Mayský kalendář předpovídá na 21. prosince 2012 příchod nového světa. Tento den má být v rámci planetárního vývoje jakousi branou, jež lidstvu otevře cestu k novým dimenzím života a obzorům poznání. Průchod touto branou má podle dávných tradic zajistit "pátá původní rasa" – nová větev lidského genofondu – jejímž posláním je provést lidstvo dalekosáhlými změnami.

Charakteristické znaky těchto svérázných, výjimečně nadaných "nových lidí" rodících se po roce 1982, vztah mezi nimi a proroctvím mayského kalendáře a dalších tradic odhaluje ve své knize Nejen indigové děti americká autorka P. H. M. Atwaterová, kaplanka, vizionářka a uznávaná odbornice v oblasti výzkumů zážitků blízkých smrti.

Vývoj života sledoval jasný cíl

Hvězdy vznikly v jakýchsi "inkubátorech" ze shluků plynu a prachových částic. Život, jak je známo, vznikl ve vodě, v okamžiku, kdy se v "prvotní polévce" spojily ty správné látky a vytvořily formu vhodnou pro inkarnaci života a vývoj inteligence. Na vrcholu evoluce stanul člověk. Lidské tělo je krásné a dokonalé jako vesmír sám. Významný francouzský vědec Le Comte du Noűy k tomu říká: "Už od samého prvopočátku se život vyvíjel tak, jako by měl jasný cíl, a zdá se, že tím cílem byl vznik lidského svědomí." Tento cíl, neboli vyšší plán Stvoření, byl odhalen a popsán již dávnými civilizacemi, které si jeho znalost mezi sebou předávaly pomocí proroctví, rituálů a relikvií. Jedním z nejznámějších posvátných odkazů je aztécko-mayské slunce vytesané do kamene. Tehdejší kněží a astronomové jej dokončili roku 1479. Mezi různými kalendářními systémy, které jsou v něm zaneseny, vyčnívá jeden, mapující neuvěřitelně dlouhý časový úsek – od okamžiku velkého třesku až do roku 2012. Nejčastěji se o něm mluví jako o mayském kalendáři a současní astronomové si marně lámou hlavu, jak mohlo být toto mistrovské matematické dílo vytvořeno. Zkusme se na něj podívat trochu blíže a zjistíme, že nejvíce fascinující je jeho účel: zmapovat vývoj vědomí od okamžiku jeho vzniku (Stvoření) pomocí názorného zobrazení devíti za sebou jdoucích vývojových stadií.

Devět úrovní myšlení

• Buněčná úroveň: od okamžiku velkého třesku (před 16,4 miliardami let) až do vzniku jednobuněčných organizmů – vědomí akce a reakce.

• Savčí úroveň: období vzniku vyšších a složitějších životních forem (začalo před 820 miliony lety) – vědomí odezvy na podněty.

• Rodinná úroveň: období vzájemných vztahů a získání nezávislosti, vývoj prvních předchůdců člověka (začalo před 41 miliony let) – vědomí individuální odezvy na individuální podněty.

• Kmenová úroveň: lidé začali využívat oheň, skrýše, primitivní nástroje, vznikají první sociální skupiny (zhruba před 2 miliony let) – vědomí uvědomování si, vědomí podobnosti a odlišnosti.

• Kulturní úroveň: období vynálezů, umění a magie, rozvoj zemědělství a domestikace zvířat, vznikají větší společenské celky (začalo před 102 tisíci lety) – vědomí rozumu.

• Národní úroveň: období rozmachu písma a písemných záznamů, zpracování kovů a rozvoj řemesel, obchodu, měst a církve (začalo před 3115 let př. n. l.) – vědomí zákona a práva.

• Planetární úroveň: období industrializace, povinné školní docházky, vyššího vzdělávání a zábavy, vznikají obrovské distribuční sítě, komunikace se globalizuje, objevují se digitální technologie, internet (začalo roku 1755 n. l.) – vědomí moci.

• Galaktická úroveň: doba fotonové fyziky, nanosekund a víceúlohových (multitaskingových) systémů, ale také živelných pohrom, ekologických problémů a globálních změn klimatu, využití světla a alternativních zdrojů energie (začala roku 1999 n. l.) – vědomí etiky.

• Univerzální úroveň: dojde k uznání vědomí a záměru jako řídících sil, období zvýšeného důrazu na náboženské a duchovní otázky, uvědomění si propojenosti všech životních forem, společného řízení globálního společenství, zmizí hranice a omezení (začne roku 2012 n. l.) – vědomí "spolutvoření".

Proces tvoření se zrychluje

Mayský kalendář končí 21. prosince 2012. Původní konečné datum je sice 28. října 2011, ale kvůli nepřesně určenému počátku kalendáře se po příslušných přepočtech stanovilo na rok 2012. Všimněme si, jak se vývoj s každou další úrovní vědomí závratně zrychluje. Evoluce, ne čas! Navzdory všeobecnému spěchu máme všichni pocit, že něco nestíháme. Vědecké pojetí času totiž nedokáže zohlednit to, co právě prožíváme. Nezrychluje se čas, ale proces tvoření, a to v souladu s posunem k jemnějším vibracím vyvolaným rozvojem vyšších stavů vědomí. Změna je patrná na první pohled – naše mysl a vědomí přeskočily na vyšší vývojový stupeň. Výhody, jaké jsme díky tomu získali – dostatek času k napravení našich chyb, integrování toho, co jsme se už naučili, a přizpůsobení se měnícím se podmínkám – už jsou ve skutečnosti pryč. Doba mezi událostmi a jejich následky se dramaticky zkrátila. Technické vymoženosti jako počítače, internet, textové zprávy, mobilní telefony, digitální kamery, televize, fax, lasery, optická vlákna a roboti nám okamžitě přinášejí informace o celém světě až do domu. Je vůbec možné v takovém světě zpomalit a přemýšlet o smyslu života? Tato otázka už každého z nás aspoň jednou napadla. Na první pohled totiž můžeme získat dojem, že naše planeta právě zažívá "nervový kolaps".

