Na celém světě neexistuje všestrannější a lepší lék na každou ránu nežli "svatojánská bylina", jak tvrdí velký lékař, přírodovědec a alchymista Paracelsus… Třezalka nechyběla v žádné mošničce báby kořenářky, ale školní medicína jí přesto ještě před pár lety nedůvěřovala, i když se stále množily případy, kdy se osvědčila jako velmi účinný prostředek při nervových poruchách a depresích.

V poslední době se však lékaři věnovali výzkumu byliny s botanickým názvem Hypericum perforatum a objevili, že tato nenápadná rostlina rostoucí při cestách vykázala úspěch i při léčbě největších strašáků současnosti, jako je AIDS, žloutenka nebo některé druhy rakoviny.

Již v roce 1988 vědci z newyorské univerzity informovali o nové terapeutické látce nazvané Hypericin. Tento lék vykazuje dramatickou antiretrovirovou účinnost při zcela minimálních vedlejších účincích. Květy třezalky obsahují právě látku zvanou Hypericin. Například při pokusech na myších dokázal Hypericin ochránit zvířata před rakovinovým onemocněním. K tzv. retrovirům se řadí vedle viru HIV i žloutenka typu B a C a herpes.

Hypericin

Procedura probíhající dříve, než si laboratorně ověřený lék najde cestu k praktickému běžnému používání, trvá obvykle dosti dlouho, tentokrát však tomu tak nebylo, snad i proto, že Hypericin nemá žádné vedlejší účinky.

V Německu se k odvážnému pokusu odhodlali na klinice doktorky Steinbeck-Klose v Bonnu, kde podávali – samozřejmě po příslušném souhlasu ministerstva zdravotnictví – pacientům trpícím depresivními stavy před očekávanou smrtí na AIDS extrakty z květů třezalky obsahující Hypericin.

Pro zlepšení střevní činnosti dostávali pacienti i stopové prvky selenu a zinku a dále enzym pankreatin rozpouštějící bílkoviny. Po osmi letech byla vyhotovena na příkaz ministerstva univerzitou v Hannoveru zpráva se statistickým vyhodnocením.

Ze 145 pacientů zemřelo 37 osob, tedy daleko méně, než by tomu bylo u nemocných AIDS, kteří Hypericin nedostávali.

Kromě toho bylo konstatováno, že všichni léčení se cítili "mnohem lépe než ti, kteří absolvovali běžnou léčbu a chemoterapii". Dále se zjistilo, jak konstatovali lékaři z Frieburgu v lékařském časopise "Lancet", že tato léčba úspěšně zapůsobila i na viry, které rády napadají organizmus s oslabenou imunitou, a poradila si i se širokou škálou bakterií.

Zde se osvědčila látka nazvaná Hyperforin, která zabránila také růstu rezistentních kmenů bakterií, jako jsou třeba stafylokoky. Tato látka se nachází ovšem jen v čerstvých květech třezalky. Její blahodárné působení zřejmě zapříčinilo, že počet pacientů, kteří odolali infekci, vzrostl na dvojnásobek.

Pro budoucnost se předpokládá ještě další možnost využití třezalky. Jako tzv. antioxidant chrání před obávanými "volnými radikály" ve výměně látek. Obsahuje totiž Melatonin, nejsilnější lapač radikálů, a to v míře přesahující všechny evropské byliny, totiž celé čtyři miligramy na kilogram květů a téměř dva miligramy na kilogram listů.

Od deprese k rakovině

Od poznatků, že Hypericin dokáže oslabovat, či dokonce úplně ničit některé viry, byl už jen krok k pokusům při léčbě rakoviny. Ukázalo se, že hypericinová terapie podporovaná ozařováním laserem vykazovala nepopiratelné úspěchy při léčbě kožní rakoviny, leukémie a mozkových tumorů.

Červené barvivo Hypericinu zachytí energii slunečního světla a přenáší ji do molekul kyslíku, čímž se energie obohatí podobně jako u fotosyntézy, kde sluneční energie přenáší chlorofyl na molekuly vody. Agresivnější kyslík podobný ozónu poté rozruší rakovinové buňky.

Hlavní výhodou této metody je, že kyslík s obohacenou energií se vytvoří jen na místech ozářených světlem o vlnové délce 532 nanometrů (1 miliardtina metru). Laserovým paprskem se dá zamířit velmi cíleně, takže se nepoškodí nezasažená tkáň. Existují důkazy, že Hypericinem jsou zasaženy právě napadené buňky, zatímco zdravé zůstanou ušetřeny.

Také zde se předpokládá, že bude možné dosáhnout lepších výsledků, bude-li používán extrakt z celé rostliny, a nikoli jen izolovaná látka, protože pak bude využit i Melatonin, který se již při léčbě rakoviny osvědčil.

Ostatně i přípravky z konopí, které zmírňují následky chemoterapie, mají v sobě Melatonin. Lze předpokládat, že v budoucnosti bude "svatojánská bylina" využívána v mnoha oblastech:

• při nejrůznějších psychických symptomech označovaných jako "deprese", k nimž patří i fobie, tik, klimakterické potíže a noční pomočování;
• proti celé řadě rezistentních a nebezpečných virů;  proti nejrůznějším bakteriím, také dosud rezistentním, mezi jiným při ošetřování ran, což je známo již delší dobu;
• ve spojení s laserem k ošetření mnoha druhů kožní rakoviny včetně melanomů, leukémie a nádorů mozku.

Lze doufat, že při dalším intenzivním výzkumu bude objeven obrovský potenciál tohoto přírodního léčivého prostředku, rostliny, která přispěje k potvrzení starého rčení "na každou nemoc existuje bylina".

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle  "11/2009".