Obnovme své zdraví pomocí správné výživy (závěr) - Pevnost proti nemocem
-
Vytvořenoúterý 4. červen 2019 9:02
-
AutorZdeňka Jeníčková
-
Oblíbené532 Obnovme své zdraví pomocí správné výživy (závěr) - Pevnost proti nemocem /lektori-setkani/item/532-obnovme-sve-zdravi-pomoci-spravne-vyzivy-zaver-pevnost-proti-nemocem.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Existují dvě neměnná pravidla, která platí pro všechny typy chorob: za prvé zlepšit výživu, jakmile se objeví příznaky nějaké nemoci, čímž lze předejít velkému množství problémů; za druhé dbát na to, aby bylo všech čtyřicet živin, které tělo potřebuje, doplněno v adekvátním množství.
V prvé řadě bílkoviny
Při vážném stresu (nemoci) se může během jediného dne zničit v těle velké množství tělesných bílkovin. Tělo však nemůže vyrábět základní aminokyseliny dost rychle na to, aby vyhovělo danému požadavku. Proto bychom měli dbát na zvýšený příjem bílkovin ve stravě a jejich množství pravidelně regulovat dle aktuální potřeby. Velké množství bílkovin najdeme např. rybách, drůbeži, droždí, obilných klíčcích, zelenině a některých druzích ořechů.
Uhlovodany, škroby, cukry, tuky
Nejkvalitnější uhlovodany jsou obsaženy v kořenové zelenině, celozrnném chlebu a obilovinách, nebo v čerstvém ovoci a šťávách. I když se každý škrob ve střevech jednoduše mění v cukr, je tato proměna dostatečně postupná, aby se cukr uvolňoval pomalu a mohl tak poskytovat stálou energii. Pozor však na upravené cukry, které nadměrně stimulují produkci inzulínu a zásaditých zažívacích šťáv, brání vstřebávání bílkovin, vápníku a mnoha jiných minerálů a zpomalují růst cenných střevních bakterií! Pokud tělo nedostává potřebné množství kalorií, tělesné bílkoviny nebo bílkoviny z potravin jsou využívány na kalorickou hodnotu. Když vzrůstá potřeba kalorií, měl by člověk jíst potraviny jako banány, sušené ovoce, vařené celozrnné pokrmy, kořenovou zeleninu a různé chleboviny připravené z výživných ingrediencí. Mražené necezené šťávy připravované na jogurtu jako zmrzlinové poháry nebo přidané do mléčných nápojů mohou poskytnout přírodní cukr stejně jako jiné živiny v koncentrované formě. Pokud chce člověk předejít destrukci bílkovin a zabránit acidóze, měl by šestkrát denně přijímat nějaké uhlovodany. Pokud již nastaly nějaké problémy (zvracení, bolesti hlavy apod.), situaci obvykle upraví několik lžiček medu nebo koncentrované ovocné šťávy, nejlépe s vitaminem B6.
Dvě lžíce rostlinného oleje, které člověk denně potřebuje, aby měl v těle dostatečné množství základních mastných kyselin, lze získat ze salátové zálivky, ořechů, slunečnicových semínek, avokáda.. Semena světlice barvířské, slunečnice, sezamu a vlašské ořechy obsahují více kyseliny linolové než kukuřice, arašídy, lněná semínka, a dokonce mnohem více než olivový olej. Mějme však na mysli, že i nejmenší náznak žluklosti může zničit mnoho živin, proto by se oleje a salátové zálivky měly po otevření udržovat v chladu. Existují názory, které tvrdí, že se margaríny, hydrogenované tuky na vaření a silně rafinované rostlinné oleje, jež jsou obvykle extrahovány s hexanem (určitý druh čistící tekutiny), vyrábějí ze žluklých olejů. I když se dá zamezit nepříjemnému pachu, škodlivé chemické změny se vrátit nedají. Rozumné je používat výhradně za studena lisované neupravované oleje a zcela vyloučit margaríny.
Vitamin A
Výrobkům obsahujícím vitamin A (vejce, máslo, smetana…) se lidé často vyhýbají kvůli vysokému obsahu kalorií či cholesterolu. Karoten, látka obsažená v zelené a žluté zelenině a ovoci, která se mění na vitamin A, se dobře nevstřebává, pokud není struktura plodů neobyčejně měkká. Proto mnoho lidí dostává příliš málo vitaminu A, pokud svou dietu nedoplňuje vitaminy. Pozor však na předávkování, jež se u tohoto vitaminu projevuje např. krvácením z nosu, zamlženým viděním, olupující se svědivou kůží, popraskanými rty, bolestmi kloubů apod. Tyto příznaky rychle zmizí, pokud vitamin A okamžitě vysadíme, nebo jim lze zcela předejít pravidelnými dávkami vitaminu C.
B-vitaminy
Výborným zdrojem B-vitaminů je např. droždí nebo obilné klíčky, ačkoli jejich určitý podíl najdeme i v některých druzích zeleniny, celozrnném chlebu nebo obilovinách. Bakterie živých jogurtových kultur mohou tyto vitaminy vyrábět ve střevech, ale jejich množství je obtížně měřitelné. Požadavek těchto živin se mnohonásobně zvyšuje zejména v průběhu nemoci (hlavně potřeba kyseliny pantotenové), proto je dobré užívat v této době kromě přírodních B-vitaminů i vitaminové doplňky a samozřejmě nasadit antistresovou výživu. Vitaminy B se tak lehce ztrácejí v moči, že nebylo zaznamenáno téměř žádné předávkování. Pozor na to, abychom všechny B-vitaminy užívali ve shodných množstvích. Nadbytek jednoho z nich může vyvolat příznaky nedostatku dalších složek, spojené s různými zdravotními problémy.
