První dva oznámené případy prasečí chřipky (virus A/H1N1, kmen S-OIV) byly diagnostikovány v Kalifornii 17. dubna 2009. U prasečí chřipky se nejedná o nic nového. Jde o typ A, podtyp H1N1. Stejného druhu A/H1N1 byla i chřipková epidemie v roce 1918, přičemž se virus A/H1N1 od roku 1977 běžně vrací za každoročních chřipkových sezón; jedinou novinkou je kmen S-OIV3…

Od doby, kdy se poprvé objevila, až do 15. září 2009 zemřelo v Evropě na tuto chřipku 137 a celosvětově 3 559 lidí. Je nutné si uvědomit, že pouze v Evropě každoročně kvůli běžné chřipce zemře něco mezi 40 000 a 220 000 lidí. Jak veřejně deklarovali uznávaní zdravotničtí odborníci, mezi nimi Dr. Bernard Debre (člen French National Ethics committee) a Dr. Juan Jose Rodriguez Sendin (prezident Asociace španělských lékařských vysokých škol), z informací získaných z již ukončené chřipkové sezóny na jižní polokouli vyplývá, že se prasečí chřipka vyznačuje menší úmrtností a komplikacemi než běžná každoroční chřipka.

Vražedná vakcína

Koncem ledna 2009 zaslala rakouská pobočka North American pharmaceutical company Baxter šestnácti laboratořím v Rakousku, Německu, České republice a Slovinsku celkem 72 kilogramů vakcinačního materiálu. Laborant společnosti BioTest v České republice se o vlastní újmě rozhodl otestovat dodanou očkovací látku na fretkách. (Je děsivé, že předpisy takový test nevyžadovaly! Pozn. překl.) Fretky se používají při studiu chřipkových vakcín už od roku 1918. Všechna naočkovaná zvířata pošla. Baxterem zaslaný materiál byl pak zkoumán, aby se zjistilo, oč vlastně jde. Vyšlo najevo, že zásilka obsahovala kombinaci sestávající z živých virů ptačí chřipky (viry A/H5N1) a živých virů sezónní chřipky (virů A/H3N2). Kdyby tato kontaminace nebyla včas objevena, mohla se stát hrůznou skutečností pandemie, kterou bez zjevného racionálního důvodu vyhlásily zdravotní úřady na globální i místní úrovni. Použitá kombinace živých virů představuje potenciálně vražednou směs, jelikož slučuje virus s nízkým stupněm nakažlivosti (virus ptačí chřipky), na nějž však 60 % postižených umírá, s virem, který má sice nízký stupeň úmrtnosti, ale zato je vysoce infekční (virus sezónní chřipky).

Umělá pandemie…

Dne 29. dubna 2009, tedy už 12 dnů po odhalení prvních případů prasečí chřipky, generální ředitelka WHO Dr. Margaret Chan překvapivě vyhlásila pátý stupeň pohotovosti (ze škály 1 až 6) "kvůli nebezpečí pandemie" a nařídila vládám všech členských států WHO aktivovat krizové plány a vyhlásit maximální zdravotnickou pohotovost. O měsíc a půl později, 11. června 2009, už Dr. Chan prohlásila pandemii A/H1N1 S-OIV za reálnou (vyhlášením stupně 6). Jak mohla vyhlásit pandemii, když ze shora uvedených vědeckých poznatků a statistik vyplývá, že prasečí chřipka je mírnější než běžná sezónní a že u A/H1N1 nejde o žádný nový virus, ale jen nový kmen velmi dobře známého viru, na který je imunitní systém většiny populace připraven? Vyhlášení pandemie navzdory uvedeným okolnostem bylo možné jen proto, neboť WHO počátkem května změnila svou definici pandemie. Před květnem 2009 brala definice pandemie v úvahu vážnost a nebezpečnost infekce, což byl ten nejvýznamnější aspekt s ohledem na klinické a politické zacházení s pandemiemi. Tento aspekt byl nicméně v květnu 2009 z původní definice vyřazen. Ke změně došlo krátce poté, kdy Spojené státy deklarovaly stav "národní zdravotní nouze", přestože tam měli jen 20 lidí infikovaných virem prasečí chřipky a vůbec žádná úmrtí.

… a její politické důsledky

V souvislosti s pandemií je možné vyžadovat povinné očkování určité části obyvatelstva, nebo dokonce celé populace.

Co se může stát někomu, kdo se odmítne dát očkovat? Pokud není rozhodnuto, že očkování bude povinné, pak to jistě učinit může, ale v případě, že očkování bude prohlášeno za povinné, je stát povinen prosazovat zákon ukládáním pokut nebo i uvězněním. (Například ve státě Massachusetts by navrhovaná pokuta v tomto případě mohla dosahovat až 1000 dolarů za každý den bez vakcinace.)

Vezme-li člověk v úvahu tyto aspekty, může dojít k závěru, že pokud bude očkování prohlášeno za povinné, nezbude než jít a nechat se naočkovat; konec konců, vakcína je více méně stejná jako ta proti každoroční chřipce, tak oč vlastně jde? V tomto ohledu je však nezbytné vědět, že zde jsou tři úplně nové aspekty, jimiž se vakcíny proti prasečí chřipce od očkovací látky proti každoroční chřipce odlišují.

