V důsledku současného životního stylu trpíme nemocemi, předčasně stárneme a umíráme. Zásadní důvod pro tento stav je překyselení našeho organizmu, jehož vnitřní prostředí by mělo mít mírně zásaditý charakter. Chybné návyky ve stravování však vedou k tomu, že se podíl zásaditosti v těle neustále snižuje.

V překyselených částech těla se často najednou zhroutí celý systém zásobování kyslíkem a živinami. Náhlost záchvatu lze přičítat ztuhlým shlukům červených krvinek (erythrocytů) způsobeným vysokou kyselostí krve. Krvinky rozvádějí do tkání životně důležitý kyslík. Mají podobu malého kotouče o průměru 7,5 mikrometrů (μm), přesto proudí vlásečnicemi o průměru od 3 do 4 μm. Dokonce mohou projít i krátkými úseky, které mají průměr sotva 2 μm. Za to vděčí své elastické struktuře. Jestliže jsou však zatěžovány kyselý mi látkami, postupně ztrácejí pružnost, až nakonec zcela ztuhnou a ucpou kapiláry. Tento průběh lze přirovnat k ochlazování vody, která se také náhle z minuty na minutu změní v led, takže nemůže dál téct. Ztratí-li ztuhlé červené krvinky svoji pružnost a tekutost, nedokážou ani dobře vstřebávat kyslík, což vy volává jakousi "vnitřní dušnost". V důsledku anaerobního kvašení (bez přístupu kyslíku) se zesiluje lokální acidóza. Postižené buňky ztuhnou a jejich látková výměna se naruší. Tím dojde k překyselení i uvnitř buněk a jejich jádra se poškozují. Začarovaný kruh, který bychom mohli snadno zastavit. Jestliže ho však nerozpoznáme včas, končí mozkovou nebo srdeční příhodou. Životně důležité funkce těla jsou "omezeny" právě tehdy a tam, kde je jich nejvíc zapotřebí. Někdy bývá podvýživa kyslíkem natolik rozsáhlá, že dokonce vyvolá částečnou "smrt" tkáně (nekrózu). Výraz "infarkt"– doslova "ucpání", přesně vystihuje, co v těle probíhá. Tento proces je možné zvrátit, záleží však na tom, v jakém rozsahu jsou kapiláry postiženy a jak dlouho už poškození trvá. Pokud však již došlo k odumření buněk, nepomůže ani sebevětší přísun zásad. Jinak stejně jako při ohřívání ledu, při němž voda opět dosáhne tekutého stavu, může být odstraněna i ztuhlost červených krvinek, jakmile se zajistí dostatečný přísun zásaditých látek. Krvinky zase začnou protékat a rozvádět tělem potřebný kyslík a tkáň, pokud nebyla trvale poškozena, se znovu zotaví. Tato jinak smrtící "spirála" se tak naštěstí přeruší – a zůstane jen u přechodného záchvatu.

Není náhodou, že tekutý podíl v našem těle je tak vysoký. Buňky jsou vázané na určité místo, samy si nedokážou obstarat výživu ani odstranit odpadní látky. Tuto úlohu plní tělesné tekutiny. Znamenají pro buňky totéž, co pro rostliny humus. Na struktuře tělesných tekutin záleží přežití buněk, neboť když jsou zatížené, nebo dokonce pře kyselené, nemohou plnit své funkce. Čím větší je odchylka, tím závažnější je vyvolaná porucha nebo onemocnění.

Kyselé látky způsobují v organizmu tři různá poškození:

• Úbytek minerálních látek a s ním spojenou lámavost kostí a praskání cév, což vede k osteoporóze, infarktu a mozkové mrtvici.

• Uskladňování látek, jež by měly být vyloučeny.

• Ztrátu přirozené imunity proti běžným infekčním chorobám.

Nejčastějším jevem úbytku minerálů, vyvolaném překyselením organizmu, je zubní kaz. Není to ještě nemoc, pouze výsledek bezprostředního poškození kyselinami. Jinak je tomu u poškození cév se všemi jeho následky – od infarktu, mozkové příhody, hemeroidů až po křečové žíly. Dalším nebezpečným následkem je osteoporóza – řídnutí kostní tkáně, provázené častými zlomenina mi ve stáří, tříselnou kýlou a poškozenými mezi obratlovými ploténkami.

Do druhé oblasti poškození překyselením patří všechny nemoci vznikající na základě ukládání škodlivých látek v těle jako např. revma, dna, záněty kloubů, tvoření kamenů, ale i přetížení ledvin s řadou následků, jako je narušený krevní oběh, poškození sluchu a zraku, zákal a arterioskleróza, po nichž následuje jen "konečná stanice" – infarkt a mozková příhoda.