Potřeba vitaminu C závratně stoupá
Pokusy se zvířaty potvrdily, že při silném stresu roste potřeba vitaminu C tak dramaticky, že až sedmdesátkrát převýší potřebné dávky pro zdravého člověka. Tento vitamin není toxický a bylo popsáno mnoho případů, kdy při jeho obzvláště vysokých dávkách došlo k "zázračným" uzdravením. Kromě přírodních zdrojů tohoto vitaminu lze užívat i lékové doplňky, obsahující 100, 250, 500 nebo 1000 miligramů v jedné tabletě. Zvýšený příjem této živiny je žádoucí zejména během vážných infekcí, opět spolu s antistresovou výživou. Obvyklá preventivní dávka činí 75 miligramů denně.
Bioflavonoidy
Tyto látky byly kdysi považovány za pomocníky vitaminu C, pozdější výzkum však potvrdil, že nemají v tomto směru žádné účinky. Určitá živina, zřejmě pektin, která se s nimi spojuje, stála ve skutečnosti za všemi případy uzdravení, popsanými ve stovkách studií. Nejbohatším zdrojem této látky je dužnina citrusových plodů a hlavně bílá součást kůry pomerančů, proto je lepší jíst celé citrusy a pít raději necezenou šťávu.
Vitamin D
Ačkoli se vitamin D tvoří v olejích v kůži na letním slunci, dá se tento olej lehce smýt dokonce i studenou vodou. Zimní slunce produkci tohoto vitaminu neumožňuje a tato živina se nevyskytuje v žádných běžných potravinách. U zdravých lidí, kteří přes léto pracovali uvnitř budovy, nebyl tento vitamin v krvi vůbec nalezen. Přesto je tato látka velmi důležitá pro dobrou mineralizaci kostí a zubů. Jediným dobrým zdrojem vitaminu D je rybí tuk, pomineme-li syntetický vitamin, známý jako irradiovaný ergosterol, který vzniká, když jsou rostlinné oleje vystaveny ultrafialovému záření. Přírodní vitamin D je však mnohem méně toxický, a to i ve velkých množstvích, než malé dávky jeho umělého protějšku.
Vitamin E
Lisované rostlinné oleje, čerstvě nebo vakuově balené obilné klíčky a čerstvé celozrnné chleby jsou nejlepším zdrojem této živiny. Vitamin E není jedovatý. Přesvědčivě lepší výsledky se však dostavily při používání přírodního d-alfa tokoferolu acetate než syntetického přípravku. Tento vitamin může být bez obav podáván všem lidem bez rozdílu, dokonce i kojencům. Jeho potřeba se pak opět mnohonásobně zvyšuje během nemoci.
Vitamin K
Přestože je tato živina obsažena např. v zelenině a jiných neupravovaných potravinách, jejím největším zdrojem jsou střevní baktérie. Nedostatek, který může způsobit krvácení v jakékoli části těla, se často objevuje, když jsou tyto bakterie zničeny orálními antibiotiky. Po takové léčbě je proto nutné užívat jogurt nebo acidofilní mléko. K nedostatku vitaminu K jsou náchylní především novorozenci. Výsledné krvácení do mozku nebo míchy je považováno za příčinu cerebrální Parkinsonovy nemoci a lze mu předejít podáním tohoto vitaminu dítěti po porodu (1 mg), nebo matce během porodu (10 mg).
Draslík a sodík
Draslík je bohatě zastoupen v zelenině a ovoci, lidé v dnešní době jedí takových potravin poměrně málo. Tato látka se navíc rychle ztrácí v moči při pohotovostní reakci (stres) a při vysokém přísunu sodíku. Při zánětech, když jsou nadledvinky příliš vyčerpané na to, aby produkovaly aldosteron, se ztrácí v moči více sodík než draslík, proto jsou nemocným doporučována slaná jídla.
Hořčík
Stovky studií potvrdily, že téměř každý člověk, hlavně nemocný, trpí nedostatkem hořčíku. Vápnění půdy a používání chemických hnojiv obsahujících draslík zabraňuje rostlinám ve vstřebávání hořčíku, proto naše potraviny obsahují tak malé množství této živiny. Pravděpodobně však žádný jiný nedostatek není tak zodpovědný za nadměrné užívání tišících prostředků. Tuto látku je proto třeba doplňovat uměle. Vždy ale dbejme na to, aby přísun hořčíku byl přibližně poloviční, než je přísun vápníku. Pokud je vápníku více, při ztrátách v moči může vzniknout nedostatek hořčíku. A naopak, zvýšený přísun hořčíku může vyvolat nedostatek vápníku.
Ostatní živiny
Ve své stravě bychom neměli opomíjet ani další látky, jako je železo, vápník a fosfor, jód, stopové prvky a antistresové faktory, o nichž jsme se zmiňovali již v několika prvních dílech. Pokud nám jde o to, abychom si posílili zdraví, je třeba všechny tyto živiny přijímat v adekvátním množství. Ať jsme již zdraví nebo nemocní, opomíjíme-li nějakou živinu, přivoláváme tím na sebe nevyhnutelnou katastrofu.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2009.