Konec velkého cyklu

Nicméně až 21. prosince 2012 vyjde Slunce na oblohu, střed naší galaxie dokončí svou 25 920 let dlouhou cestu kolem pomyslného středu vesmíru neboli velký cyklus zvěrokruhu, v astrologické numerologii nazývaný též "vesmírný rok". Tomuto datu se však přisuzuje mnohem větší význam než jen přechod z jednoho vesmírného roku do dalšího. Podle Mayů se stvoření skládá z pěti "sluncí" neboli světů (epoch). Každé slunce zatím skončilo nějakou katastrofou nebo přechodnou krizí. Díky moderním studiím a teorii chaosu však již víme, že tento zvrat je nezbytným předpokladem pro nastolení nového řádu a vznik nových životních forem. Smrt starého a vznik nového popisuje i legenda o Fénixovi, bájném ptáku, který povstal z popela. Jeho let nesymbolizuje pouze nový začátek, ale také příchod nového světa, lepšího než byl ten předchozí. Mayský kalendář předpovídá konec pátého slunce na rok 2012.

Vzlétne další Fénix

Vážnost této predikci dodává fakt, že i další systémy – duchovní úrovně židovské kabaly, hinduistické cykly juga nebo tradiční měření času indiánského kmene Hopi – se s děsivou podobností shodují v tom, že se pátý svět chýlí ke konci. Toto galaktické sjednocení předzvěstí začátku nové epochy lze najít ve většině tradičních náboženských systémů, včetně perského mithraizmu, védské astrologie, islámské astrologie, posvátného zeměpisu Evropy, křesťanských církevních staveb středověku nebo různých okultních nauk. Staří Inkové nazývali období, které má přijít, pachacuti, což by bylo možné přeložit jako "čas za časem, kdy se Země obrátí vzhůru nohama". Staří Egypťané to popisují jako "vzlétnutí pátého Fénixe". Proroctví kmene Hopi mluví o tančícím duchu Modré hvězdy, nebeské bytosti, která bude tančit před jejich puebly, aby zvěstovala příchod pátého světa. Nikdo nepochybuje o tom, že naše současnost neboli to, co prožíváme, je něco nového, co jsme dosud nezažili, a to nejen díky pokroku v celé společnosti a úžasným technickým vymoženostem, které nám neuvěřitelně usnadňují život – to vše je pokládáno za samozřejmost. Epocha, v níž žijeme, kdy jedna změna rychle střídá druhou, však byla předpovězena a detailně popsána již před tisíci let našimi předky, kteří chápali rozdíl mezi vývojem vědomí a stvoření a během času. Znali smysl lidské existence a věděli, že člověk není na Zemi náhodou, ale že s ním má Stvořitel jasný záměr a vyšší cíl.

Okamžik zrodu, ne posledního soudu

Z dávných civilizací se toho moc nezachovalo, zvláště z té mayské, a tak se můžeme jen dohadovat, co všechno znali a věděli staří Mayové. Čím si však můžeme být absolutně jisti je, že poslední den mayského kalendáře nemá být dnem posledního soudu. Představuje spíše bránu, kterou máme projít; řečeno ústy moderního člověka, časoprostorový portál do nového světa, nového způsobu života, nových možností. Můžeme se na to dívat i jako na znovuzrození. Každý porod je však provázen bolestí a nepříjemnými pocity a následován ztrátou nevinnosti a překážkami, jež nás mohou srazit na kolena. Nový svět se pomalu ale jistě blíží a vše kolem nás je vzhůru nohama. V tomto scénáři však ještě něco chybí…

Pátá rasa dětí nového světa

Dávné civilizace tvrdily, že během přerodu, jímž nyní procházíme, vznikne nová forma života, nová lidská rasa neboli pokolení. Nemluvíme zde však o rase ve smyslu barvy kůže nebo jiných fyzických znaků, i když i ty se mohou objevit, ale ve smyslu jiné vývojové větve, o lidech s odlišným genofondem. Jasnovidci a mystikové, kteří to předpovídají, tuto novou vývojovou větev lidstva nazývají "pátou rasou" nebo také "pátým druhem". Proč právě pátým? Odpověď na tuto otázku najdeme v symbolické Pandořině skříňce, proslulé schránce ukrývající vše obávané a zároveň fascinující. Říká se, že ten, kdo ji jednou otevře, ji už nikdy nemůže zavřít. Tou schránkou je ve skutečnosti naše mysl, jež se vytrvale vzpírá přijmout cokoli o páté rase, pátém světě, páté dimenzi či páté čakře. To vše je třeba si uvědomit, abychom začali alespoň trochu chápat tlaky, jimž jsme v současné době vystaveni, a potíže, kterým musíme při výchově poslední generace dětí čelit.

Tento článek byl zveřejněn v tištěné formě časopisu Phoenix 1/2010.