Brány Liechtensteinského muzea ve Vídni se otevřely 29. března 2004. Otevřela se jedna z nejvýznamnějších privátních sbírek světa prezentující obrazy a skulptury. K vidění jsou díla mistrovského evropského malířství posledního půl tisíciletí. Rod Liechtensteinů toto umění shromažďoval po mnoho generací.

Existující šlechtický rod

Shromažďování uměleckých předmětů se u rodu Liechtensteinů datuje od přelomu 16. a 17. století. V té době konvertovali ke katolické víře. V dalším období se jim podařilo postupně rozšířit rodové vlastnictví. V době po Bílé hoře se postavili Liechtensteinové na stranu Habsburků. V průběhu 18. století vzniká sídlo ve Feldsbergu, tedy česky ve Valticích, a později ve Vaduzu v Liechtensteinské. Knížecí rod Liechtensteinů se počítá k dosud existujícím šlechtickým rodinám Evropy. První nositel tohoto jména byl zmíněn v roce 1136. Jejich panství se rozkládalo na jih od Vídně.

Záruka kvality

Jako moderně vedený kulturní podnik si vzal za cíl zpřístupnit umělecká díla knížecí rodiny a zachovat je pro budoucnost, pro další generace. Umělecká sbírka knížete Hanse-Adama II. je záruka nejvyšší kvality. Jeho snahou bylo zpřístupnit všechny umělecké předměty. K obnově původního paláce ve Vídni došlo v roce 1691. K zásadní obnově původního paláce došlo v roce 1790.

V době 2. světové války zasáhla areál zbloudilá bomba. Jako kdyby to nestačilo. Nedaleko paláce se zřítilo letadlo. Ke skutečné obnově došlo kolem v roce 1975. Po připojení Rakouska k Německu v roce 1938 byly sbírky uzavřeny a vše v tajnosti přestěhováno do Vaduzu do Liechtensteinské. Dnes palác platí jako jeden z nejlépe zachovaných paláců baroka.

Kočár v salle tereně

Už v prostorné salle tereně přitáhne návštěvníka nádherný kočár – zlatý kočár knížete Josepha Wenzla von Liechtenstein. Salla terena byla zbudována podle předlohy italských staveb koncipovaných jako otevřená hala. Do konce 19. století se z paláce chodilo rovnou do zahrady. Není snad návštěvníka, který by si nechal ujít frezky nad schodištěm vedoucím ze salla tereny.

Pak průvodkyně návštěvníky přivede do nádherné klasicistní knihovny, ve které se v publikacích odráží literární zájmy knížecího rodu, čítající více než 100 tisíc svazků. V dalších prostorách Liechtensteinského paláce jsou díla předních italských malířů školy, která jinde ve Vídni nenajdete. Pozornost si zaslouží Jan Křtitel Zaroza Santiniho a svatý Sebastian Andrea Montegna.

Rozkvět portrétu

V dalším výstavním sále je patrno, že portrét se vyvinul do renezančního rozkvětu. Jsou zde zastoupena přední díla Raffaelova a religiozního italského baroka, reprezentována Sebastianem Riccim. Knížecí sbírky se skládají z uměleckých děl. Vidíme zde skulptury a cenné umělecké práce. Je to chlouba umění.

Badminton Cabinet

Doslova světovou pozornost při nákupu vzbudil Badminton Cabinet, krásný kus skříně z doby Pietra dura, z ebenového dřeva a z pozlaceného bronzu, který byl zakoupen 9. prosince 2004 u Christieś v Londýně za 27 milionů euro tedy za dobrých 650 milionů korun českých. Tedy nejdražší kus nábytku na světě.

Mistrovské dílo

Tvoří Herkulův sál s plochou stropu šest set metrů čtverečních. Je to největší světský sál ve Vídni. Sál je místem společenských událostí s vynikající frezkou Herkula, známého z řecké mytologie, od Andrea Pozza.

Nevidí se vše najednou

Knížecí sbírka obsahuje asi 1700 obrazů od rané renezance až po romantiku. Mezi uměleckými díly najdeme obrazy od Lucase Cranacha staršího, Raffaela, Petra Pavla Rubense, Franse Halse.

V Liechtensteinském muzeu je vidět na ploše 2300 metrů čtverečních pouze 15 procent z celkových sbírek. Ostatních 85 procent je uloženo v depozitářích. V žádném z depozitářů však nezůstává žádné umění utajeno, ale prezentuje se na měsíčních pravidelně se obměňujících výstavách. Prohlídka Liechtensteinského muzea patří podle mého názoru k programu kulturní Vídně.

Tento článek byl zveřejněn v tištěné formě časopisu Phoenix 1/2010.