Nebezpečné novinky

První novinkou je to, že většina farmaceutických společností navrhla vakcínu tak, že nebude stačit jedna injekce – všichni si budou muset přijít pro dvě dávky. WHO navíc doporučuje přijmout ještě i vakcínu proti sezónní chřipce. V důsledku toho každý, kdo uposlechne letošní doporučení WHO, vystaví sebe nebo své děti účinku tří injekcí. To je nové, jde o postup, který teoreticky ztrojnásobí případnou toxicitu. V praxi neexistuje žádný způsob, jak odhadnout dlouhodobé účinky tohoto trojího očkování, protože se to takto ještě nikdy nedělalo.

Druhou novinkou je, že se někteří producenti vakcín proti prasečí chřipce rozhodli kvůli zvýšení účinku antigenu použít látku mnohem potentnější, než je ta ve vakcínách proti sezónní chřipce. Pomocné látky jsou substance přidávané k vakcíně za účelem "vyburcování" imunitního systému. Například vakcína proti prasečí chřipce od Glaxo-Smith-Kline obsahuje ASO3 (kombinaci skvalenu a polysorbátu), což je látka schopná desetinásobně vybudit imunitní odezvu. Problém tohoto postupu spočívá v tom, že si nikdo nemůže být jist tím, zda tato umělá stimulace imunitního systému nevyprovokuje závažná autoimunitní onemocnění (jako např. Guillain-Barreho paralýzu – onemocnění projevující se progresivní symetrickou obrnou a ztrátou reflexů, zpravidla začínající na dolních končetinách; pozn. překl.).

Třetí novinkou, jíž se tato vakcína liší od té, která se očkuje každým rokem, je skutečnost, že výrobci vyžadují od všech států podpis dohody, jež jim zaručuje úplnou beztrestnost v případě, že by vakcína měla více vedlejších účinků, než se očekávalo (dnes se například počítá s tím, že Guillain-Barreho paralýza může postihnout 10 lidí z každého miliónu očkovaných sezónní chřipkovou vakcínou). USA již podepsaly dokument, který politiky a farmaceutické společnosti zbavuje veškeré odpovědnosti v souvislosti s nepředvídanými vedlejšími účinky očkovací látky proti prasečí chřipce.

Miliardový experiment

Kdyby kontaminovaný vakcinační materiál od Baxtera nebyl (šťastnou náhodou) odhalen, mohla dnes být šokující skutečností extrémně závažná pandemie. Prakticky nulová reakce politických kruhů a sdělovacích prostředků na to, co se událo v únoru v jedné české laboratoři, je děsivá a nevysvětlitelná. Ještě nevysvětlitelnější je rostoucí míra nezodpovědnosti předváděná WHO, vládami a národními zdravotnickými agenturami a ministerstvy vyhlášením pandemie a podněcováním k maximální zdravotnické pohotovosti, aniž by pro to zde byl skutečný racionální důvod. Je mimořádně nezodpovědné a nevysvětlitelné, že je zde mrháno miliardami euro z veřejných prostředků na výrobu miliónů dávek očkovací látky proti neexistujícímu nebezpečí, a přitom nemáme peníze na to, abychom pomohli miliónům lidí, kteří v důsledku nynější hospodářské krize přišli o práci a domovy.

Dokud zůstanou neobjasněna tato fakta, jeví se jako velmi skutečné riziko, že by letos mohla být distribuovaná kontaminovaná vakcína a dojde k přijetí zákonných opatření nařizujících povinné očkování. Neměli bychom to podceňovat.

Jestliže prasečí chřipka bude stále tak mírná jako doposud, nedává smysl vystavit se riziku zamořené vakcíny či riskovat částečné ochrnutí.

Vyhněme se hysterii

I kdyby se chřipková epidemie nenadále zhoršila, jak bez vědeckých podkladů prorokovala hrstka lidí ve vysokých úřadech – mezi nimi i generální ředitelka WHO – stále ještě nemá žádný smysl nechat se očkovat. Růst úmrtnosti by mohl znamenat jen dvojí:

1) virus kmene S-OIV, který nyní cirkuluje, zmutoval;

2) do oběhu se dostal jiný virus (nebo viry). Je logické, že v obou uvedených případech bude aktuálně připravená vakcína nepoužitelná a navíc, vzhledem k únorovým událostem u Baxter Pharmaceutical Company, by dokonce mohlo jít i o způsob, jak nemoc úmyslně rozšířit.

Zůstaňme klidní a přistupme na základě zdravého rozumu k opatřením, jimiž se můžeme infekci vyhnout a uchránit se před vakcinací. Využijme všech legálních nástrojů a nezbytné občanské spoluúčasti, abychom zajistili, aby nebyl nikdo nucen jít k očkování proti své vůli a aby těm, kteří očkování přijmou dobrovolně (nebo jejich rodinám), nebylo upíráno právo na stížnost a odškodnění, pokud u nich očkovací látky vyvolají onemocnění, či dokonce způsobí úmrtí.

Z anglického překladu původní katalánské verze publikované na stránkách Dr. Forcades na www.catalunyareligio.cat

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 4/2010.