Do třetí skupiny poškození spadají všechna infekční onemocnění, počínaje jednoduchým nachlazením a konče smrtelnými infekcemi. Ani ty však často nejsou typickými nemocemi, nýbrž důsledkem překyselení těla, jemuž se dalo snadno předejít. Důkaz toho si může každý obstarat sám tím, že tělo důkladně odkyselí a bude ho udržovat v neutrálním prostředí. Pozitivní výsledky jsou ohromné a trvalé. Každý výkyv v acidobazické rovnováze, bez rozdílu jestli ve prospěch kyselin či zásad, představuje pro naše zdraví zátěž, která se neustále zvětšuje. Nakonec dochází až k jmenovaným organickým poruchám. Současné stravovací návyky a moderní způsob život tuto rovnováhu ničí a vyžadují poté její následné vyrovnání, neboť tělo musí přebytečné kyseliny neutralizovat vytvořením zásaditých spojení. To se však může podařit jen tehdy, bude-li mít k dispozici dostatečné množství zásad. Jestliže se v pokročilém stádiu překyselení navíc vyčerpají i poslední zásoby zásaditých látek, organizmus se pokusí umístit přebývající kyseliny do vaziva jako odpad. Následkem toho tělo otéká, jelikož se snaží zředit jedovaté látky tím, že zadrží tekutiny. Tento proces vytváří vhodné podmínky pro další, stále se rozšiřující acidózu s následky, jako je např. plísňové onemocnění candidou albicans, jejíž jedovaté zplodiny látkové výměny poškozují játra a mozek. Překyselení očividně poškozuje všechny orgány, cévy a systémy organizmu. Jen cílené odkyselování jeho stav opět zlepší – často až v překvapivé míře.

Vegetativní acidóza

Jedním z velmi rozšířených následků překyselení těla je tzv. "vegetativní acidóza", nemoc, která se těžko jako taková rozeznává. Člověk je neustále jakoby uštvaný, i když k tomu nemá žádný zřejmý důvod. Tělo při tom reaguje jako automobilový motor, jehož volnoběh je nastaven na příliš vysoké obrátky, takže aniž by podal nějaký výkon, spotřebuje  mnoho energie. Takoví lidé bývají často velmi unavení, nepříliš výkonní, zároveň však nemohou najít klid a jen ztěžka usínají. Kromě toho trpí věčnými bolestmi hlavy a vysokou náchylností ke stresu. K většině srdečních příhod manažerů nedochází kvůli stresovým situacím, skutečnou příčinou bývá překyselení těla. Lidé i lesy umírají na překyselenost. Především v době půstu je třeba dbát na pečlivé odkyselení, neboť při hubnutí se uvolňují kyseliny a jestliže nejsou neutralizovány, protože k dispozici není dostatek zásad, dojde k samootravě těla. A jedna poznámka naokraj: Děti často samy odmítají další jídlo jen proto, že instinktivně cítí, že jejich tělo je již překyselené.

Kouření – velký problém při odkyselování

Statistiky hovoří naprosto jednoznačně – kuřáci si krátí život minimálně o 8 let, o mnoha dalších zdravotních problémech ani nemluvě. Nezáleží ovšem pouze na tom, jak dlouho člověk žije, mnohem důležitější je, jestli je zdravý, jak se cítí a zda si život dokáže opravdu vychutnat. Kuřáci platí vysokou cenu, pokud se týče jejich zdraví. Kouření zřetelně omezuje zásobování těla kyslíkem, neboť oxid uhelnatý, obsažený v tabákovém kouři, blokuje červené krvinky. Tím zvyšuje krevní tlak, zhoršuje tekutost krve, omezuje tvorbu zásad v žaludku a podporuje osteoporózu. Všeobecně tak snižuje přirozené vyměšování kyselin plícemi a dramaticky zvětšuje zátěž těla kyselinami. U mnoha nemocných rakovinou zcela prokazatelně podmínilo jejich nemoc právě kouření, což je dostatečně pádný důvod k tomu s ním co nejrychleji přestat. Pokud to ovšem s odkyselením svého těla myslíte vážně.

Shrnutí: Proč je překyselení těla tak nebezpečné

• Pod vlivem acidózy ztrácejí červené krvinky pružnost, tuhnou a nemohou nadále protékat tenkými kapilárami. Postižená tkáň není dostatečně zásobena kyslíkem a živinami, což může přivodit infarkt nebo mrtvici.

• Buňky jsou závislé na neutrální tělesné tekutině, jelikož si samy nedokážou obstarat výživu ani odstranit odpadní látky.

• Snížená hladina minerálů v těle jako následek pře yselení způsobuje zvýšenou lomivost kostí a praskání cév.

• Usazováním toxických látek ve vazivu vzniká řada "zásobáren odpadu", jež tělo zatěžují.

• V návaznosti na překyselení organizmu ztrácíme svoji přirozenou obranyschopnost vůči infekčním chorobám.

• Zadržované toxické látky vytvářejí vhodné podmínky pro plísňové onemocnění vyvolané candidou albicans, jedovaté zplodiny látkové výměny poškozují játra a mozek.

• Zvýšené překyselení způsobuje tzv. "vegetativní acidózu", při níž se člověk rychle unaví, vyčerpá a podává stále slabší výkony.

• Během léčení půstem se uvolňují jedovaté látky, dosud usazené v tkáních. Přitom může dojít k samo otravě těla, někdy dokonce i se smrtelnými následky.

Jak rychle se dostaví úspěch?

Při málokterém zákroku tak rychle pocítíte účinek jako při odkyselování organizmu, zdravé výživě a dostatečném pohybu.

Již po dvou hodinách je možné úspěch změřit lakmusovým papírkem (k dostání ve zdravotnických potřebách, pozn. red.) – pH moče je v normálu, i když na začátku léčby asi dlouho nesetrvá. Po několika dnech však již budete lépe spát a bude vám stačit méně spánku než dříve, neboť zatížení kyselinami se ztratí.

Více než doporučeníhodné je zvyknout si každé ráno na půlhodinovou rychlou chůzi ještě před snídaní. Vaše duchovní energie se začne výrazně probouzet, zdravotní stav se zlepší, zmizí poruchy krevního oběhu i bolesti hlavy, imunitní systém se posílí, přestanou se tvořit zubní kazy a jakékoliv léčení bude probíhat rychleji.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v lednu 2008.