osoby zdravé, točí se kyvadlo proti směru hodinových ručiček – levotočivě, až dosáhne prostředník levé ruky nemocné místo, tj. rušivé pole způsobené nemocí, začne se kyvadlo točit pravotočivě, stahuje rušivé pole přes tělo a pravou ruku léčitele a vysílá ji (rozptyluje) do okolního prostoru. Po tomto způsobu odsátí nemocné bioplazmy pak kyvadlo samo změní svůj směr otáčení, tedy točí se doleva. Ve většině případů je takto nemoc zažehnána. Pokud dále léčitel pohybuje prstem po těle pacienta, podrží si kyvadlo svůj levotočivý pohyb do té doby, dokud prst nenajde jiné nemocné místo na těle léčené osoby. V případě, že nemocná osoba má nemocnou větší část (plochu) např. rameno, koleno, záda atd, potom je možné přikládat na postižené místo levou dlaň, a to její střed. I v tomto případě je postup léčení stejný, jak bylo výše popsáno. Po této aplikaci je dobré ještě provést "doléčení" prostředníkem levé ruky a doléčit tak celou postiženou plochu.

Očištění léčitele po léčení kyvadlem

Jak ukázala praxe, zůstává v těle léčitele po ukončení "kýváním" ještě zbytek "odsávané" nemocné bioplazmy. Proto se léčitel musí od této nemocné bioplazmy hned po ukončení léčení očistit. Je to velmi snadné: vzdálí se například na jeden metr od léčené osoby a soustředí se na "odvedení rušivého pole". Pronese třeba tuto větu: "Ať zbytky nemocné bioplazmy po léčení opustí mé tělo." Kyvadlo v jeho ruce se točí opět doprava, a sice tak dlouho, dokud zbytek rušivého pole neopustí jeho tělo. Při dalším možném očišťovacím postupu se mentálně programuje k vyčištění svého těla – nepřijetí nemocné bioplazmy před zahájením léčení – asi takto: "Když léčím, žádná nemocná bioplazma nezůstává v mém těle". Závěrem se pak doporučuje ještě provést následnou kontrolu mentálním dotazem pomocí kyvadla na to, zda se nemocná bioplazma z těla osoby provádějící léčení skutečně odstranila.

Při aplikaci této léčebné metody se doporučuje poblíž místa, kde probíhá léčení, zapálit svíčku a nechat ji hořet celou dobu léčení.

Jak již bylo uvedeno, osoba, která aplikuje tuto léčebnou metodu, se musí nejprve naprogramovat na to, čeho chce dosáhnout. Toto programování se nazývá též "mentální orientace" (MO). Při léčebném kývání většinou léčitel dosáhne požadovaného úspěchu, tedy "odstranění rušivého pole," již samotnou mentální orientací. Ovšem často lze výsledky léčení touto metodou zlepšit i tím, že mentální orientaci rozšíříme nebo specifikujeme. Takové rozšíření mentální orientace se může vztahovat například na druh nemoci, na určité bakterie nebo viry. Vhodná mentální orientace by pak zněla takto: "Mohu učinit herpetické viry neškodnými" nebo "Ať se stanou viry neškodné". Užitečná a účinná může být také mentální orientace i na určitý druh nemoci, například: "Ať zmizí svalové bolesti nebo pocit tlaku" apod. Je velice prospěšné a užitečné, když mentální orientace zahrnuje i přesnější lokalizaci místa nemoci v těle ošetřované osoby, například na povrchu kůže. Před léčením touto metodou je třeba dodržet tato jednoduchá, ale účelná opatření: záření rušivého pole bioplazmy proniká i oblečením, které má léčená osoba na sobě, ovšem v různé míře a intenzitě. Aby bylo léčení účinnější, je proto třeba, aby léčená osoba měla na sobě pouze lehké oblečení. Místo nemoci je pak možné lépe lokalizovat. Klient musí před léčením odložit vše, co je kovové, neboť kovové předměty odklánějí nebo odstiňují záření. Mohou také působit jako zářič. Též je velmi důležité, aby léčená osoba a ani léčitel se při léčení nenacházeli na škodlivých geopatogenních zónách.

Jak léčit sám sebe a některé praktické návody

Tato léčebná metoda umožňuje i samoléčbu. I v tomto případě je postup stejný, jak byl popsán, ovšem s tím rozdílem, že vlastní rukou, lépe řečeno prostředníkem levé ruky, provádíme diagnostikování a vlastní léčbu kýváním na vyobrazeném těle. Po dokončení léčebného kývání tímto způsobem přirozeně nepotřebujeme odstraňovat žádné zbytky rušivých polí, neboť tyto již nejsou, a ani být nemohou přítomné v našem těle.

Provádíme-li léčbu kýváním, můžeme prstem (prostředníkem) lokalizovat i prostorově velmi malé rušivé pole, například bodnutí hmyzu. Ovšem, má-li rušivé pole větší plochu, například nad namoženým svalem, nemocným kolenem nebo ramenem, je vhodnější přibližovat k tělu na nemocné místo celou dlaň ruky. Doba, po kterou provádíme léčebné kývání až do úplného odstranění rušivého (nemocného) pole, závisí především na síle a rozloze tohoto rušivého pole. Někdy jde pouze o několik vteřin, jindy o několik minut. Významnou roli zde hraje i citlivost léčitele. Někdy však k vyléčení potřebujeme více sezení, aby bylo dosaženo trvalého uzdravení. Uzdravení může být perfektní a skutečně smysluplné, bude-li předem odstraněno to, co vlastní nemoc vyvolalo. Spí-li například klient na křížení dvou vodních žil, tj. dvou toků spodní vody, je velká pravděpodobnost onemocnění toho orgánu, který nad tímto místem křížení leží. Budou-li například bolesti ledvin pomocí léčby potlačeny, objeví se znovu, když léčená osoba opět ulehne na staré místo.

Věřím, že tato nová a velmi jednoduchá a účinná léčebná metoda najde uplatnění u širšího okruhu veřejnosti, a tak usnadní léčení řady onemocnění. Jistě najde uplatnění především u osob, které umějí pracovat s kyvadlem a mají aspoň částečné vědomosti o lidském těle, jeho vnitřním uspořádání a jeho činnosti.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 5/2010.